ÚvodAktualityZnáte české svaté patrony?
Památky

Znáte české svaté patrony?

Víte, kolik máme českých svatých patronů? Všichni bychom nejspíš vyjmenovali sv. Václava, sv. Vojtěcha, sv. Anežku Českou nebo sv. Ludmilu. Celkem je jich sedmnáct – znáte například sv. Radima nebo sv. Kosmu? Vydejte se spolu s námi po místech spojených historií i legendami s českými svatými patrony, známými i neznámými.

Svatá Anežka Česká – Anežský klášter

V autentickém prostředí Anežského kláštera, prvního kláštera klarisek v Čechách, založeného pravděpodobně roku 1231 sv. Anežkou Českou, dcerou krále Přemysla Otakara I., je zpřístupněna expozice středověkého a raně renesančního umění Národní galerie v Praze.

Svatá Anežka Česká žila na začátku 13. století, kdy přišla na svět jako nejmladší dcera českého krále Přemysla Otakara I. Její hluboký, niterný vztah k Bohu, vedl kroky přemyslovské princezny za zdi kláštera. Místo světského bohatství dala přednost životu v chudobě, přijala řeholi sv. Františka, založila v Praze klášter klarisek a k němu přiléhající špitál. Později iniciovala i zrod jediného českého rytířského církevního řádu, Křížovníků s červenou hvězdou.

Anežský klášterPodle životopisců byla Anežka obdařena "jasnozřivým viděním" a mocí konat zázraky. Po 46 let života v klášteře byla oporou všem spolusestrám. Modlitbou doprovodila na věčnost všechny své blízké a zemřela v postní době, jak předpověděla, v pondělí 2. března okolo třetí hodiny odpoledne, ve věku asi 70 let. Od své smrti byla Anežka ctěná jako světice. O její svatořečení se však žádalo marně po 700 let. K potvrzení její úcty došlo po složitě dlouhém procesu 3. 12. 1874 papežem Piem IX. a k její kanonizaci 12. 11. 1989 papežem Janem Pavlem II.
 

Svatí Cyril a Metoděj – Cyrilometodějské pouti na Velehradě

Cyril a MetodějCyrilometodějská legenda je asi nejznámější moravskou legendou. Vypráví se v ní, že kníže Rastislav vypravil roku 862 poselství z Moravy k byzantskému císaři Michaelovi III. Prosil, aby poslal někoho, kdo by jeho prostý lid vedl k pravdě a vyložil její smysl. Zároveň chtěl založit na Moravě první biskupství, nezávislé na franckém episkopátu. Císař pak nařídil filozofu Konstantinovi, aby vzal svého bratra opata Metoděje a vyslal je na Moravu, kam dorazili o rok později.

velehradOba bratři ze Soluně však nepřicházeli jen jako věrozvěstové – Morava přijala křesťanství už dávno. V latinsky psané Kristianově legendě se dozvíme, že Morava přijala víru v Krista za časů slovutného učitele Augustina (na rozdíl od Čechů). Konstantin a Metoděj tedy nepřicházeli jen hlásat novou víru, ale hlavně přinášeli první slovanské písmo, první překlad Nového zákona do staroslověnštiny a také staroslověnskou liturgii. Moravský arcibiskup Metoděj pokřtil českého knížete Bořivoje, a tím vytvořil zvláštní vztah mezi oběma zeměmi.

Velehrad patří k nejvýznamnějším poutním místům v České republice. Chloubou farnosti je barokní bazilika s přilehlými budovami bývalého cisterciáckého kláštera. V roce 1927 byl udělen zdejšímu chrámu titul a výsady menší baziliky (bazilika minor). Cisterciácký klášter založil roku 1205 markrabě Vladislav Jindřich, bratr krále Přemysla Otakara I. V roce 2019 byly na vstupní pilíře poutního areálu nainstalovány sochy sv. Cyrila a Metoděje.
 

Svatý Jan Nepomucký – Poutní kostel na Zelené hoře

Jan NepomuckýBarokní světec sv. Jan Nepomucký s pěti zářícími hvězdami kolem hlavy s křížem a palmovou ratolestí v rukách, uctívaný jako mučedník zpovědního tajemství a ochránce mostů při povodních, je jedním z nejznámějších českých zemských patronů. Po Evropě i zámoří jeho věhlas rozšířily jezuitské misie. Legenda říká, že král Václav IV. ho dal mučit a utopit v řece (1393), když nechtěl prozradit královnino zpovědní tajemství.

Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou je národní kulturní památka zapsaná na Seznamu světového dědictví UNESCO. Byl postaven na začátku 20. let 18. století a je nepochybně nejosobitějším dílem J. B. Santiniho Aichla. Uprostřed kostela, ve vrcholu kupole, je vypodobněn červený jazyk jako symbol Jana – mučedníka zpovědního tajemství. Objevuje se i ve tvaru lomených oken. Jejich umístění do kaplí nad vstupy připomíná meč zasazený v pochvě. Jan nevyzradil zpovědní tajemství, jeho jazyk zůstal skryt v ústech právě jako meč v pochvě.

