Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů: nejúžasnější poklady České republiky

Jako tradičně jsme v seriálu Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů procestovali všechny regiony Čech, Moravy a Slezska. Tentokrát jsme se zaměřili na poklady: ne však takové, které se podle pověstí ukrývají kdesi v hlubinách zřícenin a hlídají je démoni, čerti a ohniví psi, ale poklady skutečné a prastaré. Dokonce jsme pro vás objevili i poklady, které se jen tak nedají vzít do ruky: o tom vás přesvědčí exkluzivní tipy na originální ubytování, skvělou gastronomii i jedinečné prohlídky.
 

1. Praha: Svatovítský poklad a pokladnice města

Zlatý relikviářový kříž, který se používal při korunovacích, meč a přilba svatého Václava, dva prsteny svatého Vojtěcha anebo lebka svaté Ludmily: to všechno jsou předměty, které patří do Svatovítského pokladu. Asi 400 uměleckých a historických skvostů, po staletí uložených v horní sakristii katedrály svatého Víta na Pražském hradě, představuje největší chrámový poklad v Česku a jeden z největších v Evropě. V současné době Svatovítský poklad není vystavený jako celek, část ale můžete vidět v expozici Příběh Pražského hradu. Součástí Svatovítského pokladu jsou i korunovační klenoty. Originály se vystavují jen výjimečně, kopie si prohlédnete v expozici Příběh Pražského hradu anebo na putovních výstavách.

Praha ale umí nabídnout i další poklady, které by se do jedné truhly rozhodně nevešly. V Národním muzeu patří k nejznámějším exponátům kostra plejtváka myšoka, jeden z největších vystavených exemplářů kytovců v Evropě. Muzeum za kostru zaplatilo 1214,42 zlatých, což v dnešních cenách představuje asi 180 000 Kč.
 
V Muzeu Prahy uvidíte jiný poklad: Langweilův model Prahy, papírové město s více než dvěma tisíci budovami a jedinečným obrazem staré Prahy před asanací. V Loretě září Loretánský poklad s Diamantovou monstrancí zvanou Pražské slunce, nejcennější liturgický předmět v českých a moravských sbírkách, v kostele Panny Marie Vítězné přitahuje poutníky Pražské Jezulátko, a v Pinkasově synagoze působí jako mrazivý poklad paměti jména obětí šoa z Čech a Moravy. Celkem 77 297 jmen, ručně napsaných na zdech synagogy, je nejdelším epitafem na světě.


 
Za dalšími pražskými unikáty se můžete vydat do Poštovního muzea, kde je vystavena první československá známka od Alfonse Muchy s nevyčíslitelnou hodnotou, do Musea Kampa, které pečuje o rozsáhlé sbírky dvou ikon v dějinách umění 20. století, Františka Kupky a Otto Gutfreunda, anebo do Uměleckoprůmyslového musea za jednou z největších a nejdůležitějších sbírek skla na světě. V Českém muzeu hudby je vystaven kladívkový klavír, na který podle tradice hrál Wolfgang Amadeus Mozart při své návštěvě Prahy roku 1787. A pokud vás zajímají poklady trochu jiného druhu, pak zamiřte do Národního památníku hrdinů heydrichiády při chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici: jsou tu vystaveny osobní věci a zbraně vojáků, kteří provedli nejvýznamnější odbojovou akci druhé světové války.


 
Pokladem je také ponorka z filmu Vynález zkázy: v Muzeu Karla Zemana připomíná film s nejširší mezinárodní distribucí v dějinách české kinematografie, který byl prodán do 72 zemí. V Muzeu literatury Památníku národního písemnictví v Petschkově vile je vystaven originál rukopisu Máchova Máje, jediný dochovaný čistopis a artefakt nevyčíslitelné hodnoty.
 

