Cikánská slať je vrchovištní rašeliniště protáhlého tvaru směru východ-západ v půli zúžené. Nachází se v 1080 m n. m. na úpatí Modravské hory. Cikánská slať byla dřívějšími zásahy odvodněna, takže je nyní v průběhu revitalizace slatě, tzn. snaha zavodnit a obnovit slať.
Porostem jsou
smrky, kleč, rašeliníky, suchopýr pochvatý, vřes obecný, vlochyně, klikva, kyhanka sivolistá, ostřice, rosnatka okrouhlolistá. Rozloha je asi 102,01 ha,
odhadovaná zásoba rašeliny 1 341 000 m3, maximální mocnost 620 cm, uprostřed se nachází několik malých jezírek. Celé území se nachází v první zóně
NP Šumava, kde je možný
pohyb pouze po značených chodnících.
Vyznavači šumavské turistiky mohou vyrazit k jedněm z nejcennějších míst šumavského parku i v zimě, a to
na sněžnicích. Z Modravy je otevřena cesta na Březník přes Cikánskou slať a kolem Trampusova křížku. Více než
sedmikilometrová trasa s poměrně příkrým stoupáním je spíše pro
fyzicky zdatnější turisty a dobrodruhy, zároveň je to možnost užít si divoké
Šumavy plnou náručí.
Co je to slať?
Slať je typ rašeliniště, tedy mokřadní ekosystém, který vzniká v chladném a vlhkém klimatu hromaděním odumřelé organické hmoty – rašeliny. Vyznačuje se kyselými a živinami chudými podmínkami, což přispívá ke vzniku specifické a často velmi vzácné flóry i fauny. V případě Cikánské slatě se jedná o vrchoviště, tedy rašeliniště s vyvýšeným středem, které je zásobováno převážně srážkovou vodou.
Přírodní bohatství Cikánské slatě
Cikánská slať je domovem mnoha vzácných a chráněných druhů rostlin, jako jsou masožravé rosnatky, suchopýry, ale i různé druhy rašeliníků. Z živočichů zde lze spatřit například tetřívka obecného nebo různé druhy motýlů a vážek, které jsou úzce vázané na tento biotop. Díky své odlehlosti je slať také klíčovým útočištěm pro mnoho dalších živočichů, kteří potřebují klid a minimální lidské zásahy.