!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů výrazně omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > Světový den divoké přírody: víte, jaká zvířata obývají českou divočinu?
Světový den divoké přírody: víte, jaká zvířata obývají českou divočinu?
"> "> "> "> "> "> ">
Příroda

Světový den divoké přírody: víte, jaká zvířata obývají českou divočinu?

Vydáno 3. března 2021
Světový den divoké přírody připadá každoročně na 3. března a připomíná, že je nutné divokou přírodu chránit. I v českých horách a lesích se najdou vzácné druhy zvířat, kterých sice v poslední době přibývá, ale stále je třeba jim vytvářet vhodné podmínky pro život. V České republice sice máme jen málo míst, která se dají označit za divočinu, přesto se k nám pomalu vrací vlci, rysové i medvědi.

Vlkům se v Česku daří

vlkPodle unikátního terénního monitoringu šelem na celém území České republiky se u nás aktuálně nachází osmnáct vlčích teritorií. Šestnáct z nich je v pohraničních oblastech, některé na naše území zasahují jen nepatrně. Ve třinácti případech se jedná o smečky, které v našich podmínkách čítají obvykle 4 až 6 jedinců. Oproti roku 2018 se počet teritorií zvýšil o dvě a počet smeček o tři. Nejčastěji se do Česka dostávají vlci ze severu - ze středoevropské nížinné populace, jejíž centrum je v západním Polsku a v Německu. Na Moravu a do Slezska se zatím šíří vlci ze slovenských a polských Karpat, tam se oproti předchozímu roku zvýšil počet teritorií dvojnásobně, ze dvou na čtyři.

vlkVlčí smečky tedy žijí Českém Švýcarsku a ve Šluknovském výběžku na obouz stranách hranic, na Kokořínsku, Lužických horách, v Krkonošském Národním parku, v Boumovském výběžku, v CHKO Moravskoslezské Beskydy, v Novohradských horách i na Třeboňsku, v Národním parku Šumava (a Bavorský les), v CHKO Český les a v západní části Krušných hor.
 

Populace rysů mírně roste

rysRys ostrovid je jednou ze dvou našich divoce žijících kočkovitých šelem. Plachá, samotářsky žijící šelma je ze tří velkých šelem nejmenší, loví proto menší kopytníky, jako jsou srnci, méně jeleny, divoká prasata, hlodavce nebo lišky. Největší rysí populace u nás je na Šumavě a v jižních Čechách, a dále v Beskydech. Sporadicky se rysové objevují v Krkonoších, Jizerských horách, na Broumovsku nebo v Krušných horách.

rys v leseVýskyt rysů se monitoruje také podle fotopastí. Každý rys má unikátní zbarvení, proto lze vysledovat i teritoriální přesuny jednotlivých jedinců.

Největší oblastí, kde rysí populace žije, je Česko-Rakousko-Bavorské území o rozloze 13 000 km2. Zde žije víc než stovka samostatných rysů. Přibližně třetinu z nich tvoří od února 2020 matky doprovázené koťaty. Lze se tedy domnívat, že populace rysa na našem území mírně roste.
 

Medvědici Emu sleduje čipovaný obojek

medvědMedvěd hnědý, největší evropská šelma, byl na většině našeho území vyhuben v průběhu 17. a 18. století. Díky návaznosti na Slovensko, kde dosud žijí početné populace všech velkých šelem, se k nám medvědi začali od 70. let. 20. století vracet, a to zejména do Beskyd. Určitě si vzpomenete na štvanici beskydského mladého medvěda v letech 2018 a 2019, který měl v lepším případě skončit v zoo. Naštěstí se medvědovi podařilo z pasti uniknout a následně ochranáři zjistili, že se jednalo o nezkušenou mladou samici medvěda hnědého, která ještě neměla dostatek zkušeností s lidmi.

