Národní park Šumava – největší národní park v České republice

Díky dostupnosti kvalitních fotoaparátů jsou dnes digitální zrcadlovky rozšířenější než kdykoli předtím. O klasických digitálních fotoaparátech či velmi kvalitích foťácích v mobilech už ani nemluvíme, protože ty se staly naprostou samozřejmostí. A jaký jiný, než barevný podzimní čas, je tím nejlepším obdobím, kdy si focení jak se patří užít?

Prožijte zajímavý víkend nebo jen výlet za poznáním starého poutního místa zvaného Hauswaldská kaple poblíž šumavského letoviska Srní.

Nádhernou šumavskou krajinu v okolí ledovcových jezer odnedávna opěvují spisovatelé, básníci a hudebníci. Všichni, kdo sem jednou zavítali, se pravidelně vrací, aby načerpali energii sálající z vodních hladin i okolních lesů. Na procházky Šumavou si určitě nezapomeňte přibalit dalekohled. Bude se vám hodit na vyhlídkách a při troše štěstí uvidíte také divokou zvěř.

Jednou z hlavních činností Rybí líhně Správy NP a CHKO Šumava, se sídlem v Borové Ladě, je chov původních a v ekosystému NP Šumava žádoucích rybích druhů. Tímto chovem se zajišťuje přirozená druhová i věková rovnováha rybích společenstev.

Vodní nádrž Lipno je největší umělé jezero České republiky. Voda z přehrady je vedena k podzemní elektrárně. Jezero, které vzniklo za hrází, je právem nazýváno "jihočeským mořem". Dosahuje délky 44 km a v místě největší šířky (u Černé v Pošumaví) činí vzdálenost obou břehů 10 km.

Moderní metody, jako jsou sledování pomocí tzv. fotopastí, umožňují v současnosti zpřesnit odhad velikosti česko-bavorsko-rakouské rysí populace. Ta zahrnuje nejen rysy z centrální oblasti NP Šumava a Bavorský les, ale i z navazujících území v ČR, Bavorsku a Rakousku, na severozápadě Český les (Oberpfälzer Wald) a na východě Novohradské hory (Freiwald). Výzkumu rysů se věnuje projekt 3Lynx, který spojuje odborníky z ČR, Německa a Rakouska. Odborníci ze všech tří zemí se shodli, že celá populace rysa čítá okolo 110 dospělých jedinců.

Národní park Šumava láká k příjemnému výletu v každou roční dobu. Využijte poslední možnosti vychutnat si barvy podzimu, než přijde bílá zima. K procházce vás tentokrát pozveme do srdce národního parku, na Tříjezerní slať a k Vchynicko – Tetovskému kanálu.

Zážitky z objevování neznámého a prapodivného: přesně to vás čeká, pokud se s portálem Kudy z nudy vypravíte na pár míst, skrytých lidským očím. Jsou pitoreskní a zvláštní, romantická i strašidelná, jedno ale mají společné: zná je opravdu jen málokdo.

Světový den divoké přírody připadá každoročně na 3. března a připomíná, že je nutné divokou přírodu chránit. I v českých horách a lesích se najdou vzácné druhy zvířat, kterých sice v poslední době přibývá, ale stále je třeba jim vytvářet vhodné podmínky pro život. V České republice sice máme jen málo míst, která se dají označit za divočinu, přesto se k nám pomalu vrací vlci, rysové i medvědi.

Tajemná a rozlehlá Šumava nikdy nezklame: najdete tu nádherná přírodní zákoutí, historická města, řadu hradů a hradních zřícenin i místa, kde se budete dobře bavit. Nepřijdete ani o bližší seznámení s národním parkem a jeho zvířecími obyvateli: vyzkoušejte návštěvnická centra, unikátní jelení safari nebo se zajděte podívat na šumavské vlky.

Projekt „Průvodci divočinou" letos probíhá již desátou sezonu! V letošním roce si můžete rezervovat místo na jedné či více z celkem 123 připravených výprav za poznáním divoké přírody Národního parku Šumava. Výlety začínají od 8. června výpravou do kaňonu Křemelné a poslední proběhne 26. října a shodou okolností i ta zájemce zavede do kaňonu Křemelné s východiskem v Srní. Všichni Průvodci divočinou jsou místní lidé vyškoleni jako „Průvodci krajinou a přírodou Šumavy", kteří absolvovali kurz pořádaný Správou NP a CHKO Šumava ve spolupráci s Akademií věd v Českých Budějovicích.

