Stejně jako dnes i v době
první republiky se na bankovkách objevovaly návrhy a kresby významných
umělců, výjimečné svým výtvarným ztvárněním. A podobně jako v jiných zemích i na těch československých byly často
podobizny významných politiků a spisovatelů.
Rašín, Štefánik a malířova dcera
Kdykoliv kdokoliv sestavuje
žebříček nejkrásnějších bankovek mladé republiky, na čelních místech se umisťují ty, jejichž autorem je
Alfons Mucha. Stal se autorem naší první desetikoruny, dvacetikoruny, stokoruny i pětisetkoruny. Z desetikorunové i padesátikorunové bankovky se dívá jeho
dcera Jaroslava, na platidla zakomponoval i portrét své
manželky. Návrhy papírových bankovek pro samostatnou republiku ale provázel velký shon, proto se tiskly v různých tiskárnách a podílela se na nich řada výtvarníků, někdy peníze navrhovala přímo tiskárna, kde se platidla vyráběla.
Zatímco Muchovu dceru veřejnost neznala, na dvacetikorunové bankovce z roku 1926 se potkaly dvě politické ikony Československé republiky,
Alois Rašín a
Milan Rastislav Štefánik. Zvláštností je to, že se dvě tváře dělí o jedno platidlo, protože většinou platí, že co bankovka, to osobnost. Například na stokoruně z roku 1931 je zobrazen
první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, o pár let mladší tisícikorunu zdobil portrét
Františka Palackého. Mimochodem, ten se na dnešní bankovky vrátil po několika desetiletích, a to dokonce na
peníze téže hodnoty. Na dalších bankovkách první republiky byli zpodobněni
Karel Havlíček Borovský či
Josef Jungmann. Ten měl ovšem smůlu: měl být na papírové pětikoruně, jejíž vydání se chystalo v roce 1938. Bankovka ale nikdy nebyla uvedena do oběhu, v Protektorátu Čechy a Morava platily docela jiné peníze.
Tajemná dáma z pětitisícovky
První československé peníze se kvůli nedostatečnému technickému vybavení domácích podniků
tiskly i v zahraničí, například v
Rakousku a v
Americe. Na nekvalitní bankovky bez ochranných prvků na obyčejném papíře si záhy troufli
padělatelé; k nejoblíbenějším mezi nimi patřila
pětitisícovka. Protože byla stažena z oběhu už za dva roky, dnes je mezi sběrateli
nejvzácnější a nejdražší; pokud byste ji našli doma, můžete za ni získat zhruba tři miliony.
Byla by to ale dost velká náhoda, v soukromých a veřejných
sbírkách po celém světě se jich podle znalců dochovaly necelé čtyři desítky. Než se sběratelsky nejvzácnějšího československého papírového platidla zbavíte, prohlédněte si portrét dámy v medailonku. Ne, není to
rakouská císařovna Alžběta zvaná Sissi, jak se mnozí domnívali, ale stejně půvabná, leč naprosto neznámá manželka
Heinricha Leflera, jednoho z rytců. Zkrátka dostat se na platidla mohly nejen
celebrity, ale i obyčejní lidé, stačilo mít správné známosti.
Kde si historii peněz prohlédnout naživo?
Pokud jste neměli pečlivé předky-sběratele, kteří si založili
vlastní alba bankovek, budete se muset poohlédnout po
muzeích. Naštěstí je to jednodušší, než by se mohlo zdát:
Česká národní banka – expozice Lidé a peníze
Stálé expozice
České národní banky si zdarma prohlédnete v
Praze a
Brně.
Pražská pobočka sídlí v prostorách bývalého trezoru
České národní banky. Vstup je možný bez předchozí rezervace a v sobotu se zde konají i
komentované prohlídky.
Brněnská expozice vznikla ve spolupráci s
Moravským zemským muzeem a nachází se v budově bývalé
Hypoteční banky markrabství Moravského, dnes rovněž
České národní banky na
Rooseveltově ulici. Zde je nutné si návštěvu
předem rezervovat.
Muzeum hotovosti v Havlíčkově Brodě
V centru
Havlíčkova Brodu se v
listopadu 2025 otevřelo nové
muzeum specializované na peníze,
Muzeum hotovosti.
Sbírku mincí, bankovek i dalších souvisejících exponátů budoval více než třicet let místní
sběratel Petr Šimek, který muzeum otevřel symbolicky hned vedle pobočky banky.
Expozice nabízí
platidla od starověku přes středověk až po moderní dobu, včetně
rarit z různých koutů světa. Prostory doplňují masivní truhly plné mincí, „poklady v pytlích“ a další tematické dekorace.
Organizované prohlídky probíhají každou hodinu a muzeum baví děti i dospělé.