Od 11. dubna 2025 je jeskyně opět otevřena, předtím byla od konce září 2024 nepřístupná pro podezření na změny a posuny kamenných bloků.
V letech 1879 – 1887 zde prováděl archeologický výzkum
Karel Jaroslav Maška, učitel na gymnáziu v Novém Jičíně. Roku 1880 zde našel ve vchodu do chodby nazývané Jezevčí díra
část čelisti neandertálského dítěte (k nálezu došlo o 24 let později než k nálezu v německém údolí Neanderthal, podle kterého je celá tato vývojová větev předchůdce člověka pojmenována) a další předměty z
doby bronzové.
Maška během dalšího průzkumu pokračoval a objevil i druhou chodbu jeskyně a v ní
krápníkovou výzdobu (chodbu tak pojmenoval Krápníkovou chodbou). Krápníková výzdoba je však dnes z velké části zdevastována lovci suvenýrů. Profesor svými nálezy a výzkumem dokázal, že jeskyně byla krátkodobě obývána pravěkými lovci – v rámci nálezů pravěkých kamenných nástrojů bylo zjištěno, že v jeskyni strávili nějaký čas nejen
neandertálci (cca 40 tisíc let př. n. l.), ale také
lovci mamutů (cca 25 tisíc let př. n. l.) a lovci sobů (cca 10 tisíc let př. n. l.). V sedimentech byly dále nalezeny kosti a zuby pravěkých zvířat, např. jeskynního medvěda, lva jeskynního, hyeny, nosorožce srstnatého, mamuta, zubra, pratura, pižmoně, levharta, rosomáka, soba polárního, losa atd. Celkem na
130 druhů živočichů.
Na památku nálezu
Šipecké čelisti byla v roce 1922 umístěna na stěně jeskyně pamětní deska K. J. Mašky od malíře Františka Juráně.
K volně přístupné jeskyni se dostanete
ze Štramberku po Lašské naučné stezce.