medvědDnes žije medvědice, která dostala jméno Ema, na území CHKO Beskydy na české i slovenské straně hor, dostala sledovací obojek a k lidem se již nepřibližuje. Na základě získaných dat vědci také zjistili, že primárně využívá k životu lesní prostředí, a to asi z 93 procent. Dalším preferovaným biotopem jsou louky a pastviny nebo zemědělské oblasti s přirozenou vegetací. V době medvědí říje ji několikrát zachytila fotopast ve společnosti samce ze Slovenska. Za dobu jejího sledování se zjistilo, že se pravidelně pohybuje ve Vsetínských Beskydech, Javorníkách i Moravskoslezských Beskydech.

Na české straně beskyd se podle zoologů vyskytuje nejméně ještě jeden medvěd, pravděpodobně mladší samec. Medvěda zachytily fotopasti, viděli ho ale i mnozí místní, a to zejména na podzim, kdy medvědi přicházejí blíž k osídleným oblastem kvůli ovoci, kterým se vykrmují na zimu.
 

Návrat kočky divoké

kočka divokáKoncem 18. století začala kočka divoká rapidně mizet z naší přírody a na začátku 19. století byla považována za vzácné zvíře, jehož sporadický výskyt byl přisuzován spíše zatoulaným jedincům ze sousedního Slovenska, popřípadě Německa. Návrat kočky divoké do naší přírody začal v roce 2011, kdy se podařilo zoologům zachytit poprvé fotografický důkaz pomocí fotopasti nedaleko Rejštejna na Šumavě. Mezitím, co se fotografie zevrubně zkoumaly a konzultovaly s předními evropskými odborníky na kočky divoké, přišla další nadějná zpráva, tentokrát z Javorníků (2013) na hranici se Slovenskem a od výzkumníků z Hnutí Duha (2014).

Od té doby se začala kočka divoká objevovat i na dalších lokalitách ČR. Její výskyt byl zaznamenán v Českém lese i v Bílých Karpatech. Zajímavá pozorování přišla např. i z oblasti Brd, RychlebskýchOrlických hor nebo z Podyjí. Některá další pozorování a vzorky chlupů z chlupových pastí ještě čekají na zpracování. Zdá se tedy, že kočka divoká se pomalu vrací do naší přírody.
 

Světový den divoké přírody existuje od roku 1979

tetřevO tom, že je nutné divokou přírodu chránit by mohlo hovořit přes 5 000 živočišných druhů, kteří stojí na pokraji globálního vyhubení. Abychom si tento fakt připomínali a šířili celospolečenské povědomí o nutnosti ochrany zvířat i rostlin, byl v roce 1979 ustanoven 3. březen jako Světový den divoké přírody. V tento den totiž vstoupila v platnost Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES).

Úmluva hraje důležitou roli v zajištění toho, aby mezinárodní obchod neohrozil přežití jednotlivých druhů. Díky podpisu 180 zemí se 5 000 druhů zvířat a na 29 000 druhů rostlin dočkalo ochrany před hrozbou vyhubení. Naše republika se k mezinárodní ochraně divoké přírody připojila v roce 1992.
Chráněná krajinná oblast Beskydy

Chráněná krajinná oblast Beskydy

CHKO Beskydy je svou rozlohou 1 160 km² největší chráněnou krajinnou oblastí v České republice. Naleznete zde původní pralesovité porosty, horské louky s výskytem vzácných karpatských rostlin a živočichů i unikátní pseudokrasové jevy.

Broumovské stěny v CHKO Broumovsko

Broumovské stěny v CHKO Broumovsko

Téměř panenská příroda nabízí romantické skalní útvary, rokle, vyhlídky daleko do kraje. Turisty zapomenutá přírodní rezervace uchvátí každého návštěvníka. Chráněná krajinná oblast Broumovsko se rozprostírá na ploše 410 km², převážnou část tohoto území vytyčují státní hranice s Polskem.