2. Středočeský kraj: říčanský poklad, chrámové klenoty i světové rarity

Před více než šesti sty lety kdosi ukryl ve sklepě svého domu na náměstí v Říčanech poklad. Vzápětí zřejmě zahynul při obléhání města a říčanského hradu husity: jedině tak si lze vysvětlit, proč si poklad ze skrýše nikdo nevyzvedl a na dlouhá staletí se na něj zapomnělo. Ve sklepení by zůstal dál, kdyby ho v devadesátých letech 20. století nenašel Jiří Škába. Při opravách sklepa se ze zdi vyvalil kus stěny a za ní se objevil hliněný hrnec plný stříbrných mincí. V roce 2018 jej syn Martin daroval muzeu a z nálezu se stala senzace: odborníci zjistili, že jde o 348 stříbrných grošů králů Karla IV. a Václava IV.

Poprvé se poklad představil veřejnosti na krátké výstavě v Muzeu Říčany v roce 2023. Většinu času sice je ukrytý v muzejním depozitáři, ale v Říčanech si můžete zahrát geolokační hru Za pokladem středověkých Říčan, při níž budete pátrat po tajemství pokladu v říčanských ulicích, podíváte se do nejstarších sklepů a vlastnoručně si vyrazíte mince na památku.



Střední Čechy ale mají i další poklady – a zdaleka nejen v mincích. V Sedlci, městské části Kutné Hory je v katedrále Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele pokladem chrámové klenotnice unikátní gotická Sedlecká monstrance z konce 14. století. V GASK – Galerii Středočeského kraje v Kutné Hoře se při výjimečných příležitostech vystavuje slavná Kutnohorská iluminace, malba na pergamenu o velikosti 643 x 442 milimetrů, která zachycuje středověké dobývání a zpracování stříbra. Byla vyříznuta z dnes již neznámé chorální knihy a v roce 1920 se ocitla v soukromé vídeňské sbírce. GASK iluminaci vydražila v Londýně roku 2009 a ve stejném roce ji poprvé vystavila. Iluminaci můžete vidět obvykle při státních svátcích a dalších zvláštních příležitostech.
 
V Regionálním muzeu v Jílovém u Prahy interaktivní expozice zlata připomíná zlatou minulost kraje i Jílovský poklad. Úplně jiný druh vzácnosti čeká v Kostelci nad Černými lesy v Černokosteleckém zájezdním pivovaru, kde uchovávají největší zachovanou funkční varnu na přímý otop dřevem na světě, nebo v Bauerově vile v Libodřicích s kubistickou architekturou Josefa Gočára a unikátní sbírkou kubistické keramiky.
 
A pak jsou tu poklady s úsměvem: ve Slaném najdete Muzeum slánek s více než tisícovkou slánek a pepřenek včetně obří funkční slánky, a v Rožmitále pod Třemšínem objevíte Cvokařské muzeum, možná jediné muzeum svého druhu v Evropě či na světě. Připomíná řemeslo, které kdysi živilo celé Podbrdsko: ruční výrobu kovaných hřebíků, skob, kramlí a cvočků.
 

3. Jihočeský kraj a Táborský poklad

Do jihočeského Tábora se nejezdí jen za husity, ale také za pokladem: na konci roku 2001 ho objevili pracovníci stavební firmy, která rekonstruovala jeden z historických domů v centru města. Táborský poklad můžete vidět v historické expozici v areálu hradu Kotnov. Obsahuje asi čtyři tisíce stříbrných grošů převážně z doby krále Vladislava II. Jagellonského a patří k nejvýznamnějším mincovním nálezům z 15. a 16. století na našem území.
 

4. Plzeňský kraj a Podmokelský poklad

U Podmokel na Křivoklátsku objevíte nenápadný památníček: označuje místo, kde v roce 1771 objevil místní nádeník Podmokelský poklad, dosud největší zlatý poklad v Evropě. Vážil čtyřicet až padesát kilogramů a obsahoval několik tisíc mincí, které by dnes měly hodnotu asi půl miliardy korun. Zatímco dnes by měl jejich nálezce nárok na 10 % z celkové ceny, určené znaleckým posudkem, tehdy se do věci vložila vrchnost. Následoval příběh plný chamtivosti, násilí a krutostí, při nichž se Podmokelský poklad rozprášil do světa. Přečtěte si jeho příběh na Kudy z nudy!
 

