Úvod > Česká nej > Zeměpisné > Národní park Šumava - největší národní park v ČR

Národní park Šumava - největší národní park v ČR

Zeměpisné
Národní Park Šumava je největším národním parkem České republiky. Na 920 km² zde leží dva národní parky - na německé straně od roku 1970 NP Bavorský les, na české od roku 1991 největší český národní park NP Šumava s 680 km². Posláním Národního parku Šumava je chránit a uchovat jedinečné a lidskou činností málo dotčené přírodní území, zajistit jeho další nerušený vývoj a přispět jeho výzkumem k obecnému poznání vývoje přírody.
NP Šumava je krajina místy až mystická - nachází se zde rozlehlé náhorní planiny s horskými smrčinami jako někde na severu Evropy, zádumčivá rašeliniště - slatě na náhorních plošinách Šumavských Plání, luhy v údolní nivě Vltavy, ledovcová jezera ve strmých ledovci vymodelovaných karech pod hraničním hřebenem, nabízejícím zase výhled až k alpským ledovcům. Jako jeden z největších souvislých komplexů lesa ve střední Evropě je nazýván i Zeleným srdcem Evropy.

Šumava patří mezi nejstarší pohoří střední Evropy. Zvedá se z nadmořské výšky kolem 700 m n. m. a její nejvyšší vrcholy pouze na bavorské straně přesahují 1400 m. Ve čtvrtohorách vyhloubily ledovce morfologicky výrazné kary, z nichž většina je dnes vyplněna vodou. Ve stejné době vznikly i některé další nápadné terénní tvary jako mrazové sruby, skalní hradby nebo svahové balvanité sutě. Skalní stěny ledovcových karů, morénové valy svědčí o působení horských ledovců v nejmladších geologických obdobích. Působením ledovce vznikla také hora Plechý, nejvyšší vrchol na české straně Šumavy, či Velký Javor v sousedním Bavorsku. Do horninového masivu Šumavy se zařezávaly a dosud zařezávají vodní toky jako VydraKřemelná a hloubí zde svá hluboká, kaňonovitá údolí. Na plochém a mírně zvlněném povrchu Plání, tam, kde se hromadí voda, jsou rozlehlá rašeliniště (Soumarské, Modravské, Mrtvý luh, Malý Polec, Tříjezerní slať, Chalupská slať, Jezerní slať... atp.) na nichž najdeme i rostlinné druhy přežívající z dob ledových.

Hydrologicky náleží většina území k úmoří Severního moře, povodí Labe s hlavními řekami VltavouOtavou. Pouze malá část území při státní hranici spadá do povodí Dunaje, který ústí do Černého moře. Obě největší šumavské řeky pramení v oblasti šumavských plání v centrální části pohoří, vyznačující se množstvím vrchovišť.
Kromě přirozených toků se v území vyskytují umělé kanály a náhony. Vchynicko-tetovský plavební kanál slouží nyní pro potřeby elektrárny na Čeňkově Pile a v současnosti prakticky nefunkční Schwarzenberský kanál propojoval povodí Labe a Dunaje. Specifickým hydrologickým jevem na Šumavě jsou přirozená ledovcová jezera, vyskytující se v nadmořské výšce kolem 1000 m. Jedná se celkem o 8 ledovcových jezer: PlešnéPrášilskéLakaČertovoČerné na území ČR (Roklanské, Velké Javorské a Malé Javorské v Německu).
 

Vzácné druhy květeny a zvířat na Šumavě

Na území Šumavy se vyskytuje celá řada významných a vzácných druhů rostlin a živočichů. Tato druhová pestrost je ovlivněna širokou nabídkou nejrůznějších stanovišť: od údolních niv až po horské smrčiny. Roste zde hořeček mnohotvarý český, hořec šumavský, rosnatka anglická, tučnice obecná, prstnatec májový, blatnice bahenní, oměj šalamounek, kyhanka sivolistá, vratička heřmánkolistá, borovice blatka, bříza trpasličí a mnoho dalších.

