ÚvodAktualityVěda a historie není nuda: po stopách Slovanů na hradiště, opevnění a k archeologickým objevům
Památky

Věda a historie není nuda: po stopách Slovanů na hradiště, opevnění a k archeologickým objevům

Poslechněte si audio verzi článku
O Slovanech jsme se všichni učili ve škole, ale co vlastně víme o obyvatelích slovanských zemí a jejich předcích? Odkud přišli, kdy se usadili v českých zemích, jak žili a jaké bohy uctívali? Pojďte se s Kudy z nudy vypravit po stopách dávných obyvatel naší vlasti, na slovanská hradiště, naučné stezky a do archeologických expozic.
Otázka, kde ležela pravlast Slovanů a odkud vyrazil praotec Čech ke své pouti zakončené na Řípu nám vrtá hlavou už stovky let. Kde se nacházela původní sídla Slovanů jen tušíme: ve východní Evropě kolem řek Visly, Dněpru, Dněstru a Západní Dviny, zhruba na území dnešní Ukrajiny. Drobné rody i větší kmeny, tedy Venedové, Antové či Sklaveni, se živili lovem a zemědělstvím. Jejich majetek i oni sami byli lákavou kořistí kočovných kmenů z východu a jihu, svá sídla si proto budovali v bažinách, které je chránily před nájezdníky.


 

Alfons Mucha a Slované v pravlasti

Jeden z mála obrázků dávné slovanské pravlasti nabízí Alfons Mucha ve Slovanské epopeji. Zajděte se podívat na obraz Slované v pravlasti a další plátna z cyklu Slovanská epopej na zámekMoravském Krumlově.

V pozadí v jasné noci plné hvězd hoří slovanská vesnice. Horda kočovníků pobila vesničany a odvádí nejenom jejich stáda, ale i mladé lidi, které prodá do otroctví. Ve spodní části obrazu se choulí muž a žena, kteří si zachránili život. Z jejich očí vyzařuje děs a hrůza, ale nad touhou po pomstě převažuje přání žít v klidu a míru. Tyto pocity nabývají skutečné podoby, stoupají vzhůru ke hvězdám a symbolicky se zhmotňují v postavu žrece – staroslovanského kněze, prosícího bohy o pomoc. Jeho pravou ruku podpírá ozbrojený mladík v červeném, symbol války, levou dívka v bílém, symbol míru.


 

Slovanští bohové

Pod tlakem divokých kočovníků z východu Asie opustili někdy v 5. až 6. století Slované své domovy a zamířili opačným směrem, než odkud přicházelo největší nebezpečí – na západ. Mluvili společným jazykem, staroslověnštinou. V ní má základ nejenom čeština, ale také polština, ruština, bulharština, srbština, ukrajinština či chorvatština. Lidé putující starou Evropou neměli jen společný jazyk a předky, ale také kulturní rysy. Jména některých bohů jako Perun, Veles, Svantovít či Svarožic proto nacházíme od východu přes okolí Jaderského moře a Balkán až k Baltu.

Seznámit se se slovanskými bohy podrobněji můžete s Kudy z nudy. Sochu Radegasta u cesty z Pusteven na Radhošť zřejmě znáte, ale už jste někdy šli po naučné stezce Po stopách slovanských bohů, která se proplétá okolím malebných vesniček Bílov a PotvorovPostřelíPlzeňském kraji? Zajímavým cílem výletu může být i kamenná Bába, kterou slovanské ženy prosívaly o snadný porod a zdravé děti. Tu můžete vidět u Bezděkova v Pošumaví.
 

Stěhování národů a město Viminacium

Balkán býval součástí Římské říše, ale Římané se sem nijak zvlášť nehrnuli. Při analýzách DNA nebožtíků pochovaných například v římském městě Viminacium (leží na území dnešního Srbska, asi 12 kilometrů od současného města Kostolac, a v dobách jeho největší slávy v něm žilo čtyřicet tisíc lidí) však vědci objevili, že na severní hranici římského impéria žili vedle Římanů také Slované, Hunové a dokonce i lidé z Anatolie či z východní a severní Afriky. Počet imigrantů významně narostl právě v 5. a 6. století v období stěhování národů, což byla jedna z nejrozsáhlejších demografických změn v raně středověké Evropě.

