Pohádkové památky: 50 archeologických unikátů, které najdete u nás v Česku

Velkomoravské sídliště středního Pomoraví se nachází nedaleko Uherského Hradiště. Skanzen žije každodenním životem, naučnými představeními, programy, pokusnými tavbami kovů, výrobou keramiky, zemědělskou výrobou i neustále prováděným archeologickým výzkumem. Přijeďte a poznejte naši dávnou minulost!

Hradisko svatého Klimenta (Klimentek) je poutní místo, národní kulturní památka a archeologická lokalita, která se nachází v nadmořské výšce 461 m na jihozápadním vrcholku Chřibů, 4 km severozápadně od obce Osvětimany. Každý rok se zde koná pouť na svátek Seslání Ducha svatého.

Archeopark stojí na místě, kde před řadou století žili naši předkové, a dnes patří k nejvýznamnějším a nejlépe dokumentovaným archeologickým lokalitám v celé České republice. Archeopark je rekonstrukcí slovanského sídliště a to z období od poloviny 8. století až do 11. století.

Archeopark Všestary se snaží interaktivní a názornou formou návštěvníky seznámit s životem v pravěku. Pravěk ožívá při Dnech živé archeologie, Tvůrčích dílnách i během běžných návštěvních dnů. Budova muzea i pravěká vesnice je uzpůsobena všem věkovým kategoriím, jednotlivců i školním exkurzím.

Ojedinělé muzeum dokumentuje nejstarší dějiny osídlení Moravy a celého evropského kontinentu. Značnou pozornost dětí i dospělých přitahuje zejména 3,5 m vysoký model mamuta v životní velikosti, provázený mládětem. Rozsáhlá muzejní expozice patří k největším a nejmodernějším svého druhu v Evropě.

Projekt Curia Vitkov je pokusem o vybudování volné repliky venkovského velmožského sídla – kurie z 12. století. Nad vsí Horní Vítkov vzniká ideální dvorec jako soubor objektů, typických pro tento typ raně středověkého sídla v Čechách, na Moravě a přilehlých území dnešního Německa a Polska.

Slovanské hradiště v Mikulčicích patří bezpochyby mezi nejvýznamnější místa vztahující se k rané historii našeho státu. Patřilo k nejvýstavnějším opevněným sídlům Velké Moravy. Ve své době bylo hradisko Mikulčice vodním hradem, který obtékala členitá ramena řeky Moravy.

Nejkrásnějším krasovým útvarem Štramberského krasu je zcela určitě volně přístupná jeskyně Šipka. Jeskyně se spolu se Štramberkem dostala do českého, ale i světového povědomí po objevu spodní čelisti neandrtálského dítěte, tzv. Šipecké čelisti.

Na skalním ostrohu nad soutokem Říčky a Ochozského potoka se nachází známá archeologická lokalita, tunelovitá jeskyně Pekárna, proslulá nálezy pravěkých kamenných i kostěných nástrojů a hlavně rytin na kostech zvířat.

Nedaleko Velehradu v obci Modrá vzniká Klenotnice Velké Moravy. Velehradským kaplan Jiří Hebron požehnal základní kámen, který s odkazem modřanských obyvatel bude vpraven do jejího zdiva. Nová, podzemní atraktivita bude postavena ještě letos a otevřena veřejnosti 20. 6. 2024.

Novodobý milník, upomínající na tradiční římský způsob označování významných cest, stojí jen kousek od místa, kde si ve druhém století vybudovali římští legionáři opevněný tábor. Naleznete jej na parkovišti u krematoria v olomoucké čtvrti Neředín.

Součástí Oblastního muzea v Lounech s historickou a přírodovědnou expozicí je také skanzen v Březně, který leží asi čtyři kilometry od Loun u řeky Ohře.

Světoznámé archeologické naleziště představuje důkazy prehistorického života na Zemi svým návštěvníkům. Naučná stezka Předmostím až do pravěku je součástí stejnojmenného projektu, který je postupně realizován společně s Dinoparkem Krasiejów nedaleko polského Ozimku.

Archeoskanzen Pohansko doplňuje expozici v zámečku, která představuje život starých Slovanů z pohledu nejnovějších archeologických nálezů. Venku se nachází repliky znázorňující velkomoravský kultovní, výrobní a obytný areál. Kolem archeoskanzenu také prochází naučná stezka Pohansko.