5. Karlovarský kraj: vinný poklad v Bečově a mince z Jáchymova

Hned po korunovačních klenotech je nejcennější památkou v Česku relikviář sv. Maura, vystavený na hradě a zámku v Bečově nad Teplou. Společně s relikviářem ale byl objeven ještě jeden poklad, a to tekutý: 133 lahví vína bordeaux či burgundského, ale i portského, koňaku nebo pár lahví šampaňského. Stejně jako relikviář je dal ještě před druhou světovou válkou pod podlahu hradní kaple schovat vévoda Beaufort-Spontin. Postupně k němu přibylo několik dalších láhví, objevených při archeologickém průzkumu hradu. Když po letech obsah zkontrolovali zkušení someliéři, ukázalo se, že většina vín je ve skvělé kondici. Klenotem celého pokladu pak jsou láhve s vínem Château d’Yquem z roku 1896.

Za dalším pokladem Karlovarského kraje se vydejte do Jáchymova. V renesanční budově Královské mincovny dnes sídlí Muzeum Jáchymov s expozicí věnovanou dějinám města, hornictví, mineralogii i slavné jáchymovské ražbě mincí. Právě tady se rodil jáchymovský tolar, mince, jejíž jméno se přes německé „Thaler“ nakonec propsalo až do slova dolar.
 

6. Ústecký kraj a Žatecký poklad

Ve třicátých letech 20. století se na Pražském předměstí v Žatci kvůli nově budovaným skladům, balírnám a sušárnám chmele bourala řada starších objektů. Když v roce 1937 přišla na řadu i konírna nejstarší žatecké pošty z roku 1790, pod její podlahou objevil dělník Josef Weigert keramickou nádobu naplněnou až po okraj stříbrnými a zlatými předměty. Poklad, který kdosi uložil do země někdy kolem roku 1012, byl objeven po téměř tisíci letech. Dnes je Žatecký poklad nejtěžší a co do škály předmětů nejbohatší a nejpestřejší u nás. Obsahuje mince, hřivny, křížky, unikátní toaletní soupravu i šperky. Od roku 2023 má vlastní expozici v Regionálním muzeu K. A. Polánka v Žatci.
 

7. Liberecký kraj a Frýdlantský poklad

Revitalizace Zámeckého rybníka ve Frýdlantu přinesla v roce 2017 velké překvapení: po odstranění usazenin bylo při průzkumu rybničního dna objeveno 36 zlatých a šest stříbrných mincí. Nejstarší datovaná mince z takzvaného Frýdlantského pokladu pochází z roku 1528, nejmladší z roku 1642, takže mince byly uschovány patrně v posledních letech třicetileté války či po jejím skončení. Cenný nález památkáři dlouho tajili a představili ho na zámku Frýdlant teprve v době, kdy už byl rybník po obnově opět napuštěný a nehrozilo poškození od amatérských hledačů.

Nebyl to ale jediný tehdy objevený poklad: v blízkosti staré obchodní cesty z Prahy do Slezska, která vedla přes Krkonoše, bylo objeveno 158 grošů z doby vlády Václava III. a Jana Lucemburského, a na zahradě rodinného domu na Jablonecku bylo nalezeno sedmnáct zlatých mincí s vyobrazením císaře Františka Josefa I.
 

8. Královéhradecký kraj, poklad ze Skalice a keltské „velkoměsto“

Obce Skalice a Skalička, ležící severně od Hradce Králové, vydaly v roce 2020 zajímavý bronzový poklad: hliněnou nádobu s 25 bronzovými předměty z mladší doby bronzové z období lužické kultury. Soubor bronzových srpů a seker, dva náramky, přívěsek ve tvaru miniaturního meče a bronzová spona výjimečná zdobením i tvarem pochází z 10. století před naším letopočtem a zřejmě souvisí s pravěkým osídlením na nedalekém návrší. Předměty získalo do svých sbírek Muzeum východních Čech v Hradci Králové, kde jsou také průběžně vystavovány.