Pralesy Šumavy jsou ústředním tématem letošního roku na Šumavě. Důvodem jsou výročí 160 let od počátku ochrany Boubínského pralesa a 180 let od počátku ochrany Žofínského pralesa v sousedních Novohradských horách.

Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava otevřela novou zážitkovou trasu polomem horské smrčiny. Trasa v těsné blízkosti rozhledny Poledník v délce necelého kilometru umožní návštěvníkům sledovat přirozenou obnovu horské smrčiny po orkánu Kyrill, který se přehnal územím v roce 2007.

Zimní období nabízí ideální podmínky pro pozorování jelenů na území Národního parku Šumava. Zájemci mohou přijít do jelení obory na Kvildě. Pozorování jelena evropského je možné bez předchozí registrace, obora je otevřená celoročně volně, návštěvnické centrum pak od 8:30 do 16:00 hodin.

Plánujete zimní dovolenou na Šumavě? Máme pro vás několik tipů, jak ji udělat ještě zajímavější! Není to nijak složité: zařaďte do svých programů výlety za jeleny, rysy nebo vlky. Někam můžete přijet rovnou a bez čekání, jinde budete potřebovat rezervaci, ale ve všech případech vás čeká fantastická podívaná.

Máte rádi šumavskou přírodu a jste v Národním parku Šumava častými hosty? Pokud ano, určitě oceníte, že Správa Národního parku Šumava připravuje otevření míst, která byla doposud turistům nepřístupná. Jedná se například o vrchol Antýglu, Žďárské slatě anebo dosud uzavřenou lokalitu mezi Kvildou a Strážným.

Přes 100 výprav s průvodcem na 34 různých trasách pro opravdové zájemce poznávání šumavské divočiny, chystá letos Správa NP a CHKO Šumava v rámci programu Průvodci divočinou. Letos pořádá tyto výpravy již pošestnácté. Většina tras je jednodenních a vede do neznačených nebo jindy nepřístupných oblastí národního parku. Desítka tras je ale extrémě náročná a vede po české i bavorské straně Šumavy. Mají označení XL a zaberou celé dva dny. Na výpravy je nutné se vždy předem registrovat, registrace se spouští v úterý 15. května 2024.

Správa NP a CHKO Šumava vylepšila nabídku turistického vyžití na území Národního parku Šumava také pro turisty na vozíku. V rámci programu Na skútru po Šumavě nabízí výlety pro návštěvníky s pohybovým handicapem. Zájemci se mohou registrovat na portálu Národního parku Šumava.

My Češi sice nemáme moře, ale jinak naše krajina patří k těm nejrozmanitějším v celé Evropě. Z toho důvodu u nás najdeme i mnoho přírodních unikátů, které stojí za to vidět a poznat blíže. Nenechte se proto pobízet, obujte trekové boty a vydejte se poznávat krásy české a moravské přírody. Zcela jistě nebudete zklamáni, ale nadšeni podobně jako generace turistů před vámi. Česká příroda má co nabídnout, tak se přestaňte trmácet po dalekých zemích a poznejte nejprve tu naši.

Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava otevřela vyhlídku na Černé hoře u Pramenů Vltavy. Turisté z ní uvidí lesy Národního parku Šumava, Národního parku Bavorský les a za hezkého počasí dokonce i Alpy.

Národní park Šumava revitalizoval v minulých stoletích násilně narovnané koryto Hučínského potoka na Stožecku. Stejně jako kdysi, se nyní přirozeně vlní šumavskými loukami v oblasti unikátní přírodní rezervace Vltavský luh.

Jedno z nejpůsobivějších šumavských údolí rozprostírající se mezi horami Velká Mokrůvka, Luzný, Hraniční hora a Špičník, se nachází přibližně 8 km jižně od Modravy. Vstupní branou do údolí je Březník, zakončuje ho impozantní kuželovitý vrchol Luzného.

