Věda a historie není nuda: znáte lanovky v našich městech?

Výrobci lanovek, někteří politici i odborníci na dopravu mají jasno: lanové dráhy jsou budoucností hromadné dopravy pro města 21. století. Vychutnejte si už teď zajímavé výhledy, eleganci, pohodlí i lehkost, s níž stoupají do výšek a dokonale se tak vyhýbají dopravním zácpám.
 

Nejznámější lanovka v Česku: Lanovka v Praze na Petřín

Nejvíc městských lanovek napočítáte v Praze. K nejstarším a nejznámějším městským lanovým drahám u nás patří pozemní lanovka na Petřín. Za více než sto třicet let existence prošla několika zásadními proměnami, které vždy reagovaly na technické možnosti své doby i náročné přírodní podmínky svahu. Poprvé se rozjela v roce 1891 u příležitosti Jubilejní zemské výstavy a vozila návštěvníky od Újezdu k restauraci Nebozízek a nově postavené Petřínské rozhledně. Přestože pražskými ulicemi z Letné ke Stromovce a k Výstavišti již tehdy jezdila první elektrická tramvaj, lanovka fungovala zcela jinak: její pohon zajišťovala voda. Do horního vozu se načerpaly tisíce litrů, které svou vahou uvedly soupravu do pohybu, a po jízdě se opět vypustily.
 
Právě voda se však ukázala jako slabé místo celého systému – v létě jí byl nedostatek, v zimě zamrzala. Lanovka proto v prvních desetiletích provozu jezdila nepravidelně a často stála. Zásadní změnu přinesla až elektrifikace a rok 1932, kdy se u příležitosti IX. všesokolského sletu lanovka dočkala modernějších vozů a spolehlivějšího provozu.
 
Ani tím ale její příběh neskončil. Svahy Petřína opakovaně prověřily přírodní podmínky a technické možnosti své doby, což vedlo k dalším přestavbám a úpravám tratě. Díky tomu dnes lanovka stále patří k neodmyslitelným symbolům Prahy – nejen jako dopravní prostředek, ale i jako vyhledávaný zážitek s jedinečnými výhledy na historické centrum a Pražský hrad.
 

Další lanovky v Praze: zoo a Smíchov

Další lanovkou se svezete v pražské zoologické zahradě: jde o nejkratší sedačkovou lanovku v Česku. Třetí pak je lanovka Mrázovka, spojující dvě budovy Hotelu NH Prague City na Smíchově. Zná ji málokdo, ale projet se s ní můžete zadarmo!
 

Lanovky v Karlových Varech: Diana a Imperial

Znáte Karlovy Vary a karlovarské metro? Říká se tak lanovce z Divadelního náměstí k hotelu Imperial. Sice měří jen 127 metrů, ale s převýšením 54 metrů je z našich pozemních lanovek nejstrmější. Jen výhled si bohužel neužijete žádný, celá trať vede v tunelu. Lázeňské hosty vozí už od začátku 20. století, tedy podobně dlouho jako druhá pozemní lanovka na Dianu. Její spodní stanici najdete vedle Grandhotelu Pupp v Mariánské uličce a k rozhledně Diana s restaurací a Motýlím domem jezdí každou čtvrthodinu.
 

Městské lanovky v Česku: Ústí nad Labem a Mariánské Lázně

Z centra Ústí nad Labem vede kabinová lanovka k výletnímu zámečku Větruše s hotelem a restaurací. Spojuje městské centrum s oblíbeným výletním místem a nabízí neobvyklý pohled na město i údolí Labe. Technickou zajímavostí je, že jde o nejdelší lanovku v Česku bez podpěrných sloupů.
 
Klasická kabinková lanovka celoročně jezdí také v Mariánských Lázních. V letní sezoně vás pohodlně vyveze k parku Boheminium s modely českých památek, v zimě pak slouží návštěvníkům místního ski areálu. Lanovka tak přirozeně propojuje lázeňské město s rekreačními aktivitami a patří k oblíbeným dopravním prostředkům i výletním zážitkům.
 

Lanovky s dolní stanicí ve městech

Mezi městské lanovky se dají zařadit i ty, které mají ve městech pouze dolní stanici a dál už míří do hor. Právě ty často fungují jako přirozený přechod mezi městy a jejich okolím, tedy krajinou určenou k výletům, sportu nebo odpočinku. Typickým příkladem je lanovka z Liberce na Ještěd, ta však nyní nefunguje.
 
Svézt se ale můžete nejdelší kabinovou lanovkou v Česku s dolní stanicí v Janských Lázních. Lanovku z Janských Lázní na Černou horu.  kromě pěších turistů využívají lyžaři a další návštěvníci SkiResortu Černá hora – Pec i sáňkaři na oblíbené Černohorské sáňkařské cestě. Lanovka tak slouží po celý rok a je důležitou součástí místní rekreační infrastruktury.
 
Z města Krupka v Podkrušnohoří vede sedačková lanovka na Komáří vížku, jedno z vyhlídkových míst Krušných hor. Dolní stanice leží přímo ve městě, horní pak u horského hotelu a křižovatky turistických tras. Lanovka propojuje během několika minut městský život s horami a je oblíbená nejen u pěších turistů, ale i u cyklistů.
 
Novější kapitolou jsou lanovky, které propojují obce s horskými středisky. Například z Albrechtic v Jizerských horách vede moderní lanovka na Tanvaldský Špičák. V zimě slouží lyžařům, v létě turistům, bikerům i rodinám s dětmi. I tady platí, že dolní stanice je přirozenou součástí obce a lanovka funguje jako pohodlná „svislá ulice“ do hor.
 

Městské lanovky, které zůstaly jen na papíře

V Karlových Varech se již více než sto let objevuje a zase usíná projekt lanovky k horskému hotelu na vyhlídku Tři kříže. Nikdy nevznikl ani hotel ani lanovka, i když ta se těsně před první světovou válkou začala budovat. Nikdy nebyla dokončena, její torzo můžete vidět v ulici na Vyhlídce. Kolem vede od Vřídelní kolonády až na Tři kříže žlutá turistická značka.
 
Jedním z nejodvážnějších pražských projektů byla lanovka přes Vltavu mezi Suchdolem a Bohnicemi. Měla propojit dvě části města bez nutnosti složitých objížděk a stát se součástí městské dopravy. Projekt se opakovaně vracel do debat, ale nikdy nepřekročil fázi studií a vizualizací.
 
S myšlenkou městské lanovky si pohrávalo také Brno. Měla vést z Pisárek přes Výstaviště do mezistanice u rekreačního areálu Riviéra a odtud lesem stoupat ke kampusu Masarykovy univerzity v Bohunicích. I tady zůstalo u plánů, které ale dokazují, že lanovky nejsou jen horskou záležitostí, ale seriózním dopravním konceptem budoucnosti.