ÚvodAktualitySvětový den divoké přírody: víte, jaká zvířata obývají českou divočinu?
Příroda

Světový den divoké přírody: víte, jaká zvířata obývají českou divočinu?

Světový den divoké přírody připadá každoročně na 3. března a připomíná, že je nutné divokou přírodu chránit. I v českých horách a lesích se najdou vzácné druhy zvířat, kterých sice v poslední době přibývá, ale stále je třeba jim vytvářet vhodné podmínky pro život. V České republice sice máme jen málo míst, která se dají označit za divočinu, přesto se k nám pomalu vrací vlci, rysové i medvědi.

Vlkům se v Česku daří

vlkPodle unikátního terénního monitoringu šelem na celém území České republiky se u nás nachází více než 20 vlčích teritorií. Vlčí smečky žijí Českém Švýcarsku a ve Šluknovském výběžku na obou stranách hranic, na Kokořínsku, Lužických horách, v Krkonošském Národním parku, v Broumovském výběžku, v CHKO Beskydy, v Novohradských horách, v Národním parku Šumava (a Bavorský les) a v západní části Krušných hor.

vlkVlk obecný se v posledních přibližně 10 letech velmi viditelně navrátil do většiny pohraničních regionů ČR. Jde o spontánní šíření jedinců z několika středoevropských populací: nejdéle na naše území zasahuje karpatská populace, ovšem v posledních letech se silněji šíří vlci z německo-polské populace (středoevropská nížinná) a epizodicky k nám zasáhli též vlci z alpské populace.

Na Šumavě se utvořil první pár v roce 2017, od léta 2018 se i zde vlci stabilně rozmnožují. Právě tento vlčí pár je tvořen samcem z tzv. alpské populace a samicí ze středoevropské nížinné populace. K vzniku trvalých anebo dočasných teritorií dochází i v nejjižnějších oblastech ČR, tedy na Třeboňsku a v Novohradských horách. Jednotliví vlci se objevují sporadicky v Jeseníkách. Snímky z fotopastí potvrdily výskyt jednotlivých pravděpodobně migrujících zvířat také na Olomoucku a ve Žďárských vrších. Smečky či páry se kromě výše zmíněných oblastí objevily také v jižních a severních Čechách (Doupovské hory, Jizerské hory, Frýdlantsko). Nová vlčí teritoria zaznamenali vědci v Orlických horách a Českém lese.
 

Populace rysů mírně roste

rysRys ostrovid je jednou ze dvou našich divoce žijících kočkovitých šelem. Plachá, samotářsky žijící šelma je ze tří velkých šelem nejmenší, loví proto menší kopytníky, jako jsou srnci, méně jeleny, divoká prasata, hlodavce nebo lišky. Největší rysí populace u nás je na Šumavě a v jižních Čechách, a dále v Beskydech. Sporadicky se rysové objevují v Krkonoších, Jizerských horách, na Broumovsku nebo v Krušných horách.

rys v leseVýskyt rysů se monitoruje také podle fotopastí. Každý rys má unikátní zbarvení, proto lze vysledovat i teritoriální přesuny jednotlivých jedinců. Největší oblastí, kde rysí populace žije, je Česko-Rakousko-Bavorské území o rozloze 13 000 km2.

Velikost rysí populace v ČR se odhaduje kolem 120 dospělých jedinců. V posledních letech vědci zaznamenali mírný nárůst, ale obecně by se dalo říct, že je na našem území populace stabilní.
 

Medvědici Emu sleduje čipovaný obojek

medvědMedvěd hnědý, největší evropská šelma, byl na většině našeho území vyhuben v průběhu 17. a 18. století. Díky návaznosti na Slovensko, kde dosud žijí početné populace všech velkých šelem, se k nám medvědi začali od 70. let. 20. století vracet, a to zejména do Beskyd. Určitě si vzpomenete na štvanici beskydského mladého medvěda v letech 2018 a 2019, který měl v lepším případě skončit v zoo. Naštěstí se medvědovi podařilo z pasti uniknout a následně ochranáři zjistili, že se jednalo o nezkušenou mladou samici medvěda hnědého, která ještě neměla dostatek zkušeností s lidmi.

