#světovéČesko a výlet po železnicích světových jmen: Pražský, Teplický, Krušnohorský a Slezský Semmering

I když existují strmější a technicky náročnější tratě, rakouský Semmering už od jeho vzniku v polovině 19. století provází pověst výjimečnosti. Důvodů k tomu je celá řada: první horská železnice světa mezi městečky Gloggnitz a Mürzzuschlag téměř na čtyřiceti kilometrech překonává 459 výškových metrů. Napočítáte tu 14 tunelů, 16 viaduktů a přibližně 130 kamenných i železných mostů. Nejvyšší bod trati se nachází v nadmořské výšce 897 metrů, v horském sedle a dnes známém lyžařském středisku Semmering, kudy prochází zemská hranice mezi Dolním Rakouskem a Štýrskem. I když se soustavně modernizuje, trať neztratila nic ze své historické tváře a je jednou z hlavních rakouských turistických atrakcí.
 

Pražský Semmering: horská dráha ve městě

Kdyby se mělo v Praze hlasovat o nejmalebnější trati, vítěz by byl předem jasný: dráha ze Smíchovského nádraží do Rudné přes Zličín a Hostivici dokonce přezdívku Pražský Semmering dostala už při svém vzniku. Stavěla se v letech 1868 až 1872 a do Prahy po ní jezdilo uhlí z Kladna. Nejstrmější úsek trati, který prochází hlubokými zářezy ve vápencových skalách Děvína a po dvou kamenných viaduktech přejíždí Prokopské údolí a bývalou Pražsko-duchcovskou dráhu, má převýšení 93 metrů. Podobně jako rakouský Semmering i tady vlaky projíždějí smyčkou, vracející se o více než 180°. Denně tudy jezdí řada vlaků, zážitkem jsou ale především nostalgické jízdy historických souprav. A kde objevíte nejhezčí výhled? Prý u stanice Praha-Žvahov z úbočí Dívčích hradů.
 

Teplický Semmering: trať, která přes Teplice nevede

Přestože horská železnice z Moldavy do Mostu přes Teplice nevede, říká se jí Teplický Semmering: hlavně proto, aby se nepletla s další krušnohorskou tratí, která svou přezdívku také odvozuje od slavné rakouské kolegyně. Historie trati, která má v jízdních řádech číslo 135, se začala psát ve druhé půlce 19. století. Z Mostu do Hrobu začaly vlaky jezdit už v květnu 1877, v roce 1884 pak vyjel první vlak až na Moldavu na hřebeni Krušných hor. O rok později pak byl zahájen provoz do saského Freibergu, přerušený po druhé světové válce. Kromě krásných vyhlídek uvidíte spousty dalších zajímavostí, například úvraťovou stanici Dubí, vysoký viadukt u Hrobu anebo expozici Moldavské dráhy v nádražní budově v Oseku.
 

Krušnohorský Semmering: druhá nejvýše položená železnice

Naší druhou nejvýše položenou železnicí je Krušnohorský Semmering, trať, která na přelomu 19. a 20. století přeťala hřeben Krušných hor. Vede z Karlových Varů přes Nejdek, Pernink a Horní Blatnou do německého Johanngeorgenstadtu; kdysi se po ní do Německa vozilo uhlí, opačným směrem pak cestovali zejména lázeňští hosté. Na patnácti kilometrech z Nejdku do Perninku vlaky vyjedou o 365 metrů výš, raritou je takzvaná novohamerská smyčka: vlaky v ní projíždějí obloukem o poloměru 180 metrů a nakonec vyšplhají až do nadmořské výšky 915 metrů, což je po stanici Kubova Huť na Šumavě s nadmořskou výškou 995 metrů druhý nejvyšší bod dosažený na české železnici.
 

Slezský Semmering: do Jeseníků za Aloisem Nebelem

Přezdívku Slezský Semmering si vysloužila trať s úchvatnými výhledy na hřebeny Jeseníků a Rychlebských hor, která vede z Hanušovic do Jeseníku. Vlaky po ní jezdí od roku 1888 a cestou vyšplhají až do Ramzovského sedla do nadmořské výšky 760 metrů: Ramzová tak drží titul nejvýše položené železniční stanice na Moravě a ve Slezsku. V bývalém stavědle na nádraží v Horní Lipové našlo domov malé železniční muzeum. K vidění je spousta fotografií, dokumentů a předmětů, mapujících historii jesenické horské trati, navíc nádraží je dobrým orientačním bodem pro ty, kteří by rádi vypravili k vyhlášenému lesnímu baru: leží necelé tři kilometry daleko. Leckde také narazíte na stopy Aloise Nebela, výpravčího ze stanice Bílý Potok a fiktivního hrdiny černobílé komiksové trilogie a stejnojmenného animovaného filmu. V příběhu hraje vedle Nebela hlavní roli odlehlá železniční trať; filmaři si ale místo Slezského Semmeringu vybrali trať z Bruntálu do Malé Morávky. Právě tamní nádraží se proměnilo ve stanici Bílý Potok, která (na rozdíl od osady Bílý Potok) podobně jako Nebel také neexistuje.
 

…a ještě jednou za hranice: Saský Semmering

Přezdívkou Saský Semmering se pyšní železniční trať z Bad Schandau do Sebnitz, zvaná Sebnitztalbahn. Byla postavena v letech 1874 až 1877, v zalesněném a místy skalnatém údolí říčky Sebnitz vlaky jezdí po řadě mostů a skrz tunely. Převýšení sice není tak výrazné jako na jiných tratích, ale to výletníkům nevadí. Oblíbený výletní cíl Saského Švýcarska můžete snadno navštívit i vy, z Hřenska a našeho Českého Švýcarska se sem dostanete cobydup.