Úvod > Aktuality > Věda a historie není nuda: stříbrné pokladnice českého království, doly, štoly, mincovny a rekordy
Věda a historie není nuda: stříbrné pokladnice českého království, doly, štoly, mincovny a rekordy
"> "> "> "> "> "> "> "> ">
Památky

Věda a historie není nuda: stříbrné pokladnice českého království, doly, štoly, mincovny a rekordy

  • Vydáno16. srpna 2022
Není všechno zlato, co se třpytí – někdy to může být stříbro. A i když se jako o stříbrných pokladnicích českého království nejčastěji mluví o Jihlavě a Kutné Hoře, ve skutečnosti se většina českého stříbra vytěžila jinde: na Březových Horách v Příbrami. Ve všech městech najdete expozice a zajímavá místa, která připomínají jejich stříbrnou minulost: mezi ty hlavní patří Muzeum českého stříbra v Kutné Hoře, Hornické muzeum v Příbrami a Muzeum Vysočiny v Jihlavě.
Přestože byly české země rozlohou malé, šlo o území neobyčejně bohaté na nerostné suroviny. Vedle zlata patřilo stříbro mezi nejvýznamnější kovy českého středověku. Traduje se, že je těžili už Keltové, později se České království díky stříbrným dolům v Jihlavě a Kutné Hoře stalo kolébkou báňského zákonodárství. Vůbec nejstarší stříbrný český důl ale musíme hledat jinde. Napoví nám jméno města Stříbro: zdejší revír byl zřejmě nejstarší těžební oblastí a zprávy o těžbě stříbra z let 1183 a 1186 jsou starší než zprávy o dolování v Krušných horách a v Sasku. Právě ve Stříbře vznikl historicky nejstarší stříbrný důl, kde je těžba doložená již v roce 1188. Před ústím bývalé královské dědičné štoly Prokop si prohlédnete Hornický skanzen s bohatým strojním vybavením, můžete samozřejmě navštívit i podzemí.
 

Jihlava, stříbrná pokladnice na Vysočině

Od 13. století se začala rozmáhat těžba stříbra v okolí dnešní Jihlavy na Vysočině. Zdejší rudní revír byl velmi rozsáhlý, na severu dosahoval až k Polné, na jihu k Třešti, na západě k Vyskytné a na východě k Lukám nad Jihlavou. Archeologické průzkumy odhalily nejenom pozůstatky dolů, ale také hornické osady a areály, kde se roztloukala ruda a kde stály tavicí pece. Stará důlní díla dnes mapují hornické naučné stezky, zajímavá a plná stříbra je i expozice Muzea Vysočiny, které sídlí ve dvou propojených měšťanských renesančních domech na Masarykově náměstí v centru Jihlavy.

O moci a bohatství zdejších měšťanů vypovídá výstavná Brána Matky Boží, zbytky středověkého opevnění, honosné měšťanské domy i gotické kostely sv. Jakuba a Povýšení sv. Kříže. Slavnou stříbrnou minulost připomíná také návštěva jihlavských podzemních chodeb, které sice nevznikly kvůli dolování, ale jsou podobně staré, a také Jihlavský havířský průvod. Tradice obnovená v roce 1999 sahá až do 19. století, kdy průvod havířů býval součástí svatojánského průvodu ke kostelíku sv. Jana Křtitele, považovaného za svatyni všech místních horníků.
 

Kutná Hora, důl Osel a České muzeum stříbra

Na konci 13. století vypukla stříbrná horečka v Kutné Hoře. Nejprve se podobně jako na Vysočině stříbro těžilo v čisté podobě v povrchových dolech, později se ale horníci museli vydat do hloubky a vytěžený materiál čistit od nejrůznějších příměsí. Mezi roky 1290 až 1350 se v kutnohorském stříbrném revíru vytěžilo asi 55 kilogramů čistého stříbra denně, což byla přibližně třetina tehdejší evropské produkce.

Skutečným pojmem mezi kutnohorskými doly byl důl Osel, založený roku 1363. Byl tak populární, že dokonce existovalo úsloví „dokud Osel bude řváti, bude Hora pevně státi“. Naštěstí Kutná Hora Oslův konec přečkala bez větší úhony: v roce 1541 důl zatopila voda a nepodařilo se ji už odčerpat.

