Hlavní nádraží v Praze je vůbec největší osobní nádraží v České republice. Zdaleka však není nádražím nejstarším. Jeho historie se začala psát roku 1869 a do dnešní podoby bylo přestavěno podle návrhu architekta Josefa Fanty.
Historie Hlavního nádraží sahá do 19. století, ale není v
Praze nejstarší. Stavět se začalo roku 1869 a zakázku získali renomovaní
architekti Josef Ignác Ullmann a jeho švagr
Antonín Barvitius. Ti postavili budovu v neorenesančním stylu a nádraží neslo
jméno císaře Františka Josefa I. Tou dobou zde jezdily vlaky do
Benešova,
Tábora a Vídně. V roce 1872 byla zprovozněna
Turnovsko-kralupsko-pražská dráha a
Pražská spojovací dráha v trase Smíchov (Česká západní dráha) – Praha (dnešní hlavní nádraží) – Hrabovka (napojení na Rakouskou severozápadní dráhu). V provozu byl již také
Vinohradský tunel.
Konec 19. století však přinesl
obrovský rozmach železnice a už
nádraží kapacitně nestačilo, a na dnešní stavbu byl vypsán konkurz. Komise nakonec vybrala
návrh architekta Josefa Fanty, který byl realizován mezi lety
1901–1909. Wilsonova budova, nazvaná podle amerického prezidenta
Woodrow Wilsona, bývala krásnou ukázkou secesní architektury. Měla velkolepý, zdobný secesní vstup a halu pokladen s vlastní
nevelkou a dekorativní střešní kupolí (dnes
Fantova kavárna). V éře komunismu však bohužel vzniklo několik nevzhledných přístaveb a venkovní krása původní budovy vzala za své též kvůli
dálnici, jež prochází přímo před Wilsonovou budovou, zničila park před nádražím.
Po druhé světové válce byla
trať na Smíchov zdvojkolejněná a byl postaven druhý tunel. Roku 1926 byla dokončena jednokolejná spojka Vítkov – Libeň, která doplnila jednokolejnou spojku druhou stranou kopce, přes Hrabovku. Dne
9. května 1974 sem bylo
napojeno metro (stanice metra
C – Hlavní nádraží) a v letech 1972–1979 vznikla nová odbavovací hala, které ustoupila část dosavadních sadů.
Není bez zajímavosti, že kolejiště a Fantova odbavovací budova leží na
Vinohradech v
Praze 2, nová odbavovací budova na
Novém Městě v
Praze 1, severní záhlaví zasahuje do
Žižkova na
Praze 3.
Rekonstrukce Fantovy budovy
V roce 2021 začala celková rekonstrukce vnitřních prostor, která přímo navázala na obnovu fasády a střechy Fantovy budovy. Obnova historických interiérů probíhá ve dvou etapách. První se týkala kulturních sálů v severní části budovy a přilehlých prostor v prvním patře i mezaninu.
Ve všech dotčených prostorech byly v rámci rekonstrukce
obnoveny secesní malby a plastické prvky, kterým dominuje
zelené listoví. Jako nová je také rozsáhlá
štuková výzdoba, velkému sálu vévodí
historický státní znak. Citlivá péče byla věnována také nádherným
původním vitrážím,
keramickým mozaikám,
dřevěným rámům oken i dveří,
dřevěnému obložení a podlahám. Po rekonstrukci je také otevřena slavná
Fantova kavárna.
Druhá etapa opravy se zaměří na interiéry ve vyšších patrech a jižní část budovy. Celková rekonstrukce by měla být dokončena v první polovině roku 2028.
Poznejte historii a architektonickou krásu Hlavního nádraží v Praze, největšího osobního nádraží v České republice.
Historie Hlavního nádraží sahá do roku 1869.
Původními architekty byli Josef Ignác Ullmann a Antonín Barvitius.
Původní budova byla postavena v neorenesančním stylu.
Secesní podobu nádraží navrhl architekt Josef Fanta mezi lety 1901-1909.
Wilsonova budova, nazvaná po americkém prezidentu Woodrow Wilsonovi, je významnou částí nádraží.
Interiér zdobí secesní malby, plastické prvky, štuková výzdoba, vitráže, keramické mozaiky a historický státní znak.
Fantova kavárna je historická kavárna s dekorativní střešní kupolí, která se nachází uvnitř Hlavního nádraží.
Stanice metra C byla na Hlavním nádraží napojena 9. května 1974.
Probíhá rekonstrukce interiérů, obnova fasády a střechy, a celková rekonstrukce by měla být dokončena v roce 2028.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.