Zatímco dřív tu žili jen jednotlivci, dnes má slovanský původ 30 až 60 procent obyvatel Balkánu. Geneticky se Slované podíleli na populaci nejen v oblastech, kde se dnes hovoří slovanskými jazyky, ale třeba i v Rumunsku nebo Řecku. V oblasti pevninského Řecka tvořili Slované kolem 35 procent, na ostrovech v Egejském moři dosahoval jejich podíl v tamější populaci až 20 procent.
 

Tipy pro milovníky archeologie a výlety za Slovany

Do Čech a na Moravu Slované dorazili v první polovině 6. století a na přelomu 6. a 7. století. Zaměřovali se na zemědělství a pastevectví, byli zruční rybáři, lovci a lesní včelaři, uměli orat i mlít obilí. Pěstovali obiloviny, luštěniny, olejnaté rostliny, ovoce, zeleninu a len, chovali prasata, drůbež, ovce, kozy, dobytek a koně. Z řemesel vynikalo kovářství, tkalcovství, hrnčířství a šperkařství. Obchodovali méně než jiné národy, prodávali třeba kožešiny a med, případně je vyměňovali kov, sůl a zbraně. Vyznačovali se mírumilovností a snášenlivostí, a tak postupně snadno splynuli s těmi, kteří ve střední Evropě žili před nimi, tedy s Kelty a Germány.



Po Slovanech se dochovala řada stop: stačí navštívit archeologické expozice v našich muzeích, podívat se na Kudy z nudy na archeologické skvosty anebo vyrazit na výlet k některému z dávných slovanských hradišť. Do časů raného středověku a mezi staré Slovany se můžete vrátit třeba při prohlídce Slovanského hradiště v Mikulčicích, nejrozsáhlejšího slovanského hradiště objeveného v našich zemích. Vypravit se můžete také do Památníku Velké Moravy ve Starém Městě, do archeologického muzea v přírodě Villa Nova Uhřínov anebo do Archeoparku v Chotěbuzi.

Vypravit se můžete i do Archeoskanzenu v Modré u Velehradu, kde v létě 2024 otevřeli takzvanou Klenotnici Velké Moravy. V nové expozici si prohlédnete řadu středověkých šperků a dalších cenných artefaktů z období Velké Moravy, které znáte z učebnic dějepisu či dějin umění.



S prací a výzkumy Archeologického ústavu Moravského zemského muzea, nálezy z jižní a východní Moravy a výsledky výzkumů o slovanském osídlení, Velké Moravě a počátcích křesťanství se seznámíte také v Centru slovanské archeologie v Uherském Hradišti. Pokud vás lákají spíš objevy pod širým nebem, máme pro vás skvělé tipy na místa neobjevená a téměř neznámá: vydejte se třeba na slovanské hradiště Mařín a slovanské hradiště Branišovice, k mohylám u Veselí nad Lužnicí anebo k Češovským valům, nejmohutnějšímu slovanskému opevnění u nás.
 

Zajímavé archeologické objevy

Země každý rok vydává zajímavé poklady, od džbánů plných mincí až po nejstarší studnu v Evropě. Jaké jsou nejzajímavější archeologické objevy poslední doby ve světě?
  • Čeští a slovenští archeologové objevili v roce 2023 v džungli středoamerické Guatemaly prastaré mayské město Yax Balam. Vykopávky odhalily, že osídlení oblasti má téměř tři tisíce let dlouhou historii a město bylo asi tisíc let prosperujícím centrem regionu.
  • K největším objevům roku 2021 patřilo tři tisíce let staré město, vůbec největší, jaké se kdy v Egyptě podařilo archeologům objevit. Bylo vystavěno před zhruba 3400 lety v době vlády faraona Amenhotepa III. a leželo pod nánosy písku poblíž proslulých památek v Luxoru.
  • V severním Iráku archeologové objevili asi 2700 let starý lis na víno, zřejmě vůbec nejstarší na území severní Mezopotámie.
  • V roce 2022 byl objeven vrak plavidla Endurance z expedice Brita Ernesta Shackletona. Loď, která vyplula v roce 1914 a roku 1915 u Antarktidy uvázla v ledu a pak se potopila, leží v hloubce asi tři tisíce metrů ve Weddellově moři.
  • Nový pohled na staré objevy nabídl vysvětlení původu podivných předmětů, nalezených v 19. století na severním Kavkazu. Soubor zlatých a stříbrných trubiček nesou žezla pro panenky, ale nejstarší známá brčka na světě.
  • V roce 2022 objevili čeští egyptologové v egyptské lokalitě Abúsír téměř čtyři sta nádob se zbytky materiálů, které se používaly při balzamovacích rituálech.
  • Největší středověká pandemie moru ze 14. století nezasáhla podle vědců všechny regiony stejně. Zatímco například na Skandinávii měla zdrcující vliv, na českém území při ní pokračoval hospodářský i demografický růst. Ukázala to inovativní metoda analýzy starého rostlinného pylu z různých evropských zemí, na níž se podíleli i čeští vědci.
Jihomoravské muzeum ve Znojmě v minoritském klášteru Kultura