543-kutna-hora-1.jpgKde se Osel nacházel? Zřejmě někde pod chrámem svaté Barbory, známé patronky horníků – ostatně stavba velkolepého gotického chrámu se financovala právě ze stříbra, vytěženého v Oslovi. Jen pro vaši představu: s odhadovanou hloubkou 616 až 662 metrů byl na přelomu 15. a 16. století nejhlubším dolem té doby na světě. V kutnohorském Vlašském dvoře také vznikla královská mincovna a razily se tu stříbrné Pražské groše, uznávané platidlo středověku.

S historií města, rudním revírem i kutnohorským mincovnictvím vás seznámí České muzeum stříbra. Výjimečný zážitek nabízí především druhý okruh, jehož součástí je havířská osada a asi 250 m dlouhá chodba původního středověkého dolu s historickým technickým vybavením.
 

Jáchymovské stříbrné tolary

V 16. století se stříbro už těžilo na celé řadě míst, od jižních Čech, Českého Krumlova a Rudolfovského revíru u Českých Budějovic přes Nalžovské Hory, Starou Vožici a Ratibořské Hory až po Krkonoše a Krušné hory. Stříbrné doly byly v Abertamech, u Hory Sv. Kateřiny, v Hrobu, stříbro se dolovalo ve štole Lehnschafter v Mikulově, Vejprtech i na Božím Daru. Díky objevu stříbra bylo roku 1516 založeno město Jáchymov, kde v roce 1519 hraběcí rod Šliků začal razit jáchymovské tolary – mince, od kterých později odvodily svůj název dolary.

Za zmínku stojí i Důl Svornost: dnes jej známe jako nejstarší uranový důl na světě, který zásobuje radonovou vodou lázně Jáchymov. Dávno před uranem se ve Svornosti těžilo stříbro: důlní chodby měřily přes sto kilometrů a nacházely se zde nejbohatší stříbrné žíly Jáchymovska.
 

Nejhlubší důl na světě byl v Příbrami

Světovou velmocí v těžbě stříbra se ovšem České království nestalo ani díky Jihlavě či Kutné Hoře, ani kvůli Jáchymovu. Stříbrný poklad ukrývaly doly na Březových Horách v dnešní Příbrami – ostatně slávu zdejších nalezišť prý v jednom z proroctví věštila už kněžna Libuše, když pravila: „Vidím vrch březový, kterýž jest stříbra plný.“

Na přelomu 18. a 19. století z Příbrami pocházelo až 97 % veškerého stříbra v celém Rakousko-Uhersku. Ve zdejších dolech se navíc podařilo pokořit ještě další světový rekord: 8. května 1875 se horníci na dole Vojtěch jako první na světě dostali do svislé hloubky tisíc metrů. Příbramské doly ostatně dlouho patřily k nejhlubším na světě.

Při prohlídce zdejšího Hornického muzea se dozvíte řadu podrobností o těžbě stříbra a olova, které se tu dolovaly až do roku 1978. Můžete se projít několika štolami, atraktivní je také jízda vláčkem 260 metrů dlouhou Prokopskou štolou, která ústí u jámy Prokop z roku 1832. S 1600 metry jde o nejhlubší šachtu v březohorském revíru a dodnes jednu z nejhlubších šachet ve střední Evropě.
 

Stříbro: co o něm nevíte?

  • Největší předmět ze stříbra v České republice je stříbrný náhrobek sv. Jana Nepomuckého v chóru katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě. Více než tři století po smrti oblíbeného českého světce jej v letech 1733 až 1736 zhotovil vídeňský stříbrník Johann Joseph Würth, a to podle návrhu Josepha Emanuela Fischera z Erlachu.
  • Odhaduje se, že na celém světě bylo dodnes vytěženo skoro jeden a půl milionu tun stříbra.
  •  
  • V současnosti se v České republice ví o zásobách stříbra ve výši 534 tun, hlavní ložiska se nacházejí v Horním Benešově, Horním Městě, Kutné Hoře, Rudě u Rýmařova a ve Zlatých Horách.
  • Většina stříbra se dnes těží v Mexiku, Číně, Peru, Austrálii a Chile.
  • Stříbro má mnohostranné využití: kromě výroby klenotů se používá například v elektroprůmyslu a ve fotografickém průmyslu, ve zdravotnictví a dalších oborech.
Grafitový důl pod Českým Krumlovem

Grafitový důl pod Českým Krumlovem

Prohlídka grafitového dolu v hloubce 70 m pod povrchem nabízí ukázku těžby i svezení důlním vláčkem. Před tím, než se vydáte na samotnou prohlídku, vás vybaví speciálním oblečením, jehož součástí je i důlní lampa. Následně vás do podzemí zaveze důlní vlak, kterým dříve jezdili horníci na šichtu.

