Keltské oppidum na Závisti – nejstarší keltské město v České republice

Slovo oppidum vznikl z latinského „ob pedes“ – „obydlené místo, které se muselo kvůli hradbám obejít“. Hradiště Závist je největším keltským oppidem v České republice. Plošina nad dnešní Zbraslaví byla osídlena už od doby bronzové. Zdejší podmínky byly pro výběr optimální – geografická poloha, úrodná půda, obchodní stezka, naleziště zlata. Opevnění se skládalo z vlčích jam, následoval do skály vylámaný příkop a palisáda.

Přírodní masiv Hradiště, vysoký 391 m.n.m, je ze severu oddělen od vrchu Šance hlubokým Břežanským údolím a jeho jižní část ohraničuje Károvské údolí. Západní strana kopce padá skoro kolmým, asi 200 m vysokým skalnatým srázem k řece Vltavě.
 

Centrum kmene Bójů s nejstarší zděnou stavbou v Čechách

Zdejší oppidum bývalo zřejmě výrobním, obchodním, správním i obranným střediskem středočeského kmene Bójů. V opevnění byly dřevěné brány, síť cest byla vysypána štěrkem. Za mohutnými obrannými zdmi se nacházely ulice, které tvořily dřevěné domky různých řemeslníků a volné prostranství, kde bylo možné v případě nouze zbudovat provizorní přístřešky pro obyvatele z širokého okolí. Oppidum mělo také svoje centrum, takzvanou akropoli, kde se nacházela duchovní svatyně a sídlo vládce. Toto centrum mělo vlastní hradby o délce 70 m a šířce cca 55 m. V akropoli se nacházel chrám s velkým oltářem, který byl zasvěcen keltskému bohu. Tento objekt (dnes kamenné základy) je nejstarší zděnou stavbou v Čechách a jedinou svého druhu ve střední Evropě.

V průběhu času došlo v akropoli k mnohým terénním úpravám a bylo tak započato její samotné opevnění. Opevnění tvořil příkop který byl široký až 10 m a hluboký 4 m. Archeologický výzkum zjistil, že došlo k zřícení části hradby a nalezl dřevěné palisády na jihozápadní straně hradby spolu s těsnící hlínou. Těsnící hlína sloužící k utěsnění kůlů byla červeně vypálena, což je dokladem toho že v akropoli pravděpodobně hořelo.

Obyvatele oppida provozovali především řemesla a jelikož byli závislí na zemědělské produkci obyvatel v okolí, neboť v oppidech lidé půdu neobdělávali, tak své výrobky směňovali za potraviny. Jedním z oborů, které Keltové přivedli k dokonalosti bylo šperkařství. Jejich prospektoři hledali v píscích řek zlatý prach pravděpodobně ho také našli v Břežanském potoce.

Oppidum zaniklo patrně vpádem germánských Markomanů nedlouho před přelomem letopočtu. I po zániku keltského oppida bylo území pro svoji strategickou polohu nadále využíváno. Jsou zde i pozůstatky pozdějšího slovanského osídlení. Jeho význam však postupně upadal a poslední nálezy jsou z 10 století n. l.