Úvod > Aktuality > Venuše a ti druzí... aneb 10 tipů na nejstarší archeologické nálezy

Venuše a ti druzí... aneb 10 tipů na nejstarší archeologické nálezy

Vydáno 26. listopadu 2019 Památky
Vlastivědné muzeum v Olomouci vystavuje v těchto dnech originál nejznámějšího archeologického skvostu České republiky, Věstonické Venuše. Prehistorických památek však naše země vydala mnohem víc, například kel z Pavlova, kostry pravěkých zvířat, zkameněliny trilobitů a z mladších období pak hlavu Kelta či velkomoravské gombíky. Objevte v našich 10 tipech prastaré skvosty archeologie, které si můžete prohlédnout v muzeích, archeoparcích či místa, kde byly tyto poklady nalezeny. Některé z nich jsou starší více než 10 000 let!

Venuše a Kel z Pavlova

Věstonická VenušeČíslem jedna je samozřejmě Věstonická Venuše. Sošku z černošedé pálené hlíny objevil tým Karla Absolona roku 1925 v bývalém sídlišti lovců mamutů v Dolních Věstonicích na jižní Moravě. Paleolitická krása z období 29 000 – 25 000 př. n. l. se vystavuje málokdy, nyní však milovníci archeologie mají možnost vidět ji od 27. listopadu do 8. prosince 2019 ve Vlastivědném muzeu v Olomouci.
 
Dalším skvostem české archeologie je vzácný artefakt lovců mamutů – cca 30 000 let stará rytina známá jako „Kel z Pavlova“, která má být podle odborníků nejstarší dochovanou mapou na světě. Jde o špičku původně asi metr dlouhého mamutího klu s geometrickou rytinou. Kel je uložen v depozitáři Archeologického ústavu AV ČR Brno, občas bývá k vidění v Archeoparku Pavlov.  
 

Unikáty Moravského krasu: jeskynní malby, kostry zvířat a sídliště lovců

kateřinská jeskyně medvědDůkazem, že i na známých místech je stále co objevovat, je Kateřinská jeskyněMoravském krasu. Letos, tedy v roce 2019 zde byly objeveny nejstarší pravěké kresby v Česku, vytvořené uhlem na stěnách v mladší době kamenné, pocházející přibližně z období 4 200 let př. n. l. Významný nález zde učinil roku 1936 profesor Karel Absolon, když v jednom z komínů odkryl velké množství koster medvědů ze starších čtvrtohor. Nejednalo se však o jeskynní medvědy, ale o zvířata „z povrchu“, která se do jeskyně propadla. V Hlavním dómu Kateřinská jeskyně se nachází kostra jeskynního medvěda a také model medvědího brlohu s medvíďaty. Kateřinská jeskyně je v listopadu otevřená denně mimo pondělí 10:00, 12:00 a 14:00 hodin, v prosinci však bude mít zavřeno.
 
jeskyně švédův stůlA v Moravském krasu ještě chvíli zůstaneme. Jestliže vás zajímá místo, kde jeskynní medvědi sídlili, podívejte se do jeskyně Švédův stůl. Před 11,5 tisíci lety bylo toto místo v údolí Říčky domovem velkých šelem i jeskynních hyen. Nedaleké jeskyně Pekárna proslula nálezy pravěkých kamenných i kostěných nástrojů a hlavně rytin na kostech zvířat. Navíc je nejvýznačnějším sídlištěm lovců sobů z období před cca 12 000 – 15 000 lety. Také tunelovitá sluj jeskyně Kůlna patří k našim nejvýznamnějším archeologickým lokalitám a je považována za světový unikát. Dnes je součástí prohlídky Sloupsko-šošůvských jeskyní, byla sídlištěm pravěkého člověka v několika vývojových etapách. Nejcennější nálezy dokumentují život člověka neandrtálského, který zde přebýval před více než 120 000 lety. Sloupsko-šošůvské jeskyně jsou otevřeny i v zimním období.
 

