Hlavní nádraží v Praze – největší pražská secesní památka

Jeho strategická poloha v centru hlavního města z něj činí klíčový přestupní bod pro místní i mezinárodní cestující. Hlavní nádraží bylo otevřeno v roce 1871 pod názvem "Nádraží císaře Františka Josefa". Původní budova byla navržena architektem Antonínem Viktorinem a později, na počátku 20. století, doznala výrazných změn. V letech 1901–1909 byla postavena nová secesní odbavovací hala podle návrhu architekta Josefa Fanty, která je dnes považována za architektonický skvost.
 

Secesní architektura a podzemí nádraží

Secesní Fantova budova je dominantou celého nádraží, obdivovanou díky bohaté výzdobě, vitrážím a sochařským detailům. Kromě historické budovy je nádraží tvořeno rozsáhlým moderním podzemním prostorem s obchody, restauracemi, službami a východem do metra (stanice Hlavní nádraží, linka C).

Pražské hlavní nádraží se letos zařadilo mezi nejluxusnější nádraží světa. V mezinárodním žebříčku obsadilo 12. místo především díky secesní Fantově budově, rozsáhlé rekonstrukci i spojení historické architektury s moderním zázemím pro cestující.
 

Dopravní uzel v centru Prahy

Hlavní nádraží slouží jako výchozí a cílová stanice mnoha vnitrostátních i mezinárodních vlakových spojů. Je zde možné nastoupit na rychlovlaky, regionální spoje i přímé mezinárodní linky například do Berlína, Vídně, Bratislavy či Budapešti. Stanice je napojena na městskou hromadnou dopravu – kromě metra zde staví také tramvaje a autobusy.
 

Historie Hlavního nádraží v Praze: od 19. po 21. století

Historie Hlavního nádraží sahá do 19. století, ale není v Praze nejstarší. Stavět se začalo roku 1869 a zakázku získali renomovaní architekti Josef Ignác Ullmann a jeho švagr Antonín Barvitius. Ti postavili budovu v neorenesančním stylu a nádraží neslo jméno císaře Františka Josefa I. Tou dobou zde jezdily vlaky do Benešova, Tábora a Vídně. V roce 1872 byla zprovozněna Turnovsko-kralupsko-pražská dráha a Pražská spojovací dráha v trase Smíchov (Česká západní dráha) – Praha (dnešní hlavní nádraží) – Hrabovka (napojení na Rakouskou severozápadní dráhu). V provozu byl již také Vinohradský tunel.
 
Konec 19. století však přinesl obrovský rozmach železnice a už nádraží kapacitně nestačilo, a na dnešní stavbu byl vypsán konkurz. Komise nakonec vybrala návrh architekta Josefa Fanty, který byl realizován mezi lety 1901–1909. Wilsonova budova, nazvaná podle amerického prezidenta Woodrow Wilsona, bývala krásnou ukázkou secesní architektury. Měla velkolepý, zdobný secesní vstup a halu pokladen s vlastní nevelkou a dekorativní střešní kupolí (dnes Fantova kavárna).

V éře komunismu však bohužel vzniklo několik nevzhledných přístaveb a venkovní krása původní budovy vzala za své též kvůli dálnici, jež prochází přímo před Wilsonovou budovou, zničila park před nádražím.
 
Po druhé světové válce byla trať na Smíchov zdvojkolejněná a byl postaven druhý tunel. Roku 1926 byla dokončena jednokolejná spojka Vítkov – Libeň, která doplnila jednokolejnou spojku druhou stranou kopce, přes Hrabovku. Dne 9. května 1974 sem bylo napojeno metro (stanice metra C – Hlavní nádraží) a v letech 1972–1979 vznikla nová odbavovací hala, které ustoupila část dosavadních sadů.

Není bez zajímavosti, že kolejiště a Fantova odbavovací budova leží na Vinohradech v Praze 2, nová odbavovací budova na Novém Městě v Praze 1, severní záhlaví zasahuje do Žižkova na Praze 3.

V uplynulých letech prošlo hlavní nádraží rozsáhlou rekonstrukcí zaměřenou na modernizaci infrastruktury, zvýšení komfortu cestujících a zlepšení bezpečnosti. Dnes nabízí služby jako bezplatné Wi-Fi, úschovnu zavazadel, informační pulty, možnosti občerstvení, obchody nebo půjčovnu kol.
 

Úschovna zavazadel Praha hlavní nádraží

Praha hlavní nádraží, největší železniční stanice v České republice, nabízí cestujícím možnost bezpečně uložit svá zavazadla během krátkodobých i delších pobytů v hlavním městě. Úschovna zavazadel je užitečná služba pro turisty, kteří přijedou do Prahy a chtějí si prohlédnout město bez starostí o svá zavazadla, ale také pro ty, kteří čekají na navazující spoj.

Umístění úschovny: Úschovna zavazadel se nachází v podzemí hlavní budovy nádraží, v blízkosti vstupu do metra linky C „Hlavní nádraží“. Směrovky k úschovně jsou jasně označené a snadno je najdete hned po vstupu do vestibulu stanice.

Otevírací doba: Každý den: 06:00 – 23:00. V době svátků bývá otevírací doba obvykle zachována, ale doporučuje se ověřit aktuální informace na stránkách Českých drah nebo přímo na nádraží.
 

Rekonstrukce Fantovy budovy

V roce 2021 začala celková rekonstrukce vnitřních prostor, která přímo navázala na obnovu fasády a střechy Fantovy budovy. Obnova historických interiérů probíhala ve dvou etapách – první se týkala kulturních sálů v severní části budovy a přilehlých prostor v prvním patře i mezaninu. 

Ve všech dotčených prostorech byly v rámci rekonstrukce obnoveny secesní malby a plastické prvky, kterým dominuje zelené listoví. Jako nová je také rozsáhlá štuková výzdoba, velkému sálu vévodí historický státní znak. Citlivá péče byla věnována také nádherným původním vitrážím, keramickým mozaikám, dřevěným rámům oken i dveří, dřevěnému obložení a podlahám. Po rekonstrukci je také otevřena slavná Fantova kavárna.

Druhá etapa opravy se zaměří na interiéry ve vyšších patrech a jižní část budovy. Celková rekonstrukce by měla být dokončena v první polovině roku 2028.
 

Hlavní nádraží v Praze jako filmová lokace

Pražské hlavní nádraží je také lokací, které si v posledních letech často vybrali zahraniční filmaři v Česku. Natáčel se tu marvelovský Spider-Man: Far From Home, akční horor Underworld: Blood Wars a také britské drama One Life s Anthonym Hopkinsem, které připomíná příběh Nicholase Wintona a záchrany dětí před smrtí během druhé světové války. Právě z dnešního Hlavního nádraží odjížděly v roce 1939 Wintonovy transporty. Hlavní nádraží se objevuje také ve filmu The Gray Man – kde ale má představovat nádraží ve Vídni.
 

Mapa hlavního nádraží v Praze

Mapu hlavního nádraží se všemi detaily naleznete na stránkách Českých drah nebo PID, kde si ji lze stáhnout ve formátu pdf.