Úvod > Aktuality > Mor: černá smrt a její tažení Evropou
Mor: černá smrt a její tažení Evropou
"> "> "> "> "> "> ">
Památky

Mor: černá smrt a její tažení Evropou

  • Vydáno5. října 2020
Kdyby v polovině 14. století existovala antibiotika, nemuselo by během následujících několika století zemřít sto milionů lidí. Takovou účtenku vystavily Evropě morové epidemie, které dnes připomínají morové sloupy a špitály, kostnice, zámecké expozice a další památky.
Odhaduje se, že nejzhoubnější nemoc v historii zdecimovala mezi 14. až 18. stoletím třetinu až polovinu Evropanů. Kosti obětí morových epidemií najdeme jak v kostnici pod kostelem Všech svatých v Sedlci u Kutné Hory, tak v kostnici v chrámu sv. Petra a PavlaMělníce i v kostnici pod kostelem sv. JakubaBrně a nedávno otevřené kostnici v Kolíně.

Také nejstarší část Olšanských hřbitovů, největšího pražského pohřebiště, vznikla po morové epidemii v roce 1679. Předposlední velká morová epidemie tehdy postihla hlavně střední Čechy a Prahu, kde podle úředních záznamů zemřelo dvanáct tisíc lidí, tedy téměř třetina obyvatel. O necelých dvě stě let později byl starý morový hřbitov zrušen, ale na rohu u Olšanského náměstí dodnes stojí kostel sv. Rocha z roku 1682, zasvěcený také dalším patronům na ochranu proti moru.
 

Morové sloupy

morový sloupMementem nepředstavitelného utrpení a hrůz jsou morové sloupy, které dodnes zdobí tisíce náměstí a návsí. Protože morové rány si lidé vysvětlovali jako boží trest, obvykle na nich najdete plejádu svatých ochránců, od Rocha a Šebestiána přes Rozálii, Karla Boromejského a Františka Xaverského až po Kateřinu Sienskou a Barboru. Morový sloup na náměstí Svobody v Brně připomíná mor, který město sužoval v letech 1679–1680.

sloup olomoucZa odvrácení morových ran orodoval i morový sloupToužimi, poslední velkou epidemii černé smrti ze začátku 18. století pak připomíná mariánský sloup na Dolním náměstíOlomouci. Byl výrazem vděčnosti olomouckých měšťanů po skončení moru, který tehdy v českých zemích zabil přibližně 200 tisíc lidí. Ze stejné doby pochází i morový sloupKutné Hoře, morový sloupPoličce, mariánský morový sloupPecce, sloup Nejsvětější Trojice v Bakově nad Jizerou, morový sloup ve Velvarech anebo morový sloup na náměstíMoravské Třebové. Poděkováním za ukončení morové epidemie byl i mariánský morový sloup na Hradčanském náměstíPraze.
 

Kaple, kalvárie a morový špitál

kalvárie popiceVděčnost neměla jen podobu sloupů, vznikala i větší umělecká díla. K nim patří například kaple sv. Rocha u Zlatých Hor, postavená z veřejné sbírky místních občanů jako dík za odvrácení morové epidemie roku 1632. Jako projev díků za odvrácení morové nákazy roku 1683 vzniklo poutní místo Kalvárie v Jaroměřicích u Jevíčka, téměř zázračný konec morové nákazy připomíná také poutní kaple Panny Marie Bolestné na Havranickém vřesovišti u Popic.

Výjimečnou památkou na svět, který neznal antibiotika, očkování, ani jiné preventivní prostředky, je bývalý morový špitál s kaplí Nejsvětější TrojiceČeských Budějovicích. První zmínky sahají až do roku 1371, současnou podobu získal kolem roku 1515. Špitálku se říkalo U nuzných a sloužil lidem s nakažlivými chorobami, tedy leprou, morem nebo cholerou. Později se z něj stal chudobinec, po rekonstrukci v něm vznikly kanceláře Národního památkového ústavu.

Kolem moru a dalších témat se točí i nejrůznější expozice na hradech a zámcích, například na zámku v Kunštátě. Má název V erbu tří pruhů a seznámí vás nejenom s tím, jak se stavěly hrady, co a jak se vařilo anebo jak vypadal duchovní svět lidí ve středověku, ale i s válkami a morovými epidemiemi. Nahlédnete dokonce do dobového morového špitálu!
 

