Věda a historie není nuda: deset fascinujících objevů české vědy

Za posledních čtyřicet let lidé vyhubili přes polovinu zvířecích druhů na zeměkouli. Nejde jen o drobný hmyz a organismy neviditelné pouhým okem, mezi vyhynulá zvířata se řadí například i nosorožci. Pro příklad nemusíme jít daleko: jedním z nich je bílý nosorožec severní, kterého jsme mohli vidět v Safari Parku ve Dvoře Králové. Jedinou nadějí na jeho záchranu je nyní umělá reprodukce.

Jaké byly příběhy průmyslníků ze známých šlechtických rodů? Co založili Thurn-Taxisové a co Harrachové, ve které oblasti vynikli Larisch-Mönnichové a se kterým městem jsou spojené osudy rodu Salm-Reifferscheidtů? Jedinečné příběhy nejznámějších českých průmyslníků ze šlechtických rodů vám představíme na Kudy z nudy.

Z českých zemí pocházela řada lékařů, biologů, vědců a experimentátorů, kteří se zasloužili o rozvoj medicíny. Na mnohé z nich zapomněli i v jejich rodných městech, a to přesto, že v cizině jsou po nich pojmenované ulice i náměstí a na univerzitách stojí jejich sochy. Všechny vyjmenovat nedokážeme, ale některé ano.

V září 1921 v pouhých osmačtyřiceti letech zemřel Jan Janský, lékař, který jako první zjistil, že lidská krev se dá rozdělit do čtyř skupin. Díky němu lidé přestali umírat při transfuzích a ze světa se rázem stalo bezpečnější místo pro život.

Na portálu Kudy z nudy vás provedeme dějinami astronomie, zastavíme se u velikánů jako byli Mikuláš Koperník či Galileo Galilei, a podíváme se i do Rudolfínské Prahy v době, kdy v ní žili Tycho Brahe a Johannes Kepler. Porovnáme starobylé i moderní hvězdné mapy a nakonec zamíříme do unikátních astronomických observatoří, hvězdáren a planetárií. Takže vzhůru ke hvězdám!

Od 1. října 2021 do 31. března 2022 probíhá v Dubaji Všeobecná světová výstava EXPO, kterou by podle organizátorů mělo navštívit patnáct milionů lidí. Jak vypadá český pavilon, čím Česká republika překvapí svět a kde najdete připomínky minulých ročníků?

Rudolfinská Praha: mystické město v srdci Evropy, kam lesk císařského majestátu přitahoval astrology, astronomy a hvězdáře. Byli mezi nimi šejdíři, kteří Rudolfovi II. slibovali elixíry mládí i kameny mudrců, a pak ti, kteří to s konstelacemi hvězd a planet mysleli vážně. Mezi ně se patřili Tycho Brahe a Johannes Kepler. Dán a Němec, pozorovatel hvězd a excelentní matematik. Dva vědci, kteří z Prahy na čas udělali hvězdný střed vesmíru.

Televize, rozhlas, deníky, internet, speciální aplikace: když chcete vědět, jaké bylo, je anebo bude počasí, stačí si vybrat kteroukoliv z možností. Díky moderním technologiím víte, zda jít na procházku se psem hned nebo za hodinu, jestli plánovat venkovní oslavy anebo kdy se vydat na dovolenou. Moderní technologie vám dokonce k větru, dešti nebo sněžení přidají procenta pravděpodobnosti a další důležité údaje. Víte, že Světový den meteorologie se každoročně slaví 23. března už od roku 1950, kdy byla založena Světová meteorologická organizace (World Meteorological Organization – WMO)?

Na začátku letopočtu se psala osmnáctka a vynález elektřiny byl doslova v plenkách. Během další stovky let v průběhu celého 19. století zaplavila svět spousta vynálezů a zlepšováků, z nichž mnohé používáme dodnes, od telefonu přes myčky nádobí, automobily a železnice až po tabulkovou čokoládu. Ano, i taková maličkost nám dnes dokáže zpříjemnit život.

Máte vadu zraku, ale neradi nosíte brýle? Pak pravděpodobně používáte jeden z nejvýznamnějších českých vynálezů: kontaktní čočky. Jejich otcem je Otto Wichterle. Je to ale trochu smutný příběh. Nadaný vědec vyrobil první čočky o Vánocích roku 1961 doma za pomoci stavebnice Merkur patřící jeho dětem. Vynález si nechal řádně patentovat, ale v tehdejším Československu nenašel využití a patent odkoupili Američané. Nasaďte čočky nebo brýle a jeďte se podívat na originál čočkostroje z Merkuru profesora Wichterleho, který je vystaven v pražském Národním technickém muzeu. Slavných chemiků je u nás ale daleko víc – Jaroslav Heyrovský, Antonín Holý či Gabriela Basařová.

Nejsložitější skládačka na Zemi je lidský mozek. Roste, pamatuje si i zapomíná, sní, vnímá, učí se, dá se trénovat a prý se blíží doba, kdy bude možná jeho transplantace. Nepředstavitelné? To je vlastně i jeho veličenstvo mozek jako celek. Pojďte se s ním seznámit!

