Secesní malíř, grafik a designer Alfons Maria Mucha se narodil 24. července 1860 v moravských Ivančicích. Již od dětství měl rád kreslení a malbu, avšak když si v roce 1878 Mucha podal přihlášku na pražskou Akademii, byl odmítnut "pro nedostatek talentu". Nicméně kreslířské práce se nevzdal a přivydělával si malováním kulis pro rozličné divadelní společnosti. Malování kulis se věnoval i ve Vídni, kam se roku 1879 přestěhoval.
O jeho talentu se dozvěděl hrabě KarlaKhuen-Belassi, který vyzval Muchu, aby mu jeho zámek v Hrušovanech nad Jevišovkou vyzdobil freskami podle svého umu.Hrabě byl jeho prací tak nadšen, že Muchu poslal na studia na malířské akademii v Mnichově.
Hvězda jménem Mucha začala stoupat v Paříži
V roce 1887 se Mucha přestěhoval do Paříže, kde pokračoval ve studiích na několika dalších akademiích (Julian a Colarossi). Potom, co ho hrabě již přestal podporovat, našel si první "malířské" zaměstnání, a to v divadelním časopise Le Costume au theatre, pro který kreslil nejrůznější ilustrace a reklamy. Roku 1890 už si založil vlastní ateliér a o rok později se seznámil se slavným Paulem Gauginem, který s Muchou jeden čas dokonce atelier sdílel. Muchova hvězda začala stoupat od roku 1894, kdy vyhotovil plakát pro nejslavnější herečku té doby, Sarah Bernhardt. Ta si s Muchou po pracovní stránce "padla do oka" a uzavřela s českým umělcem exkluzivní smlouvu na reklamní plakáty k divadelním hrám, návrhy kostýmů a dokonce šperků nebo kulis. Světová výstava v Paříži roku 1900 byla celá ve znamení jeho osobitého „Art nouveau“. Jeho všestranný talent obsáhl i další umělecké obory od sochařství přes fotografii až po divadlo.
Mezi lety 1906 a 1910 pobýval Mucha za oceánem, ve Spojených státech. Tam vyučoval malířské umění a vytvořil řadu portrétů, kterým dominivaly hlavně dámy z vyšších kruhů. Roku 1921 měl Mucha velkou retrospektivní výstavu v brooklynském muzeu umění.
Muchovy učebnice
V roce 1902 Mucha vydal svou knihu Documents Décoratifs, která byla jakousi příručkou pro kreslíře, malíře a řemeslníky, a stala se hlavní učebnicí secesníhoo ornamentu. V roce 1905 byla vydána kniha Figures Décoratives, která představovala Muchovy principy v kresbě postav.
Návrat do Čech
Mucha se vrátil do Československa v roce 1910 a zasvětil zbytek svého života tvorbě epické série 20 obrazů zobrazujících historii Slovanů, Slovanská epopej. O vytvoření těchto velkoformátových obrazů z mytologie a dějin slovanského lidu snil Mucha celý život. Svůj sen si splnil, když dílo vytvářel na zámku Zbiroh. Jedná se o dvacet rozměrných maleb, které na deseti z nich zobrazují české legendy a ranou historii; deset dalších pláten je pak věnováno všeslovanským námětům. Celé dílo daroval 1. září 1928 městu Praze, pod podmínkou, že pro obrazy vystaví novou galerii (což se dosud nestalo).
Poté co roku 1918 vzniklo samostatné Československo, zapojil se Mucha ochotně do budování nové vlasti. Z jeho ruky vyšly návrhy na nové známky, podoba nových policejních uniforem i
bankovek mladého státu.
Konec Muchova života poznamenalo smutné období okupace Československa nacistickým Německem roku 1939. Nacistům bylo dílo Alfonse Muchy trnem v oku, jelikož Slovany považovali za podřadný národ. Mucha byl jedním z prvních umělců, kterého zatklo a vyslýchalo gestapo.
Mucha
zemřel na plicní infekci 14. července 1939 v Praze. Byl pohřben na vyšehradském
Slavíně.
Bronzová busta Příroda: nejdražší Muchova socha na trhu
V
pražské aukční síni European Arts Investments padl v
listopadu 2025 nový
Muchův rekord. Jeho
plastika Příroda (La Nature), patinovaná bronzová busta s prvky malachitu z roku 1900, se vydražila za 18,35 milionu korun. Dílo, které Mucha původně vytvořil pro
pařížského zlatníka Georgese Fouqueta, zosobňuje pohanskou bohyni i esoterické pojetí vývoje lidstva.