Proč byl oslavován právě světcův jazyk? Dne 15. dubna 1719 požádala pražská kapitula o exhumaci ostatků Jana Nepomuckého kvůli svatořečení. Když se lékař snažil z lebky vysypat hlínu, vypadlo z lebky spolu s hlínou i cosi jiného – měkká hmota načervenalé barvy. Profesor František Löw z Erlsfeldu pak potvrdil, že vzhledem k podobě, cévnatosti, složení a červené barvě se jedná o jazyk. To, že nezetlel jako ostatní tkáně, bylo považováno za zázrak, za důkaz toho, že Nepomucký byl světec a mučedník. Ve skutečnosti došlo k nálezu světcova kusu mozku. Podle vědců tkáň pro přečkání tří století nejspíš zmýdlovatěla přeměnou tělesného tuku či kvůli unikání plynů z bílkovin. Pro nalezený jazyk byl před rokem 1729, kdy byl Jan Nepomucký kanonizován, vyroben relikviář z drahých kamenů, smaltu a zlaceného stříbra.
 

Svatý Jan Sarkander – Relikviář s ostatky v katedrále sv. Václava

Jan Sarkandersv. Janu Sarkanderovi se váže legenda z roku 1620, kdy Moravu plenili polští kozáci, lisovčíci. Z městských bran Holešova podle ní tehdy vyšlo procesí v čele s Janem Sarkandrem, který přemluvil Poláky a svou náboženskou autoritou útok zastavil. Podle historika Jiřího Fialy ale není příliš pravděpodobné, že procesí vedl sám Sarkander, spíše to byl holešovský zámecký kaplan Samuel Tuček. Sarkander byl po odvrácení útoku kozáků obviněn, že o něm předem věděl. Byl vyslýchán a poté umučen v Olomouci.

kaple SarkanderTéměř okamžitě po své smrti začal být Sarkander uctíván, na Moravě vznikaly jeho sochy a obrazy. Za blahoslaveného však byl prohlášen až v druhé polovině 19. století, svatořečil ho papež Jan Pavel II. v roce 1995. Pro katolíky Sarkander představuje vzorného služebníka Páně, kterého si Bůh vyvolil jako nástroj zkoušek i milosti.

V katedrále svatého Václava v Olomouci můžete navštívit mauzoleum slavných biskupů. Opravou prošly kromě hrobky a sarkofágů také fresky, nábytek a sochy. Na jeho vznik a další opravy získala římskokatolická farnost peníze z norských fondů. Za Janem Sarkanderem se můžete vypravit i do Holešova, kde mu v červnu 2020 byla věnována samostatná expozice.
 

Svatá Ludmila – Bazilika sv. Jiří

sv. LudmilaManželka prvního historicky doloženého Přemyslovce, knížete Bořivoje I., matka knížete Vratislava I. a vůbec první česká světice stála u počátků českého státu. Stala se zakladatelkou vládnoucí dynastie a celý život se snažila ovlivňovat tehdejší politickou situaci a formování střední Evropy. Známe ji ale také jako babičku, která s láskou vychovávala svého vnuka, budoucího svatého Václava, dbala na jeho vzdělání a předávala mu svou moudrost i zkušenosti. Po smrti byla pochována na Tetíně, ale už po pár letech nechal kníže Václav přenést její ostatky do svatojiřské baziliky na Pražském hradě. Svatá Ludmila se stala patronkou Čech a také ochránkyní rodin, matek, babiček a všech křesťanských vychovatelů.

Bazilika sv. JiříRománská trojlodní bazilika sv. Jiří na Pražském hradě je nejstarší dochovanou sakrální stavbou v Praze. Její bílé věže z pečlivě opracovaných opukových kvádrů výrazně zasahují do siluety hradního komplexu. V hlavní lodi jsou umístěny náhrobky členů knížecího rodu Přemyslovců. Další památkou na sv. Ludmilu je staroboleslavské Palladium. To darovala babička svému vnukovi Václavovi a mariánskému reliéfu je dodnes připisována ochranná moc nad českými zeměmi.

PalladiumSvětice zemřela násilnou smrtí, po té co ji její snacha nechala uškrtit. Důvod nenávisti snachy ke tchýni pravděpodobně vzešel z rozhodnutí o tom, že to má být právě Ludmila, kdo bude vychovávat její syny Václava a Boleslava. Mimo rozdílný přístup k výchově budoucích panovníků byla rozkolem mezi ženami i rozdílná zahraničně politická orientace. Drahomíra si najala vikingské vrahy Gomona a Tunnu, kteří 15. září 921 o první vigilii noční, zbavili 61letou ženu života.

Kult svaté Ludmily se z Prahy postupně rozšířil do celé Evropy a díky krajanům i dál do světa. Mezi desítkami kostelů a kaplí zasvěcených svaté Ludmile najdete jak starší kostely, jako je novogotický chrám na pražském náměstí Míru, tak nové stavby, namátkou kaple v Andělské Hoře, v Babicích, Suché Lozi nebo kostely v Nižném Novgorodě či Oděse.
 