Vydejte se za jeleny a rysy na Kvildu, vlky najdete u Srní

Vydejte se za jeleny a rysy na Kvildu, vlky najdete u Srní

Patříte k milovníkům šumavské přírody a rádi byste zblízka poznali její obyvatele? Tak se vydejte na Kvildu, kde naleznete Návštěvnické centrum a naučnou stezku věnovanou jelenu evropskému. Stezka prochází jelením výběhem, kde lze volně žijící jeleny pozorovat a své místo tu má také hendikepovaný rys David, který žije ve výběhu jen o několik desítek metrů dále. Nedaleko obce Srní zase poznáte život vlků z visuté lávky.

Krkonošský národní park - kouzelná příroda českých nejvyšších hor

Krkonošský národní park - kouzelná příroda českých nejvyšších hor

Krkonoše jsou nejvyšším pohořím České republiky a patří také k nejstudenějším místům u nás. 17. května roku 1963 tu byl díky výjimečným přírodním hodnotám, rozmanité krajině a bohaté historii založen nejstarší český národní park.

Národní park Šumava – zelené srdce Evropy

Národní park Šumava – zelené srdce Evropy

Šumava je lákavým cílem pro ty, kteří hledají majestát a velebnost přírody, fyzické i psychické zotavení. Na území NP se nachází 7 obcí (Srní, Kvilda, Horská Kvilda, Modrava, Stožec, České Žleby a Prášily) a několik menších osad (Filipova Huť, Dobrá, Jelení).

CHKO Český les

CHKO Český les

Český les tvoří pohraniční pohoří od domažlické části Českého lesa po Dyleňský les. Je geomorfologickým pokračováním Šumavy. Na území Českého lesa byla v roce 2005 zřízena CHKO Český les, dále je zde několik menších chráněných území.

Brdy - nejvyšší ryze české pohoří v České republice

Brdy - nejvyšší ryze české pohoří v České republice

Brdy - nejvyšší ryze české pohoří u nás, které na vlastní kůži poznalo pronikání člověka do krajiny, období romantické turistiky i období, kdy bylo využito k výcviku vojsk, čímž byly hvozdy zakonzervovány do dnešních dnů. Od ledna 2016 se oblast otevřela veřejnosti.

Lužické hory jako na dlani z vyhlídky Hrádku

Lužické hory jako na dlani z vyhlídky Hrádku

Zdaleka viditelná dominanta města Varnsdorf, kulturní památka Hrádek, vám nabízí nejen krásný pohled shora na Varnsdorf, ale dohlédnout můžete také na nejvyšší vrcholy Lužických hor, Luž (793 m n. m.) a Jedlovou (774 m n. m.), Šluknovskou pahorkatinu a v pozadí na část Krkonoš a Jizerských hor.

Krušné hory - tajemné Rudohoří

Krušné hory - tajemné Rudohoří

Krušné hory nabízejí mnoho přírodních krás, zajímavých letních i zimních turistických cílů a památek. Vznikly kadomským vrásněním koncem starohor a počátkem prvohor. Pohoří se táhne v délce 130 km od Plesné až k Tisé na Děčínsku, nejvyšší horou je Klínovec (1 244 m n. m).

Vlci, jeleni a rysi aneb čím si vylepšit zimní dovolenou na Šumavě

Vlci, jeleni a rysi aneb čím si vylepšit zimní dovolenou na Šumavě

Plánujete zimní dovolenou na Šumavě? Máme pro vás několik tipů, jak ji udělat ještě zajímavější! Není to nijak složité: zařaďte do svých programů výlety za jeleny, rysy nebo vlky. Někam můžete přijet rovnou a bez čekání, jinde budete potřebovat rezervaci, ale ve všech případech vás čeká fantastická podívaná.

Rysí výběh nedaleko Kvildy

Rysí výběh nedaleko Kvildy

Do výběhu u Kvildy byl umístěn rys, kterého srazil automobil a po mimořádně náročné léčbě zůstal v péči člověka. Samotný výběh má rozlohu 0,5 ha a návštěvníci mohou rysa pozorovat přímo z vyvýšené a zastřešené pozorovatelny.