medvědDnes žije medvědice, která dostala jméno Ema, na území CHKO Beskydy převážně na slovenské straně hor, dostala sledovací obojek (který si následně sundala) a k lidem se již nepřibližuje. Na základě získaných dat vědci také zjistili, že primárně využívá k životu lesní prostředí, a to asi z 93 procent. Dalším preferovaným biotopem jsou louky a pastviny nebo zemědělské oblasti s přirozenou vegetací. V době medvědí říje ji několikrát zachytila fotopast ve společnosti samce ze Slovenska. Za dobu jejího sledování se zjistilo, že se pravidelně pohybuje ve Vsetínských Beskydech, Javorníkách i Moravskoslezských Beskydech.

Na české straně Beskyd se podle zoologů vyskytuje nejméně ještě jeden medvěd, pravděpodobně mladší samec. Medvěda zachytily fotopasti, viděli ho ale i mnozí místní, a to zejména na podzim, kdy medvědi přicházejí blíž k osídleným oblastem kvůli ovoci, kterým se vykrmují na zimu. Nejspíš se pamatujete také na (pravděpodobně mladého) medvěda, který byl spatřen v lednu 2022 v okolí Mladé Boeaslavi a na Mělnicku. O tom, že by se šelma na tomto území pohybovala i nadále, nejsou žádné zprávy – žádné další pozorování medvěda ve Středočeském kraji nebylo potvrzeno. Marné tam bylo i pátrání po stopách či medvědím trusu.
 

Návrat kočky divoké

kočka divokáKoncem 18. století začala kočka divoká rapidně mizet z naší přírody a na začátku 19. století byla považována za vzácné zvíře, jehož sporadický výskyt byl přisuzován spíše zatoulaným jedincům ze sousedního Slovenska, popřípadě Německa. Návrat kočky divoké do naší přírody začal v roce 2011, kdy se podařilo zoologům zachytit poprvé fotografický důkaz pomocí fotopasti nedaleko Rejštejna na Šumavě. Mezitím, co se fotografie zevrubně zkoumaly a konzultovaly s předními evropskými odborníky na kočky divoké, přišla další nadějná zpráva, tentokrát z Javorníků (2013) na hranici se Slovenskem a od výzkumníků z Hnutí Duha (2014).

Od té doby se začala kočka divoká objevovat i na dalších lokalitách ČR. Její výskyt byl zaznamenán v Českém lese i v Bílých Karpatech. Zajímavá pozorování přišla např. i z oblasti Brd, RychlebskýchOrlických hor nebo z Podyjí. Některá další pozorování a vzorky chlupů z chlupových pastí ještě čekají na zpracování. Zdá se tedy, že kočka divoká se pomalu vrací do naší přírody.
 

Světový den divoké přírody existuje od roku 1979

tetřevO tom, že je nutné divokou přírodu chránit by mohlo hovořit přes 5 000 živočišných druhů, kteří stojí na pokraji globálního vyhubení. Abychom si tento fakt připomínali a šířili celospolečenské povědomí o nutnosti ochrany zvířat i rostlin, byl v roce 1979 ustanoven 3. březen jako Světový den divoké přírody. V tento den totiž vstoupila v platnost Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES).

Úmluva hraje důležitou roli v zajištění toho, aby mezinárodní obchod neohrozil přežití jednotlivých druhů. Díky podpisu 180 zemí se 5 000 druhů zvířat a na 29 000 druhů rostlin dočkalo ochrany před hrozbou vyhubení. Naše republika se k mezinárodní ochraně divoké přírody připojila v roce 1992.
Návštěvnické centrum Srní – výběh s vlky Příroda

Návštěvnické centrum Srní – výběh s vlky

Centrum prezentuje původní druhy volně žijících zvířat v jejich přirozeném biotopu, reintrodukované a nebo dříve vyhynulé druhy. Bezpochyby největším lákadlem je výběh s vlky na rozloze 3 hektary, napříč kterým vede visutá pozorovací stezka.

Chráněná krajinná oblast Český les Příroda

Chráněná krajinná oblast Český les

Český les tvoří pohraniční pohoří od domažlické části Českého lesa po Dyleňský les. Je geomorfologickým pokračováním Šumavy. Na území Českého lesa byla v roce 2005 zřízena CHKO Český les, dále je zde několik menších chráněných území.

