Památník nabízí stálou expozici zahrnující nejvýznačnější osobnosti literatury na Moravě od 9. do 20. století, temporární výstavy a prohlídku interiéru restaurované historické benediktinské knihovny s osmnácti tisíci knihami. Celkem čítá fond knihovny na 65 000 svazků.
Areál
benediktinského opatství v Rajhradě nedaleko
Brna budí majestátní dojem. Vždyť také u jeho zrodu stál slavný pražský architekt radikálního baroka
Jan Blažej Santini-Aichel. Rajhrad byl odedávna proslulým střediskem vzdělanosti; z klášterní obrazárny například pocházejí gotické pašijové obrazy Mistra rajhradského oltáře, uchovávané v galeriích v
Praze a
Brně. V
rajhradské knihovně byly v minulosti soustředěny iluminované rukopisy královny Rejčky a další vzácné prvotisky.
Poslechněte si staroslověnštinu
Navštívili
Konstantin a Metoděj slovanské kmenové středisko Rajhrad? Mělo ležet v místech současného benediktinského kláštera při řece Svratce. Tato otázka je dosud nezodpovězená. Staroslověnština se tu však nejspíš pěstovala, jak o tom svědčí
historické doklady. V prostorách rajhradského Památníku zní i dnes – můžete si ji poslechnout v moderní
expozici věnovanou nejstarším literárním památkám Velké Moravy.
Ukázky staroslověnštiny čte
profesor brněnské Masarykovy univerzity
Radoslav
Večerka, jedna z nejvyšších autorit tuzemských paleoslovenistických studií. V jeho přednesu ožívá například
staroslověnská modlitba Otčenáš, srozumitelná každému česky, slovensky, polsky, rusky nebo chorvatsky hovořícímu posluchači. V expozici provázené projekcí si prohlédnete také
kopie vzácných předmětů z Mikulčic a repliky velkomoravských
zbraní.
Expozice literatury z Moravy
Rajhradský Památník písemnictví, to je především moderní
expozice literatury vzniklé na Moravě. Ve vzájemné konfrontaci a souvislostech jsou tu představeny nejvýznamnější moravské osobnosti jako
Petr Bezruč,
T. G. Masaryk,
bratři Mrštíkové, novinář
Jan Ohéral, nebo velikáni české poezie jako
Jakub Deml,
Vítězslav Nezval, z mladších
Jan Skácel, romanopisec
Milan Kundera a další. Pominuta není ani literatura psaná v moravských nářečích a moravské bibliofilské tisky. Jako každé muzeum je i Památník odborným pracovištěm, a proto slouží jak laickým zájemcům, tak i odborným pracovníkům, studentům a badatelům.
Klášterní knihovna se 20 000 svazky
Hluboký zážitek, který korunuje návštěvu památníku a kláštera, vyvolává
klášterní knihovna – jedna z největších v České republice. Tak zvláštní pocit jako tady nepoznáte v zámeckých sálech, ba ani v chrámových prostorách. Smělá, oslnivá architektura
kleneb s nástropními freskami, bohatá
štuková a zlacená výzdoba, knižní regály všude, kam se člověk podívá. Desetitisíce knih tu spočívají svázány v deskách z bílé vepřovice opatřených vždy dvěma
sponami. Řady knih – vystaveno je jich tu bezmála
dvacet tisíc, budí úžas – a vyzývají k pokoře. Je v nich totiž zachycen a uložen vývoj lidské vzdělanosti.
Ke klášteru vede mezinárodní
cyklotrasa Brno – Vídeň.