Jihomoravské muzeum ve Znojmě v minoritském klášteru

V bývalém minoritském klášteru naleznete moderní expozice pravěcí zemědělci, živá a neživá příroda Znojemska, zbraně Orientu a černé řemeslo. Expozice plné interaktivních prvků zaujmou jak děti, tak dospělé.

Slovácké muzeum v Uherském Hradišti Kultura

Slovácké muzeum v Uherském Hradišti

Slovácké muzeum v Uherském Hradišti zaujímá v síti českých a moravských muzeí významné postavení. A to nejen svou historií píšící se od roku 1914 či množstvím sbírkových předmětů, ale především zaměřením a pracovními výstupy upoutává zájem odborné i laické veřejnosti.

Národní technické muzeum Praha – ráj exponátů z oblasti vědy a techniky Kultura

Národní technické muzeum Praha – ráj exponátů z oblasti vědy a techniky

Expozice NTM překvapí moderním muzejním pojetí. Svůj prostor tu nacházejí sbírky architektury, stavitelství a sbírka polygrafie. Nechybí stálé expozice Chemie kolem nás, Měření času, hutnictví, Interkamera a Technika hrou, expozice televizního studia nebo expozice kontaktních čoček.

Muzeum T. G. M. Rakovník Kultura

Muzeum T. G. M. Rakovník

Městské muzeum v Rakovníku vzniklo v souvislosti s Národopisnou výstavou českoslovanskou v roce 1895. Prohlédnete si zde expozice věnované vývoji Rakovnicka od pravěku do 19. století či expozici rakovnické továrny vyrábějící keramický obkladový materiál nesoucí světoznámou značku RAKO.

Moravské zemské muzeum Kultura

Moravské zemské muzeum

Moravské zemské muzeum je pamětí Moravy. Již více než 200 let zkoumá, uchovává a prostřednictvím výstav návštěvníkům zprostředkovává kulturní a přírodní bohatství, utvářené miliony let až po současnost. Ve sbírkách muzea se nyní nachází přes 6 a půl miliónu exponátů z různých oborů.

Cestovatelské novinky roku 2024: kde si užijete nové expozice, muzea, vyhlídky a atrakce

Cestovatelské novinky roku 2024: kde si užijete nové expozice, muzea, vyhlídky a atrakce

Rok 2024 opět bude plný novinek. Na Kudy z nudy vám prozradíme, co se kde chystá, staví a opravuje, kde už mají skoro hotovo a kde se teprve finišuje, a kam by si měli naplánovat výlet milovníci historických památek, galerií, cyklistiky či koupání. Z očekávaných novinek roku 2024 si vybere každý z vás – a samozřejmě nezapomínáme ani na nové rozhledny, nápady pro rodiny s dětmi a kuriozity!

Klenotnice Velké Moravy v Modré u Velehradu Kultura

Klenotnice Velké Moravy v Modré u Velehradu

Nedaleko Velehradu v obci Modrá vznikla Klenotnice Velké Moravy.Otevřením klenotnice získala další atraktivní expozici Cyrilometodějská stezka v těsné blízkosti Velehradu. Nová podzemní atraktivita byla otevřena v červnu 2024.

Archeoskanzen Pohansko u Břeclavi Památky

Archeoskanzen Pohansko u Břeclavi

Archeoskanzen Pohansko doplňuje expozici v zámečku, která představuje život starých Slovanů z pohledu nejnovějších archeologických nálezů. Venku se nachází repliky znázorňující velkomoravský kultovní, výrobní a obytný areál. Kolem archeoskanzenu také prochází naučná stezka Pohansko.