Nejvzácnější druhy zvířat jsou na Šumavě velcí savci, které se postupně daří navracet do přírody. Žije zde rys ostrovid, los evropský, kočka divoká a vlk obecný. Mezi další ohrožené druhy patří tetřev hlušec, tetřívek obecný, bobr evropský, vydra říční, myšivka horská, netopýr Brandtův, vrápenec malý a netopýr velkouchý. Z ptáků můžete na Šumavě pozorovat chřástala polního, čápa černého, datlíka tříprstého, kulíška nejmenšího, puštíka bělavého, hýla rudého, jeřábka lesního, strakapouda bělohřbetého, kosa horského. Z plazů a obojživelníkl můžete narazit na zmiji obecnou, ještěrku živorodou a čolka horského. Ve vodních tocích žije perlorodka říční, vranka obecná, nad hladinou uvidíte šídlo rašelinné nebo slíďáka. Z hmyzu stojí za povšimnutí střevlík Menetriesův, batolec duhový a kobylka horská.
 

Zajímavosti NP Šumava aneb víte, že...?

  • Nejvyšším vrcholem české strany je Plechý (1378 m n. m.)
  • Teplotní průměr šumavských hor je +6,0 °C (750 m n. m.) a +3,0 °C (1300 m n. m.)
  • Mrazivý teplotní rekord drží Jezerní slať, a to – 41,6 °C (30. 1. 1987)
  • Sníh o vrstvě 40 až 150 cm se na Šumavě drží 120 – 150 dní
  • Větrné bouře řádí v oblasti 30 až 35 dní za rok
  • Znak Národního parku Šumava byl vytvořen při vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Šumava v roce 1963. Zobrazuje dva vzrostlé smrky se souškou uprostřed (tzv. kostlivčí strom). Pohoří v pozadí není inspirováno žádnou konkrétní horou Šumavy.
  • Dva červené pruhy na stromech – jeden na straně uvnitř chráněného území a dva vně
  • na sloupcích či hraničních stromech značí hranice zón parku a přírodních rezervací
  • Po celém území NP můžete chodit pěšky po značených turistických trasách (KČT) i mimo ně. Na území I. zóny ochrany přírody mohu pouze po značených turistických trasách.
  • Na lyžích se lze pohybovat po značených trasách, na běžkařských okruzích v okolí obcí, na bezlesém území i mimo tyto trasy.
  • Mimo silnice a místní komunikace lze jet na kole pouze v zastavěných územích a po značených cyklotrasách.
  • Přespat můžete také na některém z nocovišť, to ale pouze na jednu noc (od 18:00 do 9:00) a bez rozdělávání ohňů.
  • Ve II. a III. zóně si lze nasbírat lesní plodiny (není možné však používat česací hřeben).
Celý popis
Naposledy změněno: 11. 8. 2020
Národní park Šumava – zelené srdce Evropy

Národní park Šumava – zelené srdce Evropy

Šumava je lákavým cílem pro ty, kteří hledají majestát a velebnost přírody, fyzické i psychické zotavení. Na území NP se nachází 7 obcí (Srní, Kvilda, Horská Kvilda, Modrava, Stožec, České Žleby a Prášily) a několik menších osad (Filipova Huť, Dobrá, Jelení).

Do divočiny Národního parku Šumava se můžete podívat s Hnutím Duha

Do divočiny Národního parku Šumava se můžete podívat s Hnutím Duha

Zajímá vás, jak se vyvíjí příroda, když se jí nechá prostor a čas? Chtěli byste poznat středoevropskou divočinu na vlastní oči a kůži a porozumět tomu, v čem je její nedocenitelná hodnota? Chcete se přesvědčit, zda se les po napadení kůrovcem sám obnovuje? Pokud odpovídáte ano, přihlaste se na jednu z exkurzí Hnutí Duha, které připravuje na léto 2020 sérii několikadenních exkurzí do srdce Národního parku Šumava.

Světový den divoké přírody: víte, jaká zvířata obývají českou divočinu?

Světový den divoké přírody: víte, jaká zvířata obývají českou divočinu?

Světový den divoké přírody připadá každoročně na 3. března a připomíná, že je nutné divokou přírodu chránit. I v českých horách a lesích se najdou vzácné druhy zvířat, kterých sice v poslední době přibývá, ale stále je třeba jim vytvářet vhodné podmínky pro život. V České republice sice máme jen málo míst, která se dají označit za divočinu, přesto se k nám pomalu vrací vlci, rysové i medvědi.

