Objevování
hraničních kamenů je výzvou pro všechny milovníky
přírody a
pěší turistiky. Často se totiž skrývají v
hlubokých lesích a těžko přístupných místech, kam
nevedou značky ani
schůdné cesty. Některá místa jsou ideální pro
kratší výlety, můžete ale využít i
stezky Via Czechia, nejdelší a nejodvážněji vedené turistické trasy u nás. Spousty zajímavých míst na hranicích poznáte při putování
severní stezkou: kromě desítek pohoří a hor „tisícovek“, dvou národních parků a desítek chráněných krajinných oblastí, přírodních rezervací a památek projdete také přes
nejvyšší,
nejnižší,
nejvýchodnější,
nejsevernější i
nejzápadnější body České republiky. Sami se pak můžete vypravit také na krátké výlety k místům, kde se setkávají
hranice tří států, tedy k
Trojmezí u Hrčavy a
Trojmezí u Hrádku nad Nisou.
Cesta po hranicích České republiky
Přidáte se k těm, kteří se rozhodli
obejít Českou republiku poctivě krok za krokem po státní hranici? Taková cesta měří
2 327 kilometrů a potkáte na ní celkem
38 660 hraničních znaků. Nejčastěji jde o různě velké hraničníky, od 40 cm vysokých patníků až po více než dvoumetrové jehlany. Jsou pevně zasazené do podloží a rozmístěné v pravidelných vzdálenostech. Dělí je vzdálenost nanejvýš 150 metrů a od jednoho byste měli dobře vidět k druhému.
Na skutečné
pamětníky narazíte tam, kde hranice už dlouhá staletí tvoří přirozené „předěly“ a příliš se neměnila – tedy například na hřebenech
Šumavy,
Českého lesa či
Krušných hor nebo u řek
Dyje a
Moravy. To se týká například
hraničního kamene Königstein na úbočí
hory Dyleň v
Českém lese, který je vytesaný přímo do skály. Letopočet
1739 připomíná rok, kdy jej oficiálním hraničním kamenem stanovil král Karel VI., letopočet 1844 odkazuje k roku, kdy byla definitivně stanovena
hranice mezi Českem a Bavorskem. Nedaleko navíc najdete
žulový kámen označující geometrický střed Evropy – dodejme že jeden z
mnoha středů Evropy, které u nás lze objevit. Dejte ale pozor na cestu: česko-německá hranice nevede přes vrcholek
Dyleně, ale až v údolí za ním, až na místo vás bezpečně dovede jižní
Stezka Českem.
Hraniční kámen číslo jedna a Trojstátí
Hraniční kameny České republiky mají červenou „čepičku“, bíle natřené boky a je na nich zvýrazněné písmeno „C“; pod ním jsou tu a tam dodnes patrná vytesaná a zamalovaná písmena „ČS“, pocházející z dob Československa. Každý také má své originální číslo.
Kdo chce začít putování od jedničky, musí začít u odlehlého palouku do míst, kde se setkávají
historické hranice Čech, Bavorska a Saska. Dovede vás sem
naučná stezka Na cestě k Trojstátí, která začíná v
Hranicích na Masarykově náměstí. Pár kilometrů odtud směrem na jih pak objevíte slibovaný
nejzápadnější bod České republiky, k němuž z
Krásné u Aše s báječnou
útulnou pro unavené turisty vede zelená značka a severní
Stezka Českem, další oblíbená dálková trasa.
Nejkrásnější a nejznámější hraniční kameny
Od
hraničního kamene číslo 1 stačí ujít pár kilometrů (když se ale budete držet státní hranice, cesta se dost protáhne – musíte totiž obejít celý
Ašský výběžek) a v hustých lesích na rozhraní
Krušných hor a
pohoří Smrčiny objevíte
hraniční kámen nazvaný Juliusstein. Pochází z roku
1544, z obou stran ho zdobí tesané erby a v mapách bývá označen jako
nejstarší hraniční kámen České republiky. Ve skutečnosti ale leží na saském území, několik desítek metrů od hranice v sedle mezi
vrchy Kužel a
Kuželka na bývalé hranici, kterou určila smlouva mezi hrabaty Šliky, majiteli panství Luby, a saskou vrchností. Na české straně je štít se
zlatým českým lvem, na saské pak zkřížené saské kurfiřtské meče na zelenomodrém štítě. Ke kameni vás dovede žlutě značená cesta od
vesnice Kostelní přes osadu Kámen a uskupení skal
Vysoký kámen.
Známý je také nádherně zdobený kámen zvaný
Wappenstein mezi
Božím Darem a
Klínovcem v
Krušných horách. Přestože na něm je letopočet 1729, je o něco starší, údajně pochází z roku 1677, a vytyčoval hranice území pánů z Tetova,
Horního hradu a
Jáchymova. Z roku 1672 pak pochází
hraniční kámen, zdobený dobovými zemskými znaky Českého království a Saského kurfiřtství na česko-německých hranicích pod
vrcholkem Rudná. Ten naopak najdete lehce, od železniční zastávky v
Potůčkách až k němu vede červeně značená turistická cesta.
Hraniční kameny panství
Hraniční kameny nenajdete jen na zemských hranicích, ale také
na řadě jiných míst po celém Česku. Jak je to možné? Různě tvarované, opracované a zdobené kameny vytyčovaly také
hranice panství. Dají se na nich objevit iniciály panství nebo jejich majitelů, letopočty, erby a jiné
symboly.
Patří k nim třeba žulový
Rohanský kámen na
Ještědu, přes nějž vedla hranice mezi panstvími rodů Clam-Gallasů a Rohanů. Byl sem umístěn v roce 1838.
Mnohem starší letopočty, a sice 1589, zdobí několik hraničních kamenů v
brněnské oboře Holedná. Patří k
nejstarším hraničním kamenům u nás, kromě letopočtů jsou na nich vytesány iniciály vlastníků, v obou případech již dávno
zaniklých brněnských klášterů. Ještě starší pak je
Králův stůl v
Chřibech, který už ve středověku vytyčoval území
velehradského kláštera.
Podobně jako
Trojzemí a Trojmezí na státních hranicích i mezi starými hraničními kameny panství přitahují pozornost hlavně místa, kde jich najdete víc na jednom místě.
Hranice tří panství, a to Lichtenštejnů (Kuželov), Magnisů (Hrubá Vrbka) a Uher (Slovensko) se setkávaly například na
rozcestí Tři kameny v
Bílých Karpatech.
Dokonce
čtyři kameny najdete na rozcestí v
Hostýnských vrších jižně od
Tesáku. Kameny z konce 18. století označující hranice tehdejšího kelčského, bystřického a lukovského panství. V roce 1947 k nim přibyl čtvrtý,
pomník studentky Aleny Bábkové, která tu zabloudila a umrzla.
Kameny na hranici mezi Čechami a Moravou
Ačkoli
hranice mezi Čechami a Moravou oficiálně přestala existovat už před mnoha desítkami let, historické hraniční kameny ji lemují dodnes. Vede od
Králického Sněžníku až k
trojmezí Čech, Moravy a Dolního Rakouska západně od
Slavonic.
K nejhezčím hraničním kamenům na této hranici se řadí
kamenné obelisky v
Jihlavě; najdete je například na křižovatce ulic U Skály a Polenská, ulic Jiřího z Poděbrad a Sokolovské, v Pávovské ulici nebo u silnice 352 ve směru na Heroltice.
Z linie hraničních kamenů vybočuje jeden z
nejznámějších, který se tyčí severně od
Žďáru nad Sázavou. Hraniční kámen v
rekreačním areálu Pilák u
Pilské nádrže je sousoší od
Michala Olšiaka se sochami českého lva a moravské orlice, kdy každý střeží své panství a dívá se směrem do svého revíru.
Skutečný hraniční kámen stojí o něco východněji u silnice na původní zemské hranici mezi Čechami a Moravou.
Hraniční kámen z pohádky Pyšná princezna a pozvánka na výlety k Trojmezí a Trojzemí
Vzpomínáte na
hraniční kámen mezi Půlnočním královstvím a zemí krále Miroslava z pohádky Pyšná princezna? Skutečně existuje: věrná
replika pohádkového rozcestníku stojí u
Staré hospody v Doubici, která je široko daleko oblíbená svou kuchyní. Zastavte se tu, až budete cestovat
Českým Švýcarskem!
Všechna naše
trojzemí, trojmezí a vůbec
místa, kde se setkávají hranice různých států i historických zemí jsme
objeli také karavanem. Na cestu se můžete vydat kdykoliv anebo ji využít jako inspiraci ke kratším výletům po hranicích.
Na hranicích České republiky se nachází různě velké hraničníky, od 40 cm vysokých patníků až po více než dvoumetrové jehlany, které jsou pevně zasazené do podloží a rozmístěné v pravidelných vzdálenostech.
Historické hraniční kameny najdete na různých přírodních a historických lokalitách jako jsou horské svahy, údolí, koryta potoků a řek, jezera a mokřady.
Na hranici České republiky je celkem 38 660 hraničních znaků a jsou od sebe vzdáleny maximálně 150 metrů.
Na severní stezce můžete navštívit desítky pohoří a hor, dva národní parky, desítky chráněných krajinných oblastí a přírodních rezervací, a projít přes nejvyšší, nejnižší, nejvýchodnější, nejsevernější i nejzápadnější body České republiky.
Na hranicích saských a bavorských můžete najít historické hraniční kameny, jako je Königstein s letopočtem 1739 a 1844, a žulový kámen označující jeden z geometrických středů Evropy.
Hraniční kameny mají historický význam, označují hranice státu nebo bývalých panství. Jsou zdobeny symboly, iniciály, erby a mají svá originální čísla.
Stezka k Trojzemí začíná v Hranicích na Masarykově náměstí a vede k místu, kde se setkávají historické hranice Čech, Bavorska a Saska.
Mezi nejznámější a nejkrásnější hraniční kameny patří Juliusstein v Krušných horách a Wappenstein mezi Božím Darem a Klínovcem.
Hraniční kameny umístěné mezi historickými panstvími nesou iniciály panství nebo jejich majitelů, letopočty, erby a další symboly.
Sousoší hraničního kamene v rekreačním areálu Pilák symbolizuje českého lva a moravskou orlici, kde každý střeží své panství a dívá se do svého revíru.