Na poli nedaleko Hradce Králové, kde brzy povede nový úsek dálnice D35, odkryli archeologové keltské sídliště, jaké u nás dosud nemá obdoby. Zatímco ve Středomoří vznikaly velké říše, u Hradce Králové rostla prosperující osada, která mohla významem konkurovat velkým keltským centrům známým například z jižního Německa nebo oblasti středního Podunají. Rozsáhlá osada ze čtvrtého století před naším letopočtem překvapila nejen velikostí, ale i množstvím nálezů, které vypovídají o životě dávných obyvatel. Kromě základů domů archeologové objevili výrobní areály, svatyně a prostor, kde se pravděpodobně odlévaly předměty z barevných kovů. O propojení s evropským obchodem svědčí nálezy jantaru z Pobaltí nebo luxusních výrobků ze všech koutů Evropy. Významná je i sbírka keltských mincí – Keltové totiž byli první, kdo na našem území razil vlastní platidla, a přímo na místě se našlo i kovové razidlo.

Ještě o několik tisíc let starší jsou rondely, monumentální kruhové stavby. V celém Královéhradeckém kraji se ví přibližně o pětadvaceti pozůstatcích takových staveb. Třináct z nich se našlo na březích Labe mezi Hradcem Králové a Jaroměří, dva obrovské rondely obehnané příkopy a palisádami archeologové odhalili u Hradce Králové v dnešní městské části Kukleny. Podle expertů se rondely na našem území budovaly pouze asi tři až čtyři století, a to v období neolitu, tedy v době kolem 5000 let před naším letopočtem.
 

9. Pardubický kraj a denárový poklad z Chýště

Nedozírnou cenu má poklad z Chýště, soubor 1669 mincí a mincovních zlomků českých denárů z konce 10. století. Mince z doby počátků české státnosti se ukrývaly v zemi nedaleko Chýště na Pardubicku přes tisíc let a právem získaly označení poklad století. Znalecký posudek vyčíslil kulturně historickou hodnotu mincí na částku 23,5 milionu korun, nálezce získal jako odměnu dva miliony.

Soubor stříbrných denárů byl spolu s fragmentem keramické nádoby zapsán mezi kulturní památky a coby nejvýznamnější mincovní nález v Pardubickém kraji se stal součástí numismatické sbírky Východočeského muzea v Pardubicích.
 

10. Vysočina a poklad Zejdliců z Polné

Zajímavý poklad bývá k vidění v Polné: před sto lety tu objevili unikátní kolekci záhrobní výbavy šperků, jedinou v Česku. Jde o vzácnou památku, proto je uložená v bankovním trezoru a vystavuje se jen občas, v rámci městských slavností.

Sedmadvacet renesančních šperků ze zlata, stříbra a drahých kamenů patřilo Zejdlicům ze Šenfeldu, kteří vlastnil polensko-přibyslavské panství v letech 1597 až 1622. Šperky byly objeveny v kryptě kostela Nanebevzetí Panny Marie v Polné. Jsou mezi nimi jak díla pražských zlatníků z okruhu císaře Rudolfa II., tak šperky dovezené zřejmě z Německa a Sedmihradska v dnešním Rumunsku. Součástí kolekce jsou i nášivky na oděvy, smuteční prsten zdobený černým smaltem, anebo nejstarší datovaný filigrán na našem území.
 

11. Jihomoravský kraj: poklad z Nedvědice a Slovanská epopej

Džbánek plný zlaťáků nebo stříbrňáků nepatří jen do pohádek, ale dá se objevit třeba při práci na poli, procházce v lese anebo dokonce při norování lišek. Přesně to se stalo v Dolním Čepí u Ujčova v dubnu 2016. V keramickém džbánku, který sloužil jako pokladnička, bylo objeveno 284 stříbrných mincí z různých koutů Evropy: z Čech, Německa, Polska a Rakouska, Anglie, Nizozemska, Švýcarska nebo z přístavního města Rigy. Nejstarší byly pražské groše Vladislava Jagellonského (1471–1516), nejmladší mince byl brabantský patagon, vyražený roku 1642. Poklad si prohlédnete v informačním centru v Nedvědici.

Jiný, ale neméně cenný poklad čeká na zámku v Moravském Krumlově. Slovanská epopej Alfonse Muchy sice není pokladem ze zlata ani stříbra, ale dvacet monumentálních pláten patří k největším dílům českého výtvarného umění. Mucha na cyklu pracoval osmnáct let a jeho obrazy působí v zámeckých sálech takovou silou, že rychle pochopíte, proč se o nich mluví jako o národním pokladu.

