!

Upozornění: Redakce prosí všechny zájemce o akce a aktivity, aby se před jejich návštěvou informovali u organizátora, zda a kdy probíhají vzhledem k opatřením přijatým vládou ČR k nákaze Covid-19. Omlouváme se, že informace o otevíracích dobách a termínech konání uvedených na webu Kudyznudy.cz nemusí být vždy aktuální.

Úvod > Co chcete dělat? > Jeskyně Kůlna v Moravském krasu

Jeskyně Kůlna v Moravském krasu

Příroda
Jeskyně Kůlna je součástí prohlídky Sloupsko-šošůvských jeskyní. Tunelovitá sluj patří k nejvýznamnějším archeologickým lokalitám na území České republiky a je považována za světový unikát. Najdete ji v severní části Moravského krasu nedaleko obce Sloup.
Jeskyně Kůlna podala jedny z nejúplnějších dokladů o paleolitickém osídlení ve střední Evropě. Prostorná a prosvětlená jeskynní troska s širokým portálem je součástí prohlídky Sloupsko-šošůvských jeskyní. Právě v Kůlně prohlídková trasa končí. V minulosti však bývala sídlištěm pravěkého člověka v několika vývojových etapách.

Nejcennější nálezy dokumentují život člověka neandrtálského, který zde přebýval před více než 120 000 lety. Jeskyně Kůlna byla navštěvována či osidlována i v mladších obdobích pravěku. V mladší době kamenné (neolit) zde po sobě zanechal stopy lid s kulturou lineární keramiky, ve starší době bronzové lid unětické kultury a lid lužické kultury v mladší době bronzové. Z pozdní doby bronzové pocházejí nálezy bronzových předmětů a ze starší doby železné nález bronzové spony, která patřila kultuře horákovské. Před vstupem do jeskyně byla nalezena bronzová spona z doby římské (0 – 400).
 
Kůlna sloužila za druhé světové války, stejně jako jiné jeskyně v Moravském krasu (např. jeskyně Výpustek v Křtinském údolí), jako zbrojní továrna. Tehdy byl povrch jeskyně zarovnán a vybetonován, čímž byla naprosto zničena nejmladší vrstva usazenin, která vznikla ve starších a mladších čtvrtohorách.
 
Kromě nových expozičních panelů, modelů neandrtálců a zrenovovaných prvků na archeologických profilech je zde také několikaminutová videoprojekce o lovu člověka neandrtálského. Záznam doprovázejí zvuky, kterými se mohl Homo sapiens neandertalensis dorozumívat. Jednotlivé části expozice na sebe plynně navazují.
 

Významné nálezy z Kůlny

První výzkum v jeskyni Kůlna byl proveden v roce 1880 Dr. Jiřím Wankelem, který prozkoumal mimo jiné i jeskyni Býčí skála. Nejstarší, nečetné nálezy v podobě křemencových a rohovcových jader, úštěpů, drasadel a sekáčů pocházejí již ze starší fáze středního paleolitu (250 000 – 130 000 př.nl.). Další vrstvou je vrstva s drobnými kamennými nástroji kultury (130 000 – 100 000 př.nl.), která obsahovala okolo 1 2000 drobných nástrojů a přes 1 000 kostí koně, losa, jelena, ale i mamuta. Na některých z nich byly dokonce patrny stopy lidské činnosti.
 
Nejvíce nálezů však pochází z počátku poslední doby ledové (100 000 – 70 000 př.nl.), kdy došlo k dočasnému návratu lesa. V této vrstvě byly objeveny tisíce kusů drasadlovitých nástrojů, drobných pěstních klínů aj., které byly z větší části vyrobeny z křídového rohovce z nedalekého Bořitova. Našly se i kosti mamuta, soba a dalších zvířat, opět se stopami po opracování a také první kostěné nástroje (parohové palice, přibroušená žebra). Nejdůležitějším nálezem tohoto období (micoquienu) jsou však drobné kosterní pozůstatky neandrtálců staré přes 40 000 let, zejména pak část horní čelisti dospívajícího mužského jedince.
 
Nečetné nálezy byly učiněny také z období mladšího paleolitu (24 000 – 18 000 př.nl.). Více nálezů bylo objeveno v další vrstvě, magdalénienu, (13 000 – 10 000 př.nl.), mezi nimiž vynikly kostěné artefakty včetně ojedinělé „náčelnické hole“, parohových hrotů a ryté výzdoby na kostech a také nález zlomku lidské čelisti. Posledními nálezovou vrstvou z paleolitu je vrstva s kulturou epimagdalénien (10 000 – 9 000 př.nl.), ve které se nalezlo množství kamenných nástrojů z pazourku a rohovce, opracované hlavně do podoby čepelek s otupeným bokem a krátkých škrabadel. Mezi kamennými nástroji byly objeveny dva lidské zuby.
Celý popis
Naposledy změněno: 10. 12. 2019