Krušné hory nabízejí mnoho přírodních krás, zajímavých letních i zimních turistických cílů a památek. Vznikly kadomským vrásněním koncem starohor a počátkem prvohor. Pohoří se táhne v délce 130 km od Plesné až k Tisé na Děčínsku, nejvyšší horou je Klínovec (1 244 m n. m).
Málokterá oblast Česka je tak romantická a tajemná jako
Krušné hory (dříve nazývané Rudohoří). Vonící lesy lákají k procházkám a výletům pěšky i na kole. Pohraniční pohoří je lemováno turistickými stezkami a cyklotrasami, nespočtu turistických tras však dominuje
242 km dlouhá Krušnohorská magistrála, spojující
Cheb až s dalekým
Sněžníkem. Mezi nejznámější střediska zimních rekreace patří
Klínovec,
Boží Dar,
Jáchymov, Kovářská,
Kraslice,
Pernink,
Abertamy,
Cínovec a mnoho dalších.
Intenzivní
sopečná činnost v minulosti přinesla Krušným horám
bohatý výskyt kovových rud a léčivých pramenů, které daly vzniknout lázeňským střediskům v
Jáchymově,
Klášterci nad Ohří či
Teplicích. Odedávna se zde
těžily rudy obsahující měď, cín, stříbro, olovo, a železo. Později se k nim přidaly ještě kobalt, nikl, wolfram, a ve 20. st. také uran. Pozůstatky těžby naleznete v horách dodnes – navštívit můžete například
Vlčí a ledové jámy,
štolu sv. Martin v
Krupce,
štolu Lehnschafter v Mikulově či okolí
dolu Svornost v
Jáchymově.
Nejkrásnější je však v
Krušných horách příroda. Při návštěvě Krušných hor by žádný milovník pěší turistiky neměl vynechat
Božídarské rašeliniště,
přírodní park Přebuz, Novodomské rašeliniště či daleké výhledy z mnoha rozhleden. Těmi nejkrásnějšími pohledy na Krušné hory vás potěší rozhledna
Komáří Vížka, rozhledna na
Blatenském vrchu,
Plešivec,
Pajndl na Tisovském vrchu či
Bleiberg u Bublavy. Krásný rozhled je také z
rozhledny na Klínovci.
Nesmíme zapomínat ani na
rozsáhlou síť cyklotras – užít si jízdu na kole po obou stranách Krušných hor můžete díky projektu Cíl3 „
Cykloregion Krušné hory“, který dal vzniknout propojení souběžně vedoucích magistrál:
Krušnohorské na české straně a dálkové trasy Sächsische Mittelgebirge na německé.
Montanregion Krušné hory – hornická kulturní krajina Erzgebirge byla dne 6. 7. 2019 zapsán na Seznam UNESCO.
CHKO Krušné hory
V létě 2024 zahájilo Ministerstvo životního prostředí proces vyhlášení
Chráněné krajinné oblasti (CHKO)
Krušné hory. S navrženou rozlohou zhruba 1200 kilometrů čtverečních to bude největší CHKO v Česku. Ministerstvo předpokládá, že vyhlášení CHKO Krušné hory by se mohlo podařit v
polovině roku 2026. Jedinečná přírod Krušných hor získá větší ochranu například pro
rozsáhlé mokřady a rašeliniště (dnes chráněné Ramsarskou úmluvou), krajinu "
přírodě blízkých lesů" na svazích hor a mozaikou
lesů, luk a pastvin a zástavby na náhorní plošinách. Území CHKO Krušné hory je navržené od města
Kraslice na západě po obec Petrovice u
Ústí nad Labem na východě. Bude se členit do čtyř zón odstupňovaných podle stupně ochrany.
Objevte Krušné hory: malebné stezky, cyklotrasy, zimní rekreaci, lázeňská města i památky UNESCO v jedné z nejromantičtějších oblastí Česka.
Krušné hory se táhnou v délce 130 km od Plesné až k Tisé na Děčínsku.
Nejvyšší horou Krušných hor je Klínovec s nadmořskou výškou 1 244 metrů.
Návštěvníci mohou navštívit Vlčí a ledové jámy, štoly, božídarské i novodomské rašeliniště, přírodní parky či řadu rozhleden.
Pohoří je lemováno mnoha turistickými stezkami a cyklotrasami, největší je 242 km dlouhá Krušnohorská magistrála.
V Krušných horách jsou lázeňská střediska v Jáchymově, Klášterci nad Ohří a Teplicích.
Montanregion Krušné hory - hornická kulturní krajina Erzgebirge je od roku 2019 zapsán na Seznam UNESCO.
Mezi nejznámější střediska zimní rekreace patří Klínovec, Boží Dar, Jáchymov, Kovářská, Kraslice, Pernink, Abertamy a Cínovec.
CHKO Krušné hory má chránit rozsáhlé mokřady, rašeliniště, přírodě blízké lesy, louky a pastviny.
Navržené území je od města Kraslice na západě po obec Petrovice u Ústí nad Labem na východě.
Proces vyhlášení začal v roce 2024, vyhlášení se předpokládá v polovině roku 2026 a rozloha by měla být asi 1200 km².
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.