Vlci, jeleni a rysi aneb čím si vylepšit zimní dovolenou na Šumavě

Vlci, jeleni a rysi aneb čím si vylepšit zimní dovolenou na Šumavě

Plánujete zimní dovolenou na Šumavě? Máme pro vás několik tipů, jak ji udělat ještě zajímavější! Není to nijak složité: zařaďte do svých programů výlety za jeleny, rysy nebo vlky. Někam můžete přijet rovnou a bez čekání, jinde budete potřebovat rezervaci, ale ve všech případech vás čeká fantastická podívaná.

Rozhledna Hrádek ve Varnsdorfu Příroda

Rozhledna Hrádek ve Varnsdorfu

Hrádek je zrekonstruován a rozhledna je od 18. září 2024 otevřena veřejnosti. Restaurace zatím nefunguje, hledá se nový nájemce.

Národní park Šumava – zelené srdce Evropy Příroda

Národní park Šumava – zelené srdce Evropy

Šumava je lákavým cílem pro ty, kteří hledají majestát a velebnost přírody, fyzické i psychické zotavení. Na území NP se nachází 7 obcí (Srní, Kvilda, Horská Kvilda, Modrava, Stožec, České Žleby a Prášily) a několik menších osad (Filipova Huť, Dobrá, Jelení).

Vydejte se za jeleny a rysy na Kvildu, vlky najdete u Srní

Vydejte se za jeleny a rysy na Kvildu, vlky najdete u Srní

Patříte k milovníkům šumavské přírody a rádi byste zblízka poznali její obyvatele? Tak se vydejte na Kvildu, kde naleznete Návštěvnické centrum a naučnou stezku věnovanou jelenu evropskému. Stezka prochází jelením výběhem, kde lze volně žijící jeleny pozorovat a své místo tu má také hendikepovaný rys David, který žije ve výběhu jen o několik desítek metrů dále. Nedaleko obce Srní zase poznáte život vlků z visuté lávky.

Chráněná krajinná oblast Beskydy Příroda

Chráněná krajinná oblast Beskydy

CHKO Beskydy je svou rozlohou 1 160 km² největší chráněnou krajinnou oblastí v České republice. Naleznete zde původní pralesovité porosty, horské louky s výskytem vzácných karpatských rostlin a živočichů i unikátní pseudokrasové jevy.

Krušné hory – tajemné Rudohoří Příroda

Krušné hory – tajemné Rudohoří

Krušné hory nabízejí mnoho přírodních krás, zajímavých letních i zimních turistických cílů a památek. Vznikly kadomským vrásněním koncem starohor a počátkem prvohor. Pohoří se táhne v délce 130 km od Plesné až k Tisé na Děčínsku, nejvyšší horou je Klínovec (1 244 m n. m).

Krkonošský národní park – kouzelná příroda českých nejvyšších hor Příroda

Krkonošský národní park – kouzelná příroda českých nejvyšších hor

Krkonoše jsou nejvyšším pohořím České republiky a patří také k nejstudenějším místům u nás. 17. května roku 1963 tu byl díky výjimečným přírodním hodnotám, rozmanité krajině a bohaté historii založen nejstarší český národní park.

Národní přírodní rezervace Žofínský prales Příroda

Národní přírodní rezervace Žofínský prales

Národní přírodní rezervace Žofínský prales je nejstarší rezervací nejen u nás, ale i ve střední Evropě. Ochrana obou pralesů byla prohlášena majitelem panství Nové Hrady, hrabětem Jiřím Františkem Augustem Buquoyem, již 28. srpna 1838.

Přírodní park Novohradské hory Příroda

Přírodní park Novohradské hory

Téměř nedotčený kraj rozlehlých lesů, sluncem prozářených luk, šumějících potoků a hladin rybníků zrcadlících kouzelné západy slunce. Svérázné a málo známé hory na jihu Čech protkané spletí cest a cestiček, které spojují malebné vesnice, nebo vedou jen tak od nikud nikam.

Broumovské stěny v CHKO Broumovsko Příroda

Broumovské stěny v CHKO Broumovsko

Téměř panenská příroda nabízí romantické skalní útvary, rokle, vyhlídky daleko do kraje. Turisty zapomenutá přírodní rezervace uchvátí každého návštěvníka. Chráněná krajinná oblast Broumovsko se rozprostírá na ploše 410 km², převážnou část tohoto území vytyčují státní hranice s Polskem.