Trilobiti: zkamenělí obyvatelé pravěkých moří

trilobitJedním z fenoménů pravěku jsou také české nálezy fosilií trilobitů, vyhynulých členovců, kteří žili v pravěkých mořích v období prvohor, před 550 – 251 miliony let. Jejich výzkumem se v Čechách 19. století intenzivně zabýval francouzský přírodovědec Joachim Barrande.
Nejúspěšnějšími nálezy proslul v okolí vesnic Týřovice a Skryje, jeho objevům se věnuje pobočka Muzea T.G.M. v Rakovníce a po stopě trilobita vede dokonce i okružní naučná stezka ze Skryjí. Prochází přes lokality, kde dodnes můžete objevit nejrůznější zkameněliny.
 

Umění Keltů a Velké Moravy

hlava keltaPravděpodobně nejznámějším uměleckým dílem z keltského období v českých zemích je světově proslulá „hlava Kelta“ - kamenná hlava nalezená roku 1943 v lomu u Mšeckých Žehrovic. Jedná se o cca 25 cm vysokou sošku hlavy z bělohradské opuky, zobrazující muže s typickým keltským nákrčníkem, jenž svého nositele řadil mezi vyšší vrstvu. Dnes si hlavu Kelta z 3. století př. n. l. můžete prohlédnout v Muzeu Nové Strašecí.
 
Mnoho památek se také dochovalo z bohatých nalezišť velkomoravské kultury. Zdejší předměty pocházejí z počátku 9. století a vynikají mezi nimi gombíky – ozdobné předměty z drahých kovů kulatého tvaru s malým ouškem, zlaté náušnice nebo ostruhy s plastikou obličejů. Mezi velmi cenné relikvie patří i zdobené stříbrné nákončí opasku doplněné kameny, uprostřed se sklem, v němž je rytina koně. K nejznámějším nalezištím patří Slovanské hradiště u Mikulčic, Staré město (s Památníkem Velké Moravy), Uherské Hradiště nebo Pohansko nedaleko Břeclavi.
 

Památky starého Egypta a meteorit z paleolitu

mumie česká třebováMezi náš výčet zajímavostí by bylo škoda nezařadit několik památek starověkého Egypta, které u nás máme. Tak například za egyptskou mumií datovanou do let 945 až 715 před naším letopočtem se vydejte do Městského muzea v České Třebové. Muzejníci jí říkají princezna Hereret. Ví se, že byla objevena jižně od Káhiry u města Lahún na okraji fajjúmské oázy a zemřela mezi dvacátým a třicátým rokem života.
 
Jak vypadal život Na březích Nilu na konci 4. tisíciletí př. n. l. vám ukáže výstava v Náprstkově muzeu, kde je představeno více než 500 sbírkových předmětů z českých i zahraničních sbírek. Výstava je přístupná až do 29. února 2020.
 
meteoritPoslední zajímavostí je meteorit z Opavy. Jde o světově unikátní nález, který byl proveden v bývalé Lundwallově cihelně v Opavě-Kylešovicích. Pozoruhodné jsou především nálezové okolnosti – meteoritická železa ležela v kulturní vrstvě sídliště paleolitických lovců kultury epigravet-tienu, přičemž stáří lokality s pazourkovými nástroji je datováno do doby před 18 000 lety. Otázkou zůstává, jestli byli paleolitičtí lovci přímými svědky pádu meteoritu, či zda jeho fragmenty sesbírali až po nějaké době. Meteority objevili dělníci, kteří v červenci 1925 pracovali na odkopávce materiálu pro cihelnu. První kusy rezavých a nápadně těžkých kamenů našli zhruba pod metrovou vrstvou sprašové hlíny. K prvním čtyřem železným meteoritům o celkové hmotnosti 14 kg přibyly později další tři exempláře, takže celková hmotnost nálezu přesáhla 21 kg. Kromě devíti zlomků meteoritů uložených ve sbírkách Slezského zemského muzea je několik menších fragmentů uloženo v Národním muzeu v Praze a v Moravském zemském muzeu v Brně.
Archeopark pod Pálavou v Pavlově

Archeopark pod Pálavou v Pavlově

Zblízka si prohlédnout jedinečné paleolitické sídliště a dozvědět se řadu podrobností o životě našich předků v době lovců mamutů můžete v archeologickém parku v Pavlově. Výstavní prostor by měl evokovat návštěvu jeskyně, téměř celý objekt se skrývá v terénní vlně.