Památník písemnictví na Moravě Kultura

Památník písemnictví na Moravě

Památník nabízí stálou expozici zahrnující nejvýznačnější osobnosti literatury na Moravě od 9. do 20. století, temporární výstavy a prohlídku interiéru restaurované historické benediktinské knihovny s osmnácti tisíci knihami. Celkem čítá fond knihovny na 65 000 svazků.

Bitva u Wogastisburgu – nejstarší doložená bitva českých dějin

Bitva u Wogastisburgu – nejstarší doložená bitva českých dějin

Vzestup a pád keltské civilizace, příchod Germánů, boje s Římany i období stěhování národů provázela řada nelítostných střetů. Když se ale v roce 631 nebo 632 v bitvě u Wogastisburgu střetla dvě velká vojska, loupeživé vojsko Franků v čele s králem Dagobertem a Slované ze Sámovy říše, šlo o první vojenskou potyčku našich předků, doloženou v historických pramenech.

Slovanské hradiště v Mikulčicích – místo, kde pocítíte dotek dávných dějin naší země Památky

Slovanské hradiště v Mikulčicích – místo, kde pocítíte dotek dávných dějin naší země

Slovanské hradiště v Mikulčicích patří bezpochyby mezi nejvýznamnější místa vztahující se k rané historii našeho státu. Patřilo k nejvýstavnějším opevněným sídlům Velké Moravy. Ve své době bylo hradisko Mikulčice vodním hradem, který obtékala členitá ramena řeky Moravy.

Muzeum Bílý dům na Slovanském hradišti v Mikulčicích Památky

Muzeum Bílý dům na Slovanském hradišti v Mikulčicích

V areálu národní kulturní památky Slovanské hradiště v Mikulčicích vzniklo muzeum „Bílý dům“, které od sezony 2024 prezentuje historii a současnost archeologického výzkumu Velkomoravské říše jako předního významného centra Velké Moravy.

Historický park Bärnau-Tachov – zažijte středověk všemi smysly Zážitky

Historický park Bärnau-Tachov – zažijte středověk všemi smysly

Muzeum v přírodě pár kilometrů od Tachova zachycuje dějiny všedního dne ve středověku. Můžete zde zažít středověk tak, jak ho prožívali naši předkové v 8. až 14. století. Při různých akcích a o víkendech středověké budovy ožívají řemesly a postavami, které vás poutavým způsobem vtáhnou do minulosti.

Archeoskanzen Modrá Památky

Archeoskanzen Modrá

Velkomoravské sídliště středního Pomoraví se nachází nedaleko Uherského Hradiště. Skanzen žije každodenním životem, naučnými představeními, programy, pokusnými tavbami kovů, výrobou keramiky, zemědělskou výrobou i neustále prováděným archeologickým výzkumem. Přijeďte a poznejte naši dávnou minulost!

Zámeček Pohansko – archeologická expozice Památky

Zámeček Pohansko – archeologická expozice

Empírový lovecký zámeček z let 1810 – 1812 vybudovaný podle návrhu architekta Josefa Hardtmutha, v němž byla po rozsáhlé rekonstrukci v roce 1997 otevřena archeologická expozice dokumentující výsledky výzkumů slovanského hradiště.

Archeologické naleziště Bylany Památky

Archeologické naleziště Bylany

Asi 3 km jihozápadně od Kutné Hory, na jihovýchodním okraji obce Bylany, se nachází neolitický sídelní areál. Při archeologických průzkumech zde bylo odkryto přes 7 ha pozůstatků osídlení z období kultury s lineární keramikou a následné kultury s vypíchanou keramikou.

Archeopark v Chotěbuzi-Podoboře Kultura

Archeopark v Chotěbuzi-Podoboře

Archeopark stojí na místě, kde před řadou století žili naši předkové, a dnes patří k nejvýznamnějším a nejlépe dokumentovaným archeologickým lokalitám v celé České republice. Archeopark je rekonstrukcí slovanského sídliště a to z období od poloviny 8. století až do 11. století.

Dietrichsteinský palác v Brně – Moravské zemské muzeum Kultura

Dietrichsteinský palác v Brně – Moravské zemské muzeum

Mimořádné exponáty dokumentující pravěk Moravy, Velkou Moravu, Moravu ve středověku, velká kolekce minerálů a nerostů, to vše najdete v jedné ze stálých expozic Moravského zemského muzea v Brně v Dietrichsteinském paláci na Zeleném trhu.

