!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > 22 filmů a knih, kde je v hlavní roli vlak a železnice
22 filmů a knih, kde je v hlavní roli vlak a železnice
"> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> ">
Zážitky

22 filmů a knih, kde je v hlavní roli vlak a železnice

  • Vydáno10. prosince 2021
Tentokrát uděláme radost všem fanouškům železnice, literatury a filmů: vydali jsme se po peronech a kolejích pátrat po uměleckých dílech, kde duní vlaky a ze stránek na nás pomrkávají kreslené parní mašinky pana Milera. Následující řádky voní dehtem a karbolem, mezi nimi uniká pára a tu a tam se ozve táhlé zahoukání.
Vlaky nejsou jen dopravní prostředky, říká spisovatel Jaroslav Rudiš, železnice je cesta dějinami i kulturou střední Evropy. Vzpomenete si na knížku nebo film, kde vlaky hrály jednu z hlavních rolí? Dílo, které vás oslovilo, ovlivnilo a zlákala k cestování? Sestavili jsme seznam jednadvaceti tuzemských literárních a filmových železničních lákadel – a vám doporučujeme číst následující řádky ve vlaku, v metru anebo alespoň v tramvaji. Ano, i na ty dojde!
 

1. Jaroslav Rudiš a Winterbergova poslední cesta

Mezi českými spisovateli těžko najdete většího příznivce vlaků, než je spisovatel, dramatik a scénárista Jaroslav Rudiš (*1972). Vlakem jezdí rád a takové cestování ho baví. Hraje s kapelou Kafka Band, žije v Berlíně a v Lomnici nad Popelkou (kde prý mají nejkrásnější nádraží na světě) a jeho romány se překládají do mnoha jazyků. První román, který napsal v němčině, je kniha Winterbergova poslední cesta: železniční road movie o dvou starších pánech na útěku, kteří putují střední Evropou a neexistujícím Rakouskem-Uherskem, noří se do historie a pátrají po tom, proč se vlastně v roce 1914 rakouská monarchie rozpadla. Román vynesl Rudišovi nominaci na prestižní cenu knižního veletrhu v Lipsku a od německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera obdržel německé státní vyznamenání Spolkový kříž za přínos ke sbližování Čechů a Němců.
 

2. Karel Čapek a Modrá chryzantéma z Lubence

O tom, že se občas vyplatí neposlechnout cedulky ‚Po trati choditi se zapovídá‘ psal už Karel Čapek ve sbírce Povídky z jedné kapsy. Poprvé vyšla v roce 1929 a například povídka Modrá chryzantéma vás zavede do Lubence kousek od Chyší. „Tak jednou v neděli jdu v Lubenci po ulici a potkám Kláru; víte, to byl tamní idiot, hluchoněmá bláznivá káča, která kudy šla, tudy blaženě hýkala, – nevíte, pane, proč jsou tihle idioti tak blažení? Zrovna jsem se jí vyhýbal, aby mně nedala hubičku, když najednou zahlédnu, že má v prackách kytici; byl to nějaký kopr a takový ten polní neřád, ale mezi tím, pane – já jsem viděl ledacos, ale tehdy mě mohl trefit šlak. Ona vám ta potrhlá měla ve své kytce jeden květ pompónové chryzantémy, která byla modrá! Pane, modrá!“ Tabulka se zákazem vstupu je u nádraží dodnes, ale modrou chryzantému už v Lubenci nenajdete: vypravěč příběhu ji ukradl. „Za hodinku jsem seděl ve vlaku a vezl si domů ukradené modré chryzantémy. Když jsem jel podle toho strážního domku, stál tam ten vechtr s praporečkem a škaredil se jako čert. Mával jsem na něj kloboukem, ale myslím, že mě nepoznal.“
 

3. Pavel Nauman a Pohádky o mašinkách

Legenda, kterou má v knihovně každý nadšený fanda vlaků, se jmenuje Pohádky o mašinkách. Napsal ji Pavel Nauman (1907–1976), poprvé vyšla v roce 1942 a hlavními postavami jsou lokomotivy, železničáři, nejvyšší pan železničář a zlý černokněžník Zababa. Příběhy se odehrávají na pražském Smíchovském nádraží a okolních tratích. Podle knížky byl natočený večerníček a vyšla i ve slovenštině. Nenechte se ale oklamat slovenským překladem: místopisné názvy byly upraveny pro okolí Bratislavy, ale v originále pořád zůstává staré dobré Smíchovské nádraží.
 