Třeboňsko - biosférická rezervace UNESCO

Třeboňsko - biosférická rezervace UNESCO

Třeboňsko je jedno z mála velkoplošných chráněných území, které se nachází v rovinaté krajině. Přestože jde o oblast, která je po staletí přeměňována člověkem, zachovaly se zde velice cenné přírodní hodnoty.

Javoří hory v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko

Javoří hory v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko

Javoří hory tvoří výrazný tektonický hřbet ohraničující severní část Broumovského výběžku. Chrání ze severu Broumovskou kotlinu a tvoří malebnou kulisu krajině, kterou protéká řeka Stěnava. Pokud hledáte klid v lůně lesů a hor, tady budete na tom pravém místě.

Chráněná krajinná oblast Kokořínsko - Máchův kraj

Chráněná krajinná oblast Kokořínsko - Máchův kraj

Malebná přírodní oblast skal, překrásných jezírek a vesniček s lidovou architekturou. Kokořínsko je proslulé romantickými roklemi a unikátními pískovcovými věžemi, branami, okny a dalšími útvary, které se v takové formě a rozsahu nevyskytují v žádné jiné oblasti České republiky.

Národní park České Švýcarsko - patří k nejkrásnějším místům v Evropě

Národní park České Švýcarsko - patří k nejkrásnějším místům v Evropě

Prozatím nejmladším národním parkem v České republice je Národní park České Švýcarsko, vyhlášený dne 1.1.2000 na celkové rozloze 79 km². Leží v Ústeckém kraji a přiléhá ke státní hranici, kde na něj navazuje Národní park Saské Švýcarsko (Nationalpark Sächsische Schweiz).

Návštěvnické centrum Srní věnované šelmám - výběh s vlky

Návštěvnické centrum Srní věnované šelmám - výběh s vlky

Centrum prezentuje původní druhy volně žijících zvířat v jejich přirozeném biotopu, reintrodukované a nebo dříve vyhynulé druhy. Bezpochyby největším lákadlem je výběh s vlky na rozloze 3 hektary, napříč kterým vede visutá pozorovací stezka.

Přírodní park Novohradské hory

Přírodní park Novohradské hory

Téměř nedotčený kraj rozlehlých lesů, sluncem prozářených luk, šumějících potoků a hladin rybníků zrcadlících kouzelné západy slunce. Svérázné a málo známé hory na jihu Čech protkané spletí cest a cestiček, které spojují malebné vesnice, nebo vedou jen tak od nikud nikam.

Národní přírodní rezervace Žofínský prales

Národní přírodní rezervace Žofínský prales

Národní přírodní rezervace Žofínský prales je nejstarší rezervací nejen u nás, ale i ve střední Evropě. Ochrana obou pralesů byla prohlášena majitelem panství Nové Hrady, hrabětem Jiřím Františkem Augustem Buquoyem, již 28. srpna 1838.

Další aktuality

19.4.
2021
Trutnov Trails se již otevřely jezdcům na horských kolech

Trutnov Trails se již otevřely jezdcům na horských kolech

Krkonoše a Podkrkonoší | Letní sporty
16.4.
2021
Stezka korunami stromů v Krkonoších je opět otevřena

Stezka korunami stromů v Krkonoších je opět otevřena

Krkonoše a Podkrkonoší | Příroda
1.4.
2021
Rekonstrukce Krkonošského muzea ve Vrchlabí pokračuje

Rekonstrukce Krkonošského muzea ve Vrchlabí pokračuje

Krkonoše a Podkrkonoší | Kultura
31.3.
2021
Krkonošské žáby zahájily jarní migraci

Krkonošské žáby zahájily jarní migraci

Krkonoše a Podkrkonoší | Příroda