Městský palác Templ – gotika v Mladé Boleslavi Kultura

Městský palác Templ – gotika v Mladé Boleslavi

Městský palác Templ patří k nejstarším zachovalým stavbám v Mladé Boleslavi a podle pověsti byl postaven pro řád Templářů. V současné době se v něm nachází multimediální muzejní expozice. Na parkánu je vybudováno interaktivní archeologické hřiště pro děti.

7 věcí, které nevíte… o kulturních památkách, národních kulturních památkách a památkových rezervacích

7 věcí, které nevíte… o kulturních památkách, národních kulturních památkách a památkových rezervacích

Hrady, zámky, kostely, kláštery, divadla a radnice, ale také korunovační klenoty, dopravní stavby a technické památky: to všechno najdete v seznamu movitých i nemovitých kulturních památek České republiky. Na Kudy z nudy vám prozradíme, jak seznam vzniká, které památky byly zapsané jako první a jak se rozšiřuje.

Vraťte se do dob starých Slovanů v Mikulčicích

Vraťte se do dob starých Slovanů v Mikulčicích

Jihomoravské Mikulčice se mohou pochlubit jedním z nejvýznamnějších archeologických nalezišť v České republice. Odkryté pozůstatky slovanského hradiště a sídliště v lokalitě Valy ukázaly, že zde působili slovanští věrozvěstové sv. Cyril a Metoděj. Projděte se místy, kudy kráčely naše nejstarší dějiny, a nechte na sebe působit genia loci.

Archeoskanzen Březno Památky

Archeoskanzen Březno

Součástí Oblastního muzea v Lounech s historickou a přírodovědnou expozicí je také skanzen v Březně, který leží asi čtyři kilometry od Loun u řeky Ohře.

Poutní stezky Východní Moravy: I. etapa Kroměříž – Velehrad Příroda

Poutní stezky Východní Moravy: I. etapa Kroměříž – Velehrad

Vydejte se na cestu spojující dvě nejvýznamnější poutní místa Moravy – Svatý Hostýn a Velehrad, poznejte dávnou historii naší země. Putování zahájíte v Kroměříži, městě památek UNESCO. Po sedmi dnech můžete putování zakončit na Velehradě, odkud bylo Slovanům před mnoha věky přineseno křesťanství.

Bájný vrch Náklo u Ratíškovic Příroda

Bájný vrch Náklo u Ratíškovic

Náklo (265 m) je vrch nedaleko obcí Ratíškovice a Milotice. Své okolí převyšuje asi o 58 metrů a z jeho vrcholu jsou hezké rozhledy směrem na Chřiby i Bílé Karpaty. Právě zde se mohlo, dle jedné z teorií, v minulosti nacházet bájné slovanské megaměsto Veligrad.

Znáte české svaté patrony?

Znáte české svaté patrony?

Víte, kolik máme českých svatých patronů? Všichni bychom nejspíš vyjmenovali sv. Václava, sv. Vojtěcha, sv. Anežku Českou nebo sv. Ludmilu. Celkem je jich sedmnáct – znáte například sv. Radima nebo sv. Kosmu? Vydejte se spolu s námi po místech spojených historií i legendami s českými svatými patrony, známými i neznámými.

Archeologické naleziště Hradiště ve Znojmě Památky

Archeologické naleziště Hradiště ve Znojmě

V poslední době Hradiště proslulo především archeologickými výzkumy. Průzkum přinesl mnoho poznatků o pravěkém i velkomoravském osídlení zdejší lokality a o životě našich předků.

Skanzen slovanského osídlení na Hradišti ve Znojmě Kultura

Skanzen slovanského osídlení na Hradišti ve Znojmě

Skanzen slovanského osídlení ve Znojmě–Hradišti se nachází v hospodářském areálu u kláštera křižovníků. Hradišťská ostrožna je lidmi osídlena téměř nepřetržitě už od hlubokého pravěku. Nadace svatého Hypolita zde tvoří postupně areál s muzejní expozicí velkomoravského osídlení.

Muzeum Bučovice Kultura

Muzeum Bučovice

Expozice Bučovice v dějinách zobrazuje v pěti sálech vývoj města a jeho okolí od pravěkých nálezů do roku 1945. Muzeum sídlí na bučovickém zámku.

