Úvod > Aktuality > Světový den divoké přírody: víte, jaká zvířata obývají českou divočinu?
Světový den divoké přírody: víte, jaká zvířata obývají českou divočinu?
"> "> "> "> "> "> ">
Příroda

Světový den divoké přírody: víte, jaká zvířata obývají českou divočinu?

  • Vydáno3. března 2022
Světový den divoké přírody připadá každoročně na 3. března a připomíná, že je nutné divokou přírodu chránit. I v českých horách a lesích se najdou vzácné druhy zvířat, kterých sice v poslední době přibývá, ale stále je třeba jim vytvářet vhodné podmínky pro život. V České republice sice máme jen málo míst, která se dají označit za divočinu, přesto se k nám pomalu vrací vlci, rysové i medvědi.

Vlkům se v Česku daří

vlkPodle unikátního terénního monitoringu šelem na celém území České republiky se u nás aktuálně nachází 24 vlčích teritorií. V roce 2019/2020 bylo prokázáno 22 vlčích teritorií, která alespoň částečně zasahovala na území ČR. Vlčí smečky žijí Českém Švýcarsku a ve Šluknovském výběžku na obou stranách hranic, na Kokořínsku, Lužických horách, v Krkonošském Národním parku, v Boumovském výběžku, v CHKO Beskydy, v Novohradských horách, v Národním parku Šumava (a Bavorský les) a v západní části Krušných hor.

vlkVlk obecný se v posledních přibližně 10 letech velmi viditelně navrátil do většiny pohraničních regionů ČR. Jde o spontánní šíření jedinců z několika středoevropských populací: nejdéle na naše území zasahuje karpatská populace, ovšem v posledních letech se silněji šíří vlci z německo-polské populace (středoevropská nížinná) a epizodicky k nám zasáhli též vlci z alpské populace.

Na Šumavě se utvořil první pár v roce 2017, od léta 2018 se i zde vlci stabilně rozmnožují. Právě tento vlčí pár je tvořen samcem z tzv. alpské populace a samicí ze středoevropské nížinné populace. K vzniku trvalých anebo dočasných teritorií dochází i v nejjižnějších oblastech ČR, tedy na Třeboňsku a v Novohradských horách. Jednotliví vlci se objevují sporadicky v Jeseníkách. Snímky z fotopastí potvrdily výskyt jednotlivých pravděpodobně migrujících zvířat také na Olomoucku a ve Žďárských vrších. Smečky či páry se kromě výše zmíněných oblastí objevily také v jižních a severních Čechách (Doupovské hory, Jizerské hory, Frýdlantsko). Dvě nová vlčí teritoria zaznamenali vědci za rok 2021 v Orlických horách a Českém lese.
 

Populace rysů mírně roste

rysRys ostrovid je jednou ze dvou našich divoce žijících kočkovitých šelem. Plachá, samotářsky žijící šelma je ze tří velkých šelem nejmenší, loví proto menší kopytníky, jako jsou srnci, méně jeleny, divoká prasata, hlodavce nebo lišky. Největší rysí populace u nás je na Šumavě a v jižních Čechách, a dále v Beskydech. Sporadicky se rysové objevují v Krkonoších, Jizerských horách, na Broumovsku nebo v Krušných horách.

rys v leseVýskyt rysů se monitoruje také podle fotopastí. Každý rys má unikátní zbarvení, proto lze vysledovat i teritoriální přesuny jednotlivých jedinců. Největší oblastí, kde rysí populace žije, je Česko-Rakousko-Bavorské území o rozloze 13 000 km2.

Velikost rysí populace v ČR se odhaduje kolem 120 dospělých jedinců. V posledních letech vědci zaznamenali mírný nárůst, ale obecně by se dalo říct, že je na našem území populace stabilní.
 