Cestování bez bariér: Krásy Šumavy poznají na speciálních skútrech i vozíčkáři

Cestování bez bariér: Krásy Šumavy poznají na speciálních skútrech i vozíčkáři

Správa NP a CHKO Šumava vylepšila nabídku turistického vyžití na území Národního parku Šumava také pro turisty na vozíku. V rámci programu Na skútru po Šumavě nabízí výlety pro návštěvníky s pohybovým handicapem. Zájemci se mohou registrovat na portálu Národního parku Šumava.

Vlci, jeleni a rysi aneb čím si vylepšit zimní dovolenou na Šumavě

Vlci, jeleni a rysi aneb čím si vylepšit zimní dovolenou na Šumavě

Plánujete zimní dovolenou na Šumavě? Máme pro vás několik tipů, jak ji udělat ještě zajímavější! Není to nijak složité: zařaďte do svých programů výlety za jeleny, rysy nebo vlky. Někam můžete přijet rovnou a bez čekání, jinde budete potřebovat rezervaci, ale ve všech případech vás čeká fantastická podívaná.

Vydejte se za pozorováním jelenů na Kvildu

Vydejte se za pozorováním jelenů na Kvildu

Zimní období nabízí ideální podmínky pro pozorování jelenů na území Národního parku Šumava. Od letošního roku jsou však pozorování v přezimovacích obůrkách zrušena, místo toho mohou zájemci přijít do jelení obory na Kvildě. Pozorování jelena evropského je možné bez předchozí registrace, obora je otevřená celoročně volně, návštěvnické centrum pak od 8:30 do 16:00 hodin.

Naučný okruh ve výběhu s jeleny u Kvildy

Naučný okruh ve výběhu s jeleny u Kvildy

Výběhem jelenů nedaleko Kvildy prochází naučný okruh a jsou zde vyvýšené pozorovací přístřešky. Mimo výběh se seznámíte se stopami jelenovitých, prasete divokého a některými místními stromy a rostlinami.

Schované v lese: procházky k dobře utajeným památkám

Schované v lese: procházky k dobře utajeným památkám

Zážitky z objevování neznámého a prapodivného: přesně to vás čeká, pokud se s portálem Kudy z nudy vypravíte na pár míst, skrytých lidským očím. Jsou pitoreskní a zvláštní, romantická i strašidelná, jedno ale mají společné: zná je opravdu jen málokdo.

Hauswaldská kaple poblíž Srní

Hauswaldská kaple poblíž Srní

Prožijte zajímavý víkend nebo jen výlet za poznáním starého poutního místa zvaného Hauswaldská kaple poblíž šumavského letoviska Srní.

Průvodce krajinou a přírodou Šumavy

Průvodce krajinou a přírodou Šumavy

Pojďte si nechat ukázat Šumavu od lidí, kteří ji znají nejlépe, protože zde žijí, vyrostli tu nebo se na Šumavě dokonce i narodili. Průvodci Šumavou vás zavedou na zajímavá místa, o kterých se běžný návštěvník ani nedozví.

Lovy beze zbraní aneb Vyfoť to!

Lovy beze zbraní aneb Vyfoť to!

Díky dostupnosti kvalitních fotoaparátů jsou dnes digitální zrcadlovky rozšířenější než kdykoli předtím. O klasických digitálních fotoaparátech či velmi kvalitích foťácích v mobilech už ani nemluvíme, protože ty se staly naprostou samozřejmostí. A jaký jiný, než barevný podzimní čas, je tím nejlepším obdobím, kdy si focení jak se patří užít?

Za krásou šumavských jezer

Za krásou šumavských jezer

Nádhernou šumavskou krajinu v okolí ledovcových jezer odnedávna opěvují spisovatelé, básníci a hudebníci. Všichni, kdo sem jednou zavítali, se pravidelně vrací, aby načerpali energii sálající z vodních hladin i okolních lesů. Na procházky Šumavou si určitě nezapomeňte přibalit dalekohled. Bude se vám hodit na vyhlídkách a při troše štěstí uvidíte také divokou zvěř.

Světem lesních samot na kole

Světem lesních samot na kole

Udělejte si příjemný cyklistický výlet v okolí Modravy, nádhernou přírodou Národního parku Šumava, který vás zavede k odlehlé samotě na Březníku, mezi šumavské slatě i k pramenu Vltavy. Objevíte tak nádherná zapomenutá místa, která ve svých dílech poeticky líčí "básník Šumavy" Karel Klostermann. Místa, kam se člověk nedostane každý den.