Archeologické naleziště Mšecké Žehrovice Památky

Archeologické naleziště Mšecké Žehrovice

Obec Mšecké Žehrovice se nachází v okrese Rakovník. Je významným archeologickým nalezištěm u nás. Prehistorie Mšeckých Žehrovic je velmi bohatá, osídlení zde trvalo s přestávkami více než 10 tisíc let. Byla zde nalezena opuková plastika hlavy Kelta, nyní uložená v Národním muzeu v Praze.

Archeologické naleziště Rudické kolíbky Památky

Archeologické naleziště Rudické kolíbky

Rudické kolíbky jsou vápencovým skalním městem umístěným asi půl kilometru jihovýchodně od centra obce Rudice.

Archeologické naleziště Vedrovice a NS Po stopách prapředků Příroda

Archeologické naleziště Vedrovice a NS Po stopách prapředků

Archeologické naleziště Vedrovice se proslavily mezi díky četným nálezům zejména z období neolitu, ale i ze starší doby kamenné. Byly zde odkryty půdorysy kůlových domů, pecí i více než stovka kostrových hrobů. Zajímavostí je pravěký lom kamene rohovce.

Muzeum Eduarda Štorcha a Karla Zemana v Ostroměři Kultura

Muzeum Eduarda Štorcha a Karla Zemana v Ostroměři

V muzeu v Ostroměři nahlédnete do filmově a knižně zpracovaných pravěkých scenerií, jež se staly společným prvkem života a díla Eduarda Štorcha i Karla Zemana. Dále zde najdete expozici věnovanou pravěku Ostroměřska.

Bába, Veles, Mokoš nebo Radegast: kde potkáte staré slovanské bohy?

Bába, Veles, Mokoš nebo Radegast: kde potkáte staré slovanské bohy?

Když přijde řeč na slovanské bohy, možná se vám vybaví Radegast. Sochu, která stojí u cesty z Pusteven na Radhošť, a po ní pojmenované pivo zná opravdu leckdo. Pojďte se ale seznámit i s dalšími bohy našich předků, třeba s Velesem, Svantovítem, Perunem nebo Svarogem!

Archeologická lokalita Uherské Hradiště – Výšina sv. Metoděje Památky

Archeologická lokalita Uherské Hradiště – Výšina sv. Metoděje

V místech, kde se vytvářely stopy dávné historie, můžete navštívit volně přístupnou archeologickou lokalitu z 9. století. Ta patří k jednomu z míst, kde mohl údajně být hrob svatého Metoděje.

Památník Velké Moravy – Cyrilometodějské centrum Kultura

Památník Velké Moravy – Cyrilometodějské centrum

Památník Velké Moravy – Cyrilometodějské centrum ve Starém Městě seznamuje návštěvníky s archeologickými nálezy z regionu a životem Slovanů. Jeho první část vybudována v 60. letech 20. století nad základy velkomoravského kostela s rozsáhlým pohřebištěm.

Cyrilometodějská stezka – evropská kulturní stezka věnovaná okazu spolupatronů Evropy Letní sporty

Cyrilometodějská stezka – evropská kulturní stezka věnovaná okazu spolupatronů Evropy

Cyrilometodějská cesta prezentuje soubor tras zaměřených na putování po stopách slovanských kořenů směřujících na Velehrad z různých směrů, využívajících značených tras Klubů českých a slovenských turistů vhodných převážně pro pěší putování.

Barokní areál Vraclav Památky

Barokní areál Vraclav

Expozice barokních plastik pocházejících z poutní cesty vedoucí od východočeského města Králíky ke klášteru v Hedči. Vraclav leží 6 km severozápadně od Vysokého Mýta.

Archeologický objev mezi Opatovicemi nad Labem a Ostrovem – nejstarší dřevěná studna na světě

Archeologický objev mezi Opatovicemi nad Labem a Ostrovem – nejstarší dřevěná studna na světě

Archeologům se podařilo během průzkumu před výstavbou dálnice D35 mezi Opatovicemi nad Labem a Ostrovem nalézt velmi starou dřevěnou studnu. Podle datování pomocí letokruhů byly dubové kmeny použité na její konstrukci pokácené mezi lety 5256 až 5255 před Kristem, na rohové sloupy dokonce ještě o několik let dřív. To z ní činí nestarší dendrochronologicky datovanou dřevěnou architekturu v Evropě.

