Úvod > Aktuality > Na šumavském pohraničí žije zhruba 110 rysů!
Příroda

Na šumavském pohraničí žije zhruba 110 rysů!

  • Vydáno12. října 2020
Moderní metody, jako jsou sledování pomocí tzv. fotopastí, umožňují v současnosti zpřesnit odhad velikosti česko-bavorsko-rakouské rysí populace. Ta zahrnuje nejen rysy z centrální oblasti NP Šumava a Bavorský les, ale i z navazujících území v ČR, Bavorsku a Rakousku, na severozápadě Český les (Oberpfälzer Wald) a na východě Novohradské hory (Freiwald). Výzkumu rysů se věnuje projekt 3Lynx, který spojuje odborníky z ČR, Německa a Rakouska. Odborníci ze všech tří zemí se shodli, že celá populace rysa čítá okolo 110 dospělých jedinců.
RysRysí populaci žijící na česko-bavorsko-rakouském pomezí dlouhodobě sledují odborníci ze tří států. Kromě Česka se do projektu s názvem 3Lynx zapojilo také Německo a Rakousko. Odborníci zjišťují, kolik rysů na tomto území žije a jaký je roční přírůstek.

Národní parky Šumava a Bavorský les spolupracují na výzkumu rysa ostrovida již od devadesátých let a od roku 2009 plošně využívají metodu tzv. fotomonitoringu – využití fotoaparátů s automatickou spouští, která umožňuje individuální rozeznání jedinců. Oblast monitoringu i tým výzkumníků se díky přeshraničním projektům (Trans-Lynx a 3Lynx) v posledních letech postupně rozrůstá. Fotopasti nyní pokrývají území nejen obou národních parků, ale i navazující oblast Pošumaví, Bavorska a Horního Rakouska. V letech 2013 až 2015 to bylo území rozsáhlé 7600 km2, od roku 2018 dokonce 13 000 km2 (oblast od Českého lesa až po Novohradské hory, včetně rakouské a bavorské strany). V letech 2013 až 2015 zaznamenali výzkumníci zhruba 60-80 samostatných jedinců (nepočítají se tedy koťata, o které ještě pečuje rysice). Monitoring z let 2017 a 2018 dokonce prokázal přítomnost minimálně 110 rysů. Nárůst početnosti částečně odpovídá většímu rozsahu sledovaného území, ale i přesto výzkumníci potvrzují, že populace rysa mírně roste.

RysDospělý rysí kocour obývá teritorium o rozloze zhruba 350-450 km2, kočka pak 120-150 km2, hustota populace se pohybuje mezi 1-1,6 jedince/100km2. Podle výzkumů téměř žádní rysové nežijí celý život v jednom státě, ale putují desítky kilometrů. Proto je třeba, aby tři země na monitoringu a ochraně spolupracovaly. Například rys Luděk se narodil mezi Prachaticemi a Boleticemi, dále se přesunul až k Linci a následně jej fotopasti zachytily v Novohradských horách. Ani zde ale nezůstal natrvalo: postupně se posunul na pravý břeh Lipna, kde je výzkumníci sledovali až do konce podzimu 2018. Od té doby se bohužel již na fotopastech neukázal.

Na území národních parků se rysům poměrně daří. Každý rok zde pracovníci NP Šumava zaznamenávají jejich rozmnožování, a jak ukazuje společný fotomonitoring, rysové se tu dožívají vyššího věku než jedinci sledovaní v rámci projektu Trans-Lynx mimo národní parky. Pouze území národních parků ale k záchraně celé populace rozhodně nestačí. Je třeba zajistit dobré podmínky pro jejich přežití i mimo chráněná území. Největší ohrožení pro rysy představují pytláci a autodoprava.
 

Znáte rysa ostrovida? Poznejte ho v divočině!