Křížem krážem Šumavou

Křížem krážem Šumavou

Zelená střecha Evropy, horské pásmo s mimořádně cennou a člověkem zatím málo dotčenou krajinou, s rozsáhlými lesy pralesovitého charakteru, pláněmi, rašeliništi, skalisky, kamennými moři a ledovcovými jezery, a zároveň chráněná krajinná oblast, největší český Národní park a biosférická rezervace UNESCO – to všechno je Šumava. Náš výlet vás provede po nejzajímavějších místech tohoto pohoří od Železné Rudy po Lipno.

Přírodní rezervace Prameniště na Šumavě

Přírodní rezervace Prameniště na Šumavě

Prameniště je přírodní rezervací v Pancířském hřbetu na Šumavě. Důvodem ochrany je zachování systému pramenišť a rašelinišť kolem říčky Křemelná se všemi jejich součástmi, včetně rostlinných a živočišných společenstev.

Černohorský močál u Kvildy

Černohorský močál u Kvildy

Vrchovištní rašeliniště na rozvodí Vltavy a Otavy, rozprostírající se v mělkém sedle tvořeném severozápadním svahem Černé hory a jižním svahem Čertova vrchu, asi 5 km jižně od Kvildy. Rozsáhlé klečové porosty. Součást prameniště Teplé Vltavy.

Roklanský potok v srdci Šumavy

Roklanský potok v srdci Šumavy

Roklanský potok (též Mlýnský potok) je jedním ze tří potoků, jejichž soutokem vzniká šumavská řeka Vydra, proslulá svým kamenitým řečištěm s množstvím tzv. obřích hrnců.

Luzenské údolí na Šumavě

Luzenské údolí na Šumavě

Jedno z nejpůsobivějších šumavských údolí rozprostírající se mezi horami Velká Mokrůvka, Luzný, Hraniční hora a Špičník, se nachází přibližně 8 km jižně od Modravy. Vstupní branou do údolí je Březník, zakončuje ho impozantní kuželovitý vrchol Luzného.

Rašeliniště Malý Polec u Churáňova

Rašeliniště Malý Polec u Churáňova

Jedná se o horské vrchoviště – jednu z přístupných slatí Šumavy, nedaleko lyžařského centra Zadov pod vrcholem Churáňova (1118,5 m.n.m.) se všemi typickými projevy horského vrchoviště, které se rozkládá na vrchovištní rozvodnici.

Šumavská rašeliniště - nejcennější poklad šumavské přírody

Šumavská rašeliniště - nejcennější poklad šumavské přírody

Jedním ze symbolů Šumavy jsou rašeliniště, kterým se v centrální části národního parku říká slatě. Rašeliniště se vyvinula na přelomu poslední doby ledové a meziledové (před 9 000 až 10 000 lety). Přístupných slatí je v NP pouze pět – Jezerní, Cikánská, Tříjezerní, Chalupská a Malý Polec.

Soví voliéra na Borových Ladech - největší voliéra v Česku

Soví voliéra na Borových Ladech - největší voliéra v Česku

Venkovní voliéry pro pěvce a skupinu sov běžně žijících na Šumavě. Nad hlavami vám tu bude poletovat dvacet různých sov. Součástí jsou expoziční panely a pozorovací kukátka. Sovy jsou bezplatně zapůjčeny ze zoologických zahrad v Hluboké nad Vltavou a v Plzni.

Březník v Luzenském údolí - místo z románu Ze světa lesních samot

Březník v Luzenském údolí - místo z románu Ze světa lesních samot

Březník je šumavská samota a bývalá hájovna nedaleko státní hranice. Toto vyhlídkové místo poskytuje úchvatný pohled do Luzenského údolí a na horu Luzný, jehož vrchol se nachází ve výšce 1373 m n.m.

Zážitková trasa na Poledníku

Zážitková trasa na Poledníku

Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava otevřela novou zážitkovou trasu polomem horské smrčiny. Trasa v těsné blízkosti rozhledny Poledník v délce necelého kilometru umožní návštěvníkům sledovat přirozenou obnovu horské smrčiny po orkánu Kyrill, který se přehnal územím v roce 2007.