Cesta černé smrti Evropou

  • Do Evropy mor přicestoval s karavanami po hedvábné stezce. Traduje se, že když tatarská armáda nakažená morem obléhala krymský přístav Kaffa, dnešní Feodosii, poprvé použila biologické zbraně: mrtvoly nakažených spolubojovníků totiž Tataři katapultem vrhali přes hradby do města.
  • Od Černého moře pak mor přivezla do Itálie janovská obchodní flotila, která na podzim v roce 1347 přistála na Sicílii. Mor se začal rychle šířit především kolem velkých obchodních center a cest, už na přelomu let 1347/1348 se objevil v Janově, Benátkách a dalších velkých přístavních městech ve Středomoří.
  • morový doktorNejdříve jižní Moravu a vzápětí Čechy zasáhl mor v letech 1349 a 1350 jen lehce, další epidemie ale přišly vzápětí a ty už měly desítky tisíc obětí. Druhou vlnu historie zaznamenala v letech 1357–1363, další pak přišly v letech 1369–1371, 1380–1382 a v roce 1390. Odhaduje se, že jen během 14. století zemřela třetina obyvatel Evropy.
  • Podle církve byl mor božím trestem za hříchy lidstva, ale viníci se hledali všude, od postavení planet přes Židy až po čarodějnice. Dnes už víme, že pomohla teprve péče o hygienu a čistotu městských ulic, ale tehdy lidé hledali spásu ve vykuřování pelyňkem, jalovcem, kadidlem nebo sírou, rozhánění špatného vzduchu zvoněním kostelních zvonů nebo střelbou z děl, případně stavěním morových sloupů.
  • Poslední morové epidemie Evropu zasáhly na počátku 18. století, v českých zemích se mor naposled objevil roku 1716.
Kostnice v kostele sv. Petra a Pavla na Mělníku

Kostnice v kostele sv. Petra a Pavla na Mělníku

V kryptě proboštského kostela sv. Petra a Pavla pod kněžištěm se nachází kostnice. Spolu s kostnicí v Sedlci u Kutné Hory patří k největším v České republice. Tato krypta je strohou gotickou místností s pozůstatky 10 až 15 tisíců lidí.

Monumentální barokní sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci

Monumentální barokní sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci

Barokní 35 metrů vysoký sloup Nejsvětější Trojice na Horním náměstí v Olomouci je nejvelkolepější a nejvyšší stavba svého druhu v České republice.

Kostnice Kutná Hora – Sedlec

Kostnice Kutná Hora – Sedlec

Unikátní kostnice pod kostelem Všech svatých na hřbitově v Sedlci u Kutné Hory je vyzdobena téměř výhradně lidskými kostmi – ostatky celkem 40 000 zemřelých, pozůstatky morových epidemií a obětí husitských válek.

Poutní kaple Panny Marie Bolestné Popice

Poutní kaple Panny Marie Bolestné Popice

Popický vrch s kaplí je jedním z nejhezčích malých poutních míst. Poutní kaple Panny Marie Bolestné stojí v místech Božích muk z roku 1680 na Havranickém vřesovišti v Národním parku Podyjí. Kapli nechala vystavět obec Popice v letech 1815-1816.

Kostel sv. Josefa v Krásné u Pěnčína

Kostel sv. Josefa v Krásné u Pěnčína

Kostel sv. Josefa v Krásné nedaleko Penčína v Jizerských horách nechal téměř jen svými náklady postavit v letech 1756 až 1760 místní nejslavnější rodák Johann Josef Kittel.

Historický areál Burk na Kittelovsku – místo tajuplných legend

Historický areál Burk na Kittelovsku – místo tajuplných legend

V obci Krásná, 5 km jižně od Jablonce n. Nisou, leží historický areál zvaný Burk vybudovaný v 18. století slavným doktorem Kittelem. Nově zrekonstruovaný tajuplný dům je opředený legendami spojenými s ďáblem i aktivitami samotného doktora.

Morový špitál s kostelem Nejsvětější Trojice v Českých Budějovicích

Morový špitál s kostelem Nejsvětější Trojice v Českých Budějovicích

Morový špitál s kostelem Nejsvětější Trojice sloužil jako městský útulek k izolaci osob nakažených některou z infekčních chorob – leprou, morem nebo cholerou. Během 19. století se z morového špitálu stal chudobinec.

Morový sloup v Kutné Hoře

Morový sloup v Kutné Hoře

Morový sloup Panny Marie Neposkvrněné naleznete v Šultysově ulici v Kutné Hoře. Patří mezi kulturní památky České republiky. Na sloupu se nachází socha P. Marie Immaculaty, ale objevují se na měm i pracovní motivy v podobě plastik havířů.

Funerální stezka Brnem

Funerální stezka Brnem

Funerální stezka je ojedinělou trasou, které nemůže nabídnout žádné jiné město v Evropě. Pokud se vydáte na fyzicky vskutku nenáročnou trasu, vězte, že vás čeká jedinečný zážitek.

Tvář Spasitele – do Chrudimi za zázračným obrazem Krista Salvátora

Tvář Spasitele – do Chrudimi za zázračným obrazem Krista Salvátora

V historickém městě Chrudim je hned několik míst spojených se zázračným obrazem Krista Salvátora: původně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, morový sloup Proměnění Páně, Novoměstská kašna, dokonce i expozice v Regionálním muzeu a Muzeu barokních soch.