Zimní prohlídky Sloupsko-šošůvských jeskyní

Zimní prohlídky Sloupsko-šošůvských jeskyní

Sloupsko-šošůvské jeskyně jsou už poosmé v historii otevřeny přes zimu. V jeskyních je příjemná teplota okolo 8° C, a to i když je venku pod nulou. Na prohlídku je nutná včasná rezervace. Prohlídky s baterkou se konají od prosince do konce února, v listopadu a březnu jsou prohlídky bez baterky!

Jeskyně Švédův stůl - doupě jeskynních hyen

Jeskyně Švédův stůl - doupě jeskynních hyen

Volně přístupná jeskyně v údolí potoka Říčky v Moravském krasu je známou archeologickou lokalitou a jedním ze tří nalezišť kosterních pozůstatků neandrtálského člověka na našem území.

Archeoskanzen Pohansko u Břeclavi

Archeoskanzen Pohansko u Břeclavi

Archeoskanzen Pohansko doplňuje expozici v zámečku, která představuje život starých Slovanů z pohledu nejnovějších archeologických nálezů. Venku se nachází repliky znázorňující velkomoravský kultovní, výrobní a obytný areál. Kolem archeoskanzenu také prochází naučná stezka Pohansko.

Jeskyně Pekárna – pravěké sídliště lovců sobů

Jeskyně Pekárna – pravěké sídliště lovců sobů

Na skalním ostrohu nad soutokem Říčky a Ochozského potoka se nachází známá archeologická lokalita, tunelovitá jeskyně Pekárna, proslulá nálezy pravěkých kamenných i kostěných nástrojů a hlavně rytin na kostech zvířat.

Slovanské hradiště v Mikulčicích - místo, kde pocítíte dotek dávných dějin naší země

Slovanské hradiště v Mikulčicích - místo, kde pocítíte dotek dávných dějin naší země

Slovanské hradiště v Mikulčicích bezpochyby patří mezi nejvýznamnější místa poukazující na historii našeho státu. S největší pravděpodobností byly Valy u Mikulčic hlavním městem Velké Moravy. V muzeu zhlédnete nejenom předměty denní potřeby, ale také výrobky uměleckého řemesla.

Kateřinská jeskyně - nejrozlehlejší dómy v Moravském krasu

Kateřinská jeskyně - nejrozlehlejší dómy v Moravském krasu

Jeskyni tvoří dva vzájemně spojené mohutné dómy s přilehlými chodbami. Jeskyně byla pro veřejnost otevřena už v roce 1910. Hlavní dóm je s rozměry 95x44x20 metrů největší veřejnosti zpřístupněnou podzemní prostorou v Moravském krasu.

Sloupsko-šošůvské jeskyně - největší zpřístupněné jeskyně v ČR

Sloupsko-šošůvské jeskyně - největší zpřístupněné jeskyně v ČR

Sloupsko-šošůvské jeskyně jsou největší zpřístupněné jeskyně v ČR. Tvoří je rozsáhlý komplex dómů, chodeb a obrovských podzemních propastí, které spojují dvě podzemní patra s výškovým rozdílem 60 m. Prohlídky zahrnují klasické okruhy či zážitkovou exkurzi do spodních pater.

Slezské zemské muzeum - Historická výstavní budova

Slezské zemské muzeum - Historická výstavní budova

Slezské zemské muzeum je nejstarším veřejným muzeem v Česku. Jeho historie sahá až do roku 1814. Se svými 2 400 000 sbírkovými předměty je zároveň třetím největším muzeem v ČR. Muzeum neplní pouze funkci vědeckovýzkumnou a sbírkotvornou, ale nabízí svým návštěvníkům řadu výstav a kulturních akcí.