Schwarzenberský plavební kanál

Schwarzenberský plavební kanál

Schwarzenberský plavební kanál byl postaven na česko-rakousko-bavorském trojmezí před zhruba 220 lety. Dílo bylo vybudováno pro splavování polenového dříví z nepřístupných šumavských hvozdů k řece Große Mühl, odkud následně po Dunaji putovalo až do císařského hlavního města a odbytiště Vídně.

Naučná stezka Vchynicko-tetovský plavební kanál - za historií plavení dřeva

Naučná stezka Vchynicko-tetovský plavební kanál - za historií plavení dřeva

Projít se podél vodního toku, který v minulosti sloužil pro plavení hojného šumavského dřeva, můžete nedaleko Antýglu na Šumavě. Vchynico-tetovský plavební kanál obchází nesplavný úsek Vydry pod Antýglem. Vodní cesta o celkové délce 13,6 km spojovala řečiště Vydry s říčkou Křemelná.

Tříjezerní slať - naučná stezka po Tříjezerní slati na Šumavě

Tříjezerní slať - naučná stezka po Tříjezerní slati na Šumavě

Pod jihovýchodním svahem Oblíku asi 3 km od Modravy v I. zóně Národního parku Šumava leží malé vrchovištní rašeliniště Tříjezerní slať. Rašeliniště je pojmenované podle tří rašelinných jezírek a je nejlépe dostupné od geoparku a informačního centra NP Šumava na Rokytě.

Trojmezenský prales u Plešného jezera

Trojmezenský prales u Plešného jezera

Trojmezenský prales je největší a nejlépe dochovaný zbytek horského smrkového lesa ve střední Evropě. Když se vám poštěstí, můžete zahlédnout jeho vzácné obyvatele. Je domovem datlíka tříprstého, kulíška nejmenšího, tetřeva hlušce nebo rysa ostrovida.

Želnavský smyk – odbočka Schwarzenberského kanálu

Želnavský smyk – odbočka Schwarzenberského kanálu

Želnavský, často nazývaný také jako Hefenkriegský smyk, je 3,8 km dlouhé historické vodní dílo vybudované po zřízení překladiště v Želnavě v roce 1887, které jej spojovalo s plavebním kanálem v místě dnešní křižovatky Klápa na hranici národního parku. Do jara 2021 prochází obnovou.

Javoří slať u Modravy

Javoří slať u Modravy

Javoří slať představuje roztroušenou sestavu vrchovišť s jezírky i bez jezírek. Nachází se cca 8 km od Modravy a dovede vás k ní červená značka, dále pokračující na Poledník.

Česko-bavorské informační centrum národních parků Šumava

Česko-bavorské informační centrum národních parků Šumava

Česko-bavorské informační středisko Národních a přírodních parků Šumavy je umístěno v historické budově hraničního nádraží Železná Ruda - Bayerischer Eisenstahl.

Přechod Modrý sloup na Šumavě - místo ochrany vzácného tetřeva

Přechod Modrý sloup na Šumavě - místo ochrany vzácného tetřeva

Modrý sloup je historický přechod, který na Šumavě vybudoval Karel IV. a Češi i Bavoři ho hojně využívali. Dlouhodobě je však přechod uzavřen kvůli ochraně tetřeva hlušce. Ke zpřístupnění oblasi turistům mělo dojít již v sezóně 2013, avšak kvůli soudním sporům je zatím otevření přechodu odloženo.

Řeka Křemelná - nejhlubší kaňon Šumavy

Řeka Křemelná - nejhlubší kaňon Šumavy

Řeka v národním parku Šumava pramení severně od Pancíře a teče opuštěnou krajinou ke svému soutoku s Vydrou u Čeňkovy Pily. Divoká horská řeka si dodnes zachovala přirozené řečiště a na březích i strmých úbočích kaňonu se vyskytují vzácné druhy rostlin i živočichů.

Cikánská slať - jedno z nejcennějších míst šumavského parku

Cikánská slať - jedno z nejcennějších míst šumavského parku

Cikánská slať je vrchovištní rašeliniště v Národním parku Šumava asi 2 km jihozápadně od obce Modrava, na jižním svahu Modravské hory v nadmořské výšce 1103 m.