Výběhem jelenů nedaleko Kvildy prochází naučný okruh a jsou zde vyvýšené pozorovací přístřešky. Mimo výběh se seznámíte se stopami jelenovitých, prasete divokého a některými místními stromy a rostlinami.

Vrchovištní rašeliniště na rozvodí Vltavy a Otavy, rozprostírající se v mělkém sedle tvořeném severozápadním svahem Černé hory a jižním svahem Čertova vrchu, asi 5 km jižně od Kvildy. Rozsáhlé klečové porosty. Součást prameniště Teplé Vltavy.

Poblíž Plešného jezera stojí souš nejstaršího smrku na území šumavského národního parku. Podle vědců strom začal růst před 632 lety. Strom však již bohužel nežije.

Javoří slať představuje roztroušenou sestavu vrchovišť s jezírky i bez jezírek. Nachází se cca 8 km od Modravy a dovede vás k ní červená značka, dále pokračující na Poledník.

Trojmezenský prales je největší a nejlépe dochovaný zbytek horského smrkového lesa ve střední Evropě. Když se vám poštěstí, můžete zahlédnout jeho vzácné obyvatele. Je domovem datlíka tříprstého, kulíška nejmenšího, tetřeva hlušce nebo rysa ostrovida.

Roklanský potok (též Mlýnský potok) je jedním ze tří potoků, jejichž soutokem vzniká šumavská řeka Vydra, proslulá svým kamenitým řečištěm s množstvím tzv. obřích hrnců.

Želnavský, často nazývaný také jako Hefenkriegský smyk, je 3,8 km dlouhé historické vodní dílo vybudované po zřízení překladiště v Želnavě v roce 1887, které jej spojovalo s plavebním kanálem v místě dnešní křižovatky Klápa na hranici národního parku. Do jara 2021 prochází obnovou.

Zelená střecha Evropy, horské pásmo s mimořádně cennou a člověkem zatím málo dotčenou krajinou, s rozsáhlými lesy pralesovitého charakteru, pláněmi, rašeliništi, skalisky, kamennými moři a ledovcovými jezery, a zároveň chráněná krajinná oblast, největší český Národní park a biosférická rezervace UNESCO – to všechno je Šumava. Náš výlet vás provede po nejzajímavějších místech tohoto pohoří od Železné Rudy po Lipno.

Udělejte si příjemný cyklistický výlet v okolí Modravy, nádhernou přírodou Národního parku Šumava, který vás zavede k odlehlé samotě na Březníku, mezi šumavské slatě i k pramenu Vltavy. Objevíte tak nádherná zapomenutá místa, která ve svých dílech poeticky líčí "básník Šumavy" Karel Klostermann. Místa, kam se člověk nedostane každý den.

Pod jihovýchodním svahem Oblíku asi 3 km od Modravy v I. zóně Národního parku Šumava leží malé vrchovištní rašeliniště Tříjezerní slať. Rašeliniště je pojmenované podle tří rašelinných jezírek a je nejlépe dostupné od geoparku a informačního centra NP Šumava na Rokytě.

Projít se podél vodního toku, který v minulosti sloužil pro plavení hojného šumavského dřeva, můžete nedaleko Antýglu na Šumavě. Vchynico-tetovský plavební kanál obchází nesplavný úsek Vydry pod Antýglem. Vodní cesta o celkové délce 13,6 km spojovala řečiště Vydry s říčkou Křemelná.

Schwarzenberský plavební kanál byl postaven na česko-rakousko-bavorském trojmezí před zhruba 220 lety. Dílo bylo vybudováno pro splavování polenového dříví z nepřístupných šumavských hvozdů k řece Große Mühl, odkud následně po Dunaji putovalo až do císařského hlavního města a odbytiště Vídně.

Toužili jste navštívit zakázaná místa národního parku a zažít na vlastní kůži túru pravou šumavskou divočinou? Za poznáním "šumavské divočiny" vás vezmou místní vyškolení průvodci.

Jedna z nejkrásnějších tras Šumavskou přírodou je naučná stezka Povydří vedoucí z osady Antýgl do Čeňkovy Pily. Je pouze pro pěší, ale projít si ji můžete i se sportovním kočárkem. Kdo nikdy nešel kaňonem říčky Vydry, ten jako by snad na Šumavě ani nebyl!