Archeopark leží na místě akropole bývalého přemyslovského kastelánského hradu. Dnes zde najdete autentickou rekonstrukci části hradby s hlídkovou věží. Stavba se nachází Na Jánu v Netolicích a byla postavena formou přímé rekonstrukce.

Náklo (265 m) je vrch nedaleko obcí Ratíškovice a Milotice. Své okolí převyšuje asi o 58 metrů a z jeho vrcholu jsou hezké rozhledy směrem na Chřiby i Bílé Karpaty. Právě zde se mohlo, dle jedné z teorií, v minulosti nacházet bájné slovanské megaměsto Veligrad.

Až budete v Modré, nevynechejte návštěvu repliky Velkomoravského kostela. Původní kostel by postaven na přelomu 8. a 9. století a jeho základy byly objeveny až ve 20. století.

Na strmé vyvýšenině Strážnice jihozápadně nad obcí Kojetín a jižně od Nového Jičína, nachází se lokalita bývalého předhistorického keltského hradiště púchovské kultury, zvané Požaha.

Lesík Chrástka v Boršicích je místem nálezů paleolitického osídlení a projít si zde můžete nově naučnou stezku. Stezka je pouze 1 km dlouhá a seznamuje návštěvníky s životem lovců mamutů.

Nad levým břehem řeky Vltavy se v Praze nachází vrch Děvín. Výrazný vrch s nadmořskou výškou 310 metrů se rozkládá na pomyslných hranicích Hlubočep a Radlic.

Sídliště starých Slovanů, z něhož bylo nalezeno rozsáhlé pohřebiště.

Obec Mšecké Žehrovice se nachází v okrese Rakovník. Je významným archeologickým nalezištěm u nás. Prehistorie Mšeckých Žehrovic je velmi bohatá, osídlení zde trvalo s přestávkami více než 10 tisíc let. Byla zde nalezena opuková plastika hlavy Kelta, nyní uložená v Národním muzeu v Praze.

Rudické kolíbky jsou vápencovým skalním městem umístěným asi půl kilometru jihovýchodně od centra obce Rudice.

Kotouč u Štramberka bylo významné archeologické naleziště na Moravě, nyní zničené těžbou kamene. Místo bylo též významnou biologickou lokalitou

Regionální informační centrum v Dolních Břežanech představuje místní, mimořádně bohatou historii osídlení od pravěku po dnešek. K zásadním objevům vedl výzkum archeologů a jejich významné objevy na kopci Hradiště v oblasti Závisti a Šancí.

Archeologické naleziště Vedrovice se proslavily mezi díky četným nálezům zejména z období neolitu, ale i ze starší doby kamenné. Byly zde odkryty půdorysy kůlových domů, pecí i více než stovka kostrových hrobů. Zajímavostí je pravěký lom kamene rohovce.

Volně přístupná jeskyně v údolí potoka Říčky v Moravském krasu je známou archeologickou lokalitou a jedním ze tří nalezišť kosterních pozůstatků neandrtálského člověka na našem území.

Libušino jezírko bývalo kultovním vodním prostorem Kouřimského hradiště. Nachází se v úžlabině mezi středním a vnitřním valem, západně od střední brány. Pro kultovní důvody svědčí jinak zcela nesmyslný příkop, který pohanští Slované hloubili kolem svých svatyní nebo obětišť.

Jsou místa, která čas zastře svou věčností, ale jsou i taková, která žijí v povědomí národa celá staletí. K těm už více než tisíc let patří Tetín. Jeho počátky jsou v mnoha pověstech spojovány už s Krokovou dcerou Tetkou, tj. s r. 712 n. l.

Rádi byste se v létě ochladili a nevíte, jak na to? Vydejte se poznat krásu jeskynního systému nedaleko Litovle, kde se nachází Mladečské jeskyně.

Keltský skanzen v Nasavrkách je rekonstrukcí keltského "města" z mladší doby železné, tj. z 2. až 1. stol. př. n. l. Na takovém sídlišti ve své době žilo několik set obyvatel. Všechny velké stavby (jedná se zejména o obytné domy) mají svoji předlohu v archeologických nálezech. Rozloha – 3 ha.

V areálu Památníku Jana Žižky v Trocnově vzniká od roku 2020 archeoskanzen, který je zaměřen na život v období vrcholného středověku, stavby a stavební postupy této doby. Zcela dokončeno má být do konce roku 2024.

