Když milujete Šumavu: divoká zvířata, dlouhé túry i umrlčí prkna

Kdo si zamiluje Šumavu, ten se sem vrací za její nespoutanou přírodou, dlouhými trasami i zvláštní atmosférou starých příběhů. Jedním z nich jsou také umrlčí prkna – neobvyklý a silný odkaz života na šumavských samotách.
 

Fantastická příroda: jezera a slatě

Ráj pro ty, co si chtějí odpočinout v náruči přírody: to je Šumava. Hluboké lesy střídají rozlehlé louky, jsou tu údolí ztracená na konci světa, fascinující rašeliniště i proslulá ledovcová jezera. Právě taková jsou i nejhezčí místa Šumavy, která byste na svých cestách neměli minout. Pověstné je například Povydří a stezka kaňonem říčky Vydry, vedoucí od historického králováckého dvorce Antýgl kolem Turnerovy chaty na Čeňkovu pilu. Anebo Luzenské údolí se samotou Březník a hraničním přechodem Modrý sloup, místo, kde se odehrává Klostermannův román Ze světa lesních samot.
 

Lipno: Stezka korunami stromů a zábava pro děti

Na Šumavě najdete i místa, kde se postarají o vaši zábavu: třeba v oblíbené rekreační oblasti kolem vodní nádrže Lipno. Právě tady naleznete Stezku korunami stromů, bezbariérovou atrakci, s toboganem a spoustou adrenalinových a zážitkových prvků a hříček. Několik set metrů dlouhá a pohodlná trasa končí věží s úžasnými výhledy na vrcholky Novohradských hor, Šumavy a rakouských Alp. Otevřeno je zde každý den a celý rok, pořádají se tu nejrůznější akce a výlet si navíc můžete zpestřit některou z dalších zajímavostí v nejbližším okolí. Jakou? Třeba s dětmi v zážitkovém parku Království lesa, na bobové dráze nebo na bruslích nebo na kolech na Jezerní stezce.
 

Umrlčí prkna: tradice, kterou jinde nenajdete

S Šumavou je spojený dávný zvyk, který nemá obdobu nikde jinde v Česku: v zimě, kdy bývaly cesty zaváté a země zmrzlá, ukládali Šumaváci své nebožtíky na umrlčí prkna na půdách nebo ve stodolách. Pohřbívalo se až na jaře, když rozmrzla země, prkna pak pozůstalí vystavili někde poblíž – u statku, při cestě do kostela nebo třeba v místě, kde to zesnulí měli rádi. V krajině se jich dochovalo pramálo, dávný zvyk zmizel společně se stovkami vesnic za totality. K raritám proto patří umrlčí prkna manželů Josefa a Anny Schreinerových v Kochánově z let 1936 a 1939. Pokud sem zamíříte směrem od Hartmanic, naplánujte si cestu z Hořejšího Těšova, odkud na Kochánov vede Farmářská naučná stezka, kratší trasa vede z osady Keply po silničce, která míří do Petrovic u Sušice. S prastarým zvykem se seznámíte také v Muzeu Šumavy v Kašperských Horách.
 

Léto na vodě: vodáci na Vltavě

Z Kvildy se můžete vydat na výlet na Bučinu anebo k pramenům řeky Vltavy. Vltavu si ale můžete užit také jako vodáci, i když kvůli ochraně perlorodek říčních a vzácné přírody na horním toku je nutné dodržovat přísná pravidla. Správa Národního parku Šumava spouští každoročně rezervační systém pro splouvání Teplé Vltavy v úseku od Soumarského mostu u Volar k mostu u Pěkné. Na vodu se můžete vypravit od začátku června do konce srpna, počet plavidel závisí na výšce hladiny. Krásná je také řeka Otava. Když má dost vody, dá se do kanoe či kajaku nasednout už na Čeňkově pile, ale pozor, jedná se o úsek pro zkušené vodáky (obtížnost zdejších peřejí dosahuje až WW III). Pro plavbu na horní Otavě musí vodočet v Rejštějně dosahovat min. 80 cm. Z Rejštějna dále do Sušice pak dostačuje 45 cm.
 