Archeostezka Pavlov – Naučná stezka z archeoparku v Pavlově do Dolních Věstonic Příroda

Archeostezka Pavlov – Naučná stezka z archeoparku v Pavlově do Dolních Věstonic

Naučná stezka z archeoparku v Pavlově do Dolních Věstonic vás provede po nejvýznamnějších lokalitách spojených s lovci mamutů. Na pěti informačních panelech uvidíte, kde lovci tábořili a jaké nálezy jejich pobyt dokládají.

Archeologické naleziště Na Valách ve Starém Městě na Uherskohradišťsku Památky

Archeologické naleziště Na Valách ve Starém Městě na Uherskohradišťsku

První Slované se v této centrální oblasti města usadili již v 6. až 7. století. V průběhu druhé poloviny 8. století zde vzniklo opevněné sídliště – hradisko. Okolo poloviny 9. století byl na už existujícím pohřebišti hradiska postaven kamenný kostel. Pohřbeni zde byli lidé všech společ. vrstev.

Archevita – Stopami věků v Roztokách u Prahy Kultura

Archevita – Stopami věků v Roztokách u Prahy

Muzeum v Roztokách u Prahy připravilo multimediální archeologickou expozici nazvanou Archevita – stopami věků, která vám umožní zažít dějiny všemi smysly, potkat pratura, podívat se, jak se vyráběla sekyra anebo jak se kdysi obchodovalo. Vše je podpořeno projekcemi, hologramy a virtuální realitou.

Velehrad

Velehrad

Jedno z nejvýznamnějších poutních míst v České republice je úzce spojeno s cyrilometodějskou tradicí; právě tady možná sídlil první velkomoravský arcibiskup sv. Metoděj. Když tu v roce 1205 vznikl první cisterciácký klášter na Moravě, pojmenovali jej podle nedaleké osady Veligrad – Velehrad.

Archeologické naleziště v Dolních Věstonicích – místo nálezu Věstonické venuše Památky

Archeologické naleziště v Dolních Věstonicích – místo nálezu Věstonické venuše

Obec Dolní Věstonice se proslavila nálezem 11 centimetrů vysoké sošky Věstonické venuše. I dnes se můžete podívat na vykopávky (základy sídlišť) na nalezišti Vysoká zahrada.

Archeologický park Pavlov získal ocenění Stavba roku 2016

Archeologický park Pavlov získal ocenění Stavba roku 2016

Archeopark Pavlov získal titul Stavba roku. Titul udělila odborná porota Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství. Jedná se o nejprestižnější ocenění od profesionálů v oboru.

Mohyly u Veselí nad Lužnicí – největší slovanská pohřebiště v České republice

Mohyly u Veselí nad Lužnicí – největší slovanská pohřebiště v České republice

Největší soustředění mohyl, v nichž byly ukládány spálené ostatky slovanských předků, se nachází v jižních Čechách v západní části lesa Klobásná u Veselí nad Lužnicí. Nachází se zde 65 žárových mohyl v deseti řadách ze 7-10. století (staršího a středního období hradištní kultury).

Starogermánské runy vyryté do kosti – nejstarší zaznamenané písmo u Slovanů

Starogermánské runy vyryté do kosti – nejstarší zaznamenané písmo u Slovanů

Starogermánské runy našli archeologové roku 2017 na kosti vykopané u Břeclavi. Předmět se stal nejstarším dokladem doloženým písmem u Slovanů.

Centrum slovanské archeologie v Uherském Hradišti Kultura

Centrum slovanské archeologie v Uherském Hradišti

Moravské zemské muzeum Brno otevřelo v Uherském Hradišti Centrum slovanské archeologie. Uvidíte zde výstavu o svatém Cyrilovi a Metodějovi a dozvíte se zajímavé informace také o počátcích křesťanství na Moravě.

Archeologický park Liboc Památky

Archeologický park Liboc

Park v Liboci na Praze 6 se zaměřuje na praktické ověření středověkých pracovních postupů a technologií pomocí vědeckého experimentu a zpřístupnění výsledků vědeckovýzkumné práce archeologů zajímavým a přitažlivým způsobem nejširší veřejnosti.

