Nachází se
ve východní části Krkonoš na Hraničním hřebenu. Přes její vrchol prochází česko-polská státní hranice. Na severní polské straně spadají srázy do údolí Lomničky, na jižní české do
Obřího dolu. Západní svahy se snižují do
Úpské rašeliny a východní klesají v
Obří hřbet. Skalnatý holý vrchol se rozkládá na 30 akrech. Díky své výšce poskytuje neomezený panoramatický
výhled do daleké krajiny České republiky a Polska. Průměrná celoroční teplota na povrchu hory se pohybuje pouze okolo 0,2 °C.
První výstup a vznik názvu hory Sněžka
První v historii zaznamenaný
výstup je z roku 1456, kdy jistý Benátčan hledal v horách drahé kamení.
Georgius Agricola v roce 1546 označil horu názvem Risenberg. V roce 1871 je poprvé zaznamenáno množné číslo Riesengebirge (Obří hory) jako dosud užívaný německý název pro celé pohoří. Původní německý název dosud zanechal dozvuky v dnešních názvech
Obří důl a Obří hřbet.
Název Sněžka pochází z 19. století, je odvozen od pojmenování Sněžná – jako "
sněhem pokrytá". První český název byl Pahrbek Sněžný, pak Sněžovka, od roku 1823 pak definitivně Sněžka.
Stavby na vrcholu a trasy na Sněžku
Na vrcholu hory bylo postaveno několik staveb –
Polská bouda s meteorologickou stanicí,
konečná stanice lanovky z
Pece pod Sněžkou, kamenný trigonometrický obelisk a 14 m vysoká rotundová kaple sv. Vavřince, která je nejstarším objektem na vrcholu Sněžky. Raritou je
Česká poštovna, která je
nejvýše položenou poštovnou v České republice – můžete odtud poslat
poštu s razítkem Poštovna na Sněžce.
Přes vzdálenost místa se tady několikrát ročně konaly
bohoslužby pro velké množství poutníků. Poutní místo vzalo za své roku 1810, kdy císař Josef I. rušil církevní objekty. Nejprve byla kaple uzavřena, ale později začala fungovat jako útulek a hospoda.
Na Sněžku vede
několik tras, nejčastějším
výchozím bodem je Pec pod Sněžkou, kde je také nástupní stanice
sedačkové lanovky. Z vrcholu Sněžky vedou značené turistické trasy směrem k
Luční boudě, do
Špindlerova Mlýna,
Pece pod Sněžkou nebo do
Horní Malé Úpy.