Kutná Hora

Kutná Hora

Přijeďte si odpočinout a načerpat novou energii. Kutná Hora vám otevírá svou náruč. Čekají na vás dechberoucí památky, festivaly a mnoho zábavy pro celou rodinu.

Štola Svatého Mikuláše v Hoře Svaté Kateřiny – štola, kde hledali Jantarovou komnatu

Štola Svatého Mikuláše v Hoře Svaté Kateřiny – štola, kde hledali Jantarovou komnatu

Mikulášská štola v obci Hora Svaté Kateřiny je největší a nejznámější štolou v oblasti české části Krušnohoří. Ve středověku se zde těžilo stříbro a měď. Celkově dosahují chodby hloubky až 157 m pod zem. V 90. letech tu hledači pokladů pátrali po Jantarové komnatě.

Muzeum Vysočiny v Jemnici

Muzeum Vysočiny v Jemnici

Když se řekne Jemnice, mnohým se vybaví také výroba čaje. Nejen jemu je věnována expozice v tamní pobočce Muzea Vysočiny.

Putování s permoníky

Putování s permoníky

Permoníci Prokop a Světluška vás zvou na procházku městem s několika zastaveními a soutěžními otázkami. Po jejich zodpovězení na vás čeká malá odměna v Informačním centru města Příbram v Pražské ulici.

Osek

Osek

Město na úpatí Krušných hor mezi Teplicemi a Litvínovem vzniklo jako osada u cisterciáckého kláštera, založeného koncem 12. století. Nejcennější památkou je právě klášterní areál, který dnešní podobu získal při barokní přestavbě pod vedením Octavia Broggia.

Jihlava – nejstarší hornické město v České republice

Jihlava – nejstarší hornické město v České republice

Prvním hornickým městem se stala kolem roku 1240 Jihlava, v jejímž okolí byly objevené stříbrné žíly. Celkem zde bylo známo přes 20 rudonosných žil, jejichž mocnost byla velmi proměnlivá, od několika cm až do 2 m.

Hornické muzeum v Příbrami – muzeum s největším počtem expozic hornictví v České republice

Hornické muzeum v Příbrami – muzeum s největším počtem expozic hornictví v České republice

Hornické muzeum Příbram je rozsáhlé muzeum hornictví. Podle počtu stálých expozic je největším muzeem v Česku. Muzeum se nachází v areálu historické Ševčinské šachty, zaražené roku 1813 na místě středověkého dolu ze 16. století, a dále v původních báňských budovách dolu Vojtěch a dolu Anna.

Hornická naučná stezka v Jihlavě

Hornická naučná stezka v Jihlavě

Okružní naučná stezka má první zastavení na okraji Lesnova. Odtud vede na sever na vrch Roudný a přes Zbornou se stáčí zpět. Na deseti zastaveních se dozvíte, co, kde, kdy a jak se v okolních štolách těžilo, a nechybí ani informace o rozhledně na Roudném a o zdejším lese.

Hornické muzeum Rudolfov

Hornické muzeum Rudolfov

Hornické muzeum sídlí v nově zrekonstruovaném domě někdejšího královského báňského úřadu v Rudolfově při staré silnici z Českých Budějovic do Třeboně. Perkmistrovský dům, ve kterém se muzeum nachází, byl vystavěn krátce po povýšení Rudolfova na svobodné horní město císařem Rudolfem II roku 1585.

Štola Země zaslíbená na Mědníku

Štola Země zaslíbená na Mědníku

Důl Země zaslíbená se nachází ve vrchu Mědník, kde se kutalo pravděpodobně již v 10. století. Dochované záznamy pocházejí ale až z 15. století. Těžily se zde hlavně stříbronosné měděné rudy, a to až v 27 štolách.

Naučná stezka Stříbrná osmička u Mladé Vožice

Naučná stezka Stříbrná osmička u Mladé Vožice

Stříbrná osmička prochází okolím obce Ratibořské Hory a seznamuje návštěvníky především s bohatou historií těžby stříbra v tomto regionu, která zde probíhala cca od roku 1526 do konce středověku. Jak název napovídá, stezka v krajině vytváří obrovskou ležatou osmičku.

