Na podzim roku 1424 vytáhl Žižka v čele polních vojsk na Moravu proti zeti římského krále Zikmunda, Albrechtu Habsburskému. Cestou tato patrně největší armáda, jakou do té doby husité postavili, oblehla na Českomoravské Vysočině hrad Přibyslav, který patřil nepřátelům kalicha, pánům z Ronova. A právě při obléhání Přibyslavi se Žižka roznemohl záhadnou nemocí, kterou se dosud nepodařilo nikomu objasnit.

Z kroniky víme, že „bratr Jan Žižka roznemohl se nemocí smrtelnú od hlíz…“, které podlehl během sedmi dnů. V jiných pramenech se dokonce hovoří o „hlíze morové“. Mor je však choroba epidemická, a epidemie moru tehdy v Čechách neřádila. Navíc husitští důstojníci měli k nemocnému Žižkovi volný přístup, což v případě moru by nebylo možné – již tehdy se uplatňovala přísná karanténa. Co tedy Žižku přivedlo na onen svět? Všechny kroniky se zmiňují shodně o hlízách, což jsou vlastně zvětšené uzliny, vznikající při kterémkoliv hnisavém procesu. Profesor Thomayer vyslovil roku 1911 hypotézu, že příčinou vojevůdcova skonu mohly být nežity neobyčejných rozměrů, latinsky zvané carbunculus. Podle Thomayera je karbunkul onemocnění těžké s velkou bolestí a vysokou horečkou. Ale hlízy mohly být také příznakem smrtelné otravy. Nebyl tedy Žižka nakonec otráven? Současní odborníci prozkoumávali část Žižkových pozůstatků, hlavně lebky, která by v případě otravy obsahovala arzenik. Na kostech ho sice skutečně našli, ale samotná lebka jej neobsahovala. Zda se u Přibyslavi stal husitský hejtman obětí traviče nedokážeme tedy spolehlivě odpovědět.

K uctění památky husitského vojevůdce byla roku 1874 postavena mohyla podle návrhu architekta Antonína Wiehla. Mohyla stojí na místě, kde údajně 11. října 1424 zemřel Jan Žižka z Trocnova. Řada předních husitologů ale vyslovuje pochybnost o autentičnosti tohoto místa Žižkova úmrtí. Kuželovitá mohyla se tyčí do výšky 16 metrů, kterou zdobí kameny z památných historických míst, seznam Žižkových vítězných bitev a samozřejmě symbol husitského hnutí, téměř dva metry vysoký kamenný kalich. Od mohyly je překrásný výhled, jemuž dominuje hrad Lipnice a vrch Melechov, silueta kostela v Havlíčkově Borové, nebo vrch Rosička s novou rozhlednou. Nedaleko mohyly (cca 1 km) se nachází údolí Plaček, kde údajně tábořila Sirotčí vojska a konala se tryzna za zemřelého vůdce.