Medvědici Emu sleduje čipovaný obojek

medvědMedvěd hnědý, největší evropská šelma, byl na většině našeho území vyhuben v průběhu 17. a 18. století. Díky návaznosti na Slovensko, kde dosud žijí početné populace všech velkých šelem, se k nám medvědi začali od 70. let. 20. století vracet, a to zejména do Beskyd. Určitě si vzpomenete na štvanici beskydského mladého medvěda v letech 2018 a 2019, který měl v lepším případě skončit v zoo. Naštěstí se medvědovi podařilo z pasti uniknout a následně ochranáři zjistili, že se jednalo o nezkušenou mladou samici medvěda hnědého, která ještě neměla dostatek zkušeností s lidmi.

medvědDnes žije medvědice, která dostala jméno Ema, na území CHKO Beskydy převážně na slovenské straně hor, dostala sledovací obojek (který si následně sundala) a k lidem se již nepřibližuje. Na základě získaných dat vědci také zjistili, že primárně využívá k životu lesní prostředí, a to asi z 93 procent. Dalším preferovaným biotopem jsou louky a pastviny nebo zemědělské oblasti s přirozenou vegetací. V době medvědí říje ji několikrát zachytila fotopast ve společnosti samce ze Slovenska. Za dobu jejího sledování se zjistilo, že se pravidelně pohybuje ve Vsetínských Beskydech, Javorníkách i Moravskoslezských Beskydech.

Na české straně beskyd se podle zoologů vyskytuje nejméně ještě jeden medvěd, pravděpodobně mladší samec. Medvěda zachytily fotopasti, viděli ho ale i mnozí místní, a to zejména na podzim, kdy medvědi přicházejí blíž k osídleným oblastem kvůli ovoci, kterým se vykrmují na zimu. Nejspíš se pamatujete také na (pravděpodobě mladého) medvěda, který byl spatřen v lednu 2022 v okolí Mladé Bolaslavi a na Mělnicku. O tom, že by se šelma na tomto území pohybovala i nadále, nejsou žádné zprávy – žádné další pozorování medvěda ve Středočeském kraji nebylo potvrzeno. Marné tam bylo i pátrání po stopách či medvědím trusu.
 

Návrat kočky divoké

kočka divokáKoncem 18. století začala kočka divoká rapidně mizet z naší přírody a na začátku 19. století byla považována za vzácné zvíře, jehož sporadický výskyt byl přisuzován spíše zatoulaným jedincům ze sousedního Slovenska, popřípadě Německa. Návrat kočky divoké do naší přírody začal v roce 2011, kdy se podařilo zoologům zachytit poprvé fotografický důkaz pomocí fotopasti nedaleko Rejštejna na Šumavě. Mezitím, co se fotografie zevrubně zkoumaly a konzultovaly s předními evropskými odborníky na kočky divoké, přišla další nadějná zpráva, tentokrát z Javorníků (2013) na hranici se Slovenskem a od výzkumníků z Hnutí Duha (2014).

Od té doby se začala kočka divoká objevovat i na dalších lokalitách ČR. Její výskyt byl zaznamenán v Českém lese i v Bílých Karpatech. Zajímavá pozorování přišla např. i z oblasti Brd, RychlebskýchOrlických hor nebo z Podyjí. Některá další pozorování a vzorky chlupů z chlupových pastí ještě čekají na zpracování. Zdá se tedy, že kočka divoká se pomalu vrací do naší přírody.
 

Světový den divoké přírody existuje od roku 1979

tetřevO tom, že je nutné divokou přírodu chránit by mohlo hovořit přes 5 000 živočišných druhů, kteří stojí na pokraji globálního vyhubení. Abychom si tento fakt připomínali a šířili celospolečenské povědomí o nutnosti ochrany zvířat i rostlin, byl v roce 1979 ustanoven 3. březen jako Světový den divoké přírody. V tento den totiž vstoupila v platnost Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES).

