Památný Králův stůl je opředen mnohými pověstmi, zvláště navazujícími na velkomoravskou minulost středního pomoraví. Králův stůl je již řadu let v centru pozornosti archeologů, kteří se snaží nalézt odpověď na otázku skutečného původu a účelu této památky.
Králův stůl je blok hrubozrnného pískovce o rozměrech cca 263 x 187 cm a výšky cca 1 m. Některými badateli byl považován za megalitický dolmen, který měl sloužit jako vizír na stanovení dnů rovnodennosti a slunovratů. K tomuto účelu měly sloužit nejen značky na samotném kamenném bloku, ale především okolní kameny, dříve nazývané "lavičkami", zničené roku 1870.
Přestože se mohlo jednat o kultovní místo, funkce astronomického vizíru je sporná. Králův stůl však nesporně plnil po staletí funkci přirozeného mezníku jedné části hranice újezdu velehradského cisterciáckého kláštera. Poprvé je zmiňován v listině vymezující klášterní zboží roku 1228. Při příležitosti slavného svěcení klášterního chrámu 27. listopadu 1228 vydal Přemysl Otakar I. na Velehradě privilegium stanovující rozsah pozemkové držby kláštera. Jako přirozený mezník této hranice zůstal Králův stůl až do 18. Století. Na tomto místě byla také 6. října 1706 uzavřena smlouva o vzájemné hranici mezi velehradským klášterem a Janem Zikmundem hrabětem z Rotalu, pánem napajedelského panství.
Historický Králův stůl, hrubozrnný pískovec plný legend, představuje významný archeologický a historický artefakt ve středním pomoraví.
Králův stůl je památný blok hrubozrnného pískovce, který je spojován s mnoha pověstmi a historií.
Králův stůl má rozměry přibližně 263 x 187 cm a výšku cca 1 m.
Králův stůl sloužil jako přirozený mezník hranice újezdu velehradského cisterciáckého kláštera a byl součástí mnoha historických událostí.
Archeologové se snaží zjistit skutečný původ a účel Králova stolu, protože jeho funkce a historie jsou stále předmětem výzkumu.
Králův stůl je prvně zmíněn v listině z roku 1228, která vymezuje klášterní zboží.
Privilegium stanovující rozsah pozemkové držby kláštera vydal Přemysl Otakar I. na Velehradě 27. listopadu 1228.
Okolní kameny, dříve označované jako lavičky, mohly sloužit jako vizír pro stanovení dnů rovnodennosti a slunovratů, avšak byly zničené v roce 1870.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.