4. Alois Nebel, výpravčí z Jeseníků

Spisovatel Jaroslav Rudiš v jednom z rozhovorů přiznal, že má doma slušnou sbírku jízdních řádů. Podobnou měl výpravčí ze stanice Bílý Potok Alois Nebel, hrdina komiksové trilogie, kterou Rudiš vytvořil společně s Jaromírem 99 a Tomáš Luňák podle ní natočil mezinárodně úspěšný animovaný film. Komiksová postava nádražáka Aloise Nebela to kromě filmu dotáhla až na pojmenování jednoho rychlíku a město Jeseník dokonce Nebela společně se zakladatelem přírodního léčitelství Vincenzem Priessnitzem nebo Johannem Ripperem zařadilo mezi místní významné osobnosti. Dozvíte se tak, že Alois Nebel, narozen ve znamení Vah roku 1948 ve Frývaldově, dříve Freiwaldau, nyní Jeseníku, strávil celý život u dráhy, sbírá jízdní řády, pije pivo, kouří a občas vidí v mlze to, co jiní nevidí.
 

5. Bohumil Hrabal a Ostře sledované vlaky

Novela Bohumila Hrabala a zároveň příběh oscarového filmu režiséra Jiřího Menzela Ostře sledované vlaky se odehrává u železniční stanice Kostomlaty nad Labem. Natáčelo se ale jinde, v Loděnici, zastávce na vedlejší trati z Prahy přes Rudnou do Berouna. Nebyl tu tak velký provoz jako v Kostomlatech, navíc v Loděnici byl u nádraží svah, takže se dalo filmovat z nadhledu. Film připomíná pamětní deska, nádražní muzeum a krátká naučná stezka.
 

6. Kopta, Renč, Roden a Hlídač č. 47

Románem Josefa Kopty z roku 1926 se v roce 2008 nechal inspirovat režisér Filip Renč a další tvůrci filmu Hlídač č. 47. Exceluje v něm Karel Roden a natáčelo se například na nádraží KovářskáKrušných horách. Ve filmu se mihne také kalvárie Ostré nedaleko Úštěku, jako filmové město posloužily Zubrnice a Úštěk. Stejnou románovou předlohu, ovšem věrně podle knihy, zpracoval už dřív Josef Rovenský (1937) a Hugo Haas ve filmu Pickup (1951). Film Hlídač č. 47 získal řadu oceněním například Českého lva 2008 za nejlepší střih (J. Matlach), nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli (K. Roden) a nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli (V. Dlouhý).
 

7. Vlasta Burian a Přednosta stanice

Pan Ťopka se živí se příležitostnou prací a jezdí výhradně vlakem jako černý pasažér. Když se při jedné jízdě setká s obávaným generálním inspektorem drah Kokrhelem, vystoupí na malé stanici Mokré nad Soupravou, převleče se do uniformy přednosty stanice a bleskově rozvrátí chod a disciplínu stanice i rodiny skutečného přednosty. Hlavní role byla šitá na tělo Vlasty Buriana, Jaroslav Marvan si zahrál osvědčenou figurku nerudného inspektora. Komedii natočil v roce 1941 režisér Jan Sviták, a to nejenom v rekordně krátkém čase, ale také v nevyhovujících ateliérech v Radlicích (Barrandov a Hostivař totiž obsadili Němci) a na nádraží Praha-Jinonice.
 