Rys ostrovid koťátkaRys ostrovid je středně velká kočkovitá šelma s tmavě žlutým až hnědým kožichem s černými skvrnami, krátkým ocasem a typickými štětičkami na špičatých uších, současně je to největší kočkovitá šelma žijící v Evropě. Přední tlapy má mírně větší než zadní a v zimě mu slouží jako sněžnice. Rysí stopa je tak kulatá bez otisků drápů, které vytahuje jen výjimečně, převážně jen při lovu. Hmotnost dospělého samce se pohybuje mezi 18 až 25 kg, samice váží 12 až 16 kg. Jejich výška je 60-75 cm.

A proč ostrovid? Za denního světla dokáže zpozorovat myš na vzdálenost 70 m, zajíce na 300 m a srnčí zvěř přibližně na 500 m, jeho zrak je stejně vynikající i v noci.

RysMá též vynikající sluch a díky štětičkám na konci uší zřejmě lépe rozpozná směr odkud přichází zvuk, to je pro něj životně důležité vzhledem ke způsobu jeho lovu. Loví menší kopytníky jako jsou srnci, méně jeleny, divoká prasata, hlodavce nebo lišky. Pozoruje zvěř nejčastěji z vyvýšeného místa, pak se připlíží do její bezprostřední blízkosti, překvapí ji a pronásleduje na vzdálenost 20 – 50 metrů. Pokud se mu ji nepodaří dostihnout, nechá ji být.

Ačkoliv je setkání s rysem v NP Šumava velkou vzácností, s trochou štěstí se vám to může podařit nedaleko Kvildy. V rysím výběhu tam totiž žije rys David a jeho družka Kate. Davida jako čtyřměsíční kotě porazilo auto. Poté prodělal mnoho operací a zvykl si na lidi, takže návrat do přírody nebyl možný. Rysice Kate pochází původem z Německa, kde se narodila už v zajetí. Oba dnes žijí spokojeně v půlhektarovém lesním výběhu, kam vede naučná rysí stezka.


Putovní výstava o sblížení lidí a velkých šelem Šumavy

RysNárodní muzeum otevřelo v Muzeu české loutky a cirkusuPrachaticích výstavu s názvem Sblížení: Lidé a velké šelmy Šumavy. Výstava, kterou připravilo Hnutí Duha, vypráví (až se po zpřísněných opatřeních znovu otevře) půl století starý příběh ochrany unikátní šumavské přírody a jejích divokých obyvatel. V hlavní roli se představí tajemná a krásná šelma – rys ostrovid.

Těšit se můžete na rozsáhlou a kvalitní fotodokumentaci téměř půlstoletí dlouhého příběhu návratu velkých šelem na Šumavu. Díky ukázkám nových technologií pro monitoring vzácných zvířat nahlédnete „pod ruku“ výzkumníkům, kteří se již 25 let zabývají jejich sledováním.  Mapové infografiky ukazují, jak se rysi šířili v Pošumaví a představí zajímavé životními příběhy proslulých rysích tuláků, kteří se léta pohybují na české-bavorsko-rakouském pomezí. Expozice přibližuje i aktuální stav velkých šelem v České republice i jejich další osud v naší přírodě. Výstava bude otevřena až do 22. listopadu 2020.
Rysí výběh nedaleko Kvildy

Rysí výběh nedaleko Kvildy

Do výběhu u Kvildy byl umístěn rys, kterého srazil automobil a po mimořádně náročné léčbě zůstal v péči člověka. Samotný výběh má rozlohu 0,5 ha a návštěvníci mohou rysa pozorovat přímo z vyvýšené a zastřešené pozorovatelny.

Průvodci divočinou v Národním parku Šumava

Průvodci divočinou v Národním parku Šumava

Toužili jste navštívit zakázaná místa národního parku a zažít na vlastní kůži túru pravou šumavskou divočinou? Za poznáním "šumavské divočiny" vás vezmou místní vyškolení průvodci.

