Zvířetice: zámek, který neexistuje
Znáte
Zvířetice u
Bakova nad Jizerou? Rozeklané zdi, oblouky sklepů, prostranství se studnou a torzo věže vypadají na první pohled jako hrad, ale kdepak: Zvířetice se řadí mezi zaniklé zámky. Rozhlédněte se po prostoru před vstupem, kde jsou dodnes upravené pěšinky a trávníky. Jak by jim slušely upravené květinové záhony, romantické arkádové ochozy, zahrady a vinice, jak působivá by byla cibulová báň na věži?
Sice už neexistuje, ale bývala tu: v 16. století
Vartenberkové postupně přestavěli Zvířetice na renesanční zámek, přibližně o sto let později tu rod
Valdštejnů nechal postavit barokní kapli.
Valdštejnové se nakonec odstěhovali na pohodlnější a modernější
zámek v Mnichově Hradišti, zatímco Zvířetice sloužily pro správu panství. Jejich zkázu přivodily požáry v roce 1693 a další v roce 1720, po zásahu bleskem. Po prvním ohni zámek ještě opravili, po druhém ho definitivně opustili.
Když se v 19. století Zvířetice objevily na obrazech malířů a cestovatelů, jako byl například
Karel Hynek Mácha, zámek už rozhodně nepřipomínaly. Jejich zkázu podobně jako na nedalekých
Michalovicích dovršil moderní vynález v podobě železniční trati, která protnula hradní návrší. Odstřely skal poničily věže obou hradů:
michalovická věž Putna je od té doby nahnutá, zvířetická věž se v roce 1897 zčásti zřítila.
Pro roli domova krásné princezny v některé z filmových pohádek se sice Zvířetice nehodí, ale filmaři si je přesto oblíbili: ruina zámku se proměnila třeba v loupežnické doupě ve filmu
Máj režiséra a kameramana
F. A. Brabce.
Pohádkový Krakovec
I když se o
Krakovci píše jako o pohádkovém hradu, šlo spíš o
gotický zámek. Traduje se, že na stejném místě původně stávalo hradiště bájného
Kroka, otce
Kazi, Tety a Libuše, a podle něj prý Krakovec dostal jméno. Jisté je, že si ho v roce 1381 nechal postavit
křivoklátský purkrabí Jíra z Roztok, jeden z oblíbenců
krále Václava IV., a že Krakovec dokonale naplňoval požadavky reprezentace a pohodlného bydlení. Krakovec svým luxusem mohl konkurovat královským hradům: dokonce tu byly vestavěné skříně a topení, kde systém průduchů rozváděl ohřátý vzduch z centrálních kamen po celém hradě. Žádné hradby a velká okna v přízemí paláce napovídají, že s jeho obranou si stavitel a majitel moc hlavu nelámal, zato interiéry zdobily složité a krásné žebrové klenby; na mnoha místech je můžete vidět dodnes.
Krakovec měl štěstí: do jeho podoby nezasáhla žádná výraznější přestavba, i když například renesanční štíty a dřevěné části budov vzaly za své, podobně jako části paláců. Navíc si zahrál ve slavných českých pohádkách
Princ a Večernice a
Ať žijí duchové. V něm dokonce na jednom záběru můžete vidět věž se špičatou střechou, ve skutečnosti ale na Krakovci nikdy nebyla: šlo jen o zmenšený model, využitý pro natáčení. Skutečný zato je celodřevěný
ručně tesaný most z roku 2005, který svým rozsahem v Evropě nemá obdoby.
Zámek, hrad i zřícenina Horní Hrad alias Hauenštejn
Unikátní příběh provází
hrad a zámek Horní Hrad, zvaný též
Hauenštejn. Kdysi středověký strážní hrad nedaleko
Stráže nad Ohří se po přestavbě v polovině 19. století ve stylu anglické novogotiky proměnil v rozlehlý zámek se spoustou věžiček, cimbuřím a výstavným rytířským sálem. Po druhé světové válce sídlo přešlo do rukou státu, který tu nejprve zřídil ubytovnu, pak polepšovnu, a nakonec nechal zámek zchátrat.
Naštěstí se v roce 2000 Hauenštejn dostal do soukromých rukou a od té doby můžete sledovat jeho proměny. Prohlédnout si můžete nejen celý areál s hradní hodovnou v gotickém sklepení, zámeckou kapli, galerii a výstavu dřevěných plastik, ale i Rytířský sál s původním vyřezávaným stropem anebo se projít arboretem s botanickou zahradou. Na hradě se pořádá spousta akcí včetně oblíbených nočních prohlídek.
Další zaniklé zámečky a zámky
Další zaniklé zámečky a zámky jsou skvělou inspirací pro kratší procházky nebo zastavení cestou. Kam vás s
Kudy z nudy pozveme?