Vltava – česká vodácká klasika

Vltava – česká vodácká klasika

Česká vodácká klasika, nejnavštěvovanější řeka splavná pod Lipnem po celý rok. Řeka příjemně teče krajinou a zkouší zručnost kormidelníků v četných peřejkách, které však nepřekročí obtížnost WW I. Na jezech jsou vorové propusti, které zaručují sjízdnost a oživují plavbu.

Procházka okolo Vydry – nejkrásnější trasou Šumavy i s kočárkem

Procházka okolo Vydry – nejkrásnější trasou Šumavy i s kočárkem

Jedna z nejkrásnějších tras Šumavskou přírodou je naučná stezka Povydří vedoucí z osady Antýgl do Čeňkovy Pily. Kdo nikdy nešel kaňonem říčky Vydry, ten jako by snad na Šumavě ani nebyl!

Vodní nádrž Lipno - jihočeské moře

Vodní nádrž Lipno - jihočeské moře

Vodní nádrž Lipno je největší umělé jezero České republiky. Voda z přehrady je vedena k podzemní elektrárně. Jezero, které vzniklo za hrází, je právem nazýváno "jihočeským mořem". Dosahuje délky 44 km a v místě největší šířky (u Černé v Pošumaví) činí vzdálenost obou břehů 10 km.

Rybí líheň u Borových Lad

Rybí líheň u Borových Lad

Jednou z hlavních činností Rybí líhně Správy NP a CHKO Šumava, se sídlem v Borové Ladě, je chov původních a v ekosystému NP Šumava žádoucích rybích druhů. Tímto chovem se zajišťuje přirozená druhová i věková rovnováha rybích společenstev.

Jezerní slať s vyhlídkovou věží v národním parku Šumava

Jezerní slať s vyhlídkovou věží v národním parku Šumava

Jezerní slať patří mezi vrchovištní rašeliniště ležící na náhorní plošině Šumavských plání mezi osadami Kvildou a Horskou Kvildou. Průměrná hloubka rašeliny je 2,5 m, nejvyšší mocnost 7,6 m je v severozápadní neporušené části.

Vltavský luh a potok Hučina u Černého Kříže na Šumavě

Vltavský luh a potok Hučina u Černého Kříže na Šumavě

Národní park Šumava revitalizoval v minulých stoletích násilně narovnané koryto Hučínského potoka na Stožecku. Stejně jako kdysi, se nyní přirozeně vlní šumavskými loukami v oblasti unikátní přírodní rezervace Vltavský luh.

Vyhlídka na Černé hoře u Pramenů Vltavy

Vyhlídka na Černé hoře u Pramenů Vltavy

Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava otevřela vyhlídku na Černé hoře u Pramenů Vltavy. Turisté z ní uvidí lesy Národního parku Šumava, Národního parku Bavorský les a za hezkého počasí dokonce i Alpy.

Průvodci divočinou v Národním parku Šumava

Průvodci divočinou v Národním parku Šumava

Toužili jste navštívit zakázaná místa národního parku a zažít na vlastní kůži túru pravou šumavskou divočinou? Za poznáním "šumavské divočiny" vás vezmou místní vyškolení průvodci.

Rašeliniště Mrtvý luh u Volar na Šumavě

Rašeliniště Mrtvý luh u Volar na Šumavě

Přírodní rezervace Mrtvý luh je vrchovištní rašeliniště o rozloze 351,5 ha a maximální hloubce 7,5 m. Je součástí I. zóny Národního parku Šumava. Rezervace je porostlá borovicí blatkou a rozlehlým "mrtvým lesem". Tato lokalita nad soutokem Teplé a Studené Vltavy není přístupná.

Nejstarší smrk v České republice u Plešného jezera

Nejstarší smrk v České republice u Plešného jezera

Poblíž Plešného jezera stojí souš nejstaršího smrku na území šumavského národního parku. Podle vědců strom začal růst před 632 lety. Strom však již bohužel nežije.

Česká příroda a její podivuhodnosti

Česká příroda a její podivuhodnosti

My Češi sice nemáme moře, ale jinak naše krajina patří k těm nejrozmanitějším v celé Evropě. Z toho důvodu u nás najdeme i mnoho přírodních unikátů, které stojí za to vidět a poznat blíže. Nenechte se proto pobízet, obujte trekové boty a vydejte se poznávat krásy české a moravské přírody. Zcela jistě nebudete zklamáni, ale nadšeni podobně jako generace turistů před vámi. Česká příroda má co nabídnout, tak se přestaňte trmácet po dalekých zemích a poznejte nejprve tu naši.