8. Líza a Železný dědek Jaroslav Marvan

O pár let později si Jaroslav Marvan zahrál hlavní roli ve filmu Železný dědek, který byl poválečnou poctou všem železničářům. Příběh strojvůdce Matyse, který za války zachránil svou milovanou lokomotivu Lízu, je natočený podle skutečné události. Matys doufá, že s ní po osvobození bude jezdil dál, jenže to dopadne jinak a do výslužby má jít nejenom Líza, ale i on sám. Nakonec však Železný dědek ukáže, že ani on, ani lokomotiva do šrotu ještě nepatří, a vydají se spolu na další šťastnou cestu. Filmu z roku 1948 sice leckdo vyčítá lehce budovatelský duch, ale netřeba se bát: jde spíš o poválečnou euforii a navíc se podíváte do míst, která už dnes vypadají úplně jinak anebo neexistují vůbec, třeba na seřaďovací nádraží v Praze-Vršovicích anebo do depa na nádraží v Nymburce. V roli Lízy se se vystřídaly Mikádo řady 387 a Nohatá 275.
 

9. Páni kluci

Román Marka Twaina Dobrodružství Toma Sawyera se dočkal řady adaptací. Jednou z nich byla retrokomedie Páni kluci režisérky Věry Plívové-Šimkové z roku 1975, provázená písničkou Václava Neckáře Nestůj a pojď s hudbou Petra Hapky a textem Zdeňka Rytíře. Odehrává se v idylickém městečku Levín a jednu z hlavních rolí si zahrála železniční trať z Ústí nad Labem přes Střekov a Velké Březno do Zubrnice. Scény z městských ulic se natáčely v Litoměřicích, ale vlakové nádraží, kde se odehrává převážná část děje, se nachází v opravdovém Levíně. Ten leží jen pár kilometrů od Zubrnic a místní dokonce pro film ubránili původní jméno, protože filmaři ho chtěli přejmenovat na Zaječí. Koleje sem sice už dávno nevedou a nádraží se proměnilo v rodinný domek, ale navštívit můžete Železniční muzeum a samozřejmě i skanzen Zubrnice; od vlakové zastávky je to k němu jen kousek.
 

10. Vlak do stanice Nebe

Pochoutkou pro milovníky železniční historie je film Karla Kachyni Vlak do stanice Nebe. Natáčelo se na Slovensku v malebném údolí Čierneho Váhu, jímž vedla Považská lesní železnice. S jejím projektováním se začalo v roce 1912, i s odbočkami do menších údolí dosahovala celkové délky 107 km a hlavní trať z Liptovského Hrádku do Liptovské Tepličky a dál až pod Kráľovu Hoľu sloužila i pro osobní dopravu. Zbývající části tratí byly určeny výhradně pro dopravu dřeva. Válečný příběh o dětech, partyzánech a jednom odlehlém údolí je vlastně nostalgickým dokumentem o zaniklé trati: železnice byla zrušena krátce po dokončení filmu, koleje tu už dnes nenajdete. Pro historický vozový park se ale našlo nové využití a téměř stejným vláčkem se dnes svezete po skanzenu – Muzeu liptovské dediny v Pribylině.
 

11. Jak vytrhnout velrybě stoličku

Hlavní exteriérovou roli ve filmu Jak vytrhnout velrybě stoličku si sice zahrály Krkonoše, ale na své si přijdou i fandové železnic. Vláček šplhá do hor zasněženou krajinou od Jilemnice. Filmový železniční viadukt byste našli v Dolní Dušnici za zastávkou Jablonec nad Jizerou – Hradsko, filmové vlakové nádraží pak stojí v Rokytnici nad Jizerou.
 

