Vrch Kotouč – významné archeologické naleziště

Lokalita se nacházela asi 1 km jižně od středu obce, v prostoru Štramberské vrchoviny, která je součástí Podbeskydské pahorkatiny. Ležela na dominantním vápencovém kopci oválného půdorysu s dvěma vrcholy, mezi nimiž se nacházelo sedlo. Podle zaměření z roku 1943 byl severní obvod vymezen valem, jižní část již tehdy byla odtěžena vápencovýmkameno lomem, podle staršího popisu však se i zde nacházelo opevnění; rozlohu hradiska proto lze pouze odhadnout, a to asi na 13 ha. V současné době je lokalita již kamenolomem zcela zlikvidována.

Získané poznatky dokládají, že lokalita byla osídlena v období kultury s moravskou malovanou keramikou mladší doby kamenné, slezské fáze kultury lužických popelnicových polí, platěnické kultury doby halštatské a v pozdní době laténské. Těžiště osídlení náleželo nepochybně době popelnicových polí, do které spadá i vybudování valu; zda byla lokalita opevněna i v době laténské, není již jisté. Vzhledem k poloze na okraji keltského osídlení, v tzv. kontaktní zóně s oikumenou púchovské kultury, je obtížné rozhodnout, byla-li lokalita v pozdní době laténské keltským oppidem či velkým hradiskem púchovským – nálezů, které by pomohly tuto otázku rozřešit, je málo a vzhledem k totálnímu zničení lokality nelze již ani získat další nálezy, ani provést průzkum fortifikace, který by byl pro posouzení klíčový; strategická poloha i poměrně bohaté nálezy (mimo jiné i bronzové vahadlo vážek) umožňují soudit, že jde o třetí, nejméně známé, přece však ve své době jistě významné moravskéoppidum, které hrálo důležitou roli v kontaktní zóně s nekeltskou, avšak silně latinizovanou púchovskou kulturou.

Spolu s Radhoštěm, Pradědem a Hostýnem tvoří čtveřici moravských mýtických hor, posvátných míst, opředených mnoha pověstmi. Někdy v pol. 13. století zde stával hrad Panská vyhlídka, jehož poslední stopy zničilo odtěžení vápence.