Úvod > Aktuality > Bába, Veles, Mokoš nebo Radegast: kde potkáte staré slovanské bohy?

Bába, Veles, Mokoš nebo Radegast: kde potkáte staré slovanské bohy?

Vydáno 4. května 2019 Letní sporty
Když přijde řeč na slovanské bohy, možná se vám vybaví Radegast. Sochu, která stojí u cesty z Pusteven na Radhošť, a po ní pojmenované pivo zná opravdu leckdo. Pojďte se ale seznámit i s dalšími bohy našich předků, třeba s Velesem, Svantovítem, Perunem nebo Svarogem!
Všechny bohy a bůžky našich předků najdete pěkně pohromadě na jediném místě: na naučné stezce Po stopách slovanských bohů, která se proplétá okolím malebných vesniček Bílov a Potvorov v mikroregionu Horní Střela na Plzeňsku. Dvacet kilometrů dlouhá trasa začíná ve Vysoké Libyni a vede přes úpatí vrchu Džbán do přírodního parku Jesenicko, prokličkuje kolem rybníčků u Podbořánek, přes Sluneční stráň zamíří do Potvorova, na Potvorský kopec a k Odlezelskému jezeru a nakonec do Bílova. Snadno ji zvládnou cyklisté i pěší, každé ze sedmnácti zastavení vám představí některé slovanské bohy. Texty na panelech jsou převzaty z knížky Slovanská mytologie, zatímco obrázky slovanských bohů mají na svědomí studenti Gymnázia Plasy.
 

Koho na stezce potkáte?

Dozvíte se například, že vládcem bohů byl mocný Svantovít, bůh světla, který porážel temno a zlo. Do rukou slunečního boha Velese svěřovali Slované dobytek a stáda, nejdůležitější součást svojí obživy. Radegast byl bohem slunce, hojnosti a úrody. Tříhlavý Triglav měl na starosti tři různé říše, nebe, zemi a podsvětí, Perun byl vládcem bouří a hromu, nebi a slunci vládl Svarog a bohyně Mokoš byla slovanskou verzí Matky země. Bohyní života a země byla Živa, zatímco Morana vládla zimě, Vodník všem vodám a Meluzína Pogvizdem větrům. Mnozí bohové měli více jmen a není lehké se v nich vyznat: jinak se totiž jmenovala božstva u Východních Slovanů a jinak u Polabských Slovanů, v Pomořansku nebo na Lužici.
 

Radegast z Radhoště

Za Radegastem se vypravte na Radhošť: autorem sochy boha slunce, hojnosti a úrody, který stojí u cesty z Pusteven k vrcholku známé hory s kaplí sv. Cyrila a Metoděje je sochař Albín Polášek, rodák z Frenštátu pod Radhoštěm. Víte, že na horském hřebenu stojí „jen“ kopie? Originál z umělého kamene, kterému nesvědčilo drsné podnebí, je k vidění v interiéru frenštátské radnice, druhou kopii sochy si prohlédnete v Zoologické zahraděPraze. Nezapomeňte ani na pivo značky Radegast, nošovický pivovar láká na exkurze i na cyklistické Radegastovy stezky.
 

Veles z Velíze a Mokoš od Mokošína

Na výlet se můžete vypravit také za Velesem, a to do lesů Křivoklátska. Na vrchu Velíz nad vesnicí Kublov západně od Berouna bývalo pravěké sídliště, které později využívali Keltové i Slované. Hradiště zde bylo i později, v době keltské a slovanské. Dnes tu stojí kostelík Narození sv. Jana Křtitele se hřbitovem a poblíž vyvěrá pramen, kdysi ale prý na vrcholu bývala skalka s jeskyní, kde byl uctíván bůh Veles, ochránce stád a pastýřů. Dnes tu boha Velese uvidíte v podobě dřevěné sochy.
Svou sochu má i bohyně Mokoš, pro Slovany symbol plodnosti, mateřství a sexuality: najdete ji v hájku na vrchu Křemen u vsi Mokošín jihovýchodně od Přelouče. Podobnou roli měla také tajemná Bába, kterou slovanské ženy prosily o úspěšný porod a zdravé děti. Její podobu můžete vidět na hrázi rybníka u Bezděkova v Pošumaví.
 

Bohové na Pohansku

Bezejmenné slovanské bohy najdete také na Pohansku jižně od Břeclavi. V lužních lesích se mezi rameny Dyje rozkládalo staroslovanské hradiště, které dnes připomíná malý archeoskanzen. Prohlédnete si zrekonstruovanou velkomoravskou polozemnici se studnou a dřevěné „idoly“ – sochy několika bohů. Kolem archeoskanzenu prochází naučná stezka Pohansko, která mapuje historii místa uprostřed lužních lesů již od 6. století, expozice v blízkém zámečku vám představí život starých Slovanů z pohledu nejnovějších archeologických nálezů. Autem se až na místo nedostanete, z Břeclavi sem vede příjemná trasa, kterou můžete zdolat pěšky, na kole nebo na bruslích.
 
Kostel sv. Andělů strážných a klášter servitů ve Veselí nad Moravou

Kostel sv. Andělů strážných a klášter servitů ve Veselí nad Moravou

Velmi významná barokní památka je spojena s tehdejšími majiteli veselského panství manžely Želeckými z Počenic. V letních měsících probíhají v kostele komentované prohlídky s průvodci.

Expozice Křížové cesty a Lurdská jeskyně v Bohuticích

Expozice Křížové cesty a Lurdská jeskyně v Bohuticích

Moravské Lurdy, jak lze také přezdívat jihomoravské obci Bohutice na Znojemsku nabízí opravdovou raritu - kopii Lurdské jeskyně i jedinečnou kulturní památku Expozice Křížové cesty.

Naučná stezka Po stopách slovanských bohů v Bílově

Naučná stezka Po stopách slovanských bohů v Bílově

Hlavní motiv naučné stezky vychází ze slovanské mytologie. Jednotlivá zastavení zobrazují a popisují slovanské bohy. Autorem nápadu je Pavel Bulín, starosta obce Bílov. Postavy bohů vyobrazili studenti plaského gymnázia.

Uhersko-hradišťská vinařská stezka

Uhersko-hradišťská vinařská stezka

Převážně rovinatá trasa je ideální pro celodenní rodinný výlet. Vede převážně jen mírně zvlněnou pahorkatinou, po klidných silnicích a cyklostezkách. Na své si přijdou milovníci vína, lidové architektury i historických a přírodních památek. Celková délka trasy je 75 km.

Zámek Kozel - vydejte se za loveckou historií

Zámek Kozel - vydejte se za loveckou historií

Klasicistní lovecký zámek si na konci 18. století nechal postavit Jan Vojtěch Černín z Chudenic, nejvyšší lovčí Království českého. Na reprezentační lovecké sídlo, ležící pouhých pár kilometrů jižně od Plzně, se na hony sjížděla šlechta z celých Čech.

Socha Radegasta na hoře Radhošť

Socha Radegasta na hoře Radhošť

Radegastovým domovem byla odedávna hora Radhošť v Moravskoslezských Beskydech (1129 m n.m.). Podle legendy stávala na vrcholu hory jeho modla, kterou nechali zbořit soluňští misionáři Konstantin a Metoděj, kteří po svém příchodu na Velkou Moravu údajně na Radhošť zavítali.

Za historií z Trojanovic

Za historií z Trojanovic

Přijeďte poznat něco z beskydské historie i nádherné přírody! K nejnavštěvovanějším a turisticky nejzajímavějším místům ležících v katastru obce Trojanovice patří vrchol Radhoště (1129 m n. m.) s kaplí sv. Cyrila a Metoděje.

Naučná stezka Radegast

Naučná stezka Radegast

Naučná stezka Radegast má 9 zastavení pojednávajících o přírodě, krajině i historii tohoto krásného, a všeobecně známého koutu Beskyd.

Zámeček Pohansko v Lednicko-Valtickém areálu

Zámeček Pohansko v Lednicko-Valtickém areálu

Empírový lovecký zámeček z let 1810 – 1812 vybudovaný podle návrhu architekta Josefa Hardtmutha, v němž byla po rozsáhlé rekonstrukci v roce 1997 otevřena archeologická expozice dokumentující výsledky výzkumů slovanského hradiště.

Archeoskanzen Pohansko u Břeclavi

Archeoskanzen Pohansko u Břeclavi

Archeoskanzen Pohansko doplňuje expozici v zámečku, která představuje život starých Slovanů z pohledu nejnovějších archeologických nálezů. Venku se nachází repliky znázorňující velkomoravský kultovní, výrobní a obytný areál. Kolem archeoskanzenu také prochází naučná stezka Pohansko.

Rozhledna Svatobor u Sušice - posvátné místo Slovanů

Rozhledna Svatobor u Sušice - posvátné místo Slovanů

Kamenná rozhledna leží na mystické hoře Svatobor asi hodinu pěší chůze od Sušice. Ten, kdo vyšplhá po 182 dřevěných schodech nahoru bude odměněn krásným kruhovým výhledem na zříceninu hradu Rabí, Javorník, Boubín, Sušici a Velký Javor.

Další aktuality

31.7.
2019
12 tipů, kam k vodě na Plzeňsku

12 tipů, kam k vodě na Plzeňsku

Plzeňsko a Český les | Letní sporty
13.4.
2015
Tajemství plzeňských památek odhalí komentované prohlídky

Tajemství plzeňských památek odhalí komentované prohlídky

Plzeňsko a Český les | Letní sporty
30.7.
2014
Okolo Kdyně po hradech i na rozhlednu

Okolo Kdyně po hradech i na rozhlednu

Plzeňsko a Český les | Letní sporty