Historie
horské železnice z Moldavy do Mostu, která má v jízdních řádech číslo 135, se začala psát ve druhé půlce 19. století. Z
Mostu do
Hrobu začaly vlaky jezdit už v
květnu 1877, v roce 1884 pak vyjel první vlak až na
Moldavu na hřebeni
Krušných hor. O rok později pak byl zahájen provoz do saského Freibergu, přerušený po druhé světové válce.
Teplický Semmering
Kvůli tunelům, viaduktům a úvraťové stanici v Dubí, díky nimž trať překonává značné stoupání na poměrně krátké vzdálenosti, má
moldavská dráha podobný charakter jako známá rakouská horská trať. Kdekdo ji proto zná pod přezdívkou Semmering – a přestože přes
Teplice nevede, říká se ji
Teplický Semmering. Nespleťte si ji ale s
Krušnohorským Semmeringem, naší druhou nejvýše položenou železnicí. Ta se vine mezi kopci na opačném konci
Krušných hor a vede z
Karlových Varů do německého
Johanngeorgenstadtu.
Vraťme se k
Teplickému Semmeringu: trať z
Mostu do
Moldavy vybudovala společnost Pražsko-duchcovská dráha kvůli exportu uhlí do sousedního Saska a bez větších problémů fungovala až do konce druhé světové války.
Viadukt u Mikulova stržený na konci války sice byl za rok opraven, ale na německém území trať obsadili Sověti, vytrhali koleje a údajně je odvezli na východ jako součást válečného odškodnění.
Velká nádražní budova v Moldavě, která zajišťovala rozsáhlou drážní, celní, poštovní, telegrafní i policejní agendu, ztratila svou důležitost. Dnes je moldavské nádraží v neutěšeném stavu, byť se řadu let mluví o jeho rekonstrukci, podobně jako o obnovení osm kilometrů dlouhého úseku z Moldavy do německého Holzhau. Koleje na české straně tak dodnes končí pod hraničním mostem a dál zatím nevedou. Přesto sem míří spousty výletníků: Moldava je ideálním výchozím místem pro výlety na kole, pěšky i v zimě na běžkách.
Co uvidíte z oken vlaku?
Nejkrásnější výhledy do okolí se nabízejí z úseku mezi
Moldavou a
Mikulovem. Za
zastávkou Mikulov-Nové Město vás čeká přehlídka kulturních památek vesměs z 80. let 19. století. Jde o 210 metrů dlouhý
Novoměstský tunel,
Mikulovský viadukt a
Mikulovský tunel. Ten měří 334 metrů a má zvláštní tvar, vyhýbá se totiž středověkým štolám. Hned za tunelem je
stanice Mikulov v Krušných horách; nedaleko je
prohlídková štola Lehnschafter a na protější straně údolí se táhnou strmé
sjezdovky známého areálu Bouřňák.
Z Mikulova vlak pokračuje do Dubí a přes úvrať se stáčí do údolí. V památkově chráněné budově postupně vzniká
železniční muzeum, v samotném
Dubí můžete navštívit třeba
Dům porcelánu s modrou krví, expozici o výrobě porcelánu a známého cibuláku. Další
expozici Moldavské dráhy najdete v Oseku přímo v nádražní budově.
Další technická památka čeká mezi zastávkami Střelná a Hrob:
trojpolový viadukt s ocelovou příhradovou konstrukcí, který vede 33,9 metrů nad údolím potoka Bouřlivec, je s délkou 145,8 metrů nejdelší z mostů na trati
Teplického Semmeringu.
Za Hrobem vlak překoná ještě ocelový
Malý hrobský viadukt a kamenný
Křižanovský viadukt. Za povšimnutí stojí i bývalý
drážní domek u Domoslavic: 16. července 1885 se tu narodila
Anna Vlčková aneb Hana Benešová, manželka prezidenta Edvarda Beneše.
Za
stanicí Louka u Litvínova už nepojedete po originální trati: koleje se několikrát překládaly kvůli povrchové těžbě hnědého uhlí. Dnes objíždí chemičku v Záluží, míjí areál bývalého dolu Julius III s
Podkrušnohorským technickým muzeem a dojede až do cílové
stanice Most. Z oken vlaku uvidíte jak
přesunutý chrám Nanebevzetí Panny Marie, tak
hrad Hněvín i hladinu nového
jezera Most, které vzniklo na místě bývalého starého města.
Víte, že…?
Na přelomu 50. a 60. let se po Teplickém Semmeringu dopravoval materiál pro stavbu přehrady Fláje. Zajímavé jsou také zbytky osm kilometrů dlouhé nákladní lanové dráhy, která vedla od nádraží v Moldavě až na staveniště vodního díla.- Hezkou kuriozitou jsou miniatury hradů u nádražních budov; najdete je třeba na zastávkách Osek město nebo Louka u Litvínova.
- Nástěnná malba v hale moldavského nádraží připomíná rok 1938, kdy tu jako výpravčí sloužil známý spisovatel Adolf Branald.
- Trať převzala jméno rakouské železniční legendy Semmeringu, první vysokohorské železnice v Evropě. Ta vznikala v letech 1848 až 1854 pod vedením inženýra Carla Rittera von Ghega a překonává 459 výškových metrů. Hlavní 41,7 kilometrů dlouhý úsek z obce Gloggnitz do Mürzzuschlagu vede skrz 14 tunelů, 16 viaduktů a přes sto kamenných i železných mostů. Co nádraží, to ukázka historické techniky, malé muzeum anebo jiná zajímavost. Skvělé jsou i vyhlídky, například ta, které se říká Dvacetišilinková: kdysi totiž zdobila dvacetišilinkovou bankovku. Nejvyšší bod trati se nachází v horském sedle u stanice Semmering v nadmořské výšce 897 metrů, kudy prochází zemská hranice mezi Dolním Rakouskem a Štýrskem.