Naučná stezka Po stopě trilobita ve Skryjích

Naučná stezka Po stopě trilobita ve Skryjích

Naučná stezka Po stopě trilobita začíná ve Skryjích u Památníku Joachima Barranda a na svých dvanácti zastávkách přibližuje mnohdy netradičním způsobem např. prostřednictvím komiksu zajímavosti zdejšího naleziště zkamenělin Skryjsko-týřovického kambria. Je na ní i spousta herních prvků.

Archeostezka Pavlov - Naučná stezka z archeoparku v Pavlově do Dolních Věstonic

Archeostezka Pavlov - Naučná stezka z archeoparku v Pavlově do Dolních Věstonic

Naučná stezka z archeoparku v Pavlově do Dolních Věstonic vás provede po nejvýznamnějších lokalitách kultury lovců mamutů. Na pěti informačních panelech uvidíte, kde lovci tábořili a jaké nálezy jejich pobyt dokládají.

Muzeum Nové Strašecí

Muzeum Nové Strašecí

Muzeum města Nové Strašecí leží v okresu Rakovník asi 40 km západně od Prahy. Prohlédnout si zde můžete dvě stálé expozice, kterými jsou Keltové na Rakovnicku (se slavným nálezem Hlava Kelta) a Zemědělská usedlost na Novostrašecku.

Památník Velké Moravy ve Starém Městě na Uherskohradišťsku

Památník Velké Moravy ve Starém Městě na Uherskohradišťsku

Památník Velkomoravské říše ve Starém Městě seznamuje návštěvníky s archeologickými nálezy z regionu a životem Slovanů. Veřejnosti byl památník uzavřen dva roky, během nichž prošel kompletní rekonstrukcí a byla v něm nainstalována nová multimediální expozice.

Archeologické naleziště Na Valách ve Starém Městě na Uherskohradišťsku

Archeologické naleziště Na Valách ve Starém Městě na Uherskohradišťsku

První Slované se v této centrální oblasti města usadili již v 6. až 7. století. V průběhu druhé poloviny 8. století zde vzniklo opevněné sídliště - hradisko. Okolo poloviny 9. století byl na už existujícím pohřebišti hradiska postaven kamenný kostel. Pohřbeni zde byli lidé všech společ. vrstev.

Naleziště trilobitů ve Skryjích

Naleziště trilobitů ve Skryjích

Skryje jsou neodlučitelně spjaty s osobností vědce Joachima Barranda. Ten se proslavil díky výzkumu zkamenělin, který zde prováděl. Je známo několik lokalit, kde můžete zkusit na hromadě břidlice své štěstí a přivézt si tak domů zajímavý suvenýr.

Městské muzeum Česká Třebová

Městské muzeum Česká Třebová

Expozice muzea nesou název Dopravní křižovatky aneb do České Třebové vlakem, Velorexem, letadlem i lodí. Název v sobě spojuje čtyři dopravní kanály, které jsou pro Českou Třebovou příznačné či nějak spjaté s její historií. Jde o dopravu železniční, silniční, lodní i vzdušnou.

Expozice Jeskyně a lidé v Moravském krasu

Expozice Jeskyně a lidé v Moravském krasu

Nové expozice s názvem Jeskyně a lidé rozšiřují prohlídkové trasy v jeskyních Balcarce, Kateřinské, Sloupsko-šošůvských a v jeskyni Výpustek, kde je navíc umístěna rozsáhlá výstava věnovaná celému Moravskému krasu, jeho geologii, objevování, výzkumu či archeologickým a paleontologickým nálezům.

Na březích Nilu

Na březích Nilu

Výstava „Na březích Nilu“ prostřednictvím více než 500 sbírkových předmětů z českých i zahraničních sbírek představuje obyvatele starověkého nilského údolí a životní prostředí, které je obklopovalo a které dalo vzniknout jedněm z nejstarších civilizací.