Úmluva hraje důležitou roli v zajištění toho, aby mezinárodní obchod neohrozil přežití jednotlivých druhů. Díky podpisu 180 zemí se 5 000 druhů zvířat a na 29 000 druhů rostlin dočkalo ochrany před hrozbou vyhubení. Naše republika se k mezinárodní ochraně divoké přírody připojila v roce 1992.
CHKO Český les

CHKO Český les

Český les tvoří pohraniční pohoří od domažlické části Českého lesa po Dyleňský les. Je geomorfologickým pokračováním Šumavy. Na území Českého lesa byla v roce 2005 zřízena CHKO Český les, dále je zde několik menších chráněných území.

Vydejte se za jeleny a rysy na Kvildu, vlky najdete u Srní

Vydejte se za jeleny a rysy na Kvildu, vlky najdete u Srní

Patříte k milovníkům šumavské přírody a rádi byste zblízka poznali její obyvatele? Tak se vydejte na Kvildu, kde naleznete Návštěvnické centrum a naučnou stezku věnovanou jelenu evropskému. Stezka prochází jelením výběhem, kde lze volně žijící jeleny pozorovat a své místo tu má také hendikepovaný rys David, který žije ve výběhu jen o několik desítek metrů dále. Nedaleko obce Srní zase poznáte život vlků z visuté lávky.

Vlci, jeleni a rysi aneb čím si vylepšit zimní dovolenou na Šumavě

Vlci, jeleni a rysi aneb čím si vylepšit zimní dovolenou na Šumavě

Plánujete zimní dovolenou na Šumavě? Máme pro vás několik tipů, jak ji udělat ještě zajímavější! Není to nijak složité: zařaďte do svých programů výlety za jeleny, rysy nebo vlky. Někam můžete přijet rovnou a bez čekání, jinde budete potřebovat rezervaci, ale ve všech případech vás čeká fantastická podívaná.

Rozhledna Hrádek ve Varnsdorfu

Rozhledna Hrádek ve Varnsdorfu

V současné době probíhá na Hrádku rekonstrukce, která by měla trvat do srpna roku 2022. Kromě vyhlídkové věže nabídne areál také restauraci s terasou a v horním patře je přichystaný opravený sál určený například pro konání svatebních obřadů.

Broumovské stěny v CHKO Broumovsko

Broumovské stěny v CHKO Broumovsko

Téměř panenská příroda nabízí romantické skalní útvary, rokle, vyhlídky daleko do kraje. Turisty zapomenutá přírodní rezervace uchvátí každého návštěvníka. Chráněná krajinná oblast Broumovsko se rozprostírá na ploše 410 km², převážnou část tohoto území vytyčují státní hranice s Polskem.

Národní park České Švýcarsko – patří k nejkrásnějším místům v Evropě

Národní park České Švýcarsko – patří k nejkrásnějším místům v Evropě

Prozatím nejmladším národním parkem v České republice je Národní park České Švýcarsko, vyhlášený dne 1.1.2000 na celkové rozloze 79 km². Leží v Ústeckém kraji a přiléhá ke státní hranici, kde na něj navazuje Národní park Saské Švýcarsko (Nationalpark Sächsische Schweiz).

Krkonošský národní park – kouzelná příroda českých nejvyšších hor

Krkonošský národní park – kouzelná příroda českých nejvyšších hor

Krkonoše jsou nejvyšším pohořím České republiky a patří také k nejstudenějším místům u nás. 17. května roku 1963 tu byl díky výjimečným přírodním hodnotám, rozmanité krajině a bohaté historii založen nejstarší český národní park.

Chráněná krajinná oblast Kokořínsko – Máchův kraj

Chráněná krajinná oblast Kokořínsko – Máchův kraj

Malebná přírodní oblast skal, překrásných jezírek a vesniček s lidovou architekturou. Kokořínsko je proslulé romantickými roklemi a unikátními pískovcovými věžemi, branami, okny a dalšími útvary, které se v takové formě a rozsahu nevyskytují v žádné jiné oblasti České republiky.

