Věda a historie není nuda: od Negrelliho viaduktu k nové Masaryčce aneb staré i nové železniční skvosty

Tentokrát uděláme radost všem fanouškům železnice, literatury a filmů: vydali jsme se po peronech a kolejích pátrat po uměleckých dílech, kde duní vlaky a ze stránek na nás pomrkávají kreslené parní mašinky pana Milera. Následující řádky voní dehtem a karbolem, mezi nimi uniká pára a tu a tam se ozve táhlé zahoukání.

Plánici, městečko v malebném Pošumaví, znají zejména ti, kteří jezdí na dovolenou k blízkému rybníku Hnačov a milovníci technických památek. Právě tady se narodil proslulý elektrotechnik a vynálezce František Křižík (8. července 1847, Plánice – 22. ledna 1941, Stádlec u Tábora). Vynalezl obloukovou lampu se samočinnou regulací, světelnou fontánu, zdokonalil elektrické tramvaje a další zařízení.

Cestování vlakem je populární, romantické a má své kouzlo. Pro někoho je důležité to, že rozsáhlá železniční síť spojuje všechny konce naší země a cestování je jednoduché, jiní zase ocení architekturu a nostalgii starých nádraží. Na Kudy z nudy jsme pro vás vybrali krásná a zajímavá nádraží, která stojí za pozornost. Některá znáte ze soutěže Nejkrásnější nádraží, jiná zase z filmů či seriálů, a další třeba jako místa, kam jezdíte na dovolenou nebo na výlet. Nejlepší překvapení jsou pak ta, která zatím neznáte – a navíc vám poradíme, kam se můžete podívat v okolí!

Negrelliho viadukt spojuje Masarykovo nádraží v Praze přes ostrov Štvanici s Bubny. Je historicky prvním pražským železničním mostem přes Vltavu a také druhým nejstarším pražským mostem přes Vltavu.

Na Vltavě v Praze to žije, ať už jste si oblíbili víkendové farmářské trhy na náplavce Rašínova nábřeží, ostrovy a přívozy, jezdíte po nábřeží na kolech, kolečkových bruslích anebo podél řeky chodíte na procházky. Na portálu Kudy z nudy se ale o Vltavě dozvíte mnohem víc.

Máte cestovatelského ducha a rytmus kolébání vlaku vám zrychluje tep? Inspirujte se našimi dnešními tipy a projeďte se s námi po kolejích zajímavých železničních tratí nebo ve vagonech tažených parními lokomotivami.

Žádná železniční trať u nás není strmější než ozubnicová železnice, která vede z Tanvaldu do Harrachova. Jízda zubačkou je zážitkem nejenom pro nadšené výletníky, milovníky železnic a fanoušky technických kuriozit, ale i pro rodiny s dětmi a fotografy.

Vydejte se na výlet do krajiny Osoblažska, kde na milovníky technických památek čeká skutečný poklad: nezvykle klikatá Osoblažka aneb úzkorozchodná železnice z Třemešné do Osoblahy. Užijete si projížďku vlakem po staré, krásné a bezkonkurenčně nejklikatější úzkorozchodné dráze v Česku. Vzorné pasažéry tu dokonce občas nechají přiložit pod kotel parních vlaků nebo si zahoukat na píšťalu!

První železnice s veřejným provozem na evropské pevnině (protože ta úplně první byla v Británii, tedy na ostrovech), v době svého vzniku nejdelší evropská železnice a zároveň základ budoucí moderní evropské železniční sítě: tím vším byla koněspřežná železnice, která od roku 1832 spojovala České Budějovice s Lincem.

Železniční mosty často znají jen opravdoví fandové. Z oken vlaku je obvykle nevidíte, spousta z nich navíc je schovaná v nepřístupném terénu. Kdyby stály jinde, byly by z nich výletní hvězdy: platí to i pro Pňovanský most, který se klene přes vodní nádrž Hracholusky. Právě z něj se totiž výletní cíl stal v roce 2019.

Naše jediná ozubnicová trať spojuje Tanvald s Harrachovem. Celkem měří 12 km a největší stoupání činí 58%. Dnes je v provozu 12 kilometrů trati z Tanvaldu do Harrachova, které se mezi lidmi říká kořenovská Zubačka nebo také Polubenka.

