Neobjevená místa: výlety co nejdál do všech světových stran

Česká republika je plná známých turistických cílů, ale pokud toužíte po klidu, autentických zážitcích a chcete se vydat opravdu co nejdál – až na samotné okraje našich hranic – máme pro vás inspiraci na výlety do méně známých míst v každém směru. Vydejte se s námi na sever, jih, východ i západ a objevte kouty, kde si příroda i historie zachovaly svůj původní ráz.
 

Na západ: 200 kilometrů do Krásné

Dvě stovky kilometrů: přibližně tak daleko je to z Prahy do nejzápadnějšího cípu Česka i do nejjižnějšího bodu republiky. O dost kratší cesta čeká ty, kteří se vypraví hledat nejsevernější kout naší vlasti, zato na pátrání po tom nejvýchodnějším si musíte udělat čas – leží opravdu hodně daleko. Tou úplně nejzápadnější osadou je Krásná, samostatná obec, která tvoří jeden celek s Aší. Je skutečně krásná: před pár lety získala titul Vesnice roku, pro rodiny s dětmi tu vznikl lanový park a v plánu je proměna rybníka v přírodní koupaliště v retro stylu s převlékacími kabinkami a dřevěným molem; inspirací prý budou fotky od pamětníků.

Přibližně sedm kilometrů od Krásné leží nejzápadnější bod Česka. Ačkoli jde o odlehlý kout přírodního parku a současně našich nejzápadnějších hor jménem Smrčiny, z Krásné vede až na místo zeleně značená turistická trasa a také cyklostezka. Kousek před státními hranicemi najdete místo, kde stávala osada Újezd, odnepaměti nejzápadnější obydlená vesnice při česko-bavorských hranicích. Zanikla po druhé světové válce a dnes ji připomínají jen louky s košatými stromy, bývalý hřbitov a obnovený válečný památník padlým vojákům z 1. a 2. světové války poblíž zbořené újezdské školy. Když budete pokračovat dál k severu, narazíte na naučnou stezku Na cestě k trojstátí; její jednotlivá zastavení vás seznámí s touto odlehlou, ale krásnou krajinou, kde se setkávají historické hranice Čech, Bavorska a Saska. Mimochodem tu objevíte i první hraniční kámen v České republice s označením 1/1.

V okolí Aše i Hranic se můžete projet po upravených trasách na běžkách. Do stopy můžete nastoupit na železniční stanici Krásná nebo Štítary a pak pokračovat "po svých" k přístřešku U Loupežníka, na Pastviny, Trojmezí, Větrníky a ke hranici na výchoziště stop Ebmath. Stopa obkružuje celé město Hranice do Růžového údolí, k druhému přechodu Bad Elster a nad obec Studánka.

Běžkaři mohou využít i udržované okruhy Lyžařského střediska Aš pod rozhlednou Háj u Aše, která je nejvyšším bodem české části Smrčin. Pro milovníky běžeckého lyžování jsou zde okružní trasy v délce 3, 5 a 7 km.
 

Na jih: 200 kilometrů do Vyššího Brodu

Několik křížů, zarostlé základy domů, žulový kamen s pamětní deskou a informační tabule: to je nejjižnější bod České republiky. Leží na česko-rakouské hranici na území zaniklé obce Radvanov a z Vyššího Brodu sem vede přibližně deset kilometrů dlouhá žlutě značená trasa. Pro město na Vltavě neplatí to, co pro jiné odlehlé výspy naší vlasti: lišky tu rozhodně dobrou noc nedávají.

Naopak, v sezoně sem míří tisíce vodáků a také výletníci, kteří chtějí navštívit cisterciácký klášter s pověstnou klášterní knihovnou a hlavně zlatým Závišovým křížem, relikviářem ukrývajícím úlomek Kristova kříže. Najdete tu samozřejmě několik restaurací, poštovní muzeum se sbírkou dostavníků, kratší procházku můžete podniknout třeba k Čertově stěně anebo po Opatské stezce k vodopádům svatého Wolfganga a malebnému poutnímu místu Maria Rast am Stein (navzdory německému názvu stále na české straně hranic) s pseudorománským kostelem a kaplí.

Na běžkách si sem můžete udělat výlet z obce Studánky po modré a žluté značce, anebo ze vzdálenějšího Horního Dvořiště po modré a u rozcestí Mlýnec pak po žluté. Trasy se zde však neupravují.
 

Na sever: 125 kilometrů do Lobendavy

Ačkoli je Lobendava nejsevernější výspou České republiky, cesta sem nijak dlouhá není. Jen pro představu: kdybyste šli z Prahy pěšky, na cestu byste nepotřebovali ani dva dny. Ani Šluknovský výběžek nepatří ke známým výletním místům, a tak je to ideální destinace pro ty, co hledají klid a krajiny bez lidí. Hlavní lákadla? Třeba překrásný a vzorně upravený podstávkový dům s informačním centrem v Lipové (která se mimochodem stala Vesnicí roku 2019), zřícenina barokního zámku nad Zámeckým rybníkem, kolem něhož vede naučná stezka, obnovená křížová cesta vedoucí na vrcholek hory Jáchym anebo barokní poutní areál na Anenském vrchu s poutní kaplí, křížovou cestou a Getsemanskou zahradou.

Kdo chce vidět kámen zasazený v nejsevernějším místě Česka, musí vyrazit do lesů směrem na sever k osadě s příhodným názvem Severní. Až na místo vede žlutě značená Stezka Českem.
 

Na východ: 369 kilometrů do Bukovce

Dál z Prahy aniž byste opustili Česko to už zkrátka nejde: nejvýchodnější cíp republiky leží dál, než kdybyste se vypravili do Bratislavy, Berlína, Vídně nebo Norimberku. Beskydská horská obec dřív bývala rájem pašeráků, dnes sem jezdí turisté. V zimě tu funguje lyžařský areál, fandové vojenské historie tu najdou Švédské šance, zbytky opevnění z třicetileté války, a přibližně kilometr od česko-polské hranice na levém břehu řeky Olše roste takzvaný Bukovecký hraničář, nejstarší a největší jilm v České republice, v místním nářečí zvaný „břost“.

Vyhledávanou atrakcí je zejména nejvýchodnější cíp republiky. Hodně lidí si myslí, že tím místem je Trojmezí u Hrčavy ale kdepak: tam se jen setkávají hranice Česka, Polska a Slovenska. K nejvýchodnějšímu bodu České republiky na břehu potoka Olešky dokonce vede naučná stezka: měří půl kilometru, začíná u parkoviště nedaleko česko-polského hraničního přechodu Bukovec–Jasnowice a seznámí vás s přírodní rezervací Bukovec, obcí a její historií i místní faunou a flórou.

V zimě můžete využít upravované běžkařské trasy, východištěm je autobusová zastávka Bukovec, škola. Odtud se připojíte na Beskydskou magistrálu a můžete pokračovat třeba na Gírovou, anebo v opačném směru přes Soušský vrch k nejvýchodnějšímu bodu ČR.