Svatý Václav – Dub sv. Václava ve Stochově

Svatováclavský dubStochov je město rozkládající se nedaleko Nového Strašecí. Podle pověsti se zde roku 903 narodil Svatý Václav. Jeho babička svatá Ludmila zasadila v místech jeho narození dub, který ve městě roste dodnes a patří k nejstarším stromům v České republice. Jeho babička Ludmila, třebaže byla bohabojnou a oddanou křesťankou, ctila i dávné tradice. Proto přikázala na počest prvorozeného vnuka, budoucího českého knížete, zasadit na hradě mladý strom. Proutek prý zalévala vodou, v níž chůvy českého knížete koupaly. Byl nejstarším synem přemyslovského knížete Vratislava I., (který vládl po svém otci Bořivoji) a jeho manželky Drahomíry z rodu polabských Stodoranů. Měl šest sourozenců, bratry Boleslava a Spytihněva a ze čtyř sester známe pouze jméno Přibyslavy.

svatý václavVáclav dospěl v panovníka, který chránil český národ před podmaněním od nepřátel, usiloval o mravní i kulturní povznesení Čech a dal důkaz naší rovnocennosti s ostatními zeměmi Evropy. Mezi jeho významné ctnosti patřila silná vůle, hluboká zbožnost a mírumilovnost. Svým příkladem vedl lid z vlivů pohanství ke křesťanskému životu. Zaplatil za to životem u dveří kostela sv. Kosmy a Damiana ve Staré Boleslavi a po svém tragickém skonu se stal hlavním patronem naší země. Na Pražském hradě se nacházel kostel Panny Marie, postavený za Bořivoje I. a kostel sv. Jiří, budovaný jeho synem, o jehož dostavbu se postaral právě Václav. Mezi těmito stavbami pak začal budovat chrám sv. Víta, jako rozlehlou čtyřapsidovou rotundu. Pro tuto svatyni získal od krále Jindřicha I. darem ostatek ramene sv. Víta.

svatý VáclavKníže Václav měl ve zvyku účastnit se ve své zemi poutních slavností a výročí posvěcení kostelů. Na svátek sv. Kosmy a Damiána byl proto pozván do Boleslavova sídla, v jehož blízkosti stával původní kostel zasvěcený těmto mučedníkům. Po bohoslužbách se zdržel u bratra Boleslava, kde se zúčastnil hostiny a zůstal přes noc. Již při hostině byl prý varován přítelem, že se proti němu chystá úkladný útok. A skutečně časně ráno 28. září 935 padl rukou vrahů svého bratra Boleslava. Ten svého bratra nechal zabít opět kvůli mocenským sporům. Zatímco odbojný Boleslav si představoval pro český stát větší nezávislost, mírumilovný Václav razil poddajnou politiku vůči východofranckému vládci Jindřichu I. Ptáčníkovi. Tři roky po vraždě bylo jeho tělo převezeno ze Staré Boleslavi do rotundy sv. Víta v Praze. Brzy po založení biskupství v Praze v roce 973 byl pak sv. Václav zapsán mezi světce.
 

Svatý Vít – Katedrála sv. Víta v Praze

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

Svatý Vít se narodil pravděpodobně roku 297 na Sicílii. Zemřel v Římě roku 304. Když si tato dvě čísla porovnáme, zjistíme že mu mohlo být sedm let. To znamená zemřel pro Krista jako dítko druhé třídy základní školy. Jeho otec ho svěřil kojné a domácímu učiteli. Ti Víta seznámili s Ježíšem. Když na císařský trůn zasedl Dioklecián, začala další vlna pronásledování. Do vězení se dostal i Vít. Jeho otec ho přemlouval, aby se zřekl své víry. Mohl se zříci přeci jen naoko, ale Vít neuposlechl.

Úcta ke svatému Vítu je impozantní. Jen v Evropě je sto padesát míst, kde jsou uchovávány jeho ostatky. Jedním z nich je i naše Svatovítská katedrála v Praze. Vít se stal patronem naší vlasti zásluhou Karla IV. Část jeho ostatků byla uchovávána (od roku 836) v klášteře Korvey nad Weserou, odtud dostal jeho rameno svatý Václav a uložil ho v hlavním pražském kostele, nesoucím jeho jméno. Další ostatky přinesl do Prahy Karel IV. (1355) z Pavie.
 

Svatý Vojtěch – Břevnovský klášter

Tento první mužský benediktinský klášter v Čechách, ležící na polovině cesty mezi Pražským hradem a Bílou horou, založili 14. 1. 993 pražský biskup Vojtěch a český kníže Boleslav II. Podle legendy se název kláštera odvozuje podle břevna, které leželo ve studánce, u níž se Boleslav s Vojtěchem setkal.

Svatý Vojtěch byl nejvýznamnějším členem rodu Slavníkovců. Žil velice asketicky, o stravu a majetek se dělil s chudými a potřebnými. Záhy začal podnikat i misijní cesty do Polska a tehdejších Uher (dnešní Maďarsko), kde pokřtil pozdějšího svatého krále Štěpána. Zemřel mučednickou smrtí na území Pruska 23. dubna 997. Podle legendy byl zbit pádlem a ubodán oštěpy poté, co nevědomky vstoupil na posvátné území pohanů. Prvním arcibiskupem v Hnězdně se stal Vojtěchův bratr Radim (Slavníkův levoboček), řeholním jménem Gaudencius.
 

