7 věcí, které nevíte… o kulturních památkách, národních kulturních památkách a památkových rezervacích

Památkový fond, umělecky, historicky a typologicky nesmírně bohatý soubor cenných historických předmětů, staveb a areálů, je nositelem naší národní identity a kultury. To nejcennější z něj Česká republika chrání jako kulturní památky. Z nich pak ministerstvo kultury ve spolupráci s Národním památkovým ústavem vybírá nejvýznamnější kousky našeho kulturního bohatství, a ty vláda následně prohlašuje podle platné legislativy za národní kulturní památky. Ještě větší význam mají památky, zapsané na Seznam světového dědictví UNESCO.

Pokud chcete prozkoumat seznamy kulturních památek běžných i národních, památkově chráněných území i ohrožených nemovitých památek (a třeba zjistit, zda tam je vaše oblíbené místo), najdete je na webu Národního památkového ústavu.
 

1. Kulturní památky

V České republice existuje asi 40 tisíc nemovitostí a téměř 49 tisíc movitých předmětů, evidovaných jako kulturní památky. Ty jsou zapsané v seznamu, který vede Národní památkový ústav. Jsou mezi nimi značné rozdíly: někdy jde o jednotlivé budovy, jindy je jako jedna památka zapsaný rozsáhlý komplex budov, například Pražský hrad nebo Vyšehrad.
 

2. Co jsou památky movité a nemovité?

Nemovité památky jsou církevní a sakrální stavby, hrady, zámky a paláce, technické památky, mosty a dopravní stavby, archeologická naleziště anebo také kulturní krajiny, formované lidskou činností.

Podstatnou součástí památkového fondu jsou movité památky, tedy umělecká díla. Mezi ně patří například sochy a malby, vybavení interiérů církevních památek, unikátně dochované historické knihovny anebo původní mobiliář hradů a zámků.

Některé památky bohužel chátrají, a tak z více než 40 tisíc kulturních památek jich přes sedm set je na seznamu památek ohrožených.
 

3. První národní kulturní památky

Nejvýznamnější kulturní památky mají status národních kulturních památek (NKP). Prvních třicet tři národních kulturních památek bylo vyhlášeno 30. března 1962. Mezi nimi byly například Pražský hrad, české korunovační klenoty, Staroměstská radnice, Karlův most, Národní divadlo či Národní muzeum v Praze. Z míst mimo hlavní město byly mezi NKP zapsány třeba hora Říp s rotundou sv. Jiří, Malá pevnost a Národní hřbitov v Terezíně, Slovanské hradiště v Mikulčicích, zámek Litomyšl anebo areál Přemyslovského hradu v Olomouci.
 

4. Pestrá mozaika národních kulturních památek

Nyní je na seznamu národních kulturních památek více než 300 položek a jde o velmi různorodou mozaiku. Vedle hradů a zámků, kostelů či klášterů v něm nechybějí ani památky lidové architektury, například Mikuláštíkovo fojtství v Jasenné. Najdete v něm i spousty movitých památek, třeba soubor historických automobilů z Národního technického muzea, unikátní daguerrotypii z Kynžvartu, relikviář sv. Maura, třebechovický Proboštův betlém anebo železniční motorový vůz M 290.002 Slovenská strela. Chráněné jsou i technické památky jako zbytky někdejší koněspřežky z Českých Budějovic do Lince, empírový řetězový most v obci Stádlec, unikátní most v Bechyni, železárna Stará huť u Adamova, čistírna odpadních vod v Praze-Bubenči nebo Dolní Vítkovice, průmyslový areál bývalého Dolu Hlubina v Ostravě.

K nejnovějším národním kulturním památkám patří Ústava Československé republiky z roku 1920 spolu s dalšími dokumenty souvisejícími s jejím vznikem. Jde o soubor, který má mimořádný význam pro poznání formování československého státu i jeho raného ústavního systému. Zařazení těchto dokumentů mezi Národní kulturní památky zdůrazňuje jejich klíčovou roli v moderních dějinách naší země.
 

5. Památkové kuriozity

Zařazení zámků nebo městských vil a paláců mezi kulturní památky nikoho nepřekvapí, ale víte, že například v roce 2010 byla kulturní památkou vyhlášena Slovanská epopej, kolekce obřích pláten od Alfonse Muchy, a v roce 2012 unikátní kopie Turínského plátna z roku 1651, nalezená v lednu roku 1999 v Broumovském klášteře? V roce 2013 „vpluly“ mezi kulturní památky Vyšehrad a Vltava, tedy historické parníky Pražské paroplavební společnosti, anebo loď Dallas, která brázdí hladinu Brněnské přehrady. Jednou z nejkurióznějších kulturních památek je bývalá benzínová pumpa v Milíně. Drobná technická památka, která je svědkem vývoje automobilismu v českých zemích, vznikla roku 1959 a stojí u hlavní silnice přímo v obci ve směru na Strakonice. Podle odborníků se takových staveb v celé České republice dochovalo jen pár.
 

6. Větší památkové soubory

K plošné ochraně kulturního dědictví slouží městské a vesnické památkové zóny a rezervace. Ty se vztahují na části anebo kompletní historická jádra měst a obcí s dochovanými budovami, paláci i zámky včetně kašen, soch a dalších uměleckých děl. Chráněné nejsou jen jednotlivé stavby, ale i historický půdorys a urbanistická struktura. Seznamte se s městskými památkovými rezervacemi na Kudy z nudy!
 

7. Památky, které o svou hodnotu přišly

Některé památky byly ze seznamů vyřazeny ne proto, že by zchátraly, ale protože do nich byly zapsány z politických důvodů. V 70. letech se mezi „kulturní památky“ zařadily například rodné domy komunistických prezidentů Klementa Gottwalda, Antonína Zápotockého a Ludvíka Svobody anebo objekty, kde se konala stranická setkání. Šlo například o břevnovský hostinec U kaštanu, kde v roce 1878 vznikla sociálně demokratická strana. K jejímu odkazu se hlásila Komunistická strana Československa, a za její vlády se z hostince se dokonce stala národní kulturní památka. Na začátku 90. let tyto objekty o památkovou ochranu přišly. Ze seznamu vypadl také památník osvobození Prahy Rudou armádou v Praze na Smíchově s opakovaně přetíraným růžovým tankem. Ten je nyní k vidění ve Vojenském technickém muzeu v Lešanech.
 

Bonusový bod 8. Evropské dědictví v Česku

Kromě národních kulturních památek a lokalit UNESCO má Česká republika také osm míst s prestižním označením European Heritage Label – Evropské dědictví. Tuto značku uděluje Evropská komise památkám, které mají mimořádný symbolický význam pro evropskou historii, kulturu a společné hodnoty. V Česku ji nesou Přemyslovský hrad a Arcidiecézní muzeum v Olomouci, zámek Kynžvart, funkcionalistické kolonie Baba a Nový dům, a čtyři výjimečné cisterciácké krajiny: Plasy, Žďár nad Sázavou, Vyšší Brod a Velehrad. Každé z těchto míst vypráví příběh, který překračuje hranice jednoho státu – a stojí za to je při cestování po Česku zařadit do svých plánů.