Další aktuality

Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů: nejúžasnější poklady České republiky

Objevování historie, touha po dobrodružství a také fantastické příběhy o náhodách: to všechno provází úžasné české poklady. Pojďte s Kudy z nudy prozkoumat nejcennější poklady České republiky! Možná vás překvapí, že to nemusí být jen zlaté koruny, mince a šperky, ale také lebky, meče anebo láhve starého vína.
11. prosinec 2024 16:51
Památky

Schované v lese: zimní procházky k dobře utajeným památkám

Zážitky z objevování neznámého a prapodivného: přesně to vás čeká, pokud se s portálem Kudy z nudy vypravíte na pár míst, skrytých lidským očím. Jsou pitoreskní a zvláštní, romantická i strašidelná, jedno ale mají společné: zná je opravdu jen málokdo.
10. prosinec 2024 10:00
Památky

100 tipů na největší turistické bizarnosti okolo nás

Neuvěřitelná místa či expozice, o jejichž existenci mnohdy nemáme ani potuchy, nebo díla nekonečné lidské fantazie, o nichž přemýšlíme, kde jejich autoři čerpali inspiraci… Takové jsou tipy portálu Kudy z nudy, které se věnují bizarním skulpturám, zvláštním stavbám, unikátním dílům přírody i originálním muzeím. Označení bizarní pochází z francouzského bizarre, jeho význam je podivný, neobvyklý či zvláštní – a takových věcí a míst najdete v našich tipech víc než dost.
7. prosinec 2024 9:19
Památky

Slůně, Nazgûl, Malý Marťan nebo značkující voříšek: sochy kolem nás, které rozveselí a pobaví

Lebka, neviditelná socha pod vodou, jezdecký pomník vzhůru nohama, muži čurající do fontány, odvážný zajíc anebo slůně – takové a další sochy můžete objevit při toulání Českem. Portál Kudy z nudy pro vás sestavil inspirativní žebříček těch nejpodivnějších kousků.
2. prosinec 2024 4:13
Památky

Kde můžete vidět netradiční betlémy: z másla, perníku i sena?

Na živé, vyřezávané betlémy anebo na obří slaměné betlémy, jsme si už zvykli a máloco nás překvapí. Přesto existují betlémy zvláštní, nečekané, exotické a málokdo je zná – viděli jste už například betlém z másla, perníku, sena, fotografií anebo scénu narození Páně vytvořenou z loutek? Zveme vás na přehlídku betlemářských kuriozit!
1. prosinec 2024 21:09
Památky

10 jedinečných staveb a interiérů architekta Adolfa Loose

Adolf Loos (10. 12. 1870 – 23. 8. 1933) byl světově proslulý architekt moderny a purismu. Názor, že architektura není umění, od Loose převzala celá generace funkcionalistů. Podobně jako jim záleželo i Loosovi na funkčním rozvrhu prostoru – jeho koncept takzvaného raumplanu spočíval v uspořádání jednotlivých prostorů v různých výškových úrovních. Loos věřil, že účel stavby by měl určovat způsob, jakým bude stavba zpracována a postavena, a důrazně oponoval všem dekorativním slohům.
1. prosinec 2024 9:20
Památky

Kam se vydat v zimě na výlet? Tipy na hrady, zámky, kláštery i jeskyně

Dávno již neplatí, že po památkách lze cestovat jen v průběhu letní turistické sezóny a jeskyně se na zimu uzavírají. Mnohé hrady a zámky nejen ve správě Národního památkového ústavu mají otevřeno i v zimních měsících. Velkou výhodou zimních návštěv je komornější atmosféra prohlídek i větší časový prostor si ji pořádně užít. Návštěva podzemí je příjemná i tím, že se z mrazivého počasí dostanete do míst se stálou teplotou v plusových hodnotách.
1. prosinec 2024 8:39
Památky

Šlechtické Vánoce: nahlédněte do historie minulých i současných majitelů hradů a zámků

Hrad Křivoklát a zámky Hluboká, Sychrov, Loučeň nebo Lednice si pro adventní období, ale i na vánoční svátky, připravily bohatý program. V nabídce jsou vánoční prohlídky, které seznámí nejenom s tradicemi daného místa, ale provedou vás nazdobenými komnatami se stromečky, dárky i cukrovím. Vypravte se za šlechtickými rody i v zimě a poznejte, jak trávily v minulosti vánoční čas.
30. listopad 2024 9:00
Památky