Javoří hory v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko Příroda

Javoří hory v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko

Javoří hory tvoří výrazný tektonický hřbet ohraničující severní část Broumovského výběžku. Chrání ze severu Broumovskou kotlinu a tvoří malebnou kulisu krajině, kterou protéká řeka Stěnava. Pokud hledáte klid v lůně lesů a hor, tady budete na tom pravém místě.

Třeboňsko – biosférická rezervace UNESCO Příroda

Třeboňsko – biosférická rezervace UNESCO

Třeboňsko je jedno z mála velkoplošných chráněných území, které se nachází v rovinaté krajině. Přestože jde o oblast, která je po staletí přeměňována člověkem, zachovaly se zde velice cenné přírodní hodnoty.

Chráněná krajinná oblast Kokořínsko – Máchův kraj Příroda

Chráněná krajinná oblast Kokořínsko – Máchův kraj

Malebná přírodní oblast skal, překrásných jezírek a vesniček s lidovou architekturou. Kokořínsko je proslulé romantickými roklemi a unikátními pískovcovými věžemi, branami, okny a dalšími útvary, které se v takové formě a rozsahu nevyskytují v žádné jiné oblasti České republiky.

Národní park České Švýcarsko – patří k nejkrásnějším místům v Evropě Příroda

Národní park České Švýcarsko – patří k nejkrásnějším místům v Evropě

Prozatím nejmladším národním parkem v České republice je Národní park České Švýcarsko, vyhlášený dne 1. 1. 2000 na celkové rozloze 79 km². Leží v Ústeckém kraji a přiléhá ke státní hranici, kde na něj navazuje Národní park Saské Švýcarsko (Nationalpark Sächsische Schweiz).

Rysí výběh nedaleko Kvildy Příroda

Rysí výběh nedaleko Kvildy

Do výběhu u Kvildy byl umístěn rys, kterého srazil automobil a po mimořádně náročné léčbě zůstal v péči člověka. Samotný výběh má rozlohu 0,5 ha a návštěvníci mohou rysa pozorovat přímo z vyvýšené a zastřešené pozorovatelny.

Brdy – nejvyšší ryze české pohoří v České republice Příroda

Brdy – nejvyšší ryze české pohoří v České republice

Brdy – nejvyšší ryze české pohoří u nás, se nachází v jihozápadní části Středočeského kraje. Od roku 1926 do ledna 2016 byla tato oblast vojenským újezdem, čímž si uchovala ráz divoké neosídlené krajiny. Nyní je tento přírodní areál o rozloze 380 km² chráněnou krajinnou oblastí.

Další aktuality

Víkendovou oblohu rozsvítí zářící Jupiter

Planeta Jupiter přichystá pro pozemšťany pěkné prosincové divadlo. V sobotu 7. prosince se Jupiter dostane do opozice se Sluncem, bude nejblíže Zemi a bude také nejjasnější v tomto roce! Na večerním nebi se bude jevit jako výrazná „hvězda“ v souhvězdí Býka. Jupiter o bude možné spatřit dalekohledem i z měst, která se jinak potýkají se světelným znečištěním.
4. prosinec 2024 11:00
Příroda

Co znamená zimní slunovrat? A jaké legendy přináší nejdelší noc v roce?

V sobotu 21. prosince 2024, přesně v 10:19 hodin nastává zimní slunovrat, Slunce vstoupí do znamení Kozoroha a nastane zimní slunovrat, což znamená že po nejkratším dni v roce přijde nejdelší noc. Slunce je nejníže nad obzorem, takže jeho paprsky dopadají do české kotliny nejvíce šikmo. Na své pouti po obloze Slunce dosáhlo obratníku Kozoroha a vrací se zpět k rovníku. Nastává také astronomická zima. Od této chvíle se ale začnou dny pozvolna prodlužovat, a to až do letního slunovratu.
3. prosinec 2024 19:42
Příroda