Svatá Zdislava – Bazilika sv. Vavřince a sv. Zdislavy

svatá ZdislavaV prostorách kláštera v Jablonném v Podještědí budují dominikáni "centrum pro rodinu", které nese jméno Paní Zdislavy. Jablonné, jako jedno z historicky nejstarších měst českého severu, bylo odedávna správním střediskem panství se soustředěním obchodu i řemesel. 

Zdislava se narodila kolem roku 1220 v rodině Přibyslava z Křižanova, brněnského purkrabího a purkrabího na hradě Veveří, a Sibyly, královské dvorní dámy. Mladá Zdislava se pravděpodobně mezi léty 1235–1240 seznámila a provdala za Havla z významného rodu Markvarticů. Havel z Markvarticů byl stejně jako Zdislavin otec vysokým královským úředníkem, diplomatem a rytířem v královské družině na dvoře Václava I. Po svatbě se Zdislavou se usadil na severu Čech, kde založil své sídelní město Jablonné a strážní hrad Lemberk. Krátce po roce 1250 povolal do Jablonného dominikány, pro které nechal postavit při samém okraji města klášter s kostelem. Zdislava předčasně zemřela v roce 1252 a byla pochována v klášteře v Jablonném.

Jablonné v PodještědíBěhem svého života proslula dobročinností, milosrdenstvím i schopností uzdravovat. Stala se léčitelkou nemocných, ochránkyní chudých a opuštěných, zejména v dobách válečných nepokojů. Přestože byla krátce po své smrti označována za svatou, oficiálního potvrzení kultu se dočkala teprve ve 20. století. Dne 28. srpna 1907 byla papežem Piem X. blahoslavena a 21. května 1995 papežem Janem Pavlem II. svatořečena.
 

Svatý Kliment Orchidský – Hradisko sv. Klimenta

Hradisko svatého KlimentaSvatý Kliment Orchidský byl jedním z žáků sv. Cyrila a Metoděje. Po vyhnání z Velké Moravy se stal biskupem v bulharském Ochridu. Pocházel ze Slovany obývaného území Makedonie a následoval věrozvěsty v jejich cestě na území Velké Moravy. Po smrti svatého Metoděje a vyhnání jeho následovníků knížetem Svatoplukem z území Moravy odešel spolu s ostatními na krátkou dobu do Bělehradu pod ochranu bulharského vazala knížete Radislava, který jej později poslal společně s dalšími žáky věrozvěstů, např. svatým Naumem, do tehdejšího hlavního bulharského města Plisky, kde vytvořili známou Plisecko-preslavskou literární školu.

Hradisko svatého Klimenta (Klimentek) je poutní místo, národní kulturní památka a archeologická lokalita, která se nachází v nadmořské výšce 461 m na jihozápadním vrcholku Chřibů, 4 km severozápadně od obce Osvětimany. Každý rok se zde koná pouť na svátek Seslání Ducha svatého.
 

Svatý Norbert – Klášter premonstrátek v Doksanech

Klášter DoksanyChcete se dozvědět více o premostrátech, jejich historii a v neposlední řadě o přísném řeholním životě řádových sester? Pak neváhejte a navštivte jedinečnou památku svého typu, klášter premonstrátek v Doksanech. Sestry premonstrátky si zvolily starý klášter v Doksanech za své sídlo. Dnes tu po četných rekonstrukcích žijí celkem čtyři sestry, jejichž náplní života je víra, modlení a práce (vaření, praní, uklízení, práce na zahradě) péče o kostel, šití liturgických oděvů, pěstování léčivých bylin a následná výroba čajových směsí či bylinných likérů.

Svatý NorbertSvatý Norbert se narodil mezi roky 1080 a 1085 v Xanten (100 km. severně od Kolína nad Rýnem). Norbert byl jako mladší syn podle tehdejšího zvyku zasvěcen Pánu – stal se kanovníkem xantenské kapituly. Jeho povinností sice bylo zpívat Boží chvály v chóru kanovníků, ale nevzdal se světského života. Později se pro své schopnosti dostal ke dvoru kolínského arcibiskupa Bedřicha a posléze ke dvoru císaře Jindřicha V. Doprovázel císaře do Říma, kde byl Jindřich r.1111 korunován papežem Paschalem II. Císařovo násilné vystoupení proti papeži kvůli boji o investituru se Norberta hluboce dotklo a bylo jednou z příčin jeho obrácení. V létě roku 1115 omráčil Norberta jedoucího v bouřce na koni blesk. Tento zážitek ho ovlivnil natolik, že se z Norberta z Xanten stal niterný, pokorný kajícník, který od té chvíle zcela změnil svůj život.

Strahovský klášterDal se vysvětit kolínským arcibiskupem na kněze a putoval od nynějška jako kazatel zemí a hlásal horlivě slovo Boží. V roce 1118 rozdal celý svůj majetek a odebral se do St-Gilles v jižní Francii, kde se zdržoval papež Gelasius II. Od něho dostal Norbert oficiální dovolení působit jako hlasatel víry. Přílišná námaha spojená s úmornou apoštolskou činností způsobila, že jednoho dne těžce onemocněl a byl tak donucen přerušit misijní činnost. Po uzdravení se uchýlil r. 1120 s několika svými žáky a se svým nejlepším přítelem Hugem z Cambrai-Fosses na osamělé místo v blízkosti Laonu, severozápadně od Remeše. Malé místo Prémontré, kde se muži usadili, se mělo stát zárodkem premonstrátského řádu. Roku 1627 byly jeho ostatky převezeny do premonstrátského kláštera na Strahově v Praze.
 