12. Kalamita

Nádraží Dolní Polubný, Smržovka, Jablonec nad Nisou a železniční most přes Jizeru na trati zubačky z Tanvaldu do Harrachova, to jsou kulisy filmu Kalamita. Dílo Věry Chytilové s mladým Bolkem Polívkou v hlavní roli měl premiéru v roce 1980. Málem vůbec nevznikl: kvůli nezbytně nutné práci v zimě a na sněhu se do natáčení nikomu nechtělo. Nakonec ani s tím sněhem to nebyla žádná sláva, a tak se závěrečná scéna, kdy na vlak spadne lavina, dotáčela v létě a místo sněhu se použila pěna z hasicích přístrojů.
 

13. Na kolejích čeká vrah

Z pražského Hlavního nádraží vyjíždí na Moravu běžný rychlík, ovšem se zvláštní zásilkou zbrusu nových bankovek: tak začíná filmové drama, které v roce 1970 podle předlohy Eduarda Fikera natočil režisér Josef Mach. V prvním záběru se objeví Papoušek, lokomotiva řady 477.0, které v té době chybělo šest let do důchodu a deset let do sešrotování. Kromě úvodu se další vlakové scény natáčely na železničním zkušebním okruhu ČD v Cerhenicích jižně od Poděbrad. Uzavřený malý a velký okruh pro testování železničních vozidel vznikl v roce 1960 a funguje dodnes.
 

14. Dáma na kolejích

Po muzikálu Starci na chmelu si Vratislav Blažek (scénář) a Ladislav Rychman (režie) střihli další filmovou zpěvohru o řidičce tramvaje. Hraje ji Jiřina Bohdalová a film je díky natáčení v roce 1965 zajímavou obrazovou kronikou pražských tramvajových tratí. Chcete vidět, jak to před skoro před šedesáti lety vypadalo na Malostranském náměstí, na Vypichu nebo ve Vršovicích? Podívejte se na Dámu na kolejích.
 

15. Vynález zkázy a Karel Zeman

Když měl v pondělí 9. června ve festivalovém kině na výstavišti EXPO 58 v Bruselu světovou premiéru film Karla Zemana Vynález zkázy, obecenstvo bylo fascinováno. Před jejich očima totiž ožily původní ilustrace k Vernovým románům od dvojice francouzských malířů Édouarda Rioua a Léona Benetta. Diváci tleskali už během představení a když promítání skončilo, všichni vstali a přítomnému Karlu Zemanovi uspořádali ovace. Vědeckofantastický film, který kompletně vznikl ve filmových ateliérech na Kudlově ve Zlíně, nyní patří ke zlatému fondu české kinematografie. Nejúspěšnější český film všech dob posbíral řadu cen, od Velké ceny v soutěži hraných filmů v Bruselu na EXPO 1958 přes Cenu francouzských filmových kritiků a Křišťálovou cenu Francouzské filmové akademie až po Cenu československé filmové kritiky.
 

16. Hříšní lidé města pražského

Ve vlacích a na nádražích se odehrává také část televizního seriálu Hříšní lidé města pražského z roku 1969. Podle povídek Jiřího Marka ze sbírek Panoptikum starých kriminálních příběhů a Panoptikum hříšných lidí jej natočil režisér Jiří Sequens a je filmovou kronikou Prahy a dalších míst ze 60. let. Scény z vlaku se objevily například v epizodě Malý a velký vrah a určitě poznáte například tehdejší nádraží v Plzni.
 

17. Dynastie Nováků

Když se v roce 1982 v televizi promítal seriál Dynastie Nováků, lámal rekordy sledovanosti: podle průzkumů jej sledovalo až 85 % všech diváků. Příběhy železničářské rodiny se spoustou populárních herců (Radoslav Brzobohatý, Josef Kemr, Jaromír Hanzlík, Hana Maciuchová, Kateřina Macháčková, Taťjana Medvecká, Oldřich Kaiser) se natáčely na několika pražských nádražích, například v dopravní kanceláři na Smíchovském nádraží, v Libni, v Bubenči a také na Hlavním nádraží. Modelové kolejiště ze seriálu po skončení natáčení putovalo do bývalého Domu dětí na Pražském hradě, dnešního Muzea hraček.
 