Česká vodácká klasika, nejnavštěvovanější řeka splavná pod Lipnem po celý rok. Řeka příjemně teče krajinou a zkouší zručnost kormidelníků v četných peřejkách, které však nepřekročí obtížnost WW I. Na jezech jsou vorové propusti, které zaručují sjízdnost a oživují plavbu.

Březník je šumavská samota a bývalá hájovna nedaleko státní hranice. Toto vyhlídkové místo poskytuje úchvatný pohled do Luzenského údolí a na horu Luzný, jehož vrchol se nachází ve výšce 1373 m n.m.

Jezerní slať patří mezi vrchovištní rašeliniště ležící na náhorní plošině Šumavských plání mezi osadami Kvildou a Horskou Kvildou. Průměrná hloubka rašeliny je 2,5 m, nejvyšší mocnost 7,6 m je v severozápadní neporušené části.

Šumava je lákavým cílem pro ty, kteří hledají majestát a velebnost přírody, fyzické i psychické zotavení. Na území NP se nachází 7 obcí (Srní, Kvilda, Horská Kvilda, Modrava, Stožec, České Žleby a Prášily) a několik menších osad (Filipova Huť, Dobrá, Jelení).

Cikánská slať je vrchovištní rašeliniště v Národním parku Šumava asi 2 km jihozápadně od obce Modrava, na jižním svahu Modravské hory v nadmořské výšce 1103 m.

Řeka v národním parku Šumava pramení severně od Pancíře a teče opuštěnou krajinou ke svému soutoku s Vydrou u Čeňkovy Pily. Divoká horská řeka si dodnes zachovala přirozené řečiště a na březích i strmých úbočích kaňonu se vyskytují vzácné druhy rostlin i živočichů.

Přírodní rezervace Mrtvý luh je vrchovištní rašeliniště o rozloze 351,5 ha a maximální hloubce 7,5 m. Je součástí I. zóny Národního parku Šumava. Rezervace je porostlá borovicí blatkou a rozlehlým "mrtvým lesem". Tato lokalita nad soutokem Teplé a Studené Vltavy není přístupná.

Venkovní voliéry pro pěvce a skupinu sov běžně žijících na Šumavě. Nad hlavami vám tu bude poletovat dvacet různých sov. Součástí jsou expoziční panely a pozorovací kukátka. Sovy jsou bezplatně zapůjčeny ze zoologických zahrad v Hluboké nad Vltavou a v Plzni.

Modrý sloup je historický přechod, který na Šumavě vybudoval Karel IV. a Češi i Bavoři ho hojně využívali. Dlouhodobě je však přechod uzavřen kvůli ochraně tetřeva hlušce. Ke zpřístupnění oblasi turistům mělo dojít již v sezóně 2013, avšak kvůli soudním sporům je zatím otevření přechodu odloženo.

Jedná se o horské vrchoviště – jednu z přístupných slatí Šumavy, nedaleko lyžařského centra Zadov pod vrcholem Churáňova (1118,5 m.n.m.) se všemi typickými projevy horského vrchoviště, které se rozkládá na vrchovištní rozvodnici.

Jedním ze symbolů Šumavy jsou rašeliniště, kterým se v centrální části národního parku říká slatě. Rašeliniště se vyvinula na přelomu poslední doby ledové a meziledové (před 9 000 až 10 000 lety). Přístupných slatí je v NP pouze pět – Jezerní, Cikánská, Tříjezerní, Chalupská a Malý Polec.

Prameniště je přírodní rezervací v Pancířském hřbetu na Šumavě. Důvodem ochrany je zachování systému pramenišť a rašelinišť kolem říčky Křemelná se všemi jejich součástmi, včetně rostlinných a živočišných společenstev.

Pojďte si nechat ukázat Šumavu od lidí, kteří ji znají nejlépe, protože zde žijí, vyrostli tu nebo se na Šumavě dokonce i narodili. Průvodci Šumavou vás zavedou na zajímavá místa, o kterých se běžný návštěvník ani nedozví.

Česko-bavorské informační středisko Národních a přírodních parků Šumavy je umístěno v historické budově hraničního nádraží Železná Ruda – Bayerischer Eisenstahl.