Přeneste se do období před 30 tisíci lety a přijďte obdivovat naprosto dechberoucí zručnost našich předků. K vidění je nejen originál Věstonické venuše, jejíž hodnota se penězi nedá vyčíslit, ale například i nejstarší loutka na světě tzv. Brněnský šaman, realistická hlavička ženy vyřezaná z mamutoviny nebo unikátní soubor paleolitických venuší.
Na výstavě Nejstarší šperky a ozdoby těla umístěné v trezorových místnostech v Historické budově Národního muzea budete moci spatřit až 30 tisíc let staré artefakty pocházející především z Dolních Věstonic, Pavlova, Předmostí a jeskyně Pekárny. Mimořádně jsou k vidění originály všech paleolitických venuší, tedy figurek žen, nalezených na území České republiky. Dalšími exponáty jsou náhrdelníky, čelenky, náramky či prsteny a mnoho dalších předmětů z typických dobových materiálů včetně tzv. bílého zlata prehistorie – mamutoviny, kostí, zubů, kamene, jantaru nebo dokonce lastur. Zajímavostí je, že pro některé typy materiálů, jako jsou právě lastury či ulity, byli lidé z Moravy schopni křižovat Evropu a přinášet je z velké dálky. Těmito vzácnostmi si pak zdobili tělo nebo je používali jako předmět směny, milodar, rituální nástroj, obětinu či dokonce léčivý prostředek. Šperky a dekorace oděvů mohly zároveň prezentovat příslušnost k určitému etniku nebo společenské postavení svého majitele. Pro nás jsou ale především dokladem umělecké úrovně, schopností a technologických dovedností tehdejších lidí.
Příběh nejstarších šperků a práci archeologů si můžete nejlépe představit při prohlídce exponátu, který je rekonstrukcí unikátního paleolitického trojhrobu z Dolních Věstonic a zároveň příkladem archeologického nálezu ozdob v hrobě tří pravěkých lidí.
Dalším unikátním vystaveným předmětem srovnatelným s Věstonickou venuší je pravděpodobně nejstarší loutka na světě, dosud jediná soška muže nalezená v lidském hrobě. Když v roce 1891 budovali dělníci ve Francouzské ulici v Brně kanalizaci, podařilo se jim v hloubce 4,5 metru odkrýt hrob, dnes už tzv. „Brněnského šamana“. Ze sošky, která se v blízkosti jeho ostatků nacházela, byla zachována pouze hlava, tělo a levá paže. Jedinečné na ní kromě toho, že nejde o ženu, také je, že je složená z jednotlivých částí, které mohly být k sobě i volně připevněné a fungovat spolu podobně jako u loutky. Pravděpodobný šaman z doby kamenné k její výrobě použil 25–20 tisíc let před naším letopočtem mamutí kel.
Spolu s Věstonickou venuší a loutkou šamana je dalším ojedinělým artefaktem datovaným 26 tisíc let před naším letopočtem realistická hlavička ženy s kapkovitě protáhlým tvarem, jemně řezaná v mamutovině. Ta je výjimečná zobrazením tváře i některých detailů. Na temeni hlavy má účes nebo jakousi pokrývku hlavy. Byla nalezena v roce 1936 také v Dolních Věstonicích týmem Karla Absolona.