Když milujete Šumavu: divoká zvířata, dlouhé túry i umrlčí prkna

Když milujete Šumavu: divoká zvířata, dlouhé túry i umrlčí prkna

Tajemná a rozlehlá Šumava nikdy nezklame: najdete tu nádherná přírodní zákoutí, historická města, řadu hradů a hradních zřícenin i místa, kde se budete dobře bavit. Nepřijdete ani o bližší seznámení s národním parkem a jeho zvířecími obyvateli: vyzkoušejte návštěvnická centra, unikátní jelení safari nebo se zajděte podívat na šumavské vlky.

Společenství rysů na Šumavě a v okolí čítá až 80 jedinců!

Společenství rysů na Šumavě a v okolí čítá až 80 jedinců!

Moderní technologie, jako jsou sledování pomocí GPS obojků a tzv. fotopastí, umožňují v současnosti provedení mnohem přesnějšího odhadu velikosti česko-bavorsko-rakouské rysí populace. Ta zahrnuje nejen rysy z centrální oblasti NP Šumava a Bavorský les, ale i z navazujících území v ČR, Bavorsku a Rakousku, na severozápadě Český les (Oberpfälzer Wald) a na východě Novohradské hory (Freiwald). Výzkumu rysů se nově věnuje projekt 3Lynx, který spojuje odborníky z ČR, Německa a Rakouska. Odborníci ze všech tří zemí se shodli, že celá populace rysa čítá okolo 80 dospělých jedinců.

Letní sezóna v NP Šumava začíná - bude ve znamení pralesů

Letní sezóna v NP Šumava začíná - bude ve znamení pralesů

Pralesy Šumavy jsou ústředním tématem letošního roku na Šumavě. Důvodem jsou výročí 160 let od počátku ochrany Boubínského pralesa a 180 let od počátku ochrany Žofínského pralesa v sousedních Novohradských horách.

Milovníci šumavské divočiny mohou letos opět vyrazit do rašelinišť nebo do pralesa

Milovníci šumavské divočiny mohou letos opět vyrazit do rašelinišť nebo do pralesa

Projekt „Průvodci divočinou" letos probíhá již desátou sezonu! V letošním roce si můžete rezervovat místo na jedné či více z celkem 123 připravených výprav za poznáním divoké přírody Národního parku Šumava. Výlety začínají od 8. června výpravou do kaňonu Křemelné a poslední proběhne 26. října a shodou okolností i ta zájemce zavede do kaňonu Křemelné s východiskem v Srní. Všichni Průvodci divočinou jsou místní lidé vyškoleni jako „Průvodci krajinou a přírodou Šumavy", kteří absolvovali kurz pořádaný Správou NP a CHKO Šumava ve spolupráci s Akademií věd v Českých Budějovicích.

Udělejte si procházku po opravených chodníčcích u Smrčiny a Tříjezerní slatě

Udělejte si procházku po opravených chodníčcích u Smrčiny a Tříjezerní slatě

Národní park Šumava opravil čtyři kilometry poválkových chodníků, které vedou k jedněm z nejcennějších míst parku. Na pěknou procházku se tak můžete vydat třeba z hory Plechý na sousední Smrčinu nebo do srdce Tříjezerní slatě.

Správa šumavského parku opět nabízí toulání divočinou. Novinkou jsou bobří a vlčí výpravy

Správa šumavského parku opět nabízí toulání divočinou. Novinkou jsou bobří a vlčí výpravy

Celkem 125 výprav s průvodcem na 37 různých trasách pro 1 273 zájemců o poznávání šumavské divočiny, z toho čtyři nové trasy, včetně dvoudenní XL trasy, která vede po české části Šumavy – taková je základní nabídka letošního programu Průvodci divočinou. Správa NP a CHKO Šumava pořádá tyto výpravy již potřinácté. Na výpravy je nutné se vždy předem registrovat, registrace se spouští už v pátek 15. května 2020.

Ubytování a restaurace

Hofman Apartmány Šumava

Hofman Apartmány Šumava

Borová Lada, Jižní Čechy
Hájenka na Knížecích pláních

Hájenka na Knížecích pláních

Borová Lada, Jižní Čechy