Příběh českého Edisona – Františka Křižíka

Křižík sice byl obdařen mimořádným talentem a pílí a postupně se stal nejenom držitelem celé řady významných patentů, ale také jedním z nejúspěšnějších podnikatelů své doby, jeho cesta mezi velikány české technické historie však byla mimořádně složitá.
 

Chudý chlapec ze Šumavy

Pocházel z ševcovské rodiny, která patřila k nejchudším v Plánici, a jeho studia tak provázel neustálý nedostatek financí. Dodnes tu můžete navštívit Křižíkův rodný domek s malou expozicí, dodnes se také pořádají pochody po takzvaných Křižíkových cestách do Klatov nebo směrem na Nepomuk. Připomínají trasy, po nichž se chudý student vydával za vzděláním, zprvu do Klatov, později do Prahy. Traduje se, že mamince Křižíkové trvala více než sto kilometrů dlouhá cesta z Plánice do Prahy pouhé tři dny!
Křižík byl výborný student, ale maturitu nesložil, chyběly mu peníze na povinnou platbu. Na pražskou techniku jej však díky výjimečnému nadání přijali i bez maturity. Byly to opět existenční důvody, které jej přinutily ještě za studií nastoupit do továrny, kde se vyráběla telegrafní a signalizační zařízení. Během následujících let Křižík zdokonalil technické vybavení pro železnice a své vynálezy si nechal patentovat.
Nakonec se s rodinou usadil v Plzni a získané peníze investoval do malé dílny na výrobu elektrotechnických zařízení a obloukových lamp. Právě patenty na jejich zdokonalení mu přinesly první úspěchy a také tolik potřebné peníze. Obloukovky slavnostně předvedl v srpnu 1881 v plzeňském divadle při příležitosti oslavy narozenin císaře Františka Josefa, další dodal k osvětlení nádvoří plzeňského Měšťanského pivovaru a kamenouhelného dolu v Nýřanech. Za svůj vynález dokonce získal zlatou medaili na Mezinárodní elektrotechnické výstavě v Paříži roku 1882.
 

Osvětlení měst, elektrárny, tramvaje a první elektrifikovaná železnice

Záhy se začaly hrnout zakázky ze všech stran. To už se Křižík přestěhoval do Prahy, založil v Karlíně vlastní továrnu, a aniž by ztratil kontakt s Plzní a rodnou Plánicí, pokračoval dál ve svých oslnivých projektech. V roce 1891 postavil pro Jubilejní výstavu první pražskou elektrickou pouliční dráhu z Letné na Výstaviště, zajistil osvětlení výstavy a vybudoval slavnou světelnou fontánu, která se stala atrakcí známou po celé Evropě. Byl také první a dodnes zřejmě jediný, kdo se v pražských ulicích projížděl v elektromobilu vlastní konstrukce. V roce 1903 uvedl do provozu první meziměstskou plně elektrifikovanou dráhu v Rakousku-Uhersku mezi Táborem a Bechyní, milovníky nostalgických jízd a železnic láskyplně přezdívanou Elinka, stavěl i další elektrické dráhy v Plzni, v Bosně a Chorvatsku.
Křižíkově firmě rovněž řada měst vděčí za první elektrické osvětlení; vybavil na 130 prvních elektráren u nás, například v Jindřichově Hradci a v Písku. Paradoxně v Plzni se mu nepodařilo prorazit smlouvu města s plynárenskou společností, a tak se první obloukové lampy na dnešním náměstí Republiky a v Tylově divadle rozzářily až roku 1902. V Plzni se také dodnes můžete projet nejstarší dochovanou provozuschopnou tramvají v Česku, takzvaným primátorským vozem z roku 1899.
Český Edison se dožil úctyhodných 93 let; jeho pohřeb v roce 1941, kdy byl jako vůbec první technik pochován na Slavíně na vyšehradském hřbitově, vyzněl jako tichá manifestace proti okupantům.