Klenotnice Velké Moravy v Modré u Velehradu

Návštěvníkům nabízí to nejcennější – nálezy vzácných velkomoravských šperků. Stalo se tak symbolicky 20 let poté, co začala na zelené louce výstavba zdejšího Archeoskanzenu, který připomíná způsob života na Velké Moravě, tedy i v době Konstantina-Cyrila a Metoděje. Klenotnice Velké Moravy, nová kruhová stavba o průměru 20 metrů, má podobu podzemního panteonu, do kterého proniká denní světlo jen zvoničkou, jež je vidět na povrchu. Vystaveny jsou zde v neprůstřelných vitrínách a pod nejpřísnějším bezpečnostním systémem nejvzácnější originály nebo vědecké kopie předmětů z hrobů na našem území, například z Uherském Hradiště-Sadů, Starého Města, Modré, Mikulčic či Pohanska u Břeclavi.

Expozice v Modré ukazujíce vzácné dědictví z 9. století za doprovodu chorálů a písní v podání Hradišťanu. Chrám úcty k umění našich velkomoravských předků ukazuje, čím disponovaly tehdejší elity. Expozice navíc krásně doplňuje Cyrilometodějskou stezku. Jsou zde prezentovány skvostné, nezřídka jedinečné archeologické nálezy z pohřebišť centrálních velkomoravských hradišť, které bývají spojovány s představiteli nejvyšších společenských vrstev raně středověké Moravy – knížaty, velmoži a členy jejich rodin.
 

Expozice

Nová expozice nabízí nejen velkomoravské šperky, ostruhy či meče, ale i rekonstruované tváře lidí, kteří v této oblasti žili a jejichž kosterní pozůstatky zde byly objeveny. V Klenotnici Velké Moravy postupně vznikl soubor věrných, ve zlatě a stříbře vyhotovených kopií a doplněných replik nejvýznamnějších skvostů raně středověkého uměleckého řemesla, které byly archeology objeveny ve Starém Městě, Uherském Hradišti-Sadech či samotné Modré, ale i v Mikulčicích a na Pohansku u Břeclavi, a dalších lokalitách. Tvůrci těchto replik a kopií patří k mistrům svého oboru nejen u nás, ale i v zahraničí. Jejich výtvory časem doplní předměty pocházející z dalších částí střední Evropy, kam v 9. století zasáhl vliv Velké Moravy.

Nedílnou součástí modranské klenotnice se staly také vědecké rekonstrukce obličejových částí zástupců středověké populace, vytvořené v Centru kulturní antropologie Moravského zemského muzea (MZM), na podkladě kosterních ostatků lidí, jež objevil tým odborníků z Centra slovanské archeologie a ústavu Anthropos MZM. Hypotetická ztvárnění členů vládnoucí rodiny Mojmírovců jsou symbolicky zasazena do panoramatických scén v nikách, kde zachycují důležité momenty vzniku a existence moravského státu v průběhu 9. století. Nedílnou součástí je rovněž hyperrealistická antropologická rekonstrukce velkomoravského velmože zhotovená na bázi lebky nalezené v Uherském Hradišti-Sadech, vytvořená v Laboratoři antropologické rekonstrukce Moravského zemského muzea.

Všechny zmíněné exponáty jsou představeny v nejmodernějších, bezpečnostně jištěných, klimatizovaných vitrínách, což umožní krátkodobě vystavovat i nejvýznamnější a vyhledávané originály a to nejen z období raného středověku, ale i pravěku a rané doby dějinné. Do klenotnice se vstupuje ve skupinách do 25 lidí, prohlídka trvá 45 minut, doporučujeme si zarezervovat čas prohlídky. Je třeba pak být u turniketu dopředu. 
 

O projektu

Klenotnice v Modré byla budována jako jeden ze dvou výstupů mezinárodního přeshraničního projektu INTERREG V-A Slovenská republika a Česká republika SK-CZ 14-20 s názvem „Spoločné dedičstvo od Rímanov po klenoty Veľkej Moravy“. Na české straně jsou účastníky projektu obec Modrá a jako vědecký garant Moravské zemské muzeum – Centrum slovanské archeologie, na slovenské straně pak obec Cífer nacházející se v Trnavském samosprávním kraji, s vědeckými garanty v Archeologickém ústavu Slovenské akademie věd (AÚ SAV) se sídlem v Nitře, a v Trnavské univerzitě. 

Cyrilometodějská stezka získala otevřením Klenotnice v Modré další atraktivní expozici na svém území v těsné blízkosti Velehradu. Právě tady ústí všechny značené pěší cyrilometodějské trasy, které sem vedou z pěti směrů a čítají v Česku asi 900 km.

Lokalita se již nyní řadí mezi nejvíce navštěvovaná místa ve Zlínském kraji, areál Archeoskanzenu společně s expozicí Živá voda navštíví čtvrt milionu návštěvníků ročně. Významným partnerem a zároveň odborným garantem projektu se stalo Moravské zemské muzeum v Brně, v jehož prostorách je uložena většina nálezů z území dnešní Moravy. Zapůjčí do expozice sbírku nejcennějších šperků a zároveň umožní i výrobu tzv. vědeckých kopií, které budou evidovány v Centrální evidenci sbírek Ministerstva kultury ČR.

Klenotnice Velké Moravy