Český les tvoří pohraniční pohoří od domažlické části Českého lesa po Dyleňský les. Je geomorfologickým pokračováním Šumavy. Na území Českého lesa byla v roce 2005 zřízena CHKO Český les, dále je zde několik menších chráněných území.
Krajina Českého lesa se svým rázem velmi podobá
Šumavě, je však v průměru o 300–500 m nižší.
Nejvyšším vrcholem je Čerchov (1 042 m n. m.), na jehož vrcholu se nachází
Kurzova rozhledna, pojmenovaná po dr. Vilému Kurzovi, jednom za zakladatelů Klubu českých turistů.
Krajina Českého lesa je silně poznamenána historickým vývojem 2. poloviny 20. století, kdy došlo k násilnému odsunu původního obyvatelstva a uzavření značné části hraničního pásma veřejnosti. Desítky
zaniklých vesnic, nad jejichž troskami se opět ujímá vlády příroda, dotvářejí jedinečnou atmosféru Českého lesa. Pro severní část
Českého lesa jsou charakteristická
vrchovištní rašeliniště s borovicí blatkou a svébytnou rašeliništní květenou, např. rašeliniště
Podkovák. Zachovalá luční společenstva jsou tvořena zejména podmáčenými až zrašelinělými loukami s výskytem chráněných a vzácných druhů rostlin a
rozsáhlými nivními lady.
Východní polovinu tachovského okresu dělí údolí řeky Mže. Výrony minerálních pramenů daly vznik
Konstantinovým Lázním, světoznámému balneologickému zařízení pro choroby srdce. Také bylo minerální bohatství využíváno v rudných dolech, soustředěných kolem hornického města
Stříbra na Mži. Magické tajemno zaniklých pohraničních obcí a
řada turistických tras a cyklostezek lákají návštěvníky v letní turistické sezóně. V zimě má oblast výborné podmínky pro
běžecké lyžování. Výchozími místy pro tyto aktivity jsou
Tachov,
Rozvadov,
Přimda,
Poběžovice a
Klenčí pod Čerchovem.