Mimořádný poklad vydala také utajená lokalita na jižní Moravě. Archeologové Muzea města Brna tu ve spolupráci se zkušenými amatérskými hledači kovů objevili soubor předmětů z mladší doby bronzové: hrot kopí, srp, jehlici, kovové zlomky a také nenápadný přehnutý plech. Teprve podrobné analýzy a 3D skenování ukázaly, že jde o část hrudního pancíře starého přibližně 3200 let, tedy z doby, do níž bývají kladeny boje o bájnou Troju. Jde teprve o druhý známý exemplář bronzového pancíře nalezený na území Česka. Zbroj bývala výsadou válečnické elity a její výroba vyžadovala mimořádné řemeslné dovednosti; nalezené předměty navíc byly záměrně poškozené a společně uložené do země, snad jako součást obětního rituálu.
 

12. Zlínský kraj: dukáty z Hostýnských vrchů a Bible kutnohorská

Poklad nevyčíslitelné hodnoty a jeden z nejcennějších nálezů ve Zlínském kraji putoval záhy po svém objevení do rukou odborníků Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně. Čtyřiasedmdesát zlatých dukátů bylo uschovány v nádobě hluboko v lesích Hostýnských vrchů. Sice se ví, že nejstarší mince pocházejí z první třetiny 16. století a nejmladší z období počátků třicetileté války, jinak ale příběh pokladu zůstane tajemstvím. Mohlo jít jak o majetek ukrytý do bezpečí během třicetileté války, tak o kořist některého z vojáků, pro kterou se už nevrátil.

Zlínský kraj ukrývá také knižní poklad. Muzeum regionu Valašsko opatruje vzácný prvotisk Bible kutnohorské z roku 1489, jednu z nejvýznamnějších památek české knižní kultury. Kniha vytištěná Martinem z Tišnova v Kutné Hoře je po Bibli pražské druhou nejstarší česky psanou tištěnou knihou na našem území; dochovaný exemplář obsahuje 65 iluminovaných iniciál a 84 kolorovaných dřevořezů, navíc nese stopy dlouhého života, oprav, převazeb i rukopisných doplňků. Z původních více než šesti stovek listů jich několik desítek chybí, přesto si kniha zachovala mimořádnou uměleckou hodnotu. Muzeum památku získalo už ve třicátých letech 20. století a nedávno ji nechalo kompletně restaurovat.
 

13. Olomoucký kraj a Přerovský poklad

V roce 1923 při bourání domu v Bratrské ulici číslo 114 v centru Přerova narazili dělníci na výklenek, který ukrýval bezmála 2 400 stříbrných a zlatých mincí. Dodnes jde o jeden z největších pokladů z dob třicetileté války. Mince pocházely z 16. a 17. století a ani tady se pro ně ten, kdo je uschoval, nikdy nevrátil. Odborníky nadchla rozmanitost pokladu: mince pocházejí z mnoha koutů Evropy, od německých zemí přes Švýcarsko, Polsko, Nizozemí a Holandsko až po Uhry, část je také z Osmanské říše. Poklad průběžně vystavuje přerovské Muzeum Komenského.
 

14. Moravskoslezský kraj a Bohumínský poklad

Poklady nemusí být schované jen v hlubokých sklepech nebo po zemí. O tom se přesvědčili v Bohumíně, kde kolem pokladu denně prošly tisíce lidí, a přesto ho objevili až v roce 2002. Tuba se svitkem pergamenu a čtyřiapadesáti historickými mincemi ze 17. až 19. století byla schovaná ve starém zvětralém podstavci sochy svatého Jana Nepomuckého na náměstí Svobody přímo v centru města. Patrně šlo o poselství dalším generacím, vložené do podstavce při slavnostním vztyčení sochy. Poklad sice putoval do Městského muzea, ale do nově zhotoveného podstavce Bohumínští vložili nový dokument „Dobové zvěsti dalším generacím“ a mince. Možná pro potomky dnešních obyvatel bude jejich objev stejným překvapením jako nález prvního Bohumínského pokladu.

Užijte si na Kudy z nudy další článek ze seriálu Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů!