Úvod > Výlety > Cesty krajinou > Českým lesem do kraje zaniklých vsí

Českým lesem do kraje zaniklých vsí

Český les připomíná starou Šumavu – takovou, jakou už nezažijete. Šumavu, jak vypadala kdysi, po pádu železné opony, a místy takovou, jak ji měl rád Josef Váchal. Je to kraj zaniklých vesnic a sklářských hutí, hlubokých lesů a prosluněných pasek. V nejzápadnějším cípu, kam se vůbec můžete dostat, objevíte v lesích zámek, o kousek dál rozhlednu a také legendární místo zdejších sklářů.
LesVýlet začíná ve Staré Knížecí Huti, někdejší sklářské osadě, jedné z mála v Českém lese, které přečkaly období poválečného odsunu původních obyvatel a existenci hraničního pásma. Malý pomníček připomíná oběti pochodu smrti, které tu byly roku 1945 pochovány do společného hrobu. V nedaleké Lesné stojí větší pomník, ostatky byly převezeny do mohyly v Tachově.

Z Knížecí Hutě vede cesta do lesů dál na západ, vy se nechte vést trasou cyklostezky 2138. Na rozcestí Pod Červeným vrchem odbočte směrem ke starému hraničnímu přechodu Zahájí.
 

Zahájí: zámek ztracený v lesích

ZahájíPůvodně Grünwald, později Waldheim, česky Zahájí, byla malá obec se sklárnami, mlýnem, pivovarem a také kuriózní hospodou, jejímž výčepem prý procházela státní hranice. Traduje se, že uprostřed místnosti trůnil starý hraniční kámen a z jedné strany výčepního pultu se čepovalo bavorské, z druhé strany české pivo. Nad vesnicí si Lobkovicové postavili malý barokní zámeček, který v letech 1827–1829 zrekonstruoval Arnošt Malovec. Krátce poté zámeček vyhořel; podle pověsti jej z pomsty zapálili tři bratři, které předtím majitel panství krutě potrestal. Ve starých průvodcích se dají najít zmínky o zbytcích budovy, kašny a zahradního schodiště, dnes je tu však už jen nevelká zřícenina se zbytky okrouhlé bašty a sklepením, kamenné sloupy a desky připomínají místo, kde stávala pohřební kaple rodu Malovců. Samotnou vesnici potkal po druhé světové válce stejný osud jako řadu jiných osad v okolí: jako součást hraničního pásma byly domy v obci i okolí srovnány se zemí.
 

Kolem Stoupy k Havranu a na Goldbach

Zlatý potokOd Zahájí se vraťte na rozcestí Pod Červeným vrchem a dál pokračujte po cyklostezce 2238. Cestou vás čeká pietně laděné odpočívadlo, věnované zaniklým obcím Českého lesa a Tachovska. V okolí se rozkládala ves Stoupa, zvaná též Starý Pocher. Už na začátku 18. století tu bývala stoupa na drcení křemene pro Starou Knížecí Huť, po zániku skláren proměněná na hospodu. Stoupa zanikla roku 1952 a na jejím území vznikla rota Pohraniční stráže.

rozcestí U altánku můžete pokračovat po cyklotrase směrem k celoročně volně přístupné rozhledně Havran, pokud ale dáváte přednost asfaltové silnici a většímu pohodlí, dojeďte po červené až na Zlatý Potok a k Havranu se vydejte z opačné strany.

rozhledna HavranGoldbach neboli zaniklá osada Zlatý Potok je dalším legendárním místem Českého lesa. V době největší slávy tu žilo bezmála 300 lidí a až do roku 1894 fungovala sklárna. Za první republiky sice počet stálých obyvatel klesl pod stovku, ale díky poloze uprostřed krásné krajiny se Goldbach stal oblíbeným letoviskem. Zdálo se, že definitivní tečkou za jeho historií bylo zřízení hraničního pásma, ale místo pusté desítky let se po pádu železné opony probudilo k novému životu. Dnes tu stojí lyžařská chata a okolí křižují cyklistické, pěší i běžkařské trasy, vyhledávané turisty a sportovci z Čech i Německa. Oblíbené jsou především udržované běžkařské tratě, které Zlatý Potok propojují s areálem Silberhütte na německé straně, funguje zde také chata Ski klubu.
 

Přes Ostrůvek zpět do Staré Knížecí Hutě

Český lesZávěrečným úsekem vás provede cyklotrasa 2171, provázená zelenou turistickou značkou. Milovníci starých hradů si mohou udělat krátkou odbočku ke zřícenině hrádku Šelmberk (pozor, nespleťte si jej s mnohem známějším Šelmberkem u Malé Vožice, Šelmberk na Tachovsku zanikl už ve středověku). Nedaleko odtud objevíte Ostrůvek, nyní doslova ostrůvek civilizace uprostřed divočiny, s loveckým zámečkem, dřevěnou kaplí, hájovnou a několika dalšími stavbami, které si v 19. století nechali postavit Windischgrätzové. Za vidění stojí i parkově upravená krajina s několika rybníčky, zbytky sklárny se nedochovaly.

Z Ostrůvku se nechte vést cyklotrasou 2175 k jihu až na rozcestí u bývalé hájovny Rande-vous, kde se připojíte k silnici od Lesné a po cyklotrase 2138 se vraťte do Staré Knížecí Hutě.
 

Co objevíte cestou?

Arnoštova leštírnaOkolím Staré Knížecí Hutě vás provede zhruba 6,5 km dlouhá naučná stezka Historie sklářství s dvanácti zastávkami; částečně po ní vede i trasa výletu. Početné sklářské hutě a s nimi spojené vsi a obce, které tu vznikaly od 17. století, připomíná Huťský rybník, který napájel vodou sklárny v okolí. U něj stávala osada Nová Knížecí Huť s oblíbenou sklářskou krčmou.

Hlavním lákadlem naučné stezky jsou zbytky Arnoštovy leštírny, nedávno objevené jediné průmyslové leštírny skla u nás. Byla pojmenovaná po majiteli panství Arnoštovi Malovcovi a pod jednoduchým zastřešeným altánem můžete vidět unikátně zachovalý rotační stroj s velkým litinovým setrvačníkem. Jak fungoval? Tabule skla, které prošly brusírnami, sice byly hladké, ale zcela neprůhledné. V leštírnách se proto přisádrovaly na spodní kamennou desku a další železnou deskou potaženou filcem se krouživým pohybem postupně leštily. K leštění se používala červená brusná pasta, podle potřeby ředěná vodou, zvaná potte. Ta má na svědomí dodnes rudě zbarvenou hlínu v okolí.

Šelmberk zvaný též Starý zámek není jen hrad, ale také přírodní památka. Zvláštní seskupení balvanů s převisy a puklinami leckomu připomíná zbytky kamenného obydlí obrů. O hrádku se toho ví pramálo, možná šlo jen o roubenou stavbu na vrcholku skalního bloku.
Celý popis