Svatý Prokop – Sázavský klášter

svatý prokopPocházel z české zemanské rodiny. Narodil se v Chotouni mezi Českým Brodem a Kouřimí, na zemanské tvrzi. Datum není spolehlivě známé, mohlo to být kolem roku 985. Vzdělal se ve staroslověnštině asi už u některých kněží a na Vyšehradě. Podle některých zpráv byl určitou dobu někde ve slovanském klášteře v Uhrách, kde se zdokonalil v slovanské liturgii. Nakonec se stal benediktýnem a dostal povolení k poustevničení. Usadil se v sázavských lesích, kde kolem jeho jeskyně vznikla poustevnická osada. Kníže Oldřich si jej zvolil za rádce a svým majetkem mu přispěl v roce 1032 k založení kláštera. Prokop v něm udržoval slovanskou liturgii. Jako opat řídil své mnichy pravidlem pokory a zásadou: "Modli se a pracuj!" jeho úsilím bylo: "Vše pro Boha!" Byl vlídný a štědrý a úspěšně bojoval proti zlu a ďáblovým pokušením.

čertova brázdaPodle pověsti uměl svatý Prokop činit zázraky a uzdravovat nemocné. K jeho nejznámějším kouskům patří orba s čertem v pluhu. Tak prý vyoral Čertovu brázdu. Jde o obrovský příkop o déce 21 kilometrů, který je 14 až 20 metrů široký. Blíže ku pravdě bude poznání archeologů, že tajemnou cestu stavěli naši předkové již v mladší době kamenné, tedy před více než 6000 lety.

Třetí nejstarší mužský klášter v Čechách se nachází v místě, kde se na začátku 11. století v jeskyni nad řekou Sázavou usadil poustevník jménem Prokop. Časem kolem sebe shromáždil komunitu poustevníků, která se kolem roku 1032 díky přemyslovským knížatům Oldřichovi a jeho synovi Břetislavovi proměnila v benediktinský klášter. Zvláštností kláštera bylo po celé 11. století slovanská liturgie. Klášter tak navázal na někdejší dědictví věrozvěstů Velké Moravy sv. Cyrila a sv. Metoděje. Slovanští benediktini v Sázavě vytvořili řadu významných slovanských písemných památek. Klášter proslul i jako místo, kde chudí a nemocní nacházeli zastání a uzdravení.
Katedrála sv. Víta v Praze – absolutní vrchol gotické architektury Památky

Katedrála sv. Víta v Praze – absolutní vrchol gotické architektury

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

Bazilika a klášter sv. Jiří na Pražském hradě Památky

Bazilika a klášter sv. Jiří na Pražském hradě

Románská trojlodní bazilika sv. Jiří na Pražském hradě je nejstarší dochovanou sakrální stavbou v Praze. Její bílé věže z pečlivě opracovaných opukových kvádrů výrazně zasahují do siluety hradního komplexu. V hlavní lodi jsou umístěny náhrobky členů knížecího rodu Přemyslovců.

Broumovská skupina kostelů Památky

Broumovská skupina kostelů

Unikátní architektonickou památkou regionu Broumovsko jsou barokní kostely, postavené na území broumovského opatství podle plánů Kryštofa Dientzenhofera a jeho syna Kiliána Ignáce. Kostely vznikly v poměrně krátkém čase, v rozmezí let 1719-43.

Zelená hora – poutní kostel sv. Jana Nepomuckého u Žďáru nad Sázavou Památky

Zelená hora – poutní kostel sv. Jana Nepomuckého u Žďáru nad Sázavou

Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou je národní kulturní památka zapsaná na Seznamu světového dědictví UNESCO. Byl postaven na začátku 20. let 18. století a je nepochybně nejosobitějším dílem J. B. Santiniho Aichla.

Bazilika sv. Vavřince a sv. Zdislavy s klášterem dominikánů v Jablonném Památky

Bazilika sv. Vavřince a sv. Zdislavy s klášterem dominikánů v Jablonném

V prostorách kláštera v Jablonném v Podještědí budují dominikáni "centrum pro rodinu", které nese jméno Paní Zdislavy. Jablonné, jako jedno z historicky nejstarších měst českého severu, bylo odedávna správním střediskem panství se soustředěním obchodu i řemesel.

Starý královský palác na Pražském hradě Památky

Starý královský palác na Pražském hradě

Od svého založení na konci 9. století palác narůstal a měnil se do své současné podoby. Původní dřevěné stavení s kamennou podezdívkou přestavěl na počátku 12. století kníže Soběslav na kamenný románský palác. Jeho zbytky se zachovaly v podzemí dodnes.

Bazilika sv. Václava ve Staré Boleslavi Památky

Bazilika sv. Václava ve Staré Boleslavi

Románská bazilika sv. Václava s kryptou sv. Kosmy a Damiána je postavena na místě, kde byl podle tradice roku 935 zavražděn a po tři roky pohřben sv. Václav. Založil ji spolu s místní kolegiátní kapitulou po roce 1039 kníže Břetislav I. a vysvěcena byla roku 1046.

Hradisko sv. Klimenta Památky

Hradisko sv. Klimenta

Hradisko svatého Klimenta (Klimentek) je poutní místo, národní kulturní památka a archeologická lokalita, která se nachází v nadmořské výšce 461 m na jihozápadním vrcholku Chřibů, 4 km severozápadně od obce Osvětimany. Každý rok se zde koná pouť na svátek Seslání Ducha svatého.

Hrobka v katedrále sv. Víta v Praze – největší pohřebiště českých panovníků

Hrobka v katedrále sv. Víta v Praze – největší pohřebiště českých panovníků

V katedrále sv. Víta v Praze je pohřbeno celkem 14 knížat a králů. Z Kaple sv. Kříže vedou schody do podzemních prostor chrámu, kde se nalézá královská hrobka se sarkofágy Karla IV., jeho dětí, čtyř manželek a dalších českých králů; Václava IV., Ladislava Pohrobka, Jiřího z Poděbrad a Rudolfa II.

Mauzoleum slavných biskupů v Olomouci Památky

Mauzoleum slavných biskupů v Olomouci

V katedrále svatého Václava v Olomouci můžete navštívit po rekonstrukci zpřístupněné mauzoleum slavných biskupů. Opravou prošly kromě hrobky a sarkofágů také fresky, nábytek a sochy. Na jeho vznik a další opravy získala římskokatolická farnost peníze z norských fondů.

Jezdecký pomník sv. Václava na Václavském náměstí Památky

Jezdecký pomník sv. Václava na Václavském náměstí

Známý pomník sv. Václava stojící v horní části Václavského náměstí v Praze, vytvořil sochař Josef Václav Myslbek (1844-1922), který na něm pracoval více než třicet let.

Velehrad – významné poutní místo Památky

Velehrad – významné poutní místo

Velehrad patří k nejvýznamnějším poutním místům v České republice. Chloubou farnosti je barokní bazilika s přilehlými budovami bývalého cisterciáckého kláštera. V roce 1927 byl udělen zdejšímu chrámu titul a výsady menší baziliky (bazilika minor).

Svatováclavská vinice v Dřísech – nejstarší vinice v Čechách Příroda

Svatováclavská vinice v Dřísech – nejstarší vinice v Čechách

V blízkosti obce Dřísy byla dle dochovaných zpráv založena, na slunné jižní straně vrchu Cecemín, první vinice v Čechách. Hospodařilo se na ní již v samotných počátcích vlády prvních Přemyslovců a podle ledegendy na ní pracoval i sám svatý Václav.

Dub svatého Václava ve Stochově Příroda

Dub svatého Václava ve Stochově

Stochov je město rozkládající se nedaleko Nového Strašecí. Podle pověsti se zde roku 903 narodil Svatý Václav. Jeho babička Svatá Ludmila zasadila v místech jeho narození dub, který ve městě roste dodnes a patří k nejstarším stromům v České republice.

Národní galerie Praha – Klášter sv. Anežky České Kultura

Národní galerie Praha – Klášter sv. Anežky České

V autentickém prostředí prvního kláštera klarisek v Čechách, založeného pravděpodobně roku 1231 sv. Anežkou Českou, dcerou krále Přemysla Otakara I., je zpřístupněna expozice středověkého a raně renesančního umění Národní galerie Praha.

Poutní místo Homole Památky

Poutní místo Homole

Víte, kde jsou schody, které vedou do nebe? Leží blízko hradu Potštejna, nedaleko Kostelce nad Orlicí. Ve skutečnosti nevedou až do nebe, ale k poutnímu kostelu Panny Marie Bolestné na vrch Homole, dominantu zdejšího kraje.

Palladium země české ve Staré Boleslavi Památky

Palladium země české ve Staré Boleslavi

Palladium země české je kovový reliéf, který měl podle legend na Velkou Moravu přivézt biskup Metoděj a při křtu jej věnovat kněžně Ludmile. Za husitských válek byl poničen a znovu přetepán do podoby Panny Marie s dítětem. Ochranou země české byl jmenován v roce 1609 po vydání majestátu Rudolfa II.

Poutní místo Stará Boleslav Památky

Poutní místo Stará Boleslav

Poutní místo Stará Boleslav je nejstarším poutním místem v Čechách. Od roku 2017 do roku 2021 probíhala generální oprava dvou národních kulturních památek, a to baziliky Nanebevzetí Panny Marie a baziliky sv. Václava. Obě památky jsou nyní přístupné veřejnosti v rámci komentovaných prohlídek.

Kaple blahoslaveného Podivena ve Staré Boleslavi Památky

Kaple blahoslaveného Podivena ve Staré Boleslavi

Barokní kaple z roku 1741 postavená podle návrhu K. I. Dientzenhofera na místě, kde zemřel blahoslavený Podiven, služebník sv. Václava.

Mlčenlivý svatý Jan Nepomucký – nejznámější český světec

Mlčenlivý svatý Jan Nepomucký – nejznámější český světec

Jan Nepomucký (mezi lety 1340 a 1350 v Pomuku, dnešním Nepomuku – 20. března 1393 v Praze) – barokní světec s pěti zářícími hvězdami kolem hlavy s křížem a palmovou ratolestí v rukách, uctívaný jako mučedník zpovědního tajemství a ochránce mostů při povodních, je jedním z českých zemských patronů. Po Evropě i zámoří jeho věhlas rozšířily jezuitské misie.

Břevnovský klášter – nejstarší fungující klášter v ČR Památky

Břevnovský klášter – nejstarší fungující klášter v ČR

Tento první mužský benediktinský klášter v Čechách, ležící na polovině cesty mezi Pražským hradem a Bílou horou, založili 14.1.993 pražský biskup Vojtěch a český kníže Boleslav II. Podle legendy se název kláštera odvozuje podle břevna, které leželo ve studánce, u níž se Boleslav s Vojtěchem setkal.

Klášter sester premonstrátek v Doksanech Památky

Klášter sester premonstrátek v Doksanech

Chcete se dozvědět více o premostrátech, jejich historii a v neposlední řadě o přísném řeholním životě sester? Pak neváhejte a navštivte jedinečnou památku svého typu, klášter Doksany.

Kostel sv. Jiljí Praha Památky

Kostel sv. Jiljí Praha

Kostel svatého Jiljí se nachází v Husově ulici, v samém centru Starého Města Pražského, nedaleko Klementina a Karlova mostu. Vyniká překrásnou gotickou architekturou s barokně upraveným interiérem.

Rod Slavníkovců z Libice nad Cidlinou – nejstarší šlechtický rod v českých zemích

Rod Slavníkovců z Libice nad Cidlinou – nejstarší šlechtický rod v českých zemích

Nejstarší šlechtický rod Slavníkovců sídlil od druhé poloviny 10. století v obci Libice nad Cidlinou. V raném středověku šlo o velmi významné hradiště o rozloze asi 26 hektarů, které bylo opásáno poměrně mohutnou hradbou.

Bazilika sv. Jakuba v Praze Památky

Bazilika sv. Jakuba v Praze

Kostel byl založen Václavem I. v roce 1232, zřejmě při založení Starého Města. Váže se k němu řada legend, z nichž nejznámější vypráví o useknuté ruce, která dosud visí na řetězu v interiéru kostela.

Expozice sv. Jana Sarkandra v Holešově Kultura

Expozice sv. Jana Sarkandra v Holešově

V bývalé oratoři kostela sv. Anny v Holešově naleznete stálou expozici sv. Jana Sarkandra. Jsou zde k vidění artefakty připomínající Sarkandrovu dobu – písemnosti, obrazy a další inventář.

Svatý Václav – hlavní patron české země

Svatý Václav – hlavní patron české země

Svatý Václav (907 – 28. září 935) byl českým knížetem a světcem, který je považován za hlavního patrona české země. Jeho otcem se stal kníže Vratislav a matkou Drahomíra, dědečkem byl první historicky doložený přemyslovský kníže Bořivoj I. a babička svatá Ludmila, která si vzala na starost Václavovu výchovu.

Kostel sv. Prokopa a sv. Barbory v Kunčicích pod Ondřejníkem Letní sporty

Kostel sv. Prokopa a sv. Barbory v Kunčicích pod Ondřejníkem

V severní části obce Kunčice pod Ondřejníkem stojí dřevěný kostelík svatého Prokopa a Barbory z konce 17. století. Kostelík stával na Podkarpatské Rusi v obci Hliňanec a je typickou ukázkou podkarpatskoruské kostelní architektury a jeho inventář zase dokladem řeckokatolického vysvěcení.

Malostranský hřbitov na pražském Smíchově Památky

Malostranský hřbitov na pražském Smíchově

Malostranský hbitov patří k unikátním památkám na území Prahy a celé České republiky. Jsou zde pohřbeni význační představitelé národního obrození i význační architekti, sochaři a malíři.

Kaple Svatých schodů v Rumburku Památky

Kaple Svatých schodů v Rumburku

Kaple Svatých schodů v ambitu Lorety Rumburk připomíná pašijový příběh Ježíše Krista o odsouzení, utrpení a ukřižování. V Rumburku byl Ježíšův příběh zasazen do podmanivých, divadelně pojatých kulis. Jedná se o nejmladší poutní kapli Svatých schodů v českých zemích.

Svatá cesta z Prahy do Staré Boleslavi Památky

Svatá cesta z Prahy do Staré Boleslavi

Vydejte se na kole, případně pěšky, po starobylé Svaté cestě, kterou vybudovali jezuité v 17. století. Dodnes můžeme vidět podél silnice z Prahy do Brandýsa nad Labem zachovalé kapličky. Kolik jich vlastně je? Odkud kam vedou?

