!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Výlety > Cesty poznání > Karavanem od jara do zimy: poznáváme všechna „naše“ trojmezí
Karavanem od jara do zimy: poznáváme všechna „naše“ trojmezí
"> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> ">

Karavanem od jara do zimy: poznáváme všechna „naše“ trojmezí

Hádejte: kolik kilometrů měří cesta lemující hranice České republiky? Není to všetečná otázka z televizní soutěže, jen plán na další cestu karavanem. Tentokrát budeme objevovat všechna trojzemí, trojmezí a vůbec místa, kde se setkávají hranice různých států i historických zemí. Výhoda? Na cestu se můžete vydat kdykoliv, třeba si ji i rozdělit na několik výletů. A jak by byla dlouhá, kdybychom ji urazili najednou? Na závěr to sobě i vám spočítáme!

První den: Trojmezí u Hrádku nad Nisou

Začínáme na severu: na česko-německo-polském Trojmezí u Hrádku nad Nisou. Ze všech našich míst, kde se setkávají hranice tří států, žije právě Trojmezí na severu nejčilejším společenským životem. Vlají tu státní vlajky všech tří zemí a modrá vlajka Evropské unie, města Hrádek nad Nisou, Žitava a Bogatynia se každoročně střídají v pořádání Slavnosti Trojmezí. V minulosti tu proběhly velké oslavy rozšíření Evropské unie, naopak v budoucnosti se chystá stavba kruhového mostu. Ten nejenom symbolicky propojí všechny tři země, ale umožní navštívit území našich sousedů; zatím totiž všechna místa s kříži, památníky a odpočinkovými místy oddělují řeka Lužická Nisa a Oldřichovský potok.

K trojbokému žulovému obelisku a dřevěné zvoničce na české straně Trojmezí se dostanete z Hrádku nad Nisou pěšky nebo na kole po naučné Stezce stromů, případně krátkou procházkou alejí z dubů, topolů a borovic od parkoviště u jezera Kristýna.

V létě nabízí Kristýna skvělé koupání, a protože v okolí objevíte řadu zajímavých míst, Trojmezí zvané též Trojzemí se postará o program třeba na prodloužený víkend: kromě Hrádku nad Nisou a Lužických hor se můžete vypravit třeba na hrad Grabštejn, na skalní vyhlídku Popova skála, do německé Žitavy / Zittau anebo do Oybinu, městečka kousek za hranicemi se zříceninou gotického královského hradu s klášterem. Je to cestovatelská lahůdka, kterou seriál #světovéČesko nemůže nechat bez povšimnutí!
 

Druhý den: Trojmezí a Smrčiny na západě

Protikladem rušného trojmezí na severu je Trojmezí na západě. Jmenuje se tak místní část města Hranice s pár desítkami obyvatel a také místo, kde se setkávají historické hranice Čech, Bavorska a Saska. Až na hranice, do nitra téměř neznámého pohoří Smrčiny se autem nedostanete, je třeba zaparkovat v Trojmezí a dál pokračovat pěšky nebo na kole po červeně značené cestě. Souběžně po ní vede naučná stezka Na cestě k trojstátí; s odlehlou, ale krásnou krajinou, seznamují jednotlivá zastavení. Na konci až na hranicích, v mělkém údolí potoka Rokytnice / Regnitz čeká příjemné místo s historickými hraničními kameny; nejstarší z nich má označení 1/1 a pochází z roku 1844. Na rozdíl od severního Trojmezí tady nechybí můstky přes potok, a tak se na skok můžete podívat i k sousedům.
 

Třetí den: Trojmezí na Šumavě

Nejvýše položené ze všech našich trojmezí je to na Šumavě: jmenuje se tak horské sedlo v nadmořské výšce 1324 metrů. Trojmezí, kde se setkávají státní hranice Česka, Německa a Rakouska, leží mezi vrcholy Plechý (1378 m) a Trojmezná (1361 m). Kdo chce trojboký žulový hraniční sloup se státními znaky a názvy států v jednotlivých mateřských jazycích vidět na vlastní oči, musí si k němu dojít pěšky. Nejkratší cesta z české strany vede z Nového Údolí anebo z Jeleních vrchů podél Schwarzenberského kanálu. Na hlavní hřeben vystoupáte od Nového Údolí kolem Rosenauerovy nádrže a přes Třístoličník, z Jeleních vrchů vede nejkratší cesta kolem Plešného jezera.

