Všechny
bohy a bůžky našich předků najdete pěkně pohromadě na jediném místě: na
naučné stezce Po stopách slovanských bohů, která se proplétá okolím malebných vesniček Bílov a Potvorov v
mikroregionu Horní Střela na
Plzeňsku.
Dvacet kilometrů dlouhá trasa začíná ve Vysoké Libyni a vede přes úpatí
vrchu Džbán do
přírodního parku Jesenicko, prokličkuje kolem rybníčků u Podbořánek, přes Sluneční stráň zamíří do Potvorova, na Potvorský kopec a k
Odlezelskému jezeru a nakonec do Bílova. Snadno ji zvládnou cyklisté i pěší, každé ze
sedmnácti zastavení vám představí některé slovanské bohy. Texty na panelech jsou převzaty z
knížky Slovanská mytologie, zatímco obrázky slovanských bohů mají na svědomí
studenti Gymnázia Plasy.
Koho na stezce potkáte?
Dozvíte se například, že vládcem bohů byl mocný
Svantovít, bůh světla, který porážel temno a zlo. Do rukou slunečního
boha Velese svěřovali Slované dobytek a stáda, nejdůležitější součást svojí obživy.
Radegast byl bohem slunce, hojnosti a úrody. Tříhlavý
Triglav měl na starosti tři různé říše, nebe, zemi a podsvětí,
Perun byl vládcem bouří a hromu, nebi a slunci vládl
Svarog a bohyně
Mokoš byla slovanskou verzí Matky země. Bohyní života a země byla
Živa, zatímco
Morana vládla zimě,
Vodník všem vodám a
Meluzína s
Pogvizdem větrům. Mnozí bohové měli více jmen a není lehké se v nich vyznat: jinak se totiž jmenovala božstva u Východních Slovanů a jinak u Polabských Slovanů, v Pomořansku nebo na Lužici.
Radegast z Radhoště
Za
Radegastem se vypravte na
Radhošť: autorem sochy boha slunce, hojnosti a úrody, který stojí u cesty z
Pusteven k vrcholku známé hory s
kaplí sv. Cyrila a Metoděje je
sochař Albín Polášek, rodák z
Frenštátu pod Radhoštěm. Víte, že na horském hřebenu stojí „jen“ kopie? Originál z umělého kamene, kterému nesvědčilo drsné podnebí, je k vidění v
interiéru frenštátské radnice, druhou kopii sochy si prohlédnete v
Zoologické zahradě v
Praze. Nezapomeňte ani na
pivo značky Radegast, nošovický pivovar láká na
exkurze i na
cyklistické Radegastovy stezky.
Veles z Velíze a Mokoš od Mokošína
Na výlet se můžete vypravit také za
Velesem, a to do
lesů Křivoklátska. Na
vrchu Velíz nad vesnicí Kublov západně od
Berouna bývalo pravěké sídliště, které později využívali Keltové i Slované. Hradiště zde bylo i později, v době keltské a slovanské. Dnes tu stojí
kostelík Narození sv. Jana Křtitele se hřbitovem a poblíž vyvěrá pramen, kdysi ale prý na vrcholu bývala skalka s jeskyní, kde byl uctíván bůh Veles, ochránce stád a pastýřů. Dnes tu
boha Velese uvidíte v podobě dřevěné sochy.
Svou sochu má i
bohyně Mokoš, pro Slovany symbol plodnosti, mateřství a sexuality: najdete ji v
hájku na vrchu Křemen u vsi
Mokošín jihovýchodně od
Přelouče. Podobnou roli měla také
tajemná Bába, kterou slovanské ženy prosily o úspěšný porod a zdravé děti. Její podobu můžete vidět na hrázi rybníka u
Bezděkova v Pošumaví.
Bohové na Pohansku
Bezejmenné
slovanské bohy najdete také na
Pohansku jižně od
Břeclavi. V
lužních lesích se mezi
rameny Dyje rozkládalo staroslovanské hradiště, které dnes připomíná
malý archeoskanzen. Prohlédnete si zrekonstruovanou v
elkomoravskou polozemnici se studnou a dřevěné „idoly“ – sochy několika bohů. Kolem archeoskanzenu prochází
naučná stezka Pohansko, která mapuje historii místa uprostřed lužních lesů již od 6. století,
expozice v blízkém zámečku vám představí život starých Slovanů z pohledu nejnovějších archeologických nálezů. Autem se až na místo nedostanete, z Břeclavi sem vede příjemná trasa, kterou můžete zdolat
pěšky, na kole nebo na
bruslích.