O
osazení hraničních sloupů na hraničních přechodech Československé republiky bylo rozhodnuto v roce
1923. Tehdy se hraniční sloupy vyráběly z
lisovaných ocelových plechů ve slovenské železárně a do konce roku 1931 se jich na přechodech umístilo
225, z toho jich 6 bylo v ašském výběžku (stály jen tam, kde fungoval celní úřad). Nejdéle se v těchto končinách zachoval sloup číslo 16, tedy ten, který byl za první republiky právě na celním přechodu v
Aši.
Když
Němci zabrali pohraničí, sloup s číslem 16
přetřeli,
odstranili také československý
státní znak a na místo něj dosadili hákový kříž. Po válce se sloup
podařilo obnovit, jenže s nástupem komunismu padla železná opona a sloup
zůstal v nepřístupném hraničním prostoru. Přesto se o něj někdo staral, kdo, to se dodnes neví. Sloup označující československé území přečkal na stejném místě až do roku 1990. Co se s ním stalo pak, není známo.
Jako připomínka naší historie byla v den státního svátku
28. října 2022 vztyčena kopie sloupu, která vznikla v dílně pana Vitalije Godoroži, který sloup vyrobil podle dobové technické dokumentace. Váží asi 140 kilogramů a natřený je ve státních barvách. Znaky a emblémy jsou litinové. Byl osazen o několik metrů vedle místa, kde stával před válkou – na původním stanovišti dnes vede chodník.
Do současnosti se
dochovalo pouze několik originálních hraničních sloupů. Jeden z nich je na přechodu Johanngeogenstadt – Potůčky, další v Dolním Žlebu u Děčína a nejzachovalejší z nich (stojící zároveň na stejném místě) se nachází v bývalé Mohelnici.