Radegast,
slovanský bůh úrody, sklizně, hojnosti a pohostinnosti, ale také slunce a ohně, byl podle bájí velkým milovníkem dobrého jídla a pití. Často přicházel v přestrojení mezi obyčejné lidi a nechával se hostit. Když byl s pohostinností lidí spokojen,
bohatě se odměňoval. Ostatně podle této své vlastnosti dostal i jméno – ten, kdo se rád nechává hostit.
Na hřebenové cestě po
Radhošti mezi poutní
kaplí sv. Cyrila a Metoděje a
Pustevnami je umístěna jeho socha. V roce 1929 ji v USA vytvořil sochař Albín Polášek, rodák z Frenštátu pod Radhoštěm.
Socha zobrazuje Radegasta s býčí hlavou, rohem hojnosti, kačernou a s
valašskými krpci. Původní asi tři metry vysoká socha byla zhotovena z umělého kamene s přísadou žulové drti. Na Radhošti však špatně odolávala drsnému počasí.
Největší škodu soše způsobil blesk, který do ni při bouřce udeřil. Na Radhošti tak byla instalována přesná kopie od kamenosochaře Jana Sobka z Leskovce.
Přírodní žula, z níž sedm tun těžkou sochu Radegasta vytesal, je natolik pevný materiál, že i v
extrémních horských podmínkách vydrží bez vážnějšího poškození několik století. Původní originál zdobí vestibul frenštátské radnice. Radegastovi jakoby se na vrchol
Radhoště nechtělo – při první cestě roku 1931 nákladní auto se sochou uvízlo ve strmé zatáčce na
Pustevnách, odkud ho druhý den muselo vytahovat šest párů koní. Navíc se strhl silný déšť provázený bouřkou, při níž
blesk zabil jednoho z vojáků, kteří u Radegasta drželi čestnou stráž.
K působivé soše Radegasta můžete podniknout
pěší túru z Dolní Bečvy. Trasa vede po zelené turistické značce až na hřeben Radhoště a dále po modré značce až k soše. Socha boha Radegasta se nachází v nadmořské výšce 1106 metrů.
Celková délka středně náročné trasy měří 14,5 km. Kdo se na náročný výšlap necítí, určitě rád využije lanovku z Ráztoky na Pustevny, odkud vede nenáročná cesta po modré značce v délce cca 1 km.