Černé jezero je
největší karové ledovcové jezero na
Šumavě a zároveň i
největší jezero
v České republice, pokud nepočítáme vodní plochy vzniklé s přispěním člověka. Své jméno dostalo podle své zdánlivě černé hladiny. Zbarvení způsobuje
9 metrů vysoká vrstva kalu, tvořený pylem z okolních jehličnanů, který se na dně jezera ukládá po statisíce let. Lesní porost propouštějící na jezerní hladinu jenom
minimum slunečního světla pak přirozeně napomáhá dojmu, že jezero je opravdu černočerné jako tma.
Svým ledovcovým původem patří Černé jezero spolu s ostatními šumavskými jezery mezi jediné vodní plochy tohoto typu u nás. Černé jezero nedisponuje žádným viditelným přítokem, je
napájeno z podzemních pramenů, které vyvěrají na úpatí nedaleké Jezerní hory. Voda z jezera pak samostatně odtéká Černým potokem do řeky Úhlavy.
Maximální hloubka, zdánlivě bezedného jezera, dosahuje úctyhodných
39,8 metrů. Současně je jezero i nejníže položeným ze všech šumavských jezer, nachází se v nadmořské výšce 1008 metrů. Mnoho autorů literárních i hudebních děl se nechalo inspirovat tajemností zdejší krajiny. Patří mezi ně například
Jan Neruda se svou Romancí o Černém jezeře, Eliška Krásnohorská nebo Jaroslav Vrchlický.
K černému jezeru se váže
několik pověstí. Traduje se také, že na dně jezera jsou
ukryta těla mnohých utopenců. Ta zůstala zachovaná díky ledové jezerní vodě. Další historka je z roku 1965, kdy Státní bezpečnost nechala
vhodit do jezera bedny, ve kterých se měl ukrývat "nacistický archiv". Za přítomnosti kamer potom probíhal „výlov“. Bohužel ale zásilka, která měla přijít ze Sovětského svazu
z archivů KGB, se opozdila. Ze zinscenovaného divadla tedy nakonec nebylo nic, protože místo usvědčujících dokumentů vylovili jen bezcenný nepotištěný papír.
K jezeru se nejrychleji dostanete
po žluté turistické značce z parkoviště na Špičáckém sedle, které je od jezera vzdálené asi 3,5 kilometru. Navštívit můžete i vodopád, dosahující výšky 14 metrů, ke kterému se dostanete od Jezerní stěny lesem po pěšince poměrně příkře do vrchu.