Archeologické naleziště proslulé soškou Věstonické Venuše najdete mezi Starou Dyjí a Dolní nádrží Nové Mlýny. Zdejší vykopávky potvrdily přítomnost sídliště lovců mamutů ze starší doby kamenné a pozdějšího slovanského hradiště pojmenovaného
Vysoká zahrada. Základy sídlišť jsou viditelné v terénu. Byly zde nalezeny pozůstatky pecí, četné keramické figurky, zbytky obydlí a několik hrobů.
Světovou proslulost
věstonickému nalezišti přinesly systematické výzkumy, které v letech 1924 – 1938 prováděl
Karel Absolon. K jeho nálezům patří také jedinečná
Věstonická venuše,
11 cm vysoká soška ženy ze spraše obsahující úlomky hornin a drobné jurské fosilie. Paleolitická krása z období 29 000 – 25 000 př. n. l. se sotva vejde do dlaně, ale její hodnota je nevyčíslitelná. Představuje nejstarší umělecký předmět z keramiky na světě.
Dalším zajímavým artefaktem z místního naleziště je
Věstonická vrubovka. Jedná se o 18 cm dlouhou lýtkovou kost mladého vlka, na níž je 55 zářezů. Jde o pravidelné zářezy a opracovaná kost velmi připomíná
počítací hůlky. Prvních 25 zářezů je seskupeno po pěti do 5 zářezů stejné délky (míra se zřejmě odvíjí od pěti prstů na ruce). Vrubovku objevil 19. 8. 1936 Karel Absolon. Na druhé straně kosti bylo dalších 30 zářezů. Vědci však nemohou vyloučit, že paleolitický předmět mohl sloužit i k vyjádření rytmu, jako kalendář, nebo jako symbol či ornament. Kost je stará 28 až 25 000 let.
Tajemný je též
pravěký trojhrob – jde o ostatky
tří mladých lidí, pohřbených ve společném hrobě před 25 000 lety. S těly tří nalezených bytostí bylo po jejich smrti manipulováno: v hrobě leží dva muži a jedna žena. Ruce
muže vlevo od ženy byly položeny na její pánevní oblasti (která byla navíc pokryta červeným okrem). Muž přitom ležel na zádech, obličejem k ženě, avšak na obličeji měl navíc
malovanou masku. Naopak
muž vpravo ležel na břiše a byl otočen směrem od ženy, ale jeho levá ruka s ní byla spojena. Archeologové si lámou hlavy také nad nálezem zbytků tlusté
dřevěné tyče, která byla muži vlevo zabodnuta do kostrče a proražena v kyčli, což může ukazovat na jeho
násilnou smrt. Podle jedné z teorií byli oba muži byli zodpovědní za ženinu smrt, proto ji museli následovat i v posmrtném životě. Jiní archeologové mají za to, že žena byla královnou či šamankou a byla
pohřbena se svými muži. Další teorie se týká
homosexuality, neboť ta byla údajně ve věstonické kultuře přijímána normálně.
Po stopách archeologů se můžete vydat i vy, v rámci
naučné stezky Dolní Věstonice – Pavlov, která má za cíl přiblížit návštěvníkům slavná archeologická naleziště. Stezka se stala součástí oblíbeného
Archeoparku Pavlov.