Nejužším rozchodem kolejí se může pochlubit trať z Frýdlant – Heřmanice, která má rozchod 750 mm. Trať, nacházející se v severních Čechách u hranic s Polskem a Německem, byla pro veřejnou dopravu otevřena 25. srpna 1900.

Jako zkušení výletníci a návštěvníci portálu Kudy z nudy toho o Česku určitě víte spoustu, ale co když se vás zeptáme na nejrůznější česká nej? Otázky na nejvyšší českou horu, nejjižnější nebo nejsevernější obec samozřejmě vynecháme, to by bylo moc jednoduché. Víte ale, ve kterém městě mají nejužší uličku, kde stojí největší dřevěný kůň anebo která radnice má nejvyšší věž? Pojďte otestovat své znalosti!

Železniční trať stoupající z Mostu přes Dubí do Moldavy patří k nejhezčím u nás. Je to skrz naskrz horská železnice: zdolává převýšení přes 500 metrů, z oken vlaku se nabízejí úchvatné výhledy a nedají na ni dopustit hlavně cyklisté, turisté a běžkaři, které vyváží na hřeben Krušných hor.

V Evropě neexistuje slavnější horská trať než rakouský Semmering: byla první, dodnes si zachovala historický ráz a v roce 1998 byla zapsána do Seznamu světového dědictví UNESCO. Podle ní se přezdívá dalším tratím s velkým převýšením, tunely, viadukty a se skvostnými výhledy.

Mladějovská průmyslová dráha je mezi technickými památkami skutečná legenda. Máme štěstí, že se po ní dodnes můžeme svézt, a to výletním vlakem taženým vzácnou parní lokomotivou, která po úzkokolejce jezdila už v době jejího vzniku před více než sto lety a byla také svědkem ukončení pravidelného průmyslového provozu. Nebýt spousty náhod, dnes by už neexistovala.

Po železniční trati, která do Zubrnic šplhá z údolí Labe, projel první vlak 18. srpna 1890. V roce 1978 ale někoho napadlo, že lokálka přestala stačit „moderní“ době a vlaky tudy projely naposledy. Krásnou vzpomínku na běžný provoz, nádhernou trať a okolní krajinu ale máme jednou provždy zaznamenanou ve filmu Páni kluci. V létě 1975 ho tu natáčela Věra Plívová-Šimková podle literární předlohy Marka Twaina Dobrodružství Toma Sawyera.

Máte rádi staré lokomotivy? Zajímá vás historie železnice? Vydejte se do některého z železničních muzeí, která ukazují minulosti i současnost železnice. Krásné chvíle si zde užijí tatínkové i děti.

České dráhy v sobotu zahájí oslavy 100. výročí vzniku Československa komentovanými prohlídkami historických salonků na pražském hlavním nádraží a na Masarykově nádraží. Reprezentativní prostory pražských vlakových nádraží, které dříve využívali panovníci a později českoslovenští a čeští prezidenti při cestách po železnici, budou moci zájemci navštívit každou poslední sobotu v měsíci až do konce roku.

Rozvoj těžby uhlí na Kladensku v 19. století vyvolal požadavek nahradit koněspřežnou dráhu výkonnějším dopravním prostředkem. Proto byla roku 1852 založena Buštěhradská železniční společnost, která od 1. ledna 1855 obdržela koncesi k provozování parostrojní železnice.

Nádraží Praha-Dejvice je nejstarším nádražím dnešního hlavního města, v provozu je od roku 1830. Původně tady začínala nákladní Lánská koněspřežka, po které se vozilo hlavně dřevo z Křivoklátských lesů. Za první republiky nádraží využíval prezident Masaryk pro cesty do lánského zámku.

Jedním z nejdůležitějších železničních uzlů a největší nákladní stanici je Česká Třebová. Nachází se zde rozsáhlé seřaďovací stanice, velké osobní nádraží, kde zastavují téměř všechny osobní vlaky, které přes něj projíždějí a Depo kolejových vozidel.

Masarykův vládní salonek na stejnojmenném pražském nádraží pamatuje přítomnost řady významných politických osobností. Dnešní podoba je jen chabým odleskem někdejší nádhery, kterou připomíná částečně zachovaný zlatem dekorovaný trámový strop a krb, zárubně dveří a židle z přelomu 19. a 20. století.