Světové prvenství mají pravěká sídliště u Pavlova a Dolních Věstonic, kde žili naši předkové před 25 000 lety. Jsou zde četné nálezy hlavně z doby lovců mamutů, mezi nimi i jeden z nejvýznamnějších Věstonická venuše.

Toužíte poznat minulost ještě hluběji a ocitnout se přímo na místech spjatých s Velkou Moravou? Vydejte se na volně přístupnou archeoogickou lokalitu, kde můžete vidět základy velkého chrámu.

Odkryté základy kostela, objeveného v roce 1911, jsou předmětem sporů historiků. Část má za to, že jde o kostel postavený za iroskotských misií, tedy před příchodem Cyrila a Metoděje někdy v první poloviny 9. stol. Navštivte tuto archeologickou lokalitu a prozkoumejte tajemství minulosti!

Památník Velké Moravy – Cyrilometodějské centrum ve Starém Městě seznamuje návštěvníky s archeologickými nálezy z regionu a životem Slovanů. Jeho první část vybudována v 60. letech 20. století nad základy velkomoravského kostela s rozsáhlým pohřebištěm.

Moderní interaktivní archeologická expozice věnovaná lovcům mamutů, s jedinečnou architekturou a geniem loci na svahu Pavlovských vrchů.

Za jednu z nejkrásnějších ukázek pravěkého umění považují znalci kyprou hliněnou krasavici nalezenou roku 1925 v bývalém sídlišti lovců mamutů na jižní Moravě. V současnosti je soška Věstonické venuše v držení Moravského zemského muzea v Brně v ústavu Anthropos.

Na území dnešního města Roztoky, v části zvané Žalov, stávalo raně středověké hradiště Levý Hradec. Toto hradiště bylo pravděpodobně původním sídlem přemyslovského knížete Bořivoje I. Ten zde nechal v 80. letech 9. století vybudovat první křesťanský kostel v Čechách, zasvěcený sv. Klimentu.

Naučná stezka z archeoparku v Pavlově do Dolních Věstonic vás provede po nejvýznamnějších lokalitách spojených s lovci mamutů. Na pěti informačních panelech uvidíte, kde lovci tábořili a jaké nálezy jejich pobyt dokládají.

Návštěvnické centrum Mušov – Brána do Římské říše prezentuje mimořádnou archeologickou lokalitu Hradisko u Mušova a vše, co archeologie kdy zjistila o pobytu Římanů u nás.

Muzeum v Roztokách u Prahy připravilo multimediální archeologickou expozici nazvanou Archevita – stopami věků, která vám umožní zažít dějiny všemi smysly, potkat pratura, podívat se, jak se vyráběla sekyra anebo jak se kdysi obchodovalo. Vše je podpořeno projekcemi, hologramy a virtuální realitou.

Rázovitý kraj Orlické pahorkatiny skrývá ve svých lesích Pravěkou osadu Křivolík nacházející se v blízkosti vesničky Kozlov u města Česká Třebová. Muzeum v živé přírodě je zároveň experimentálně archeologickým centrem.

Vypravte se po stopách historie a pokuste se poodhalit alespoň některé z neobjasněných záhad pravěku. Přijďte blíž a na dávnou minulost si vlastníma rukama sáhněte.

Moravičany jsou významným archeologickým nalezištěm. V polích za tratí bylo objeveno rozsáhlé popelnicové pohřebiště lužické kultury s téměř 1200 hroby.

Na kopci nad zámkem Žinkovy se nachází tzv. Obrovo hradiště, původně slovanské hradiště se zříceninami gotického hrádku Potenštejna ze 13. století, kolem něhož jsou zajímavá seskupení žulových balvanů.

Hradiště Bozeň se nachází na zalesněném ostrožném návrší Šance nad pravým břehem řeky Skalice (Vlčavy) a Počapelským rybníkem, při soutoku s Mlýnským potokem, asi 1 km severně od obce Počaply.

Hlavním rekreačním centrem na vodní nádrži Nové Mlýny je obec Pasohlávky. Využít zde můžete řadu vodních sportů, turistiku či cykloturistiku v okolí.

Keltské oppidum Stradonice patří mezi nejznámější české pravěké objekty, a to hlavně díky tisícům nálezů a „zlaté horečce“, která se rozpoutala v roce 1877, po nálezu pokladu, jenž obsahoval asi 200 zlatých a stříbrných mincí.