Naučná stezka Přírodou a dějinami Oseka

Naučná stezka Přírodou a dějinami Oseka

Naučná stezka spojuje poznávání přírodních a krajinářských hodnot území s poznáváním kulturních a historických zajímavostí. Trasa naučné stezky má okružní charakter, je dlouhá 7 km a překonává výškový rozdíl 255 metrů.

Rozsáhlý podzemní labyrint ve Zlatých Horách

Rozsáhlý podzemní labyrint ve Zlatých Horách

Návštěvníci města Zlaté Hory mají jedinečnou příležitost nahlédnout do tajemného podzemního labyrintu, který v okolí města po staletí vznikal při dobývání vzácných kovů.

Prohlídková štola Astoria v Lázních Jáchymov

Prohlídková štola Astoria v Lázních Jáchymov

Výztuhy, výdřevy, šachetní zdviže, potrubí s uranovou rudou i zateklá půdní voda a krápníky…toto vše nabízí nová atrakce návštěvníkům malebného údolí Lázní Jáchymov.

Lazurová hora u Chodové Plané

Lazurová hora u Chodové Plané

Na Lazurovém vrchu (650 m n. m.) nad Kosím potokem u Chodové Plané je možné nalézt zbytky hradu z poloviny 14. století, který se nazýval Michalšperk. Jeho hlavním úkolem bylo strážit stříbrné doly, které byly v majetku rodu Šliků.

Hornický skanzen Stříbro a královská dědičná štola Prokop

Hornický skanzen Stříbro a královská dědičná štola Prokop

Hornický skanzen s tématikou dobývání rud na Stříbrsku, expozice důlní techniky, prohlídka královské dědičné štoly Prokop. Expozici doplňují figury horníků imitující různé hornické profese a situace.

Vlašský dvůr v Kutné Hoře – nahlédněte do královské mincovny

Vlašský dvůr v Kutné Hoře – nahlédněte do královské mincovny

Jestlipak víte, co to byla "gysárna", uhádnete, co se asi dělalo v "prenárně", kdo to byl "pregéř"? Odpovědi na všechny tyto otázky se dozvíte v nové expozici "Královská mincovna" v kutnohorském Vlašském dvoře.

Středověké město Stříbro

Středověké město Stříbro

Město Stříbro patří mezi přední středověká města na území dnešní ČR s mnoha zajímavými památkami. Prohlédnout si můžete např. renesanční radnici, minoritský klášter s Městským muzeem, zbytky středověkého opevnění, hornický skanzen či Královskou dědičnou štolu Prokop.

České muzeum stříbra v Kutné Hoře – jedinečná možnost poznat středověký důl

České muzeum stříbra v Kutné Hoře – jedinečná možnost poznat středověký důl

Vydejte se na výlet do Českého muzea stříbra a středověkého stříbrného dolu! Během prohlídky se v expozicích seznámíte s historií královského horního města, dozvíte se, jak se kutnohorské stříbro dobývalo a zpracovávalo a získáte informace o významných architektonických skvostech Kutné Hory.

Hrádek v Kutné Hoře – České muzeum stříbra

Hrádek v Kutné Hoře – České muzeum stříbra

První zmínka o Hrádku pochází z roku 1312 a napovídá, že osudy tohoto významného objektu začínají hluboko v dobách, o nichž mnoho nevíme. První velké přestavby se Hrádek dočkal na přelomu 14. a 15. století v době, kdy ho vlastnil rychtář Václav z Donína.

Důl Svornost v Jáchymově

Důl Svornost v Jáchymově

Důl Svornost pochází z roku 1518 a od roku 1530 je nejdéle pracujícím dolem ve střední Evropě. Nejprve se zde těžilo stříbro, později smutně proslul těžbou uranu politickými vězni. Důl je aktuálně uzavřen.

Štola sv. Jana Evangelisty v Jiřetíně pod Jedlovou

Štola sv. Jana Evangelisty v Jiřetíně pod Jedlovou

Štola sv. Jana Evangelisty se nachází zhruba 0,5 km západním směrem od obce Jiřetín pod Jedlovou. Areál hornického muzea zahrnuje muzeum v centru obce, stříbrný důl – štolu svatého Jana Evangelisty a naučnou stezku Údolí Milířky.