Sídliště existující od přelomu letopočtu až do 1. století n. l. bylo obehnáno hradbou z kamene. Uvnitř areálu žili převážně řemeslníci, kteří se živili lovem a zpracováváním železa. Nese stopy velkého požáru, z čehož lze soudit že bylo násilně dobyto. Odtud může pocházet i název místa "Požaha".

Archeologické nálezy získané na lokalitě se řadí mezi předměty hallstadstké a laténské kultury. Posledními obyvateli byl lid tzv. púchovské kultury.

Ze sídliště je znám např. železný nůž, spona, spirála, žrnový kámen na mletí obilí a železná spona po způsobu bronzových jaké jsou známy i z nedalekého Kotouče u Štramberku. Dále pak početné nálezy keramiky a jantarový korál. Z Požahy jsou známy i mince z doby Marka Aurelia.

Hradiště na Požaze nad Kojetínem u Nového Jičína je prokazatelně jediné tohoto druhu na Moravě.