Dávná legenda vykládá název Třístoličník tak, že prý na místě, kde se setkávaly hranice tří zemí – Čech, Německa a Rakouska – stávaly tři kamenné trůny, na nichž sedávala česká, německá a rakouská knížata, každý ve své vlastní zemi. Tomu odpovídá také německý název Dreisesselberg. Skutečnost je samozřejmě méně barvitá: vrcholek dostal název podle skalních věží s miskovitými prohlubněmi, které připomínají trůny.
 

Čtvrtý den: Trojmezí u Slavonic

Kdo chce být důsledný, může se zastavit na trojmezí historických zemí Čech, Moravy a Dolních Rakous – okružní trasa po všech našich trojmezích stejně vede téměř okolo. Kousek před Slavonicemi odbočíte do Maříže, malé pohraniční vesnice s vyhlášenou keramickou dílnou, zaparkujete a dál budete pokračovat pěšky do lesů směrem na západ. K nevelkému hraničnímu kameni, který stojí pod kopcem Čihadlo přímo na česko-rakouské státní hranici, to jsou necelé tři kilometry.
 

Pátý den: Trojmezí na soutoku řek Moravy a Dyje

Připadá vám, že trojmezí v našem výčtu se víc a víc posouvají do míst, kde lišky dávají dobrou noc? Ještě zdaleka nekončíme, i další trojmezí je dost odlehlé. Hranice Česka, Slovenska a Rakouska totiž leží na soutoku největších moravských řek Moravy a Dyje, v krajině nivních luk a lužních lesů s rozsáhlou a nepřehlednou sítí říčních ramen a tůní zvané Moravská Amazonie. Nejbližší místo, kam se dostanete autem, je parkoviště u železničního podjezdu na jihu Břeclavi (GPS 48.7428022N, 16.8968669E); za ním už začíná obora Soutok a dá se pokračovat jedině pěšky nebo na kole. Nejkratší cesta k Trojmezí na soutoku obou řek, kde mimo jiné stojí historický hraniční kámen z roku 1775, vede kolem zámečku Pohansko a měří téměř 16 kilometrů. Hodit se vám bude navigace nebo dobrá mapa: Soutok je největší obora u nás, turistické značky tudy nevedou a navíc území je pravidelně zaplavováno, takže ne vždy se dá dostat k cíli. Výlet si rozhodně naplánujte jindy než na jaře a za vyššího stavu vody.
 

Šestý den: Trojmezí u Hrčavy

O TrojmezíHrčavy se občas píše jako o nejvýchodnějším bodě republiky, ale kdepak, je to „jen“ další z řady míst, kde se setkávají hranice tří zemí, zde konkrétně hranice Česka, Polska a Slovenska. Zaparkovat musíte v obci a na místo dojít pěšky. Přesný hraniční kámen se nachází na nepřístupném místě v korytě potoka, a tak v okolí najdete tři žulové monolity a také přístřešek s posezením a krbem. Pokud vyšplháte na kopec nad údolíčkem, otevřou se před vámi hezké výhledy do všech tří zemí.

Pokud chcete vidět skutečný nejvýchodnější bod České republiky, neváhejte, leží jen kousek odtud. Vraťte se do Jablunkova a vydejte se do Bukovce, kde zaparkujete kousek za hraničním přechodem Bukovec / Jasnowice. K nejvýchodnějšímu cípu republiky na břehu potoka Olešky odtud vede naučná stezka: měří půl kilometru a seznámí vás s přírodní rezervací Bukovec, obcí a její historií i místní faunou a flórou.
 

Víte, že…?

Odpovědi na všetečné otázky: z Hrádku nad Nisou až na parkoviště do Bukovce jsme ujeli 1 175 kilometrů. Kdybychom ale okruh dotáhli až tam, kde naše cesta začínala, na tachometru by přibylo 1 588 kilometrů. Podrobná mapa na mapy.cz

Jaký je rozdíl mezi trojzemím a trojmezím? Vlastně žádný, jde o místa, kde se setkávají hranice různých geografických celků, tedy krajů, historických zemí nebo okresů. Většinou mluvíme o trojmezí, trojzemí vzniká jen tam, kde se jde o hranice tří států či tří spolkových zemí.