Trojmezenský prales u Plešného jezera

U Trojmezné hory se setkávají hranice České re­publiky, Německa a Rakouska. Ale především se zde nachází unikátní přírodní ostrov původních lesů a ohrožených druhů. Tvoří jej převážně horské smrky s jeřábem. Můžete narazit také na kleče na sutích a kolem rašeliniště Rakouská louka i podmáčené smrčiny. V níže položených částech lesa se vyskytují také buky a jedle. Trojmezenský prales obklopuje v nadmořské výšce 1089 metrů další perlu šumavské přírody – Plešné jezero, které v dávné minulosti vytvaroval ledovec. Na hřebeni Trojmezné panují extrémní klimatic­ké podmínky. Stromy proto rostou tak pomalu, že ve sto letech měří nanejvýš deset metrů. V pra­lese žijí i čtyři sta let staré stromy, ale najdou se výjimky: v roce 1864 padl pod vrcholem Plechého neuvěřitelných 1170 let starý smrk.

Trojmezná je jednou z prvních zón národního parku, tedy nejpřísněji chráněným územím. Další zbytky pralesa se nachází nedaleko – na Hranič­níku a Smrčině. K obyvatelům této oblasti patří mnoho vzácných druhů zvířat, například rys ostrovid, sokol stěhovavý, puštík bělavý, sýc rousný, datlík tříprstý, kulíšek nejmenší a tetřev hlušec. V Pleš­ném jezeře roste vzácná vodní rostlina šídlatka jezerní.

Oblast v okolí Plechého a Trojmezné hory si uchova­la pralesovitý charakter především díky své nepří­stupnosti. Ve svahu nad Plešným jezerem se nikdy nekácelo, také do ostatních částí dnešního pralesa chodili lidé pro dřevo jen výjimečně. Pomalu rostlé stromy s pevným dřevem se využívaly k výrobě lod­ních stožárů. Pralesem vede naučná zážitková stezka Duch pralesa. Začíná u morénové hráze Plešného jezera a zážitkový chodníček končí u pomníku Adalberta Stiftera na jezerní stěně, celá cesta je dlouhá přibližně čtyřicet minut.