Další aktuality

Plzeň Design Week 2023 aneb Umění na prodej

Na začátku prosince 2023 se bývalá vozovna městských dopravních podniků, dnes kreativní zóna DEPO2015, promění v centrum designu a módy. Letošní ročník Plzeň Design Weeku bude od 2. do 3. prosince věnován českému designu v různých podobách, a to i v těch nejběžnějších věcech. Letošním téma zní "Umění na prodej!"
Plzeňský kraj | Zážitky

Sušický ručně vyřezávaný betlém vás určitě nadchne

Stálou expozici muzea a mechanický sušický betlém, který představuje starobylá tradiční řemesla v půvabné šumavské krajině s významnými památkami a lidovou architekturou Sušicka, můžete navštívit ve vánočním čase a zpříjemnit si tak sváteční atmosféru. Betlém je přístupný v otevírací době muzea a pouští se v 9:00, 10:00, 11:00, 13:00, 14:00, 15:00 a 15:30 hodin.
Plzeňský kraj | Kultura

Plzeň si připomene dobytí města stavovskými vojsky generála Mansfelda

Listopad nabízí zajímavá výročí z dějin města Plzně. Jedna z nejvýznamnějších událostí se odehrála 21. listopadu 1618, kdy byla Plzeň poprvé ve své historii dobyta. Stalo se tak nedlouho po pražské defenestraci, kdy se stavovská vojska pod vedením hraběte Arnošta Mansfelda rozhodla postavit se tehdy velmi dobře opevněné katolické Plzni. Rekonstrukce dobytí města se odehraje 25. listopadu 2023 na dochovaných hradbách v centru Plzně.
Plzeňský kraj | Zážitky

Klatovské katakomby zvou k návštěvě i v zimě

Kam vyrazit na výlet, až teploty klesnou pod mez lákající k výletům do přírody? Zkuste klatovské katakomby! Kromě netradičního zážitku vám prohlídka pomůže porozumět důležitosti jezuitského řádu v jižních Čechách. Pěkně zrekonstruovaná expozice v podzemí jezuitského kostela vás zavede k hrobce Koců z Dobrše, cisterně na vodu a ukáže vám i systém spouštění rakve do původně nepřístupných krypt.
Plzeňský kraj | Památky

Udělejte si procházku k Tříjezerní slati

Národní park Šumava láká k příjemnému výletu v každou roční dobu. Využijte poslední možnosti vychutnat si barvy podzimu, než přijde bílá zima. K procházce vás tentokrát pozveme do srdce národního parku, na Tříjezerní slať a k Vchynicko – Tetovskému kanálu.
Plzeňský kraj | Příroda

Listopadový výlet do hlubin Českého lesa a kraje zaniklých obcí

Kdo se do kraje tiché přírody a kdysi obývaných míst v Českém lese jednou podívá, zpravidla se sem rád vrací. Seznamte se s pohnutou historií zaniklých obcí a jejich obyvatel, objevte krásy zdejší krajiny a udělejte si procházku po zapomenutých pohraničních stezkách.
Plzeňský kraj | Památky

20 tipů na nejkrásnější místa Národního parku Šumava

Národní park Šumava je krajina místy až mystická – nachází se zde rozlehlé náhorní planiny s horskými smrčinami jako někde na severu Evropy, zádumčivá rašeliniště – slatě na náhorních plošinách Šumavských Plání, luhy v údolní nivě Vltavy, ledovcová jezera ve strmých ledovci vymodelovaných karech pod hraničním hřebenem, nabízejícím zase výhled až k alpským ledovcům. Jako jeden z největších souvislých komplexů lesa ve střední Evropě je nazýván i Zeleným srdcem Evropy. Která místa Šumavy jsou ta nejkrásnější? V rozhodování vám pomohou naše tipy.
Plzeňský kraj | Příroda

Projděte se po Capartických loukách v Českém lese!

V jižní části CHKO Český les objevíte pravý skvost – Capartické louky, jednu z nejcennějších lučních lokalit v Českém lese! Provede vás tudy krásná naučná stezka, která zájemcům přiblíží zachovalé druhově bohaté luční porosty s výskytem řady vzácných druhů rostlin. Na zvídavé malé i velké návštěvníky čekají herní prvky.
Plzeňský kraj | Příroda