Již v r. 1817 usnadňovala výhled jednoduchá dřevěná pyramida, kterou poštmistr Florián Makasy a Jáchymovský hostinský Petr Weigl v r. 1838 nahradili otevřeným glorietem. Po vybudování silnice sem v kočárech přijížděli lázeňští hosté z Karlových Varů. V roce 1868 ale gloriet zničil požár.
V květnu roku 1880 vznikl v Jáchymově Krušnohorský spolek, jehož členové se rozhodli postavit na Klínovci 17 m vysokou rozhlednu, která byla nakonec slavnostně otevřena 3.8.1884 a pokřtěna po císaři Františku Josefovi I.
Velký zájem si ale vynutil přístavbu hostinské místnosti a protože už na přelomu 19. a 20. stol. rostl zájem o zimní sporty, zůstala zařízení na Klínovci v provozu celý rok. Z výstavní haly se stala restaurace a centrum nového objektu, otevřeného roku 1927. Dva roky na to část vyhořela, po opravě a přístavbě získal areál dnešní podobu. Za prohlídku stojí především hotelový sál s unikátním kazetovým stropem, najdete na něm znaky všech obcí a měst pod Klínovcem.
V r. 1965 byla uvedena do provozu sedačková
lanová dráha z
Jáchymova (3 km po žluté turistické značce od kulturního domu v Jáchymově k dolní stanici). Dráha je
dlouhá 1630 m, zdolává převýšení 428 m, v provozu je
po celý rok. V létě je Klínovec oblíbeným cílem pěších i cykloturistů, v zimě pak vyhledávané
lyžařské středisko. Najdete tu dva vynikající
ski areály,
Klínovec jih a Klínovec sever, na samém vršku spojené slavnou rozhlednou, která se nyní rekonstruuje.
Z rozhledny i vlastního vrcholku hory se otvírá
nádherný výhled na vrcholky Krušných hor,
České středohoří,
Doupovské hory,
Karlovy Vary,
Slavkovský les a
Šumavu.
Vysílač na Klínovci za za boj o svobodu v roce 1968 získal prestižní označení Evropské dědictví
Vysílač na Klínovci nedávno získal prestižní označení Evropské dědictví (European Heritage Label). Ocenění se uděluje místům, která významně přispívají k porozumění evropským dějinám a hodnotám. Klínovecký vysílač ho získal za svou roli během srpnové okupace Československa v roce 1968, kdy se technikům podařilo po čtyři dny tajně udržet vysílání Československého rozhlasu a ze záložního zařízení šířit necenzurované informace o dění v zemi. Vysílání bylo nakonec ukončeno až poté, co okupanti zařízení zničili. Příběh vysílače dnes připomíná boj za svobodu slova a přístup k nezávislým informacím.