Tipy na zimní fotografování v přírodě i ve městech

Zimní měsíce jsou pro milovníky fotografování, kteří se rádi toulají přírodou s foťákem na krku, velmi atraktivním obdobím. Lze fotit krásy zimní krajiny, které vykouzlí sníh a mráz, ale také pomíjivé okamžiky městské zimní výzdoby a světelných efektů na Silvestra či Nový rok. Nechte se inspirovat a udělejte si fotografický výlet do přírody i města.
1. prosinec 2024 13:36
Příroda

20 tipů, kam za kouzlem zimy v Krkonoších

Při toulkách přírodou v Krkonoších objevíte velmi zajímavá místa, která v zimě sníh a mráz změní k nepoznání. Tak například na svahu Studniční hory vznikne každý rok mapa republiky, vodopády se promění v ledopády a běžkaři mají šanci dostat se tam, kam v létě nemohou, například pod Stříbrný hřeben a na Čertovu louku, nebo na Lysou horu u Rokytnice. Nenechte si ujít nejkrásnější zimní výpravy Krkonošským národním parkem!
1. prosinec 2024 13:00
Příroda

50 tipů na Silvestrovské a Novoroční výstupy a vycházky 2024/2025

Silvestr 2024 a Nový rok 2025 je už téměř tady! Pokud to ve vás nevyvolává žádné velké emoce nebo naopak přemýšlíte, co si s volnými dny počít, prozkoumejte naše dnešní tipy. Silvestr a Nový rok se dají slavit i jinak, než hektolitry alkoholu a zábavou před televizí. Zkuste to letos jinak – vyrazte do přírody a pokochejte se pohledem z vyhlídky nebo rozhledny!
1. prosinec 2024 9:46
Příroda

10 tipů na zimní procházku naučnými stezkami

I v zimě mají naučné stezky své kouzlo – objevovat je můžete právě nyní, když ještě nenapadlo tolik sněhu, aby se dalo jezdit na běžkách. K návštěvě láká například Božídarské rašeliniště, Hostivické rybníky, tichá krajina Kokořínska anebo sněhem již políbená krajina Jizerských hor, Krkonoš či Beskyd.
30. listopad 2024 10:00
Příroda

Putování za smrkovou vůní: 10 tipů na výlet ke smrkům a do smrčin

Více než třetinu rozlohy ČR pokrývají lesy, z nichž polovina patří právě smrku ztepilému. Smrk je naší původní dřevinou – poprvé se u nás objevil již před 8 000 lety, s koncem doby ledové. Tehdejší lesy ale nevypadaly tak, jak je známe dnes. Ty původní byly černé, neprůchodné a plné divokých zvířat. S rozvojem civilizace však pralesy vzaly za své. Nejvíce jich ubývalo od 15. do 18. století, kdy bylo potřeba dřevěné uhlí ve sklářství a lesy ustupovaly pastvinám. Vzniklé odlesněné plochy bylo během dalších století třeba znovu zalesnit. A jako nejvhodnější dřevina se jevil smrk. Dokázal růst na mnoha místech, nebyl náročný, navíc jeho dřevo bylo všestranně využitelné. V neposlední řadě jej lze těžit v rozmezí 80–100 let, na rozdíl od buku, na jehož zralé dřevo musejí lesníci čekat až 160 let. Výsadbu nových smrkových lesů můžete podpořit v rámci sbírky Darujme stromečky lesu Nadace dřevo pro život. A kde se setkáte ještě dnes s původními starými smrčinami a jaké stromy – pamětníky můžete na svých toulkách potkat, vám poradí Kudy z nudy.
28. listopad 2024 10:00
Příroda

Kde vidět kamenné kruhy v Česku? Poznejte archeologické unikáty i novodobé repliky megalitické stavby

Víte, že u nás máme až překvapivé množství kamenných kruhů? Některé z těchto staveb jsou novodobé, ale dochovaly se i stavby staré více než tisíc let. Doléhá na vás únava a máte pocit vyčerpání? Pak zkuste vyhledat energeticky bohaté místo, které vás doslova nabije! Vybrat si můžete buď místa, která k rituálním účelům našim předkův sloužila již před tisíci lety anebo se vydejte objevovat novodobé repliky megalitických staveb. Podle esoteriků nabíjí úplně stejně jako jejich pravěké předlohy.
27. listopad 2024 16:29
Příroda