Prohlídkové okruhy městem Litoměřice

Prohlídkové okruhy městem Litoměřice

Rádi cestujete a chcete se dozvědět co nejvíce? Preferujete prohlídku města s průvodcem? Pak právě pro vás existují v Litoměřicích celkem čtyři prohlídkové okruhy.

Kaple svatého Rocha u Zlatých Hor

Kaple svatého Rocha u Zlatých Hor

Kaple sv. Rocha nad Zlatými Horami byla postavena v letech 1661 – 1666 podle plánů stavitele Melchiora Wernera z Nysy jako dík za odvrácení moru od města.

Kostnice u sv. Jakuba v Brně – druhá největší kostnice v Evropě

Kostnice u sv. Jakuba v Brně – druhá největší kostnice v Evropě

Unikátní kostnice se nachází u kostela sv. Jakuba a je druhou největší kostnicí v Evropě, prvenství drží pařížská kostnice. Počet pohřbených se odhaduje na více než 50 tisíc.

Zámek Brtnice – moravské Hradčany

Zámek Brtnice – moravské Hradčany

Zámek Brtnice, dominanta stejnojmenného města na Českomoravské vrchovině, se nachází na trase mezi Jihlavou a Třebíčí. Od června 2015 zde najdete novou expozici s názvem Černá smrt – Historie morových ran.

Středověké město Stříbro

Středověké město Stříbro

Město Stříbro patří mezi přední středověká města na území dnešní ČR s mnoha zajímavými památkami. Prohlédnout si můžete např. renesanční radnici, minoritský klášter s Městským muzeem, zbytky středověkého opevnění, hornický skanzen či Královskou dědičnou štolu Prokop.

Hrobka hrabat Linckerů v Kadově

Hrobka hrabat Linckerů v Kadově

Kaple Nalezení sv. Kříže s hraběcí hrobkou stojí na návrší za Kadovem směrem k novému hřbitovu a dříve ke vedlo stromořadí.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Vítkově

Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Vítkově

Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie je dominantou města Vítkova nedaleko Opavy. Novogotický chrám je nejkrásnější a největší stavbou ve Vítkově a širokém okolí. Jeho vybudování se datuje do let 1910 – 1914 a je nazýván "Vítkovou katedrálou".

Kaple sv. Floriána v Kladně

Kaple sv. Floriána v Kladně

Barokní kaple sv. Floriána se nachází Floriánském náměstí, kousek od centrálního městského náměstí. Jde patrně o jedno z posledních děl K.I.Dientzenhofera.

Sousoší Nejsvětější trojice v Mikulově

Sousoší Nejsvětější trojice v Mikulově

Monumentální barokní sloup – Sousoší Nejsvětější Trojice z let 1723 – 1724 se nazývá též někdy Morovým sloupem. Sochařskou výzdobu – sv. Jan Nepomucký, sv. František Xaverský a sv. Karel Boromejský – vytvořil Ignác Lengelacher.

Zámek Kácov – barokní klenot Posázaví

Zámek Kácov – barokní klenot Posázaví

Z důvodu rekonstrukce je zámek v sezóně 2018 pro veřejnost uzavřen.

Městys Pecka – náměstí s měšťanskými domy a morovým sloupem

Městys Pecka – náměstí s měšťanskými domy a morovým sloupem

Městys Pecka si dodnes uchoval ráz malebného poklidného podkrkonošského městečka nazývaného Perlou Podkrkonoší.

Sloup Nejsvětější Trojice v Bakově nad Jizerou

Sloup Nejsvětější Trojice v Bakově nad Jizerou

Uprostřed náměstí Míru v Bakově nad Jizerou byl postaven Sloup Nejsvětější Trojice jako memento k odvrácení morových ran v letech 1727 – 1729.

Barokní morový sloup a zbytky hradeb v Toužimi

Barokní morový sloup a zbytky hradeb v Toužimi

Barokní sloup se sochou Panny Marie s Ježíškem pochází z roku 1705 a stojí na náměstí. Kamenná kašna pochází z 18. století. Zbytky městských hradebních zdí u kostela pochází z 15. století u kostela. Před ní byly zjištěny stopy po parkánové zdi a hradebním příkopu.

Mariánský sloup – v centru Královského města Velvary

Mariánský sloup – v centru Královského města Velvary

Barokní Mariánský sloup tvoří střed historického jádra Královského města Velvary na Náměstí Krále Vladislava. Mariánský sloup je jedním z mála monumentálních morových sloupů v kraji.

Morový sloup ve Vranově nad Dyjí

Morový sloup ve Vranově nad Dyjí

Morový sloup byl postaven na náměstí r. 1713 v barokním slohu majitelem panství hrabětem Michalem Heřmanem Althannem. Připomíná morovou epidemii, která Vranovsko zasáhla v roce 1680, zemřelo na ni 81 obyvatel města.