18. Vražda v Orient expresu a Vražda v salonním coupé

Do vlaku se podíváte dokonce i na jevišti: divadelní hra z repertoáru Žižkovského divadla Járy Cimrmana (kde je vedle Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka uveden jako spoluautor Jára Cimrman) se odehrává v kupé vlaku z Istanbulu do Prahy. Nikoli náhodou hra názvem i dějem připomíná detektivní novelu Agathy Christie Vražda v Orient expresu z roku 1934, repliky z této hry se objevují i ve filmu Rozpuštěný a vypuštěný. Během hry inspektor Trachta s žákem a asistentem Hlaváčkem vyšetřují nečekanou smrt továrníka Bierhanzela. Na konci hry se ovšem zdánlivě mrtvý továrník probouzí.
 

19. Pohádkový dědeček

Cestujete vlakem s dětmi a ubíhá to pomalu? Vezměte si s sebou knížku Pohádkový dědeček od Eduarda Petišky s krásnými ilustracemi Zdeňka Milera. Příběh o dědečkovi a jeho vnoučkovi Martínkovi se odehrává ve vlaku, když jedou za babičkou do Turnova a dědeček Martínkovi vypráví pohádky o všem, co vidí za okny vlaku. Než se nadějete, budete v Turnově.
 

20. O veselé mašince

Leporelo s obrázky Zdeňka Milera a veršovaným vyprávěním Jana Čarka o veselé mašince a její cestě z nádraží do nádraží, o výpravčích, průvodčích a strojvedoucím, o semaforu a výhybkách, o kolejnicích a železném mostu i o zaslouženém odpočinku po dlouhé cestě je hitem mateřských školek. Tak se rodila láska k vlakům, když jste knížku zatoužili mít doma, jenom pro sebe! Vzpomínáte?
Kdo mě nezná, ať se dívá,
jsem veselá mašinka,
mašinka – lokomotiva;
až můj signál zacinká,
připravte se, přátelé,
k naší cestě veselé.
Šťastnou cestu, šťastnou cestu!
Od hranic k hlavnímu městu
jede, jede vlak,
husopaska, pasáček,
každý mává na vláček,
dokud vidět obláček.
 

21. Trojlístek z Doubravic

„Lesklé koleje se rozbíhají do dálky. Běží mezi poli, hnědými a smutnými v pochmurném březnovém dni. Šedivá oblaka visí nízko nad zemí...“ Tak začíná kniha pro děti Trojlístek z Doubravic. Její autorka, spisovatelka a překladatelka Jaromíra Hüttlová (1893–1964) napsala více než 40 knih pro mládež, často s mírně dobrodružným nebo detektivním dějem. To byl i případ Trojlístku z Doubravic: čtenáři pátrají po tom, kdo jednoho dne vysadil z mezinárodního rychlíku u malého strážního domku uprostřed polí malou holčičku.
 

22. Proč?

Ve stísněném prostředí skutečného železničního vagónu natočil v roce 1987 režisér Karel Smyczek podle scénáře Radka Johna drsný film Proč? podle skutečného případu. O dva roky dřív se skupina fanoušků a vlajkonošů pražské Sparty vydala vlakem na ligový zápas do Banské Bystrice. Jejich chování se vymklo kontrole, takže cestou nejenže zdemolovali vlak a ohrožovali spolucestující, ale dokonce se pokusili protestující průvodčí vyhodit z okna. Z dnešního pohledu měl film skvělé obsazení, v rolích chuligánů se objevila řada později známých a úspěšných herců jako Jiří Langmajer, Martin Dejdar a Jan Potměšil, i budoucí režiséři Igor Chaun a Petr Vachler. Film má styl dokumentu: jde o sled retrospektivních výjevů, kombinovaný se záběry ze skutečných zápasů a scénami ze soudního jednání s hlavními pachateli.
Železnice Nové Údolí – Haidmühle na Šumavě – nejkratší mezinárodní železnice na světě

Železnice Nové Údolí – Haidmühle na Šumavě – nejkratší mezinárodní železnice na světě

Nové Údolí na Šumavě je jedním z nejkrásnějších míst v České republice. Leží na státní hranici s Německem, kde bývala rušná pohraniční osada, ze které se však do dnešních dnů zachovala jedna chalupa, bývalý celní úřad pro pěší a malé romantické nádraží.

