Číslem jedna je samozřejmě
Věstonická Venuše. Sošku z černošedé pálené hlíny objevil tým Karla Absolona roku 1925 v bývalém sídlišti lovců mamutů v
Dolních Věstonicích na
jižní Moravě. Paleolitická krása z období 29 000 – 25 000 př. n. l. se vystavuje málokdy, nyní však milovníci archeologie mají možnost vidět ji
od 27. listopadu do 8. prosince 2019 ve
Vlastivědném muzeu v
Olomouci.
Dalším skvostem české archeologie je
vzácný artefakt lovců mamutů – cca 30 000 let stará rytina známá jako „
Kel z Pavlova“, která má být podle odborníků nejstarší dochovanou mapou na světě. Jde o špičku původně asi metr dlouhého
mamutího klu s geometrickou rytinou. Kel je uložen v depozitáři Archeologického ústavu AV ČR Brno, občas bývá k vidění v
Archeoparku Pavlov.
Unikáty Moravského krasu: jeskynní malby, kostry zvířat a sídliště lovců
Důkazem, že i na známých místech je stále co objevovat, je
Kateřinská jeskyně v
Moravském krasu. Letos, tedy
v roce 2019 zde byly
objeveny nejstarší pravěké kresby v Česku, vytvořené uhlem na stěnách v mladší době kamenné, pocházející přibližně z období 4 200 let př. n. l. Významný nález zde učinil roku 1936 profesor Karel Absolon, když v jednom z komínů odkryl velké
množství koster medvědů ze starších čtvrtohor. Nejednalo se však o jeskynní medvědy, ale o zvířata „z povrchu“, která se do jeskyně propadla. V Hlavním dómu
Kateřinská jeskyně se nachází kostra jeskynního medvěda a také
model medvědího brlohu s medvíďaty. Kateřinská jeskyně je
v listopadu otevřená denně mimo pondělí 10:00, 12:00 a 14:00 hodin, v prosinci však bude mít zavřeno
.
A v
Moravském krasu ještě chvíli zůstaneme. Jestliže vás zajímá místo, kde jeskynní medvědi sídlili, podívejte se do
jeskyně Švédův stůl. Před 11,5 tisíci lety bylo toto místo v údolí Říčky domovem velkých šelem i jeskynních hyen. Nedaleké
jeskyně Pekárna proslula
nálezy pravěkých kamenných i kostěných nástrojů a hlavně rytin na kostech zvířat. Navíc je nejvýznačnějším sídlištěm lovců sobů z období před cca 12 000 – 15 000 lety. Také tunelovitá sluj
jeskyně Kůlna patří k našim nejvýznamnějším archeologickým lokalitám a je považována za světový unikát. Dnes je součástí
prohlídky Sloupsko-šošůvských jeskyní, byla sídlištěm pravěkého člověka v několika vývojových etapách. Nejcennější nálezy dokumentují život člověka neandrtálského, který zde přebýval před více než 120 000 lety. Sloupsko-šošůvské jeskyně jsou otevřeny i v
zimním období.
Trilobiti: zkamenělí obyvatelé pravěkých moří
Jedním z fenoménů pravěku jsou také české nálezy fosilií trilobitů, vyhynulých členovců, kteří žili v pravěkých mořích v období prvohor,
před 550 – 251 miliony let. Jejich výzkumem se v Čechách 19. století intenzivně zabýval francouzský přírodovědec Joachim Barrande.
Nejúspěšnějšími nálezy proslul v okolí vesnic Týřovice a Skryje, jeho objevům se věnuje pobočka
Muzea T.G.M. v
Rakovníce a po stopě trilobita vede dokonce i
okružní naučná stezka ze Skryjí. Prochází přes
lokality, kde dodnes můžete objevit nejrůznější zkameněliny.
Umění Keltů a Velké Moravy
Pravděpodobně nejznámějším uměleckým dílem z keltského období v českých zemích je světově proslulá „
hlava Kelta“ – kamenná hlava nalezená roku 1943 v lomu u Mšeckých Žehrovic. Jedná se o cca 25 cm vysokou sošku hlavy z
bělohradské opuky, zobrazující muže s typickým keltským nákrčníkem, jenž svého nositele řadil mezi vyšší vrstvu. Dnes si hlavu Kelta z
3. století př. n. l. můžete prohlédnout v
Muzeu Nové Strašecí.
Mnoho památek se také dochovalo z bohatých nalezišť velkomoravské kultury. Zdejší předměty pocházejí z počátku
9. století a vynikají mezi nimi
gombíky – ozdobné předměty z drahých kovů kulatého tvaru s malým ouškem,
zlaté náušnice nebo ostruhy s plastikou obličejů. Mezi velmi cenné relikvie patří i
zdobené stříbrné nákončí opasku doplněné kameny, uprostřed se sklem, v němž je
rytina koně. K nejznámějším nalezištím patří
Slovanské hradiště u Mikulčic,
Staré město (s
Památníkem Velké Moravy),
Uherské Hradiště nebo
Pohansko nedaleko Břeclavi.
Památky starého Egypta a meteorit z paleolitu
Mezi náš výčet zajímavostí by bylo škoda nezařadit několik památek starověkého Egypta, které u nás máme. Tak například za egyptskou mumií datovanou do let 945 až 715 před naším letopočtem se vydejte do
Městského muzea v České Třebové. Muzejníci jí říkají
princezna Hereret. Ví se, že byla objevena jižně od Káhiry u města Lahún na okraji fajjúmské oázy a
zemřela mezi dvacátým a třicátým rokem života.
Jak vypadal
život Na březích Nilu na konci 4. tisíciletí př. n. l. vám ukáže výstava v Náprstkově muzeu, kde je představeno více než 500 sbírkových předmětů z českých i zahraničních sbírek. Výstava je přístupná až do 29. února 2020.
Poslední zajímavostí je
meteorit z Opavy. Jde o světově unikátní nález, který byl proveden v bývalé Lundwallově cihelně v Opavě-Kylešovicích. Pozoruhodné jsou především nálezové okolnosti –
meteoritická železa ležela v kulturní vrstvě sídliště paleolitických lovců kultury epigravet-tienu, přičemž stáří lokality s pazourkovými nástroji je datováno
do doby před 18 000 lety. Otázkou zůstává, jestli byli paleolitičtí lovci přímými svědky pádu meteoritu, či zda jeho fragmenty sesbírali až po nějaké době. Meteority objevili dělníci, kteří
v červenci 1925 pracovali na odkopávce materiálu pro cihelnu. První kusy rezavých a nápadně těžkých kamenů našli zhruba pod metrovou vrstvou sprašové hlíny. K prvním čtyřem železným meteoritům o celkové hmotnosti 14 kg přibyly později další tři exempláře, takže
celková hmotnost nálezu přesáhla 21 kg. Kromě devíti zlomků meteoritů uložených ve sbírkách
Slezského zemského muzea je několik menších fragmentů uloženo v
Národním muzeu v Praze a v
Moravském zemském muzeu v Brně.