Krušné hory – tajemné Rudohoří

Málokterá oblast Česka je tak romantická a tajemná jako Krušné hory (dříve nazývané Rudohoří). Vonící lesy lákají k procházkám a výletům pěšky i na kole. Pohraniční pohoří je lemováno turistickými stezkami a cyklotrasami, nespočtu turistických tras však dominuje 242 km dlouhá Krušnohorská magistrála, spojující Cheb až s dalekým Sněžníkem. Mezi nejznámější střediska zimních rekreace patří Klínovec, Boží Dar, Jáchymov, Kovářská, Kraslice, Pernink, Abertamy, Cínovec a mnoho dalších.

Intenzivní sopečná činnost v minulosti přinesla Krušným horám bohatý výskyt kovových rud a léčivých pramenů, které daly vzniknout lázeňským střediskům v Jáchymově, Klášterci nad Ohří či Teplicích. Odedávna se zde těžily rudy obsahující měď, cín, stříbro, olovo, a železo. Později se k nim přidaly ještě kobalt, nikl, wolfram, a ve 20. st. také uran. Pozůstatky těžby naleznete v horách dodnes – navštívit můžete například Vlčí a ledové jámy, štolu sv. Martin v Krupce, štolu Lehnschafter v Mikulově či okolí dolu Svornost v Jáchymově.

Nejkrásnější je však v Krušných horách příroda. Při návštěvě Krušných hor by žádný milovník pěší turistiky neměl vynechat Božídarské rašeliniště, přírodní park Přebuz, Novodomské rašeliniště či daleké výhledy z mnoha rozhleden. Těmi nejkrásnějšími pohledy na Krušné hory vás potěší rozhledna Komáří Vížka, rozhledna na Blatenském vrchu, Plešivec, Pajndl na Tisovském vrchu či Bleiberg u Bublavy. Krásný rozhled je také z rozhledny na Klínovci.

Nesmíme zapomínat ani na rozsáhlou síť cyklotras – užít si jízdu na kole po obou stranách Krušných hor můžete díky projektu Cíl3 „Cykloregion Krušné hory“, který dal vzniknout propojení souběžně vedoucích magistrál: Krušnohorské na české straně a dálkové trasy Sächsische Mittelgebirge na německé. Montanregion Krušné hory – hornická kulturní krajina Erzgebirge byla dne 6. 7. 2019 zapsán na Seznam UNESCO.