21 českých NEJ: nejstarší, nejhlubší, nejvyšší…

21 českých NEJ: nejstarší, nejhlubší, nejvyšší…

Jako zkušení výletníci a návštěvníci portálu Kudy z nudy toho o Česku určitě víte spoustu, ale co když se vás zeptáme na nejrůznější česká nej? Otázky na nejvyšší českou horu, nejjižnější nebo nejsevernější obec samozřejmě vynecháme, to by bylo moc jednoduché. Víte ale, ve kterém městě mají nejužší uličku, kde stojí největší dřevěný kůň anebo která radnice má nejvyšší věž? Pojďte otestovat své znalosti!

Příběh českého Edisona – Františka Křižíka

Příběh českého Edisona – Františka Křižíka

František Křižík (8. července 1847 Plánice – 22. ledna 1941 Stádlec u Tábora) byl český technik, průmyslník a vynálezce. Jeho nejznámějším vynálezem oblouková lampa se samočinnou regulací. Vynalezl světelnou fontánu, zdokonalil elektrické tramvaje a mnoho dalších zařízení. Plánice je nevelké městečko v malebném Pošumaví. Znají ji zejména ti, kteří jezdí na dovolenou k blízkému rybníku Hnačov a milovníci technických památek. Právě tady, v malé chaloupce na Novém Městě, se totiž v roce 1847 narodil proslulý elektrotechnik a vynálezce František Křižík.

7 věcí, které nevíte o… skrytých železničních skvostech

7 věcí, které nevíte o… skrytých železničních skvostech

Vlakem nemusíte jezdit jen do práce a do školy! Pojďte se s portálem Kudy z nudy vydat na výlety po tratích, které se od těch běžných něčím liší. Čím? Jsou krásnější, provází je barvité příběhy, mají neobvyklá jména a někde na trati se také často skrývají místa, která rozhodně stojí za návštěvu. Vydejme se tedy společně objevit kouzlo lokálních tratí a dávno zapomenutých časů na českých železnicích.

7 věcí, které nevíte o… Evropském roku železnic a železničních kuriozitách

7 věcí, které nevíte o… Evropském roku železnic a železničních kuriozitách

Hádejte: který druh dopravy patří k nejbezpečnějším, zároveň je šetrný k životnímu prostředí a odborníci mu prorokují významnou úlohu v budoucnosti? Je to železnice, a právě na její podporu byl rok 2021 vyhlášen Evropským rokem železnic. Proč právě letos? Čeká nás totiž několik důležitých výročí, například 175 let od historicky prvního železničního spojení mezi dvěma hlavními městy Evropské unie z Paříže do Bruselu a také dvě výročí moderních vysokorychlostních vlaků, 40 let TGV a 30 let ICE.

Koněspřežní železnice České Budějovice – Linec

Koněspřežní železnice České Budějovice – Linec

Již odedávna se pro dopravu soli z horního Rakouska do Čech používala cesta z Lince do Českých Budějovic a dále do Prahy. Její délka je 120 km a provoz trati byl zahájen v roce 1832, kdy nákladní i osobní vozy tahalo spřežení se dvěma koňmi.

Železniční expozice Moldavské dráhy v Krušných horách

Železniční expozice Moldavské dráhy v Krušných horách

Nadšenci z Klubu přátel Krušnohorské železnice zbudovali expozici v budově nádraží Osek – město, která je součástí unikátní trati Most – Moldava.