Hradiště Staré (Pusté) Zámky v Doubravčicích představují jedno z nejstarších slovanských raně středověkých opevněných center v Čechách, které spolu s dalšími lokalitami na Kolínsku tvořilo výraznou skupinu hradišť ve východní části středních Čech.

Legendami opředené hradiště Tetín nechala podle pověstí vystavět Krokova dcera Teta a údajně zde byla zavražděna Ludmila, babička knížete Václava. Sídlo se rozkládalo na trojúhelníkovém skalním ostrohu s plochou téměř 10 ha v místě dnešní obce.

Nejjižněji položené keltské hradiště v Čechách bylo podle nálezů osídleno už v době bronzové. Oppidum leželo na strategické obchodní cestě. Mohutné opevnění dnes připomínají dvě linie valů.

Jeskyně Kůlna je součástí prohlídky Sloupsko-šošůvských jeskyní. Tunelovitá sluj patří k nejvýznamnějším archeologickým lokalitám na území České republiky a je považována za světový unikát. Najdete ji v severní části Moravského krasu nedaleko obce Sloup.

Milovníci archeologie by neměli minout odkrytou, volně přístupnou pravěkou mohylou u Butova na Tachovsku. Jedná se o mohylový hrob ze střední doby bronzové. Poprvé ho odkryl již v roce 1936 Otto Eichhorn. Díky jeho dokumentaci byl kamenný věnec o průměru 13 m obnoven do původní podoby.

Pičhora je evropsky významná archeologická lokalita ze starší doby římské. V roce 1896 zde dělníci při těžbě štěrku a písku objevili žárové pohřebiště. Výzkum poté prováděl Jan Waněk pod dohledem Josefa Ladislava Píče. Do roku 1906 bylo prozkoumáno 160 žárových hrobů, zhruba polovina popelnicových.

Staropaleolitické sídliště člověka vzpřímeného Přezletice u Prahy se pyšnící hned několika prvenstvími – nálezem prvního dokladu broušení předmětů, nálezem nejstaršího obydlí u nás a jednoho z nejstarších na světě a objevem jednoho z nejstarších dokladů používání ohně. Zlatý kopec byl osídlen člověkem v období asi před 800 – 700 tisíci lety.

Na našem území jsou to kamenné nasucho stavěné valy z opevnění pravěkých hradišť. Z doby haštalské (asi 500 př. n. l.) se zachovala část opevnění na kopci Vladař u Žlutic. V příkrých svazích Vladaře lze nalézt zbytky kamenných obranných valů, mrazové sruby a srázy, skalky, kamenná moře a balvanové proudy, odlesněný vrchol zdobí rašelinné jezírko.

Keltové si stavěli výšinná sídliště o ploše několika hektarů. Největší oppidum bylo na Závisti u Zbraslavi. Osídlení na Závisti bylo doloženo již 3000 let před naším letopočtem. Hradiště mělo 170 hektarů a složitou hradbu z dřevěných palisád, kamene a nasypané hlíny.

Pravděpodobně nejznámějším uměleckým dílem z keltského období v českých zemích je světově proslulá „hlava Kelta“ – kamenná hlava nalezená roku 1943 v lomu u Mšeckých Žehrovic. Jedná se o cca 25 cm vysokou sošku hlavy z bělohradské opuky, zobrazující muže s typickým keltským nákrčníkem, jenž svého nositele řadil mezi vyšší vrstvu. Dnes si hlavu Kelta z 3. století př. n. l. můžete prohlédnout v Muzeu Nové Strašecí.

Moravské zemské muzeum Brno otevřelo v Uherském Hradišti Centrum slovanské archeologie. Uvidíte zde výstavu o svatém Cyrilovi a Metodějovi a dozvíte se zajímavé informace také o počátcích křesťanství na Moravě.

Při výjezdu z Podbořan směrem na Kadaň se při pravé straně tyčí kopec s plochým temenem a dominanta města – vrch Rubín (kóta 352 m). Od roku 1993 je chráněný jako významný krajinný prvek. Někteří badatelé se domnívají, že se zde mohlo nacházet bájné slovanské hradiště Wogastisburg.

Hradiště Hrada najdete v nádherné přírodě Českého ráje, na náhorní plošině vrcholu Mužský. Místo je fascinující nejen tím, že bylo osídleno v mnoha obdobích pravěku, ale i děsivým nálezem ostatků sedmi lidských jedinců se stopami po kanibalismu.