Unikátní živé kulturní dědictví
Jizerských hor a
Krkonoš má v současných jízdních řádech číslo 035.
Ozubnicová železnice, kde se v rychlém sledu střídají viadukty a tunely, hluboké zářezy i vysoké náspy, se stavěla v letech 1899–1902, aby propojila rychle se rozvíjející průmyslové
Liberecko a
Jablonecko se západním Slezskem. Dnes slouží hlavně výletníkům; jízda z
Tanvaldu do
Harrachova trvá necelou půlhodinu.
Jak to bylo se zubačkou?
První vlak do tehdejší pohraniční stanice Grünthal, dnešního
Kořenova, vyjel z
Tanvaldu 30. června 1902, v listopadu téhož roku byl zprovozněn i pruský úsek trati z
Kořenova do města
Jelení Hora (Jelenia Góra, tehdy Hirschberg).
Vůbec nejstrmější je sedm kilometrů dlouhý úsek mezi
Tanvaldem (466 metrů nad mořem) a
Kořenovem (701 m), kde vlaky překonávají výškový rozdíl 235 metrů s maximálním stoupáním až 58 promile, vůbec největším v Česku. Technickou raritou jsou
dodnes dochované úseky s dvoupásovou Abtovou ozubnicí v ose koleje s celkovou délkou 4,43 km. Kdysi stoupání dokázaly zdolat jen speciálně vyrobené parní ozubnicové lokomotivy, a to parní stroje 404.0 z lokomotivky v rakouském Floridsdorfu. V roce 1961 je vystřídaly motorové lokomotivy Rakušanky T 426.0 z téže továrny a české motoráčky řady M240.0 zvané Singrovky. Ozubnicový provoz definitivně skončil v roce 1988. Ozubený hřeben se sice udržuje v provozuschopném stavu, ale používá se už jen výjimečně, moderní stroje překonávají převýšení už bez jeho pomoci.
Ozubnice a staré krásné stroje
Kdo chce na vlastní oči vidět, jak ozubnice funguje, musí se buď podívat přímo na trať nebo do
Muzea ozubnicové dráhy v budově kořenovského nádraží. K vidění je kousek kolejí se zubatou kolejí uprostřed kolejového pásu. Do ní se „zakusuje“ ozubnicový věnec, umístěný uprostřed osy hnacího dvojkolí lokomotivy.
Na
nádraží v Kořenově se odehrává většina akcí se
zubačkou, v parčíku vedle stanice je v provozu i
malá důlní železnice s rozchodem 450 milimetrů. Podívat se můžete také do nedaleké
kamenné výtopny, kde lokomotivy ze zubačky procházejí údržbou a potřebnými opravami. Vidět tu můžete nejenom ozubnicovou lokomotivu T426.0 zvanou Rakušanka, ale i motorové lokomotivy T435.0111 Hektor a T211.037 Zapalovač, motorové vozy M240.056 zvané Singrovka a M152.0453 Orchestrion či historickou drezínu Vm 32.003 Hermoch. Na fotografiích je zmapovaný příběh výtopny, její rekonstrukce i slavnostní znovuotevření, koupit tu můžete i upomínkové předměty.
Brána do Krakonošova království
Asi dva kilometry za
Kořenovem trať přejede
Jizeru po
26 metrů vysokém „arizonském“ mostě, projede 280 metrů dlouhým Jizerským tunelem a dospěje tam, kde končí
Jizerské hory a začínají
Krkonoše. Zbývají necelé tři kilometry a jste v
Harrachově, i když do města je to ještě kousek cesty – zastávka totiž leží v osadě Mýtiny a do samotného města jsou to ještě asi dva kilometry. Pokud máte čas, Harrachov rozhodně stojí za návštěvu: čeká tam na vás třeba
bobová dráha s
lanovým centrem,
sklárna a muzeum skla Novosad nebo
Hornické muzeum s přibližně kilometr dlouhou prohlídkovou štolou. A také tu stojí nepřehlédnutelné
skokanské můstky a kousek za městem objevíte
ikonické místo Krkonoš,
Mumlavský vodopád.
Od Cimrmana až na rakouský Schafberg
Hlasovali jste v anketě Největší Čech hlasovali pro Járu Cimrmana? V Tanvaldu objevíte jeho sochu. Jmenuje se Cimrman v mlze a shlíží z balkonu místního kina.- Nejdelší z pěti tunelů na zubačce je 940 metrů dlouhý Polubenský mezi Desnou a Kořenovem, se sklonem 53 ‰ navíc nejstrmější v Česku.
- Před deseti lety se podařilo obnovit a prodloužit trať do Polska. Z Harrachova tak můžete pokračovat dalších patnáct kilometrů přes Novosvětský průsmyk do polského lázeňského města Szklarska Poręba. Trať vede přes Jakuszyce, s nadmořskou výškou 886 metrů nejvýše položenou stanici polských železnic. U nás tento titul patří stanici Kubova Huť na Šumavě s nadmořskou výškou 995 metrů.
Nedaleko Salcburku se rozlévá jezero Wolfgangsee, přírodní klenot a tip na výlet v každé roční době. Mimořádně atraktivní jsou plavby parníkem po jeho tyrkysově zbarvené hladině anebo pohled z ptačí perspektivy, z hory Schafberg. Nahoru do nadmořské výšky 1 783 metrů se dostanete snáze než byste čekali: z obce St. Wolfgang sem totiž po nejstrmější ozubnicové železnici v Rakousku jezdí malý starodávný vláček. Horská dráha SchafbergBahn se poprvé rozjela roku 1893; vláček během 35 minut překoná 1 190 výškových metrů a urazí 5,85 km. Zdaleka neuvidíte jen jezero Wolfgangsee, Schafberg je považován za nejkrásnější vyhlídkovou horu Solnohradska.