Věstonická venuše – nejstarší umělecký předmět z keramiky na světě

Věstonickou venuši zná asi každý – keramická soška nahé ženy, vyrobená 29 tisíc let před naším letopočtem, je stále ikonickým pravěkým artefaktem nalezeným na našem území. Mezi archeologické poklady České republiky však patří i další skvosty... znáte například opukovou hlavu Kelta z Mšeckých Žehrovic anebo šamanovu loutku z Brna? Na výpravu pořádně hluboko do minulosti vás zve Kudy z nudy.

V severozápadu Panonské nížiny, v nejteplejší a téměř nejsušší oblasti Česka, se nachází Chráněná krajinná oblast Pálava. Zdejší kraj dodnes střeží dávná tajemství lovců mamutů, Keltů i zapomenuté osudy vojáků X. římské legie, kteří tu podle legendy začali s pěstováním vinné révy.

Dům přírody Pálavy v Dolních Věstonicích je návštěvnickým střediskem chráněné krajinné oblasti Pálava. Moderní expozice představuje druhovou pestrost vzácných rostlin i živočichů oblasti a ukazuje, jak lidé po tisíciletí utvářeli zdejší krajinu svým hospodařením.

Moravské zemské muzeum je pamětí Moravy. Již více než 200 let zkoumá, uchovává a prostřednictvím výstav návštěvníkům zprostředkovává kulturní a přírodní bohatství, utvářené miliony let až po současnost. Ve sbírkách muzea se nyní nachází přes 6 a půl miliónu exponátů z různých oborů.

Světové prvenství mají pravěká sídliště u Pavlova a Dolních Věstonic, kde žili naši předkové před 25 000 lety. Jsou zde četné nálezy hlavně z doby lovců mamutů, mezi nimi i jeden z nejvýznamnějších Věstonická venuše.

Naučná stezka z archeoparku v Pavlově do Dolních Věstonic vás provede po nejvýznamnějších lokalitách spojených s lovci mamutů. Na pěti informačních panelech uvidíte, kde lovci tábořili a jaké nálezy jejich pobyt dokládají.

Obec Dolní Věstonice se proslavila nálezem 11 centimetrů vysoké sošky Věstonické venuše. I dnes se můžete podívat na vykopávky (základy sídlišť) na nalezišti Vysoká zahrada.

Karel Absolon (1877–1960): archeolog, geograf a speleolog, badatel a skvělý manažer. Jeho jméno bude navždy spojené s objevováním jeskyní, zpřístupněním dna propasti Macocha a vodní trasy po ponorné říčce Punkvě, nálezem Věstonické venuše roku 1925 v bývalém sídlišti lovců mamutů pod Pálavou či vybudováním Pavilonu Anthropos v Brně. Muž, který objevil řadu jeskyní a zasloužil se o vznik turistického ruchu v Moravském krasu, rozhodně stojí za seznámení zblízka!

Ojedinělé muzeum dokumentuje nejstarší dějiny osídlení Moravy a celého evropského kontinentu. Značnou pozornost dětí i dospělých přitahuje zejména 3,5 m vysoký model mamuta v životní velikosti, provázený mládětem. Rozsáhlá muzejní expozice patří k největším a nejmodernějším svého druhu v Evropě.

Každoročně třetí sobotu v říjnu nabízejí archeologické organizace napříč celým světem odborný program a aktivity pro veřejnost. Archeologické lokality v Česku se pravidelně zapojují do této akce pořádáním komentovaných prohlídek v terénu a dalších programem v muzeích a výzkumných insitucích. Organizací Mezinárodního dne archeologie usilují badatelé o zvýšení povědomí o archeologii. Nabízejí veřejnosti možnost zapojit se do mnoha různorodých aktivit. Především je ale Mezinárodní den archeologie oslavou oboru , neboť zdůrazňuje myšlenku, že archeologie je všude kolem nás.

Karel Absolon (16. června 1877, Boskovice – 6. října 1960, Brno) byl krasový badatel a jedna z velkých postav evropské archeologie první poloviny 20. století. Jeho jméno je spojené s objevováním jeskyní Moravského krasu, zpřístupněním dna propasti Macocha a vodní trasy po ponorné říčce Punkvě, nálezem Věstonické venuše či vybudováním Pavilonu Anthropos v Brně.

Venuše, hlava Kelta, kel z Pavlova, náušnice z Velké Moravy, mumie egyptské princezny anebo meteorit z Opavy: muzea v České republice pečují o řady archeologických skvostů. Podívejte se na Kudy z nudy na prastaré skvosty archeologie, které si můžete prohlédnout v muzeích, archeoparcích či v místech, kde byly poklady nalezeny. Některé z nich jsou starší více než 10 000 let!

Malou obec na úpatí Pálavy a na břehu Novomlýnských nádrží proslavil nález světoznámé Věstonické venuše. Nejvýznamnější tábořiště člověka na Zemi z doby ledové připomíná archeopark v nedalekém Pavlově.

Znáte venuše? Venuše s velkým V může být římská bohyně smyslnosti, krásy a lásky nebo planeta sluneční soustavy. Jako venuše s malým v se však označují ženské figurky, vyrobené z kamene, hlíny, mamutoviny, kostí či paroží. Pravěké krásky okouzlily svět už před tisíci lety a fascinují nás dosud.

Národ, který se nedokáže poučit ze svojí historie, je odsouzen k zániku. Tak to alespoň tvrdili už staří Římané a všichni víme, jak to s nimi dopadlo. Protože se chceme jejich osudu vyhnout, máme k dispozici bezpočet muzeí a expozicí, které jsou věnovány historii a archeologii. Navíc máme tu výhodu, že na našem území se toho dělo za posledních pár tisíc let opravdu hodně – někdy možná až trochu moc – a tak mají badatelé co zkoumat a objevovat.

Spolu s astronomickým jarem ožívají pro návštěvníky expozice a památky Regionálního muzea v Mikulově. Plán pro letošek je přitom jasný – překonat loňskou rekordní sezónu. Hned na otevírací víkend 25. a 26. března si proto muzeum připravilo pro své první hosty celou řadu novinek. Hlavním turistickým tahákem bude kromě mikulovského zámku a synagogy opět unikátní Archeopark v Pavlově, který do svých itinerářů mohou vůbec poprvé zařadit i jarní výletníci.

Petřkovická venuše nebo také Landecká venuše čii Červená venuše byla nalezena na vrchu Landek v Ostravě v roce 1953 při výzkumu Bohuslava Klímy. Archeologové ji objevili pod mamutí stoličkou poblíž ohniště a plochy pokryté červeným barvivem.

Pravděpodobně nejznámějším uměleckým dílem z keltského období v českých zemích je světově proslulá „hlava Kelta“ – kamenná hlava nalezená roku 1943 v lomu u Mšeckých Žehrovic. Jedná se o cca 25 cm vysokou sošku hlavy z bělohradské opuky, zobrazující muže s typickým keltským nákrčníkem, jenž svého nositele řadil mezi vyšší vrstvu. Dnes si hlavu Kelta z 3. století př. n. l. můžete prohlédnout v Muzeu Nové Strašecí.