Další aktuality

Slůně, Nazgûl, Malý Marťan nebo značkující voříšek: sochy kolem nás, které rozveselí a pobaví

Lebka, neviditelná socha pod vodou, jezdecký pomník vzhůru nohama, muži čurající do fontány, odvážný zajíc anebo slůně – takové a další sochy můžete objevit při toulání Českem. Portál Kudy z nudy pro vás sestavil inspirativní žebříček těch nejpodivnějších kousků.
2. prosinec 2024 4:13
Památky

10 jedinečných staveb a interiérů architekta Adolfa Loose

Adolf Loos (10. 12. 1870 – 23. 8. 1933) byl světově proslulý architekt moderny a purismu. Názor, že architektura není umění, od Loose převzala celá generace funkcionalistů. Podobně jako jim záleželo i Loosovi na funkčním rozvrhu prostoru – jeho koncept takzvaného raumplanu spočíval v uspořádání jednotlivých prostorů v různých výškových úrovních. Loos věřil, že účel stavby by měl určovat způsob, jakým bude stavba zpracována a postavena, a důrazně oponoval všem dekorativním slohům.
1. prosinec 2024 9:20
Památky

Kam se vydat v zimě na výlet? Tipy na hrady, zámky, kláštery i jeskyně

Dávno již neplatí, že po památkách lze cestovat jen v průběhu letní turistické sezóny a jeskyně se na zimu uzavírají. Mnohé hrady a zámky nejen ve správě Národního památkového ústavu mají otevřeno i v zimních měsících. Velkou výhodou zimních návštěv je komornější atmosféra prohlídek i větší časový prostor si ji pořádně užít. Návštěva podzemí je příjemná i tím, že se z mrazivého počasí dostanete do míst se stálou teplotou v plusových hodnotách.
1. prosinec 2024 8:39
Památky

Šlechtické Vánoce: nahlédněte do historie minulých i současných majitelů hradů a zámků

Hrad Křivoklát a zámky Hluboká, Sychrov, Loučeň nebo Lednice si pro adventní období, ale i na vánoční svátky, připravily bohatý program. V nabídce jsou vánoční prohlídky, které seznámí nejenom s tradicemi daného místa, ale provedou vás nazdobenými komnatami se stromečky, dárky i cukrovím. Vypravte se za šlechtickými rody i v zimě a poznejte, jak trávily v minulosti vánoční čas.
30. listopad 2024 9:00
Památky

Advent na památkách zve k mimořádným prohlídkám

Téměř všechny hrady a zámky, které otevřou své brány v předvánočním čase, nabízí tematicky laděné prohlídkové okruhy připomínající, jak byl čas adventu chápán a oslavován v dobách již skoro zapomenutých. Na speciální prohlídky láká například Grabštejn, Křivoklát, Opočno anebo zámek Raduň.
29. listopad 2024 16:00
Památky

Znáte tajemné postavy adventu? Kde se objevuje krvelačná Perchta a Žber?

Dlouhé prosincové noci daly vzniknout mnoha lidovým tradicím v období adventu a někdy se jednalo až o hororové výstupy s tajemnými postavami, které jsou dnes již minulostí. Čas obchůzek Barborek, Mikulášů a Lucek byl pevně zakotven v kalendáři, ale po Lucii až do Štědrého dne se kdykoliv mohla objevit ve stavení Perchta či Žber, ze kterých děti mívaly veliký strach. Věřilo se totiž, že nehodným a zpupným dětem tito démoni rozpářou břicho.
29. listopad 2024 11:15
Památky

10 měst a památek UNESCO, kam se vyplatí jet i v zimní sezóně

Na zimní sezónu zavírá řada památek, ale naštěstí české zápisy historických center několika měst na Seznam světového dědictví UNESCO nabízejí i v tomto období docela zajímavou přehlídku galerií, muzeí, výstav a akcí. Zimní výlety se navíc obejdou bez sezonních tlačenic a front. Kde tedy nezůstanete stát před zavřenými dveřmi?
27. listopad 2024 12:17
Památky

Kam za svatou Kateřinou? Vydejte se Českem na výlet nejen do kostelů a kaplí!

Na svatou Kateřinu podle dávného zvyku končí taneční zábavy a začíná adventní půst. Poslední zábava se konala 25. listopadu, kdy ženy zvaly muže k tanci a platily za ně útratu. Domácímu dobytku končila venkovní pastva a dvory začínaly se stříháním ovcí. Svatá Kateřina se narodila okolo roku 289 n. l. na území dnešního Egypta, v době pronásledování křesťanů, přesto se Kateřina ke křesťanské víře hrdě hlásila. Císař nechal děvče postavit před učence s cílem jí víru rozmluvit. To se mu ale nepodařilo – naopak. Tehdy osmnáctiletá Kateřina dokázala obrátit všechny na křesťanství. Sám císař dívku pak dokonce požádal o ruku, ta ovšem odmítla, za což byla odsouzena k smrti. Podle legendy místo krve vytrysklo z jejích ran mléko. Kult svaté Kateřiny byl hojně rozvinutý již od 11. století, ve městech nechávali kostely a kaple zasvěcovat právě sv. Kateřině. I sám Karel IV. nechal sv. Kateřině postavit kapli. Den sv. Kateřiny byl rovněž oblíbeným datem svateb. V tento den lidé započínali také velký předvánoční úklid.
25. listopad 2024 11:00
Památky