Javoří hory v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko

Javoří hory v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko

Javoří hory tvoří výrazný tektonický hřbet ohraničující severní část Broumovského výběžku. Chrání ze severu Broumovskou kotlinu a tvoří malebnou kulisu krajině, kterou protéká řeka Stěnava. Pokud hledáte klid v lůně lesů a hor, tady budete na tom pravém místě.

Národní park Šumava – zelené srdce Evropy

Národní park Šumava – zelené srdce Evropy

Šumava je lákavým cílem pro ty, kteří hledají majestát a velebnost přírody, fyzické i psychické zotavení. Na území NP se nachází 7 obcí (Srní, Kvilda, Horská Kvilda, Modrava, Stožec, České Žleby a Prášily) a několik menších osad (Filipova Huť, Dobrá, Jelení).

Třeboňsko – biosférická rezervace UNESCO

Třeboňsko – biosférická rezervace UNESCO

Třeboňsko je jedno z mála velkoplošných chráněných území, které se nachází v rovinaté krajině. Přestože jde o oblast, která je po staletí přeměňována člověkem, zachovaly se zde velice cenné přírodní hodnoty.

Národní přírodní rezervace Žofínský prales

Národní přírodní rezervace Žofínský prales

Národní přírodní rezervace Žofínský prales je nejstarší rezervací nejen u nás, ale i ve střední Evropě. Ochrana obou pralesů byla prohlášena majitelem panství Nové Hrady, hrabětem Jiřím Františkem Augustem Buquoyem, již 28. srpna 1838.

Chráněná krajinná oblast Beskydy

Chráněná krajinná oblast Beskydy

CHKO Beskydy je svou rozlohou 1 160 km² největší chráněnou krajinnou oblastí v České republice. Naleznete zde původní pralesovité porosty, horské louky s výskytem vzácných karpatských rostlin a živočichů i unikátní pseudokrasové jevy.

Přírodní park Novohradské hory

Přírodní park Novohradské hory

Téměř nedotčený kraj rozlehlých lesů, sluncem prozářených luk, šumějících potoků a hladin rybníků zrcadlících kouzelné západy slunce. Svérázné a málo známé hory na jihu Čech protkané spletí cest a cestiček, které spojují malebné vesnice, nebo vedou jen tak od nikud nikam.

Brdy – nejvyšší ryze české pohoří v České republice

Brdy – nejvyšší ryze české pohoří v České republice

Brdy – nejvyšší ryze české pohoří u nás, se nachází v jihozápadní části Středočeského kraje. Od roku 1926 do ledna 2016 byla tato oblast vojenským újezdem, čímž si uchovala ráz divoké neosídlené krajiny. Nyní je tento přírodní areál o rozloze 380 km² chráněnou krajinnou oblastí.

Návštěvnické centrum Srní věnované šelmám – výběh s vlky

Návštěvnické centrum Srní věnované šelmám – výběh s vlky

Centrum prezentuje původní druhy volně žijících zvířat v jejich přirozeném biotopu, reintrodukované a nebo dříve vyhynulé druhy. Bezpochyby největším lákadlem je výběh s vlky na rozloze 3 hektary, napříč kterým vede visutá pozorovací stezka.

Rysí výběh nedaleko Kvildy

Rysí výběh nedaleko Kvildy

Do výběhu u Kvildy byl umístěn rys, kterého srazil automobil a po mimořádně náročné léčbě zůstal v péči člověka. Samotný výběh má rozlohu 0,5 ha a návštěvníci mohou rysa pozorovat přímo z vyvýšené a zastřešené pozorovatelny.

Krušné hory – tajemné Rudohoří

Krušné hory – tajemné Rudohoří

Krušné hory nabízejí mnoho přírodních krás, zajímavých letních i zimních turistických cílů a památek. Vznikly kadomským vrásněním koncem starohor a počátkem prvohor. Pohoří se táhne v délce 130 km od Plesné až k Tisé na Děčínsku, nejvyšší horou je Klínovec (1 244 m n. m).