Plavební kanály pro fandy technických památek

Technické unikáty a zároveň místa, která během staletí dokonale splynula s okolím, to jsou dva šumavské kanály pro plavení dřeva, Schwarzenberský a Vchynicko-tetovský. S autorem obou kanálů, lesním inženýrem Josefem Rosenauerem, se seznámíte například na Čeňkově pile v expozici Šumavská energie anebo v malém muzeu na Jeleních Vrších. Právě odtud to je jen pár kroků k unikátnímu vodnímu tunelu se zdobnými portály, jímž se Schwarzenberský plavební kanál provrtává pod vrcholem Plešivce. Unikátní vodní díla se už desítky let využívají jen k občasnému ukázkovému plavení klád, stezky podél nich jsou ideální pro výlety pěšky i na kole.
 

Nejkrásnější vyhlídky

Jaké by to byly hory bez krásných výhledů? Vychutnáte si je třeba z rozhledny na Špičáku nad známým sportovním areálem mezi Černým a Čertovým jezerem. Využít můžete také lanovku na Špičák. Výhled na střední část Šumavy nabízí ikonická rozhledna Poledník, která před rokem 1989 sloužila pro sledování leteckého a pozemního provozu v sousedním Německu a jako odposlechová stanice a rušička televizního i radiového signálu vysílačů za našimi hranicemi. Uvnitř věže může být, dle stanovených protipožárních předpisů, najednou max. 50 osob, na vyhlídce pak max. 10 osob. Z tohoto důvodu je umístěn při vstupu do věže rozhledny turniket, stejně tak na ochoz vyhlídky. Oblíbená trasa sem vede z Prášil kolem Prášilského jezera.
 

Nejhezčí túra po hřebenech

Pokud se chcete vypravit na Plechý, s nadmořskou výškou 1 378 metrů nejvyšší vrchol české části Šumavy, můžete se sem vydat z Nové Pece u Lipna a kolem Plešného jezera. Jezerní stěnu zdobí památník básníka a spisovatele Adalberta Stiftera, rodáka z nedaleké Horní Plané. Hezkou túru nabízí červeně značená hřebenovka, stoupající od Stožce a Nového Údolí. Trasa vede přes Třístoličník, Trojmeznou a Trojmezí, zpět vás povede cesta lemující Schwarzenberský plavební kanál. Zajímavá a plná pěkných vyhlídek je i cesta z Nýrska do Železné Rudy přes Prenet, Můstek a Pancíř.
 

Vlci, rysi, jeleni: užijte si divočinu

Na Šumavě můžete vidět jeleny, rysy nebo vlky. Vyzkoušejte speciální pozorovatelny jelení zvěře, projděte se kolem rysího výběhu nedaleko Kvildy a zastavte se také u Srní, odkud vede značená vlčí stezka k výběhu s vlky. Stezka trochu připomíná vyhlídku v korunách stromů – klene se nad vlčím výběhem, takže se do jejich doupat podívát pěkně svrchu. Nejlépe je se sem vypravit v pozdním odpoledni, kdy jsou vlci nejaktivnější. Až se dostatečně pokocháte, můžete se buď vrátit k návštěvnickému centru anebo po Klostermannově naučné stezce sejít k informačnímu centru na Rokytě, k Antýglu a pak třeba Povydřím podél řeky Vydry až na Čeňkovu pilu.
 

Hrdí strážci hranic: šumavské hrady

Kdo má rád středověké památky, legendy a tajemství, může si šumavské výlety zpestřit prohlídkami středověkých hradů. Do svých výletních plánů můžete zařadit například Trojhradí, volné sdružení hradů Velhartic, Rabí a Kašperku. Úžasné výhledy nejenom na vodní nádrž Lipno a její okolí, ale často také na vzdálené horské pásmo rakouských Alp, nabízí hrad Vítkův kámen nad osadou Svatý Tomáš, naopak téměř v rovině stojí impozantní vodní hrad Švihov. A pokud byste snad rádi potkali Bílou paní, zajeďte se podívat na hrad Rožmberk.