Techmania v Plzni nabízí stále nové interaktivní expozice a vědeckotechnické show. Kromě toho můžete v protější budově navštívit i 3D planetárium.

Naše planeta slaví svůj svátek každý rok 22. dubna. I kdyby ale slavila Den Země denně od začátku ledna až do konce prosince, bylo by to málo. Hýčkejme si ji, pečujme o ni a náležitě se o ni starejme: žádné jiné místo, kam bychom se mohli přestěhovat, ve vesmíru neexistuje. Anebo ano?

Johann Gregor Mendel (20. července 1822 Hynčice – 6. ledna 1884 Brno) byl přírodovědec, zakladatel genetiky a objevitel základních zákonů dědičnosti. Jeho životem a dílem se zabývá Mendelianum, interaktivní muzeum a centrum G. J. Mendela lokalizované v autentických prostorách Mendelovy vědecké společnosti v historickém srdci Brna.

Pusťte problémy všedního dne z hlavy a pojďte poznávat a bavit se. Vybrat si můžete muzea a galerie, kde si lze nejen na exponáty sáhnout, ale i si s nimi pohrát, kde vaše děti mohou popustit uzdu své fantazii a dozvědět se něco zajímavého. Nechte se inspirovat tipy portálu Kudy z nudy a vyrazte na výlet plný zábavy a poučení pro celou rodinu.

Otto Wichterle (1913–1998) byl světově proslulý český vědec a vynálezce, který měl na kontě přibližně 150 vynálezů a patentů. Nejznámější z nich jsou měkké kontaktní čočky, které profesor Wichterle poprvé vyrobil u sebe doma o Vánocích roku 1961 na přístroji, sestaveném z dětské kovové stavebnice Merkur.

Joachim Barrande (11. srpna 1799, Saugues, Francie – 5. října 1883, Frohsdorf, Rakousko-Uhersko) nebyl jen paleontolog, ale také inženýr, přírodovědec a geolog. Celosvětově se proslavil průzkumem geologických útvarů a zkamenělin ve středních Čechách.

Od rána do večera, od soumraku do úsvitu, od pondělí do neděle mohou návštěvníci jakéhokoli věku na vlastní oči, sluch i hmat poznávat svět kolem sebe. Expozice je volně přístupná, zdarma jsou k ní připraveny i nejrůznější doplňky.

U příležitosti 667. výročí založení univerzity byla znovu otevřena stálá výstava ve sklepních prostorách Karolina. V expozici je možné si prohlédnout listiny vztahující se k založení univerzity či kopie univerzitní pečeti a žezla.

Za nejvýznamnější objev české medicíny se považuje dělení krevních skupin, k němuž v r. 1907 dospěl Jan Janský.

Stejně jako Sametová revoluce v roce 1989 má datum sedmnáctého listopadu ve svém „rodném listě“ i Akademie věd České republiky. Založení její přímé předchůdkyně, Československé akademie věd, bylo slavnostně vyhlášeno 17. listopadu 1952 v Národním divadle v Praze.

Jaroslav Heyrovský (20. prosince 1890 Praha – Staré Město – 27. března 1967 Praha-Smíchov) je první český laureát Nobelovy ceny za chemii (1959). Akademik Heyrovský byl zakladatelem Polarografického ústavu ČSAV a spoluzakladatel časopisu Collection of Czechoslovak Chemical Communications (1929).

Prof. RNDr. Antonín Holý, DrSc, Dr.h.c. (1. září 1936 – 16. července 2012) se déle než 35 let se zabýval syntézou antimetabolitů jako léčiv proti leukémii, rakovině a virovým onemocněním včetně hepatitidy a AIDS. Byl objevitelem řady antivirotik využívaných při léčbě HIV, hepatitidy typu B i oparů.

Viktor Kaplan (27. listopadu 1876 Mürzzuschlag, Rakousko-Uhersko – 23. srpna 1934 Unterach am Attersee, Rakousko) byl rakouský inženýr a vynálezce Kaplanovy turbíny. Stal se profesorem na německé technice v Brně. S podporou brněnského továrníka Storcka vybudoval na technice laboratoř pro vodní turbíny a v letech 1909–1912 zde položil základy budoucí Kaplanovy turbíny. Genialita jeho vynálezu tkví v natáčení lopatek podle měnícího se průtoku vody, čímž je zachována vysoká účinnost turbíny i při mnohem nižším průtoku.

První zpráva o existenci českého velikána Járy Cimrmana se objevila 23. prosince 1966 v pořadu Československého rozhlasu Nealkoholická vinárna U pavouka autorů Zdeňka Svěráka a Jiřího Šebánka. Od té doby se fiktivní postava univerzálního českého génia stále vyvíjí. Cimrman má v české kultuře značný ohlas, jeho hry hraje Žižkovské divadlo Járy Cimrmana a inspiroval také řadu kuriózních turistických míst a památníků.